Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Ad 1/2015 - 19Usnesení MSPH ze dne 06.08.2015

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 190/2015

přidejte vlastní popisek

11Ad 1/2015 – 19

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a Mgr. Dany Černovské v právní věci žalobce Agentura PANCÉŘ s. r. o., IČ 26155788, se sídlem v Praze 4, K Dubu 2330/2b, zastoupeného Mgr. Janou Švehlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 6, Mickiewiczova 242/17, proti žalovanému Úřadu práce České republiky – krajská pobočce pro hlavní město Prahu, se sídlem v Praze 3, Domažlická 1139/11, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne 13. 11. 2014, č. j. 1088121/14/AB

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného správního úřadu, konkrétně výzvy k vrácení přeplatku na poskytnutém příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ze dne 13. 11. 2014, odůvodněnou výsledkem veřejnoprávní kontroly s tím, že na základě chybně započítané výše mzdy jednoho zaměstnance byl vyplacen příspěvek vyšší, než jaký žalobci náleží.

Žalobce uvedl, že je zaměstnavatelem zaměstnávajícím na chráněných pracovních místech více než 50% osob se zdravotním postižením. Žalobci je na základě jeho žádostí již dlouhodobě pravidelně přiznáván státní příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle ustanovení § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Ve dnech 29. 4. 2013 až 3. 7. 2014 proběhla u žalobce veřejnoprávní kontrola, provedená podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní kontrole“), jejímž předmětem bylo hospodaření s veřejnými prostředky, konkrétně s příspěvkem na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za období prvého až čtvrtého čtvrtletí roku 2011, tj. ode dne 1. 1. 2011 do dne 31. 12. 2011. Kontrolu provedl Úřad práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu, oddělení kontrolně právní. O výsledku provedené kontroly za druhé čtvrtletí byl vydán protokol ze dne 17. 7. 2014, který byl žalobci doručen dne 22. 7. 2014. V protokolu je mimo jiné uvedeno, že bylo zjištěno, že příspěvek za kontrolované období byl poskytnut v nesprávné výši. Přeplatek vznikl tím, že u zaměstnanců, jejichž seznam tvoří přílohu č. 23 kontrolního protokolu, je měsíční výše vynaložených mzdových nákladů rozdílná od výše poskytnutého příspěvku. Nesprávně poskytnuté částky jsou žalovaným kontrolní orgánem spatřovány ve složce mzdy, kterou žalobce vyplácí zaměstnancům za čištění a údržbu stejnokroje. Žalobce se závěry kontrolního protokolu nesouhlasil a dne 24. 7. 2014 podal písemné odůvodněné námitky k vedoucímu kontrolního orgánu. Ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR pro hlavní město Prahu vydala dne 15. 8. 2014 rozhodnutí o námitkách, které bylo dne 22. 8. 2014 doručeno žalobci; tímto rozhodnutím nebylo námitkám žalobce vyhověno.

Dne 13. 11. 2014 byla žalobci doručena výzva k vrácení přeplatku v částce 207.668,- Kč, proti níž směřuje nyní podaná žaloba.

Městský soud v Praze se v prvé řadě musel zabývat tím, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro přezkum rozhodnutí správního úřadu soudem, tj. podmínky, za nichž může soud o žalobě rozhodnout (podmínky řízení). V nyní posuzované věci bylo třeba posoudit, zda žalobou napadený úkon vůbec podléhá soudnímu přezkoumání.

Podle ustanovení § 65 odstavec 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jen ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Městský soud v Praze dospěl k závěru, že jde o úkon, který není rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odstavec 1 s. ř. s.; tj. úkonem, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti osob. Takový úkon, který není rozhodnutím, je podle ustanovení § 70 písmeno a) s. ř. s. vyloučen ze soudního přezkumu a žaloba proti němu je nepřípustná ve smyslu ustanovení § 68 písmeno e) s. ř. s.

Žalovaný Úřad práce České republiky není správním úřadem, do jehož pravomoci přísluší správa příspěvků na podporu zaměstnávání osob podle zákona č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky. Žalobou napadenou výzvou žalovaný informoval žalobce o výsledku provedené kontroly, respektive informoval ho o tom, že má zaplatit ve výzvě uvedenou finanční částku. Výzva žalovaného není rozhodnutím, kterým by žalovaný uložil žalobci povinnost uvedenou částku uhradit. Tato výzva by ani takovým rozhodnutím (ukládajícím zároveň povinnosti) být nemohla, protože žalovaný není orgánem, jemuž správa odvodů za porušení rozpočtové kázně přísluší. Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají podle ustanovení § 44a odstavec 9 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen rozpočtová pravidla) finanční úřady podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a v tomto nyní posuzovaném případě žalovanému postavení správce daně ve smyslu daňového řádu ani nenáleží.

Za takové situace se podle názoru soudu žalobou napadené rozhodnutí nijak nemohlo dotknout práv a povinností žalobce, neboť vydání předmětné výzvy zůstal nezměněn závěr kontroly. Z tohoto protokolu žalobci žádná povinnost bezprostředně nevyplývá a není tomu tak ani v souvislosti s vydanou výzvou, která se rovněž nijak nedotýká práv a povinností žalobce, protože není vykonatelným rozhodnutím.

Z uvedeného důvodu soud dospěl k závěru, že v případě výzvy k vrácení přeplatku nejde-li o úkon správního orgánu s důsledky předpokládanými v ustanovení § 65 s. ř. s. a nejde proto o úkon, který je ve smyslu legislativní zkratky, uvedené v tomto ustanovení, správním rozhodnutím. Na základě tohoto závěru soud dovodil, že takový úkon je ze soudního přezkumu podle ustanovení § 70 odst. a) s. ř. s. vyloučen a žaloba domáhající se přezkumu rozhodnutí podle tohoto zákona vyloučeného, je podle ustanovení § 68 s. ř. s. nepřípustná.

Městský soud v Praze má za to, že přezkoumání soudem ve správním soudnictví podléhá v takto vymezených skutkových případech až rozhodnutí, vydané podle ustanovení § 44a odstavec 3 a odstavec 9 rozpočtových pravidel, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (ustanovení § 75 s. ř. s.), tedy rozhodnutí místně příslušného finančního úřadu o povinnosti právnické osoby provést odvod za porušení rozpočtové kázně.

Vzhledem ke všem shora uvedeným důvodům proto Městský soud v Praze podanou žalobu odmítl podle ustanovení § 46 odstavec 1 písmeno d) s. ř. s. jako nepřípustný návrh.

O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 60 odstavec 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odstavec 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 6. srpna 2015

JUDr. Hana Veberová,

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru