Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 A 337/2011 - 100Rozsudek MSPH ze dne 25.11.2014

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 As 237/2014

přidejte vlastní popisek

11A 337/2011 - 100

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: Ing. J. K., bytem N. D., N., proti žalovanému: Ministerstvo dopravy ČR, se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 546/56, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7.10.2011, č.j. 480/2011-910-STSP/5,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7.10.2011, č.j. 480/2011-910-STSP/5, kterým zamítl jako opožděné

- odvolání žalobce proti rozhodnutí odboru dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 26.7.2005, č.j. 1491/2005/DOP-136, kterým byla povolena stavba „Silnice I/2 Nové Dvory – průtah“ a

- odvolání proti rozhodnutí odboru dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 12.7.2007, č.j. 91341/2007/KUSK, sp.zn. SZ-91341/2007/KUSK.1, kterým byla prodloužena lhůta platnosti stavebního povolení pro stavbu stavby „Silnice I/2 Nové Dvory – průtah“.

Žalobce uvedl, že nebyl informován o zahájení žádného z uvedených řízení před prvostupňovým orgánem, a až na základě rozhodnutí soudu č.j. 10A 192/2010–54 mu bylo umožněno nahlížet do spisu správního orgánu. Dne 13.7.2011 nahlížel do spisu a zjistil, že spisová dokumentace nebyla úplná. Žalobce je přesvědčen o tom, že měl být účastníkem předmětných řízení, a proto ještě téhož dne podal odvolání proti uvedeným rozhodnutím, která byla žalovaným odvolána a prvostupňová rozhodnutí byla potvrzena.

Žalobce namítal, že měl být účastníkem řízení a svou aktivní legitimaci opírá o ustanovení § 65 odst. 1 správního řádu soudního, neboť stavbou pásu obrubníku na pozemku č. parc. 511 v rámci předmětného řízení, které lemují parkovací pruh (plochu), která je dnes součástí silnice I/2 průtah v Nových Dvorech (č. parc. pozemku 510/5) a tím pádem se následně provedla úprava vjezdu do jeho nemovitosti na Masarykově náměstí č. p. 17 v Nových Dvorech. Žalobce vytýká správním orgánům, že jej zákonným způsobem neinformovaly o zahájení správních řízení, a to jak prvostupňových vedených před krajským úřadem, tak řízení odvolacího.

Žalobce dále konstatuje, že ve spisovém materiálu dne 13.7.2011 nebyly tyto materiály: 1. Originál rozhodnutí č.j. 1491/2005/DOP-136, nacházela se zde pouze fotokopie rozhodnutí. 2. Veřejná vyhláška, kterou se doručovalo účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení. 3. Veřejná vyhláška, kterou se doručovalo účastníkům řízení rozhodnutí.

4. Připomínky účastníků předmětného řízení, které měli uplatnit při místním šetření dne 15.3.2005 v Nových Dvorech. 5. Poštovní doručenky, kterými se mělo potvrzovat doručení dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení (např. účastník ZOS Kačina a.s.).

Skutečnost, že spis byl neúplný, vyplývá ze sdělení žalovaného i z odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobce je přesvědčen o tom, že došlo k účelovému doplnění spisové dokumentace o zásadní dokumenty, které mají vliv na přezkoumatelnost rozhodnutí soudním orgánem. Žalobce je přesvědčen o tom, že předmětné listiny byly antidatovány.

1. Žalobce byl zkrácen na svých právech jakožto účastník řízení, zejména provedeným řízením – stavební úpravou – došlo k výraznému znehodnocení jeho majetku.

2. Žalobce byl omezen v možnosti užívat tuto nemovitost nejen k podnikatelským aktivitám, ale i pro běžné používání nemovitosti k bydlení a k její údržbě. 3. V případě možnosti prodeje nemovitosti by byla tato nemovitost znehodnocena výrazným způsobem, prodej by se realizoval za podstatně nižší cenu.

Žalobce dále namítá zásadní porušení jeho práv napadeným rozhodnutím 1. Žalovaný neoznámil žalobci zahájení odvolacího řízení, a proto se nemohl žalobce podílet na prováděném správním řízení a uplatňovat svá práva. 2. Neměl možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí dle § 36 odst. 3. 3. Žalovaný ve svém rozhodnutí nepřezkoumával dle § 89 odst. 2 námitky, které uvedl žalobce v odvolání. 4. Žalovaný nedělal žádné podklady pro rozhodnutí dle § 50 správního řádu. 5. Žalovaný neprováděl žádné dokazování k námitkám uvedeným v odvolání. 6. Žalovaný nedodržel lhůtu dle § 71 správního řádu, bylo vydáno rozhodnutí až po více než 60 dnech.

Dále žalobce namítal, že se žalovaný nevypořádal s námitkami, které předložil žalobce, a že nevycházel ze skutečného stavu věci, také že rozhodnutí krajského úřadu mělo být zrušeno pro nepřezkoumatelnost, neboť krajský úřad neměl úplnou a odpovídající spisovou dokumentaci. Žalobce je přesvědčen o tom, že žalovaný měl přezkoumávat rozhodnutí krajského úřadu ve stavu spisové dokumentace ke dni 13.7.2005, a nikoli je vrátit k doplnění krajskému úřadu.

Dále žalobce namítá zmatečnost napadeného rozhodnutí žalovaného k výroku rozhodnutí II., neboť je přesvědčen o tom, že krajským úřadem použitý postup, když dle § 61 odst. 4 a § 69 stavebního zákona stavební povolení, zahájení řízení a rozhodnutí o prodloužení platnosti oznámil veřejnou vyhláškou. To je podle něj možné pouze v případě, že by v roce 2007 platil starý stavební zákon a starý správní řád. V roce 2007 už platí nový stavební zákon (183/2006 Sb.) a nový správní řád, který tento postup již neumožňuje.

Žalovaný dále namítá nedůvodnost rozhodnutí žalovaného, který obě odvolání žalobce zamítl jako opožděná, a to z toho důvodu, že ve spisové dokumentaci k 13.7.2001 nebyla ani jedna veřejná vyhláška, kterou by se mělo doručovat rozhodnutí, není mu známo, že by vyhláška byla vyvěšena na úřední desce Obecního úřadu v Nových Dvorech, pokud byly veřejné vyhlášky vyvěšeny po dobu 15 dnů, je to nedostatečné, musí to být 30 dní, účastníkovi ZOS Kačina a.s. bylo doručováno přímo prostřednictvím České pošty.

Veřejná vyhláška, kterou se doručovalo rozhodnutí na úřední desce krajského úřadu, nemohla být pro žalobce rozhodná, neboť krajský úřad v rozhodnutí konstatoval, že jde o vydání stavebního povolení – rekonstrukce silnice s názvem „Silnice I/2 Nové Dvory – průtah“ v k.ú. Nové Dvory. K.ú. Nové Dvory se nachází v okrese Jindřichův Hradec. V obvodu věcné a místní příslušnosti krajského úřadu se nacházejí tři katastrální území „Nové Dvory“. Dále vytýká, že součástí veřejné vyhlášky dne 19.10.2011 nebyla stavební dokumentace, ačkoliv krajský úřad v dokumentu ze dne 8.4.2011 č.j. 064533/2011/KUSK konstatoval, že součástí zveřejňované veřejné vyhlášky byly i příslušné dokumenty stavební dokumentace. Pokud krajský úřad doručil účastníkovi ZOS Kačina a.s. rozhodnutí přímo, pak byl povinen učinit tak všem účastníkům stejným způsobem. Z toho dovozuje, že byla porušena zásada rovného postavení všech účastníků řízení. Žalobce je přesvědčen o tom, že odvolání vůči oběma rozhodnutím krajského úřadu byla podána řádně a včas, tak jak se žalobce seznámil s uvedenými rozhodnutími formou nahlížení do spisu dne 13.7.2011.

Žalobce vytýká žalovanému, že nevyřizoval odvolání způsobem, jako by bylo podáno opožděně, z čehož dovozuje, že odvolání, které podal žalobce, bylo označeno žalovaným jako opožděné pouze účelově. Žalovaný neměl vyžadovat účelové doplnění spisové dokumentace.

Žalobce dále vytýkal žalovanému, že se řízení týkalo staveb, které nebyly označeny ve výroku oznámení o zahájení řízení a ve výroku rozhodnutí, neboť řízení se mělo týkat pouze rekonstrukce silnice I/2 průtah v Nových Dvorech. Ve výroku oznámení o zahájení řízení ze dne 16.2.2005 a ve výroku rozhodnutí ze dne 26.7.2005 je uvedeno „Rekonstrukce silnice I/2 s názvem „Silnice I/2 Nové Dvory – průtah“ v k.ú. Nové Dvory (pozemky parc. č. 510/4, 510/5, nikoli rozšíření silnice I/2 o část pozemku č. parc. 511 a 512, rekonstrukce Masarykova náměstí, stavby parkovišť, chodníků na pozemcích č. parc. 511 a 512, úpravy vjezdu do nemovitosti atd. na pozemku č. parc. 511 a č. parc. 512). Součástí veřejné vyhlášky a oznámení o zahájení řízení ani rozhodnutí č.j. 1491/2005/DOP-136 nebyla žádná stavební dokumentace. Dovozuje proto, že v průběhu řízení došlo k účelovému rozšíření stavby o další stavby nebo byl účelově neoznámen skutečný záměr řízení, aby se nemohli tohoto řízení účastnit další účastníci.

Žalobce dále namítá, že rozhodnutí na část staveb vydal krajský úřad, který k tomu nebyl věcně a místně příslušný. Krajský úřad rozhodnutí vydával jako příslušný speciální stavební úřad ve věcech silnic první třídy podle § 40 odst. 3 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb. Součástí rozhodnutí byla stavba parkovacího pruhu na Masarykově náměstí č. parc. 511 a 512 a další stavební úpravy. V roce 2005 není krajský úřad místně a věcně příslušným správním orgánem pro povolování staveb na Masarykově náměstí, tzv. obecný stavební úřad. Místně a věcně příslušným správním orgánem na povolení staveb je Městský úřad v Kutné Hoře (obecní stavební úřad). Pozemky č. parc. 511 a 512 nebyly v době řízení v územním plánu obce Nové Dvory ani Středočeského kraje silnicí první třídy.

Žalobce dále namítá, že mu nebylo doručeno oznámení o zahájení řízení zákonným způsobem, neboť nebyla dodržena zákonná lhůta pro uvědomění žalobce o zahájení řízení a jeho pozvání na místní šetření nejméně 30 dní předem. Lhůta pro doručení oznámení o zahájení stavebního řízení dle § 61 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb. nebyla dodržena, neboť musí být 30 dní na obou úředních deskách (krajský úřad i Obecní úřad v Nových Dvorech).

Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě konstatoval, že rozhodnutí je již 7 let v právní moci, stavba byla zrealizována a od roku 2009 je zkolaudována. Žalovaný dále konstatoval, že v daném případě se jednalo o povolení stavby silnice první třídy, která je kvalifikována jako stavba liniová, s velkým počtem účastníků řízení. Dle tehdy platné právní úpravy nebylo nutné jmenovitě uvádět jména účastníků řízení. Pokud měl žalobce výhrady k povolované stavbě, mohl je v průběhu řízení uplatnit. Vadou není, pokud stavební orgán v odůvodnění rozhodnutí neuvedl údaje o uveřejnění na úřední desce. Součástí spisu je oznámení o zahájení řízení, stavební povolení a rozhodnutí a u všech listin jsou údaje o jejich vyvěšení a sejmutí z úřední desky. Vzhledem k tomu, že odvolání byla podána dne 13.8.2011, byla posouzena jako opožděná. Při vydání rozhodnutí o zamítnutí opožděného odvolání odvolací správní orgán nepřezkoumává napadené rozhodnutí, ale posuzuje pouze včasnost odvolání. Žalovaný se zabýval i tím, zda nejsou dány důvody pro zahájení přezkumného řízení z moci úřední. Z doložek právní moci je však patrné, že lhůta pro zahájení přezkumného řízení již uplynula. Proto se nezabýval věcnými důvody uvedenými v obou odvoláních žalobce.

K námitce žalobce, že žalovaný neoznámil zahájení odvolacího řízení a neumožnil mu vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, uvádí, že tyto úkony správní řád výslovně předepisuje správnímu orgánu prvního stupně. Žalovaný se skutečně nezabýval věcnými důvody obou odvolání a svůj postup s ohledem na posouzení obou odvolání jako opožděných náležitě zdůvodnil. Pokud jde o opatření podkladů pro rozhodnutí dle § 50 a § 51 správního řádu, toto se týká řízení vedeného správním orgánem prvního stupně. K dodržení lhůty pro rozhodnutí konstatoval žalovaný, že jde o zvlášť složitý případ, který je možno rozhodnout do 60 dnů a že dne 4.8.2011 obdržel správní spis, který byl shledán neúplným, opětovně byl zaslán 19.9.2011. Žalovaný pak rozhodl dne 7.10.2011, tedy ve lhůtě pro vydání rozhodnutí.

Žalovaný dále konstatoval, že vycházel ze stavu věci v době vydání stavebního povolení a rozhodnutí, ani jedno z rozhodnutí nemohl v přezkumném řízení zrušit, neboť uplynula stanovená lhůta. Připouští, že mu byl 4.8.2011 postoupen krajským úřadem neúplný spis, proto byl vrácen krajskému úřadu k doplnění. Pro zákonné doručení písemnosti je prostě důležité uveřejnění na úřední desce po dobu 15 dnů, prodloužení této lhůty nezakládá žádnou nezákonnost ve způsobu doručení a nemůže být přičítána k tíži správního orgánu. Žádný z procesních právních předpisů (§ 26 zákona č. 71/1967 Sb. ani § 25 zákona č. 500/2004) nestanovil pro řádné doručení veřejnou vyhláškou lhůtu 30 dnů, ale pouze 15. Součástí doručovaného rozhodnutí není nikdy projektová dokumentace, neboť takový rozsah technické dokumentace byl nebylo reálné doručit veřejnou vyhláškou. Tato povinnost uložena správním orgánům není. Stavební úřad ve stavebním řízení projektovou dokumentaci ověří a vytvoří z ní součást spisu, což bylo krajským úřadem provedeno.

Podle ustanovení § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), soud vyrozuměl osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo mohou být dotčeny tím, bude-li rozhodnutí zrušeno či vydáno rozhodnutí podle návrhu výroku rozhodnutí soudu. Na výzvu soudu reagovalo pouze Ředitelství silnic a dálnic ČR, které uvedlo, že bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Podrobněji se pak již nevyjádřilo.

U jednání soudu setrvali účastníci na svých dosavadních stanoviscích, osoba zúčastněná na řízení se připojila ke stanovisku žalovaného.

Ze správního spisu zjistil soud následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti:

Dne 28.1.2005 Ředitelství silnic a dálnic jako stavebník podalo u odboru dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje žádost o povolení stavby „Silnice I/2 Nové Dvory – průtah“. Dne 17.2.2005 oznámil Krajský úřad Středočeského kraje obci Nové Dvory zahájení stavebního řízení s tím, že žádal o vyvěšení přiloženého oznámení na úřední desce úřadu. Dne 16.2.2005 oznámil Krajský úřad Středočeského kraje, že bylo zahájeno stavební řízení, a současně nařídil místní šetření na 15.3.2005. Oznámení bylo ve dnech 24.2.2005 až 14.3.2005 uveřejněno na úřední desce krajského úřadu a ve dnech 28.2.2005 do 15.3.2005 na úřední desce Obecního úřadu Nové Dvory. Dne 26.7.2005 vydal Krajský úřad Středočeského kraje, odbor dopravy, rozhodnutí č. 1491/2005/DOP-136, rozhodnutí o stavebním povolení na předmětnou stavbu. Toto stavební povolení bylo doručeno stavebníkovi dne 5.8.2005, téhož dne bylo rozhodnutí doručeno také ZOS Kačina a.s., Policii ČR, SÚS Kutná Hora, Městskému úřadu v Kutné Hoře, odbor památkové péče a odbor dopravy, Obci Nové Dvory a Policii ČR v Kutné Hoře. Ostatním účastníkům bylo doručeno veřejnou vyhláškou uveřejněnou na úřední desce krajského úřadu ve dnech 8.8.2005 až 24.8.2005 a na úřední desce obecního úřadu ve dnech 5.8.2005 až 5.9.2005.

Dne 15.6.2007 podal stavebník ke krajskému úřadu žádost o prodloužení lhůty platnosti stavebního povolení, které krajský úřad rozhodnutím ze dne 12.7.2007, č.j. 91341/2007/KUSK, sp.zn. SZ-91341/2007/KUSK.1, vyhověl. Rozhodnutí bylo doručeno účastníkům řízení a některým dotčeným orgánům státní správy. Kromě jiného bylo doručováno i ZOS Kačina, které obdrželo rozhodnutí dne 19.7.2007. Prostřednictvím veřejné vyhlášky vyvěšené na úřední desce krajského úřadu bylo doručeno všem ostatním účastníkům řízení a na úřední desce Krajského úřadu Středočeského kraje bylo rozhodnutí zveřejněno od 16.7.2007 do 31.7.2007 a na úřední desce Obecního úřadu v Nových Dvorech bylo vyvěšeno od 19.7.2007 do 8.8.2007. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24.8.2007. Dne 13.7.2011 byla krajskému úřadu doručena dvě žalobcova odvolání podaná do stavebního povolení a rozhodnutí o prodloužení lhůty platnosti stavebního povolení. Tato podání byla následně doplněna dne 18.7.2011. Dne 4.8.2011 byl krajským úřadem doručen žalovanému správní spis k provedení odvolacího řízení, který žalovaný shledal neúplným, a proto byl za účelem doplnění dne 26.8.2011 vrácen krajskému úřadu, který jej opětovně zaslal žalovanému dne 19.9.2011. Žalovaný o odvolání rozhodl dne 7.10.2011 napadeným rozhodnutím, kterým obě odvolání zamítl jako opožděně podaná. V tomto rozhodnutí žalovaný konstatoval, že součástí spisu je oznámení o zahájení řízení, stavební povolení a rozhodnutí a u všech těchto listin jsou údaje o jejich vyvěšení a sejmutí z úřední desky. Tato rozhodnutí i oznámení o zahájení řízení byla žalobci doručena prostřednictvím veřejné vyhlášky, proto mohl aktivně v řízení uplatnit svá práva účastníka řízení spočívající v podávání námitek a vyjádření k projednávané stavbě. Postup dle § 84 odst. 1 správního řádu nepřipadá v úvahu. Při vydání rozhodnutí o zamítnutí opožděného odvolání odvolací správní orgán nepřezkoumává napadené rozhodnutí ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu, ale posuzuje pouze včasnost odvolání, tedy zamítá odvolání z procesních důvodů. Okruh účastníků byl určen na základě § 93 odst. 1 správního řádu dle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu. Rozhodnutí o opožděném odvolání se oznamuje pouze odvolateli. Konstatoval, že lhůta pro zahájení nezkumného řízení z moci úřední již uplynula.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních návrhů, kterými je vázán (ustanovení § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V dané věci napadl žalobce podanou žalobou rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl dvě jeho odvolání jako opožděně podaná. Předmětem posouzení proto byla pouze otázka, zda žalobce podal odvolání včas či nikoli.

Pro posouzení důvodnosti podané námitky bylo podstatné, že předmětem správního řízení bylo rozhodnutí o vydání stavebního povolení na stavbu „Silnice I/2 Nové Dvory – průtah“, kterou je s ohledem na její rozsah třeba kvalifikovat jako stavbu liniovou, s větším počtem účastníků řízení.

Pro řízení o žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení bylo doručování v případě liniových staveb upraveno § 61 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění platném v době zahájení stavebního řízení, i v době doručování rozhodnutí o stavebním povolení (dále jen „ starý stavební zákon“), dle kterého u liniových staveb nebo v odůvodněných případech též u staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, stavební úřad uvědomí účastníky o zahájení stavebního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce 3.

Doručení stavebního povolení tento zákon upravoval v § 69, přičemž v odstavci 1 bylo uvedeno, že stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti se oznámí stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení a vyrozumění o ústním jednání; tato rozhodnutí, týkající se jednoduchých a drobných staveb, se oznámí též orgánům státní správy, které si vyhradily posouzení dokumentace. Podle odstavce 2, pokud se stavební povolení oznamuje veřejnou vyhláškou, vyvěsí se stavební povolení po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

Z uvedeného vyplývá, že pokud bylo oznámení o zahájení správního řízení doručováno širokému orkruhu účastníků veřejnou vyhláškou, bylo zcela v souladu se zákonem, když správní orgány doručily veřejnou vyhláškou i rozhodnutí o vydání stavebního povolení.

Žalobce dále namítá, že žalovaný nesprávně v odůvodnění aplikoval starý stavební zákon i na doručování rozhodnutí o prodloužení lhůty platnosti stavebního povolení pro předmětnou stavbu, neboť toto bylo vydáno dne 12.7.2007, již za účinnosti nového stavebního zákona. Této námitce by bylo možné přisvědčit, neboť z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že se žalovaný skutečně nezabýval tím, že každé z napadených rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti jiného stavebního zákona. Pro posouzení důvodnosti této námitky je ale podstatné, že i nový stavební zákon – č. 183/2006 Sb. účinný od 1.7.2006, možnost doručování veřejnou vyhláškou upravuje, a to v ustanovení § 115 odst. 5 tohoto zákona. Žalobci tedy bylo doručeno veřejnou vyhláškou v souladu s platnou právní úpravou a k porušení jeho práv ani v tomto případě nedošlo.

Z uvedeného vyplývá, že správní úřady byly s ohledem na charakter předmětu správního řízení, kterým je liniová stavba, oprávněny žalobci, jako účastníku řízení, obě prvstupňová rozhodnutí doručit vyřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce správního úřadu.

Ze správního spisu je dále patrné, že oznámení o zahájení stavebního řízení bylo ve dnech 24.2.2005 až 14.3.2005 uveřejněno na úřední desce krajského úřadu a ve dnech 28.2.2005 do 15.3.2005 na úřední desce Obecního úřadu Nové Dvory. Rozhodnutí o stavebním povolení bylo doručeno veřejnou vyhláškou uveřejněnou na úřední desce krajského úřadu ve dnech 8.8.2005 až 24.8.2005 a na úřední desce obecního úřadu ve dnech 5.8.2005 až 5.9.2005. Žalobce namítá, že je patrné, že uvedené veřejné vyhlášky byly vyvěšeny déle než 15 dnů a dovozuje z toho, že došlo k účelové úpravě spisové dokumentace.

Vzhledem k tomu, že žalobci vadí delší lhůta, po kterou byly vyřejné vyhlášky na úřeních deskách vyvěšeny, považuje soud za nutné konstatovat, že lhůta stanovená zákonem v délce 15 dnů byla ve všech případech doručení předmětných dokumentů dodržena. Pokud bylo vyvěšeno po delší dobu než je lhůta 15 dnů, nemá to v žádném případě vliv na doručení , resp. na vyznačení dne doručení rozhodnutí, neboť ten se vyznačuje patnáctým dnem od vyvěšení. Překročením lhůty nemohlo dojít k porušení práv žalobce, tedy ani k založení nezákonnosti rozhodnutí. Soudu pak není zřejmé, jakou souvislost má mít překročení lhůty pro vyvěšení listin na úředních deskách s námitkou účelové úpravy spisové dokumentace. Pokud se žalobce v jiné části žaloby domáhá dodržení lhůty pro vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce po dobu 30 dnů, není již vůbec patrné, z čeho tuto lhůtu dovozuje, když zákon takovou lhůtu pro vyvěšení listin nestanovuje.

Žalobce pak také tvrdí, že ač sledoval v srpnu a září 2005 úřední desku Krajského úřadu, není mu známo, že by byly listiny na úřední desce uveřejněny. Z tohoto tvrzení ale v žádném případě nelze dovodit, že tomu tak nebylo, když žalobce pouze obecně uvádí tvrzení, které ale nijak nedokládá.

Žalobce účelovost doplnění spisového materiálu vidí v tom, že v den, kdy žalobce do spisu nahlížel, nebyly některé listiny součástí dokumentace. Zejména mu vadí, že se ve spise nenacházely veřejné vyhlášky, kterými se doručovala prvostupňová rozhodnutí na úřední desce Krajského úřadu a úřední desce Obecního úřadu v Nových Dvorech. K tomu je nutné uvést, že doručování veřejnou vyhláškou bylo upraveno jak ve starém správním řádu platném v době doručování Oznámení o zahájení správního řízení a rozhodnutí o stavebním povolení ( zákon. č. 71/1967 Sb.), tak i v novém správním řádu platném v době doručování rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení.

Ve starém správním řádu bylo v § 26 odst. 2 uvedeno, že doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost vyvěsí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení. Nový správní řád v § 24 odst. 2 uvádí, že doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.

Z uvedeného je patrné, že doručování veřejnou vyhláškou se za účinnosti obou správních řádů provádělo a provádí tak, že se doručovaná písemnost vyvěsí na úřední desku příslušného úřadu, a doba, po kterou je rozhodnutí vyvěšeno, se vyznačí na doručované písemnosti. Žádná veřejná vyhláška, která by se zakládala do spisu, se nevyhotovuje. Proto nemohly být žalobcem požadované veřejné vyhlášky o doručení ve spisu založeny.

Současně vytýká žalovanému, že namísto, aby rozhodl dle neúplné spisové dokumentace, vrátil spis Krajskému úřadu k doplnění a v tom zřejmě spatřuje účelovou úpravu spisové dokumentace.

Dle městského soudu ze správního spisu nevyplynula žádná indicie o tom, že by spis byl účelově doplňován. Správní spis je poměrně obsáhlý, založené listiny odpovídají spisovému přehledu, jsou chronologicky zařazené a doby, po které byly listiny vyvěšeny na úředních deskách odpovídají datům uvedeným na jednotlivých doručenkách. Soud nemá tedy důvod domnívat se, že došlo k účelové úpravě spisového materiálu. Ze spisu nevyplývá ani snaha o antidatování některé z listin, jak naznačuje žalobce. Žalovaný nezpochybňuje, že mu byl předložen neúplný spis, když sám poukázal na to, že mu byl v odvolacím řízení doručen spisový materiál neúplný bez dokladů o doručení, a proto spis vrátil k doplnění. V tomto postupu žalovaného nelze dle soudu spatřovat manipulaci se spisem, neboť žalovaný pokud má řádně posoudit důvodnost podaného odvolání, musí přitom vycházet z úplné spisové dokumentace. V tomto případě byly doklady o doručení velmi důležitým podkladem pro, aby žalovaný mohl rozhodnout o tom, zda žalobcovo odvolání byl podáno včas či nikoli. Není tedy nic neobvyklého na tom, když žalovaný od krajského úřadu vyžádal kompletní spis včetně dokladů o doručení. Ani námitku účelové úpravy spisové dokumentace soud důvodnou neshledal.

Z uvedeného vylývá, že byly v obou případech splněny podmínky pro to, aby bylo účastníkům doručováno prostřednictvím veřejné vyhlášky vyvěšené na úřední desce, a to po dobu minimálně 15 dnů tak, jak je stanoveno v zákoně. V případě většího množství účastníků řízení, jako tomu bylo i v případě stavby v Nových Dvorech, je doručení veřejnou vyhláškou důležité proto, aby byli obeslání všichni možní účastníci řízení, aby bylo patrné, kdy bylo rozhodnutí doručeno a od kdy běží lhůta pro podání opravného prostředku. Právo účastníků řízení na řádné doručení oznámení o zahájení řízení a obou rozhodnutí tak bylo zachováno.

Žalobci lze dát za pravdu také v tom, že správní orgány doručovaly ZOS Kačina listiny prostřednictvím pošty a nikoli veřejnou vyhláškou jako v případě žalobce a dalšího širokého okruhu účastník řízení. Soud má ale za to, že toto pochybení nemůže zapůsobit nezákonnost postupu správních orgánů, neboť i žalobce byl řádně obeslán, v jeho případě veřejnou vyhláškou, a měl tak možnost svá práva řádně hájit. Pokud tak neučinil, nelze to přičítat k tíži správních orgánů. Z tohoto důvodu má soud za to, že tímto postupem správních orgánů k porušení zásady rovnosti mezi účastníky nedošlo.

Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že žalobce podal odvolání dne 13.7.2011, tedy po uplynutí lhůty dané zákonem, neboť odvolání proti rozhodnutím bylo nutné podat v obou případech do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Rozhodnutí o vydání stavebního povolení bylo žalobci doručeno dne 23.8.2005 a rozhodnutí o prodloužení lhůty stavebního povolení dne 3.8.2007. Pokud tedy žalovaný zamítl odvolání pro opožděnost, je tento závěr správný a má oporu ve správním spise, ze kterého je patrné, že odvolání žalobce podal až po uplynutí zákonem stanovené patnáctidenní lhůty.

Žalobce dále namítá, že byl zkrácen na svých právech účastníka řízení, neboť se žalovaný nevypořádal s námitkami uvedenými v odvolání a ani nevycházel ze skutečného stavu věci. K tomu je nutno uvést, že shledal-li žalovaný jako odvolací orgán, že odvolání bylo podáno opožděně, tak musel k této skutečnosti přihlédnout a nemohl se zabývat meritorními námitkami žalobce. To by zcela popřelo smysl oprávnění správního orgánu zamítnout odvolání z důvodu nedodržení lhůty pro jeho podání, neboť právě tato skutečnost opravňuje správní orgán k tomu, aby procesně ukončil správní řízení bez toho, aby věcně posuzoval uplatněné námitky. Pokud by tomu tak nebylo, nemělo by ustanovení zákona o oprávnění správního orgánu zamítnout odvolání právě pro opožděnost své opodstatnění a

odvolací orgán by musel posoudit jednotlivé námitky v odvolání uvedené přesto, že účastník řízení nepodal odvolání ve lhůtě, kterou zákon stanoví. Tak tomu však není. Jestliže účastník řízení nedodrží zákon, nepodá odvolání v zákonem stanovené lhůtě, není správní orgán povinen takto opožděně podané odvolání posuzovat z pohledu námitek ve věci uvedených.

Obdobně to platí i ve vztahu k námitkám uplatněným v podané žalobě. Soud je sice oprávněn přezkoumat žalobou napadená rozhodnutí z hlediska námitek v žalobě uvedených, současně musí respektovat předmět napadeného rozhodnutí. Jestliže např. napadené rozhodnutí je rozhodnutím, kterým bylo zamítnuto odvolání jako opožděně podané, pak je tím vymezen předmět tohoto rozhodnutí, kterým je závěr správního orgánu o tom, že odvolání nebylo podáno včas, tj. v zákonem stanovené lhůtě. Soud se proto může zabývat pouze těmi námitkami, které se vztahují k tomu, co bylo předmětem napadeného rozhodnutí. To znamená, že může posoudit jen otázku, zda závěr správního orgánu o tom, že odvolání bylo podáno opožděně, je závěrem správným či nikoli. Jak již bylo výše uvedeno, i soud dospěl k závěru, že žalobce nepodal odvolání včas, a proto neshledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí. Protože se správní orgán nezabýval - a ani se nemohl zabývat – věcí samou, nemohl se námitkami směřujícími do věci samé zabývat ani soud při přezkoumání rozhodnutí, protože by tím nahrazoval činnost správního orgánu. Takové oprávnění soudu nepřísluší.

Vzhledem k tomu, že po projednání podané žaloby na základě výše uvedeného odůvodnění neshledal soud důvody pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí, žalobu podle ustanovení § 78 odstavec 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst.1 soudního řádu správního, podle něhož žalobce, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v řízení a žalovaný správní úřad, jemuž by právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení podle výsledku řízení náleželo, žádné náklady řízení nad rámec běžných činností správního úřadu nevykázal ani neuplatňoval. Z tohoto důvodu Městský soud v Praze vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 25. listopadu 2014

JUDr. Hana Veberová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru