Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 A 65/2020 - 44Rozsudek MSPH ze dne 22.01.2021

Prejudikatura

9 Afs 28/2009 - 124

8 As 89/2011 - 31


přidejte vlastní popisek

11 A 65/2020- 44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci

žalobce: M. M.

proti

žalovanému: Katastrální úřad pro hlavní město Prahu se sídlem Pod Sídlištěm 9/1800
Praha 8

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2020 sp. zn. V-3712/2020-101, č.j.: KÚ-01112/2020-100-2001

takto:

I. Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu ze dne 20.4.2020, sp.zn. V-3712/2020-

101, č.j. KÚ-01112/2020-100-2001, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3.000 Kč ve lhůtě

30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žaloba

1. Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20.4. 2020 sp. zn. V3712/2020-101 č.j.: KÚ-01112/2020-100-2001 kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti výzvě k zaplacení nedoplatku na správním poplatku ze dne 27. 1. 2020 č.j.: V-3712/2020-4.

2. Žalobce v podané žalobě namítal, že rozhodnutí vydal Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, když dovodil svou příslušnost k projednání odvolání z ustanovení § 109 odst. 3 daňového řádu, ačkoliv podle § 114 odst. 1 daňového řádu je odvolacím orgánem správce daně, nejblíže nadřízený orgán správci daně, který napadené rozhodnutí vydal. Podle § 4 písm. d Zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, o odvolání proti rozhodnutí katastrálních úřadů rozhodují zeměměřičské a katastrální inspektoráty. O odvolání tedy rozhodl věcně nepříslušný správní orgán.

3. Žalobce dále namítal, že napadené rozhodnutí je věcně nesprávné, neboť ve věci měl být vyměřen správní poplatek ve výši 1000 Kč podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2019. Uvedl, že podání, které obsahovalo návrh na zahájení řízení, bylo odesláno jednak poštou, ale také datovou schránkou, a to dne 30. 12. 2019. Tento návrh byl podepsán, jak žalobcem, tak i další osobou, J. M. K zahájení řízení tedy nedošlo 2. 1. 2020, ale dne 30. 12. 2019. Podání bylo učiněno datovou schránkou, bylo zcela bez potíží čitelné, nevidí žádný důvod k tomu, proč by k tomuto podání neměl žalobce přihlížet. Tvrzení, že podání nebylo učiněno ve formátu pdf považuje za absurdní. I kdyby se datum zahájení řízení mělo řídit až doručením písemného návrhu poštovní přepravou, byl tento návrh podán na poštu dne 30. 12. 2019. Ke změně správního poplatku došlo s účinností 1. 1. 2020. V době podání návrhu v poštovní přepravě byl tedy zákon č. 364/2019 Sb., kterým byl zvýšen správní poplatek, nebyl platný ani účinný. Žalobce považuje za protiústavní skutečnost, že zákon č. 364/2019 Sb. nabyl účinnosti hned následující den poté, kdy byl vyhlášen ve Sbírce zákonů (31. 12. 2019). Odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2014 sp. zn. Pl.ÚS 31/13 z něhož vyplývá, že dřívější počátek účinnosti zákona než 15. dnem po vyhlášení lze akceptovat, vyžaduje-li to naléhavý právní zájem. Žalobce v této věci naléhavý právní zájem neshledává. Žalobce navrhuje předložení Ústavnímu soudu pro neústavnost zákona č. 364/2019 Sb. I kdyby soud návrh nepodal, žalobce namítá neústavní postup zákonodárce, který nestanovil odpovídající legisvakační lhůtu, což nemůže jít k tíži účastníků řízení. Žalobce zaplatil správní poplatek v zákonné výši, výzva k doplacení byla neopodstatněná. Navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Vyjádření žalovaného

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k otázce věcné příslušnosti orgánu, který ve věci rozhodl, poukázal na organizační řád katastrálního úřadu a uvedl, že dne 24. 2. 2020 postoupila ředitelka katastrálního pracoviště katastrálnímu úřadu odvolání proti výzvě k doplacení správního poplatku. Podle přílohy č. 4 položky 22 Organizačního řádu ve věcech ostatních rozhodnutí podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, rozhoduje ředitelka kanceláře ředitele úřadu. Ředitelka kanceláře ředitele úřadu také vydala žalobou napadené rozhodnutí.

5. Pokud jde o doručení návrhu na vklad, žalovaný uvedl, že dne 30. 12. 2019 v 17:06 hodin bylo do datové schránky katastrálního úřadu doručeno podání s názvem „Návrh na výmaz věcného břemene užívání (originál, včetně kolků byl odeslán poštou)“ z datové schránky uživatele J. M.. Přílohu podání tvořily tři dokumenty ve formátu.jpg a jeden dokument ve formátu.pdf. Podle § 7 katastrálního zákona se zápisy práv do katastru provádějí na základě písemností v listinné podobě nebo v elektronické podobě. Je-li katastrálnímu úřadu doručena písemnost v elektronické podobě, lze ji považovat za způsobilou k zahájení návrhu na vklad, pokud je ve formátu PDF nebo ve formátu PDFA, uznávaný elektronický podpis je vložen do listiny a k elektronickému podpisu je připojen certifikát, na kterém je elektronický podpis založen. Protože podání žalobce nesplňovalo základní náležitosti podání (formát a technické parametry) nemohlo být posouzeno jako kvalifikované podání návrhu a nemohlo být k němu přihlédnuto. Dne 2. 1. 2020 byl prostřednictvím poštovního přepravce doručen návrh na vklad v listinné podobě, na základě kterého bylo zahájeno vkladové řízení V-14/2020-101, později přečíslováno na V-3712/2020-101. Proto má žalovaný za to, že právní účinky návrhu na vklad řízení připadají na 2. 1. 2020 a nikoliv na 30. 12. 2019. S účinností od 1. 1. 2020 jsou účastníci řízení povinni zaplatit správní poplatek ve výši 2 000 Kč. Protože byl zaplacen poplatek ve výši 1 000 Kč byla podle § 5 odst. 2 Zákona o správních poplatcích zaslána výzva k doplacení správního poplatku. K otázce neústavnosti zákona č. 364/2019 Sb. žalovaný uvedl, že se necítí býti kompetentní k vyjádření se k této otázce, k žalobnímu návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí navrhl, aby soud usnesením žalobu odmítl jednak jako nepřípustnou a jednak pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, přičemž poukázal na § 46 odst. 1, písm. d a písm. a soudního řádu správního.

Replika žalobce

6. Žalobce podáním ze dne 16. 9. 2020 podal repliku, v níž s odkazem na § 89 odst. 1 správního řádu uvedl, že rozhodnutí v I. stupni vydal Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, proto měl o odvolání rozhodovat Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze. Katastrální pracoviště jsou toliko organizačními jednotkami katastrálních úřadů, o odvolání nemůže rozhodovat ředitel katastrálního úřadu, protože není nadřízeným správním orgánem. Vedoucí správního úřadu může rozhodovat pouze o rozkladu, to však platí pouze ve vztahu k ústředním správním úřadům. Argumentace o tom, že podání, zaslané datovou schránkou, nesplňovalo technické předpoklady, je účelová a nesprávná, podání bylo učiněno datovou schránkou, je tedy nadbytečné, aby bylo ještě ověřováno elektronickým podpisem. Podle § 18 odst. 2 Zákona č. 300/2008 Sb. úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný.

Obsah spisu

7. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že dne 30. 12. 2019 v 17:06:45 hodin byl datovou zprávou podán návrh na výmaz věcného břemene užívání (originál včetně kolků byl odeslán poštou). Jako odesílatel je uvedena J. M., a přílohou tohoto podání byly prohlášení – vkladová listina.jpg, návrh na vklad strana 1.jpg, návrh na vklad strana 2.jpg, textová zpráva.PDF. Ze spisového materiálu vyplývá, že tento návrh na výmaz věcného břemene byl doručen Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu dne 31. 12. 2019 v 04:28:49 hodin, s tím, že byly doručeny čtyři přílohy. Datová zpráva obsahovala „Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 Zákona č. 256/2013 Sb., který podal M. M. aj. M. s tím, že je navrhován výmaz z práva odpovídajícího věcnému břemeni – věcné břemeno užívání pro paní L. H., přílohu tvoří jiná listina, prohlášení o úmrtí oprávněné z věcného břemene, v uvedeném prohlášení se uvádí, že paní L. H., zemřela. Podepsáno dne 30. 12. 2019 M.M. Podpis ověřen na České poště dne 30. 12. 2019. Návrhu byla přidělena spisová značka.

8. Ze spisového materiálu je dále zřejmé, že dne 2. 1. 2020 byl poštou doručen Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, pracoviště Praha zcela totožný návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb. jako byl doručován datovou schránkou,, který byl podepsán žalobcem a J. M. s tím, že je navrhován výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni vkladem – věcné břemeno užívání pro paní L. H. K tomuto zcela totožnému návrhu jsou připojeny shodné přílohy jako k dokumentu, který byl odeslán z datové schránky.. Této věci byla přidělena spisová značka.

9. Uvedený návrh, který byl katastrálnímu úřadu doručen prostřednictvím poštovní přepravy dne 2. 1. 2020 a je opatřen kolkovou známkou v hodnotě 1 000 Kč. 10. Ze spisového materiálu dále vyplývá, že výzvou ze dne 27. 1. 2020 vyzval žalovaný J. M.a žalobce k zaplacení nedoplatku na správním poplatku ve výši 1 000 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva k zaplacení nedoplatku na správním poplatku ze dne 27. 1. 2020 č.j.: V- je opatřena kulatým razítkem – Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha s podpisem za Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, vedoucí právního oddělení XI.

11. Proti této výzvě podal žalobce a J. M. odvolání, ve kterém poukázali na to, že návrh na zahájení řízení byl podán jednak na poštu dne 30. 12. 2019, tedy v den, kdy zákon č. 364/2019 Sb. ještě nebyl ani publikován ve Sbírce zákonů, jednak byl podán prostřednictvím datové schránky J. M., a to dne 31. 12. 2019. K zahájení řízení tedy nedošlo dne 2. 1. 2020, ale dne 31. 12. 2019, kdy datová zpráva byla doručena správnímu orgánu.

12. O uvedeném odvolání rozhodl Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha tak, že odvolání se zamítá. V odůvodnění k otázce data podání návrhu na zahájení řízení uvedl, že katastrálnímu úřadu bylo doručeno podání datovou schránkou dne 31. 12. 2019, nebylo však učiněno v kvalifikované podobě formátu PDF, ale pouze ve formátu JPG (prostá obrazová kopie), mohlo být proto vyhodnoceno pouze jako bianko podání nezpůsobilé k zahájení řízení o povolení vkladu. Řízení bylo zahájeno až podáním v listinné podobě doručené poštovním přepravcem dne 2. 1. 2020. Proto vznikla navrhovateli povinnost uhradit poplatek ve výši 2 000 Kč. Uvedené rozhodnutí je podepsáno ředitelkou kanceláře ředitele a opatřeno kulatým razítkem Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu.

Posouzení věci soudem

13. Městský soud v Praze přezkoumal na základě žaloby podané žalobcem napadené rozhodnutí z hlediska námitek v žalobě uvedených, neboť jejich rozsahem je vázán (§ 75 odst. 2 Zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále „s.ř.s.“). Podle § 51 odst. 1 s.ř.s., rozhodl soud bez nařízení jednání, když žalobce vyjádřil s takovýmto postupem souhlas, žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil výslovný nesouhlas s rozhodnutím bez jednání, má se tedy za to, že s takovýmto postupem souhlasí.

14. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou žalobce o neústavnosti zákona č. 364/2019 Sb., kterým s účinností od 1. 1. 2020 došlo ke zvýšení správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí z původní částky 1 000 Kč na částku 2 000 Kč. Po posouzení věci tuto námitku neshledal důvodnou, neshledal tedy důvody pro to, aby postupoval podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a věc předložil Ústavnímu soudu.

15. Zákon č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, byl přijat dne 17. 12. 2019, publikován ve Sbírce zákonů dne 31. 12. 2019 a účinnost byla stanovena od 1. 1. 2020. Z obsahu uvedeného zákona je zřejmé,

že tímto zákonem došlo ke změně zákona o daních z nemovitých věcí, zákona o daních z příjmů, zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, zákona o spotřebních daních, zákona o správních poplatcích, zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her.

Z důvodové zprávy k ustanovení o účinnosti zákona vyplývá, že účinnost k 1. 1. 2020 se navrhuje proto, aby k zamýšlenému navýšení příjmu veřejných rozpočtů došlo již v rozpočtovém roce 2020 zejména je zdůrazněna nutnost přijmout novou právní úpravu k 1. 1. 2020 vzhledem k spotřební dani z tabákových výrobků s přihlédnutím k právní úpravě směrnicí o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Soud má za to, že právě tato skutečnost byla rozhodující pro stanovení účinnosti uvedeného zákona od 1. 1. 2020 a neshledal důvod k tomu, aby účinnost byla ve vztahu k jednotlivým změněným zákonům stanovena rozdílně. Uvedenou skutečnost považuje soud za mimořádnou okolnost, která nebránila tomu, aby účinnost zákona byla stanovena druhým dnem po publikaci ve Sbírce zákonů.

16. Žalobce v žalobě dále namítal, že výzvu k doplacení správního poplatku i napadené rozhodnutí vydal shodný správní orgán - Katastrální úřad pro hlavní město Prahu. Tuto námitku soud shledal důvodnou.

17. . Katastrální úřady byly zřízeny zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o zeměměřičských a katastrálních orgánech“). Podle ustanovení § 2 odst. 2 tohoto zákona se zřizují zeměměřičské a katastrální inspektoráty a katastrální úřady jako jiné správní úřady pro zeměměřičství a katastr nemovitostí ČR. Inspektoráty a katastrální úřady jsou účetními jednotkami. Z ustanovení § 2 odst. 3 pak vyplývá, že katastrální úřady řídí jejich ředitelé, podle § 2 odst. 4 uvedeného zákona, sídla a územní působnost katastrálních úřadů jsou stanoveny v příloze č. 2 tohoto zákona. Z přílohy č. 2 k zákonu o zeměměřičských a katastrálních úřadech vyplývá, že byl zřízen Katastrální úřad pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze.

18. Z ustanovení § 5 zákona o zeměměřičských a katastrálních úřadech pak vyplývá pravomoc katastrálních úřadů. Z ustanovení § 5 odst. 2 tohoto zákona pak lze dovodit, že vnitřními organizačními jednotkami katastrálních úřadů jsou katastrální pracoviště, když uvedené ustanovení stanoví že: „seznam katastrálních pracovišť, která jsou vnitřními organizačními jednotkami katastrálních úřadů podle zvláštního právního předpisu, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu, zveřejní Český úřad zeměměřičský a katastrální ve Sbírce zákonů “. Je zřejmé, že potřeba zřízení menších útvarů, než jsou katastrální úřady, kterých bylo zřízeno 14 s územní působností vymezenou podle vyšších územně samosprávných celků. Z ustanovení § 5 odst. 2 Zákona o zeměměřičských a katastrálních úřadech přitom vyplývá, že katastrální pracoviště jsou vnitřními organizačními jednotkami katastrálních úřadů, katastrální pracoviště vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu. Aby bylo možno považovat katastrální pracoviště za samostatný orgán, musel by zákon výslovně stanovit, že je mu svěřena určitá rozhodovací činnost. Pokud tomu tak není, je nutno katastrální pracoviště považovat za součást katastrálního úřadu, jeho úkony jsou tedy úkony katastrálního úřadu.

19. Pokud jde o žalobou napadené rozhodnutí, je nutné konstatovat, že je toto rozhodnutí vnitřně rozporné. Z hlavičky napadeného rozhodnutí i z uvozovací věty, uvedené v záhlaví tohoto rozhodnutí, je patrno, že rozhodoval Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, přičemž pro takto označený úřad (Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha) byla uvedena zkratka „Katastrální úřad“ nebo „Odvolací správní orgán“. Ve výroku je pak uvedeno, že katastrální úřad rozhodl podle § 116 odst. 1, písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „daňový řád“) tak, že odvolání odvolatelů proti výzvě k zaplacení nedoplatku na správním poplatku ze dne 27. 1. 2020 zamítá. Z uvozovací zkratky pro rozhodující správní orgán, jež byla výše zmíněna, pak nezbývá než dovodit, že ve věci rozhodovalo katastrální pracoviště Praha, Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu.

20. Na druhé straně z otisku kulatého razítka na tomto usnesení by bylo možno dovodit, že bylo vydáno Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu (katastrální pracoviště má jiné razítko - viz razítko na výzvě ze dne 27. 1. 2020 popsané pod bodem 10 rozsudku). Usnesení je podepsáno ředitelkou kanceláře ředitele. I když není uvedeno, o jakou kancelář ředitele jde, je z organizačního schématu katastrálního úřadu patrno, že v čele tohoto úřadu stojí ředitel katastrálního úřadu, jako organizační složky je zřízena kancelář ředitele katastrálního úřadu a katastrální pracoviště. Jedinou kanceláří ředitele je tedy kancelář ředitele katastrálního úřadu (nikoliv katastrálního pracoviště). Lze tedy dovodit, že o odvolání rozhodl katastrální úřad a nikoli katastrální pracoviště, jak je uvedeno nejen v hlavičce, záhlaví, ale i ve výroku napadeného rozhodnutí.

21. I kdyby soud akceptoval skutečnost, že ve věci vydal napadené rozhodnutí katastrální úřad v postavení odvolacího správního orgánu ve vztahu ke katastrálnímu pracovišti (byť vzhledem k výše uvedenému to není možno konstatovat jednoznačně pro vzájemnou rozporuplnost), nezbývá, než učinit závěr o tom, že katastrální úřad vydal nejen předmětnou výzvu ale též napadené rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti této výzvě, protože katastrální pracoviště není samostatným správním orgánem nadaným pravomocí rozhodovat sám za sebe, nýbrž jedná jménem katastrálního úřadu, resp. jak je uvedeno v zákoně :…katastrální pracoviště vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu. Kancelář ředitele katastrálního úřadu je rovněž organizační složkou katastrálního úřadu, jedná jménem katastrálního úřadu a postavení odvolacího orgánu jí zákon nestanoví.

22. Důvodnou byla shledána i námitka, v níž žalobce poukazuje na to, že ustanovení § 109 odst. 3 daňového řádu nemůže založit pravomoc katastrálního úřadu k projednání odvolání. Podle uvedeného právního ustanovení se: „odvolání podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno“. Tzn., že ustanovení § 109 odst. 3 daňového řádu upravuje pouze otázku, k jakému správnímu orgánu lze odvolání podat, tedy i k jakému správnímu orgánu je nutno odvolání zaslat. Uvedené ustanovení nezakládá oprávnění rozhodnout o podaném odvolání. Kdo je odvolacím správním orgánem upravuje ustanovení § 114 daňového řádu. V případě odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu je pak nutno vycházet ze zákona o zemědělských a katastrálních orgánech.

23. Žalobce v podané žalobě dále namítal věcnou nesprávnost napadeného rozhodnutí, když má za to, že podání, které obsahovalo návrh na zahájení řízení, bylo odesláno jednak poštou a jednak datovou schránkou, a to dne 30. 12. 2019, návrh byl podepsán oběma navrhovateli. Namítal, že k zahájení řízení nedošlo 2. 1. 2020, nýbrž 30. 12. 2019 podle datové zprávy i podle data, kdy byl návrh podán na poštu.

24. V daném případě je nesporné, že žalobce a J.M. podali návrh na vklad do katastru podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb. s tím, že navrhují výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni. Mezi účastníky je nesporné, že návrh podaný prostřednictvím poštovní přepravy byl katastrálnímu úřadu doručen dne 2. 1. 2020. Zcela obsahově shodný a totožný návrh, který byl podán prostřednictvím datové schránky (odesílatel J. M.) byl podán dne 30. 12. 2019 a žalovanému doručen dne 31. 12. 2019 v 04:28:49 hodin. Oba dokumenty obsahovaly čtyři shodné přílohy. 25. Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je řízením návrhovým. Z ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „katastrální zákon“) vyplývá, že návrh na zahájení vkladového řízení se podává na stanoveném formuláři a jsou zde uvedeny náležitosti návrhu. Katastrální zákon nestanoví, kdy je při podání návrhu na vklad zahájeno vkladové řízení.

26. Protože řízení před katastrálním úřadem je řízením správním, je nutno vycházet ze zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „správní řád“), neboť tento zákon je obecným procesním právním předpisem, který upravuje postup správních orgánů ve správním řízení, není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak (§ 1 správního řádu). Podle § 44 odst. 1 správního řádu je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

27. Vkladové řízení je tedy zahájeno dnem, kdy návrh na vklad došel místně příslušnému katastrálnímu úřadu. Z ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona pak vyplývá, že návrh na vklad nemusí podat všichni účastníci vkladového řízení, protože jinak by toto ustanovení, které jako náležitost návrhu na zahájení vkladového řízení ukládá, aby byli označeni účastníci vkladového řízení, bylo nadbytečným. To znamená, že návrh na vklad může podat i jeden z účastníků vkladového řízení.

28. Pokud jde o podání, které bylo učiněno z datové schránky, je nutno poukázat na ust. § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), podle něhož fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči správnímu orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 až § 4 (oprávněné osoby) nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis vyžaduje společný úkon více z uvedených osob.

29. K otázce okamžiku doručení podání prostřednictvím datové schránky lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.7.2019, č.j. 9 Afs 28/2009-79, který vyjádřil právní názor, že: „Podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci.“ K okamžiku doručení úkonu, který je činěn prostřednictvím datové schránky, lze odkázat též na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2015, sp.zn. 22 Cdo 3325/2013, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že: „Podání účastníka učiněné vůči soudu v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky je doručeno okamžikem, kdy bylo podání dodáno do datové schránky soudu.“

30. Nejvyšší správní soud se vyjádřil i otázce podpisu úkonu, který byl učiněn prostřednictvím datové schránky. Poukázat lze na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.2.2012, č.j. 8 As 89/2011-31, ve kterém Nejvyšší správní soud vyjádřil právní názor, že: „Úkon učiněný prostřednictvím datové schránky osobou oprávněnou či osobou pověřenou, která doložila své pověření, má podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, stejné

účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, proto nemusí být podepsaný elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elekronickém podpisu, ani jej není třeba potvrzovat písemným podáním shodného obsahu či předložením jeho originálu podle § 37 odst. 2 věty druhé s.ř.s.“

31. K otázce podpisu podání, které je učiněno prostřednictvím datové schránky, zaujal právní názor i Ústavní soud ČR, který v rozhodnutí ze dne 7.3.2016, sp.zn. II. ÚS 289/15, uvedl, že: „Pouze v případech, kdy soud nemůže bezpečně ověřit autenticitu odesílatele podání, jako je tomu u nezaručených e-mailových zpráv zasílaných běžnou elektronickou poštou, je následný kvalifikovaný autorizační postup ve formě doručení vlastnoručně podepsaného písemného originálu namístě. Naopak v případě doručování prostřednictvím datové schránky je požadavek další autorizace bezúčelný, jak uznal i zákonodárce novelou § 42 občanského soudního řádu, účinnou k 1.1.2014, neboť datová schránka není anonymním úložištěm dat, nýbrž je striktně individuálně přidělena.“ Shodný právní názor o tom, že v případě učinění úkonu prostřednictvím datové schránky není třeba takové podání opatřit zaručeným elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, učinil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 21.1.2014, sp.zn. 4 Tdo 47/2014.

32. Z výše uvedené judikatury vyplývá, že v případě, kdy je podání učiněno vůči správnímu orgánu prostřednictvím datové schránky, má se za to, že toto podání bylo doručeno okamžikem, kdy správnímu orgánu došlo do datové schránky a požadavek na další autirizaci podpisu bezúčelný. V daném případě je z obsahu spisového materiálu zřejmé, že podání, které bylo učiněno z datové schránky J. M.(jedné z navrhovatelů), bylo doručeno katastrálnímu úřadu dne 31.12.2019. Doručením tohoto podání do datové schránky žalovaného bylo zahájeno řízení o návrhu na vklad ohledně výmazu věcného břemene. Účinky zahájeného řízení se pak vztahují ke všem účastníkům tohoto řízení, tedy i k žalobci, byť podání učiněné prostřednictvím datové schránky nebylo učiněno z jeho datové schránky (osoby oprávněné), ani nebylo doloženo, a žalobce to ani netvrdí, že by byl osobou pověřenou. Nicméně tato skutečnost je irelevantní, neboť jak bylo uvedeno výše, z ust. § 14 katastrálního zákona vyplývá, že návrh na zahájení vkladového řízení může podat i jeden z účastníků tohoto správního řízení. Účinky zahájeného správního řízení se pak vztahují ke všem účastníkům toho kterého správního řízení.

33. Ačkoli soud nesdílí názor žalobce, že k zahájení vkladového řízení došlo podáním návrhu dne 30.12.2019 (na poštu i odeslání z datové schránky), je nutno žalobci přisvědčit v tom, že vkladové řízení nebylo zahájeno dne 2.1.2020, nýbrž okamžikem, kdy zpráva došla do datové schránky žalovaného správního orgánu, tedy dnem 31.12.2019. Zákon, kterým došlo ke zvýšení správního poplatku z částky 1.000 Kč na částku 2.000 Kč, však nabyl účinnosti až dnem 2.1.2020.

34. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, odst. 4 s.ř.s.). Na žalovaném nyní bude, aby jako prvostupňový správní orgán předložil odvolání žalobce a J. M.

příslušnému odvolacímu správnímu orgánu , který posoudí důvodnost podaného odvolání.

35. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobce měl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení přísluší. Náklady představují částku 3.000 Kč za soudní poplatek zaplacený z podané žaloby v kolcích. Soud proto uložil žalovanému, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši žalobci uhradil.

36. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce označil jako žalovaný správní orgán Katastrální úřad pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha. Tato nepřesnost nemá žádné právní důsledky. Jednak je tomu tak proto, že sám žalovaný se v hlavičce a záhlaví napadeného rozhodnutí takto označil. Především však je nutno vycházet z toho, že podle § 69 s.ř.s. je žalovaným ten správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s.ř.s. tak není osoba žalovaného určena tvrzením žalobce, ale kogentně ji určuje zákon (viz např. rozhodnutí rozšířeného senátu NSS ze dne 12.10.2004, č.j. 5 Afs 16/2003-56).

37. Je vhodné je poukázat na to, že žalobu původně podal nejen žalobce (M. M.), ale také žalobkyně J. M. Protože jmenovaná žalobkyně k výzvě soudu nezaplatila soudní poplatek, bylo řízení o žalobě, kterou žalobkyně J. M. podala, zastaveno, a to usnesením ze dne 24. 7. 2020 č.j.: 11A 65/2020-24. Toto usnesení nabylo právní moci dne 29. 7. 2020. K zastavení řízení došlo z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 22. ledna 2021

JUDr. Hana Veberová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru