Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 A 90/2016 - 27Rozsudek MSPH ze dne 16.02.2017


přidejte vlastní popisek

11A 90/2016 - 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce P. N., bytem v P. 8, L. 871/37, zastoupeného JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 2, Slavíkova 1568/23, proti žalovanému Úřadu městské části Praha 7, se sídlem v Praze 7, nábřeží kpt. Jaroše 1000, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu v řízení ohledně žádosti žalobce o odstranění pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace – vrat na hranici pozemků parcelních čísel 1668/1 a 1255 a vrat na pozemku parcelní číslo 1254/1 v katastrálním území Trója

takto:

I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 22. 7. 2015 o odstranění

pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace ve lhůtě šedesáti dnů od právní

moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10.228,- Kč

do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Ondřeje

Tošnera, Ph. D, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal ochrany proti nečinnosti Úřadu městské části Praha 7 (dále jen „žalovaného správního orgánu“). Požadoval, aby soud uložil žalovanému, aby v řízení ohledně žádosti žalobce o odstranění pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace – vrat na hranici pozemků parcelních čísel 1668/1 a 1255, a vrat na pozemku parcelní číslo 1254/1, to vše v katastrálním území Trója, vydal rozhodnutí ve věci ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci rozsudku.

Žalobce poukázal na to, že dne 22. 7. 2015 podal u žalovaného správnímu orgánu žádost, aby žalovaný jako příslušný silniční správní úřad podle § 29 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), přikázal odstranit pevnou překážku z pozemní komunikace odstraněním vrat na hranici výše uvedených pozemků v katastrálním území Trója, nacházejících se na veřejně přístupné účelové komunikaci vedoucí na těchto pozemcích. Žalobce poukázal na to, že žalovaný byl v řízení o uvedené žádosti nečinný, proto žalobce dne 14. 10. 2015 podal u Magistrátu hlavního města Prahy jako u nadřízeného správního orgánu žalovaného žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného v daném správním řízení. Ani ze strany Magistrátu hl. m. Prahy, však na tuto žádost žalobce nebylo reagováno.

Žalobce má za to, že od podání jeho žádosti, kterou bylo předmětem správní řízení zahájeno, uplynulo již více než deset měsíců, přesto nebylo žalovaným ve věci rozhodnuto ani jinak konáno. Podle § 71 odstavec 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), je přitom správní orgán povinen rozhodnout bezodkladně, nejdéle do třiceti dnů od zahájení řízení.

Žalovaný správní orgán ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že ve shora uvedené právní věci nemá k dispozici úplný spisový materiál v originále, neboť veškeré podklady byly předány Magistrátu hl. m. Prahy, odboru dopravních agend, a to na základě žádosti ze dne 21. 10. 2015. č. j. MHMP-1833501/2015/ODA. Důvodem předání podkladů byla žaloba, kterou proti Magistrátu hl. m. Prahy podal k Městskému soudu v Praze žalobce (jako jeden ze dvou žalobců – poznámka soudu). Žalobci v uvedené věci usilují o zrušení rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 20. 6. 2014, č. j. MHMP-904032/2014/ODA-04-GO, potvrzující uzavření veřejně přístupné účelové komunikace na předmětných pozemcích podle § 7 odst. 1 a 2 zákona o pozemních komunikacích, a to na základě žádosti Botanické zahrady hl. m. Prahy ze dne 28. 2. 2011. Právní věc této žaloby je vedena u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou 9A 332/2014.

Žalovaný dále uvedl, že na návrh žalobce bylo reagováno dopisem ze dne 21. 8. 2015, ve kterém bylo žalobci sděleno, že v současné době je podána žaloba u správního soudu a do pravomocného rozhodnutí o podané žalobě nebudou ve výše uvedené věci činěny žádné kroky. Podle názoru žalovaného žalobce ve věci obdržel na svůj návrh uvedené sdělení, a proto nemůže jít ve věci o nečinnost odboru dopravy Úřadu městské části Praha 7. Z tohoto důvodu žalovaný navrhl, aby Městský soud v Praze zamítl žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou.

Žalobce využil svého práva a podal k obsahu vyjádření žalovaného repliku, v níž uvedl, že sdělení zaslané žalobci nijak nevyvrací důvodnost žaloby, neboť podle správního řádu je správní orgán povinen řízení rozhodnout bezodkladně, nejdéle do třiceti dnů ode dne zahájení řízení, to vše bez ohledu na to, zda správní orgán v mezidobí zaslal žadateli nějaké sdělení či nikoli. Předmětné správní řízení nebylo přerušeno, například do skončení řízení o předběžné otázce, a tedy lhůta pro rozhodnutí žalovaného o žádosti žalobce uplynula marně a žaloba je důvodná.

Žalobce dále připomněl, že žalobě žalobce ve věci vedené Městským soudem v Praze byl usnesením ze dne 3. 11. 2014, č. j. 9A 332/2014 – 73, přiznán odkladný účinek. Žalobou napadené rozhodnutí v této věci tedy není vykonatelné a nepůsobí žádné právní účinky. Podle názoru žalobce tedy není důvodu, aby žalovaný jakkoli vyčkával osudu tohoto soudního řízení. Žalovaný je povinen v daném správním řízení vycházet z aktuálního právního a skutkového stavu, který je takový, že uzavření předmětné účelové komunikaci není pravomocně povoleno, komunikace tak uzavřena být nesmí, a to až do doby, než bude pravomocně a vykonatelně rozhodnuto o přípustnosti uzavření komunikace.

Městský soud v Praze po provedeném řízení posoudil podanou žalobu takto:

Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobce vyčerpal všechny prostředky, které mu zákonná úprava poskytuje k ochraně před tvrzenou nečinností žalovaného, a dospěl přitom k závěru, že se tak stalo, když nebylo sporu o tom, že podal dne 14. 10. 2015 k nadřízenému správnímu orgánu opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. Pro posouzení důvodnosti podané žaloby přitom není rozhodné, že o tomto návrhu magistrát ke dni podání žaloby nerozhodl.

Dále se soud zabýval otázkou, zda se v případě žalovaného jedná o nečinnost ve smyslu § 79 s. ř. s. Z tohoto ustanovení vyplývá, že žaloba na ochranu proti nečinnosti může být úspěšná jen tehdy, jestliže lze učinit závěr o tom, že žalovaný správní orgán byl povinen vydat rozhodnutí, a to rozhodnutí ve věci samé, anebo byl povinen vydat osvědčení.

Ze spisu vyplývá, že žalobce podal dne 22. 7. 2015 žádost o odstranění překážky na pozemní komunikaci na pozemcích, na nichž se nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Tímto dnem bylo podle § 44 odstavec 1 správního řádu zahájeno správní řízení, jímž se žalobce domáhal odstranění pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace podle § 29 odstavec 3 zákona o pozemních komunikacích.

Podle uvedeného ustanovení platí, že pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka.

Podle § 71 odstavec 1 a 3 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nejpozději do třiceti dnů od zahájení řízení.

Ze shodných tvrzení žalobce i žalovaného vyplývá, že žalovaný o podaném návrhu nerozhodl. Vyrozuměním ze dne 21. 8. 2015 žalobci pouze sdělil, že vzhledem k podané žalobě u správního soudu nebudou do pravomocného rozhodnutí o ní činěny ve věci žádné kroky. Toto vyrozumění nelze považovat ani z obsahové ani z formální stránky za rozhodnutí správního orgánu.

Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 9A 332/2014 soud zjistil, že rozhodnutím Úřadu městské části Praha 7 ze dne 5. 3. 2014, č. j. MČ P7 005981/2014/ODO/Kra, byla s odkazem na § 7 odstavec 1 a 2 zákona o pozemních komunikacích uzavřena účelová komunikace v areálu venkovních expozic Botanické zahrady hl. m. Prahy. Uzavření spočívá v umístění vrat na hranici pozemků parcelních čísel 1668/1 a 1255, a vrat na pozemku parcelní číslo 1254/1 v katastrálním území Trója. Rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 20. 6. 2014, č. j. MHMP-904032/2014/ODA-04/Go, bylo zamítnuto odvolání žalobce P. N. a odvolatele Ing. O. M., jakož i dalších odvolatelů, a rozhodnutí Úřadu městské části Praha 7 bylo potvrzeno. Rozhodnutí o odvolání napadli žalobci Ing. O. M. a P. N. žalobou, která je vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9A 332/2014, ve věci samé dosud rozhodnuto nebylo, usnesením ze dne 3. 11. 2014, č. j. 9A 332/2014 – 73, které nabylo právní moci dne 10. 12. 2014, byl žalobě přiznán odkladný účinek.

Za této skutkové situace se soud zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby uložil žalovanému, aby vydal rozhodnutí ve věci samé. Pro posouzení této otázky je rozhodný závěr o tom, že žalobce podáním žádosti ze dne 22. 7. 2015 o odstranění překážky na pozemní komunikaci na pozemcích, na nichž se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, zahájil správní řízení, které musí být ukončeno meritorním rozhodnutím. To se však v dané věci nestalo.

Vydání rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 22. 7. 2015 nebrání ani rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 20. 6. 2014 ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 3. 2014. Rozhodnutí magistrátu ze dne 20. 6. 2014 je sice pravomocným rozhodnutím, kterým bylo rozhodnuto o oprávněnosti uzavření komunikace mechanickou překážkou, není však rozhodnutím vykonatelným, neboť žalobě proti němu byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2014, č. j. 9A 332/2014 – 73, přiznán odkladný účinek.

Za dané situace je správní orgán povinen o žádosti žalobce vydat rozhodnutí ve věci samé. Protože tak neučinil, shledal soud žalobu důvodnou. Je vhodné konstatovat, že ke dni vydání tohoto rozsudku žalovanému správnímu orgánu žádná překážka ve vydání rozhodnutí o žádosti žalobce nebrání. Za takovou překážku nelze považovat ani skutečnost, že se spisový materiál nachází u odvolacího orgánu, respektive u správního soudu.

Z výše uvedených důvodů soud podle § 81 odstavec 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost rozhodnout o podané žádosti v šedesátidenní lhůtě ode dne právní moci tohoto rozsudku. Tato lhůta byla soudem stanovena s ohledem na § 71 odstavec 3 písm. a/ správního řádu.

Žalobce měl se svojí žalobou úspěch a náleží mu proto náhrada důvodně vynaložených a prokázaných nákladů řízení podle ustanovení § 60 odstavec 1 s. ř. s. Tyto náklady spočívají v nákladech souvisejících se zastoupením advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za dva úkony právní služby po 3.100,- Kč (za převzetí věci a sepis žaloby) a dva režijní paušály po 300 Kč. Celkem tedy činí náklady na právní zastoupení částku 6.800,- Kč. K tomu nutno připočítat daň z přidané hodnoty ve výši 21% z této částky, neboť žalobcův zástupce osvědčil před soudem, že je plátcem této daně, která v dané věci činí 1.428,- Kč. Další náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč. Proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10.228,- Kč.

Žalovaný správní orgán nebyl ve věci samé úspěšný, proto soud podle § 60 odstavec 1 s. ř. s. rozhodl o tom, že nemá právo na náhradu nákladů řízení, ostatně žalovanému žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nad rámec běžných činností správního orgánu v řízení před soudem ani nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 16. února 2017

JUDr. Hana Veberová,

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru