Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 A 247/2018 - 59Rozsudek MSPH ze dne 20.06.2019

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 Afs 263/2019

přidejte vlastní popisek

11A 247/2018 – 59

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudkyň JUDr. Hany Veberové a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci

žalobce: M. B.,

bytem v S., B. – P. 7,
zastoupeného Mgr. Janem Lipavským, advokátem
se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19,

proti žalovanému: Ministerstvu zemědělství,
se sídlem v Praze 1, Těšnov 65/17,

o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 25. 10. 2018, č. j. 39590/2018 –MZE – 14130,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství (dále též žalovaný) ze dne 25. 10. 2018, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále SZIF) ze dne 23. 9. 2016, čímž bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalobci byla zamítnuta žádost o poskytnutí dotace v rámci opatření ekologického zemědělství pro rok 2015.

Žalobní body

2. Žalobce v podané žalobě namítl, že byť je formálním předmětem řízení otázka poskytnutí dotací za rok 2015, skutečným důvodem, proč žalobci nebyly dané dotace přiděleny, je skutečnost, že měl porušit svoji povinnost podat včas deklaraci chovu koní, tedy ve lhůtě do 2. 11. 2015, a učinil pokračování 11A 247/2018 2

tak až dne 3. 11. 2015. Žalobce odkázal na to, že Městský soud v Praze danou věc již jednou posuzoval, v plné míře v podané žalobě odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2018, č. j. 11A 110/2017 - 31, přičemž uvedl, že podstata sporu stále spočívá v tom, zda žalobce svoji chovu koní podal včas či nikoliv. Žalobce nesporuje, že si byl vědom toho, že byl povinen danou deklaraci podat do 2. 11. 2015, avšak i nadále trvá na tom, že se mu to nepodařilo z technických důvodů na stojících na straně žalovaného a potažmo na straně Státního zemědělského intervenčního fondu. Žalobce plně pochopil manuál sloužící k obsluze „Portálu farmáře“ věděl, jak má žádost zpracovat i to, že jí musí dokončit na uvedeném portálu. To se mu podařilo v dalších následujících létech. Proto chybí logické vysvětlení, proč by nebyl schopen učinit takhle do stanoveného termínu, kromě žalobcem nabízeného vysvětlení stran nefunkčnosti celého systému a nezpůsobilosti pracovnice SZIF v Chrudimi paní Bc. Š.

3. Žalobce namítl, že pokud jde o formu podání příslušné deklarace, nařízení vlády č. 76/2015 Sb. požaduje v ustanovení § 11 odst. 3 zaslání příslušných přehledů v elektronické formě. Podle názoru žalobce však nadřazený právní předpis, kterým je zákon č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu, v ustanovení § 8 není k formě zasílaných či předávaných dokumentů natolik striktní. Pokud tedy žalovaný odvolání žalobce zamítl z důvodu nedodržení elektronické formy v příslušné deklaraci, učinil tak nesprávně. Podle § 11 odst. 4 nařízení vlády v případě pozdě podané žádosti se stav koní pro účely posuzování dotace nezohlední, pokud není kontrolou na místě zjištěn stav odůvodňující jejich zohlednění. Z toho žalobce dovozuje, že sama skutečnost, že nebyl včas příslušný soupis předložen, ještě nemusí být důvodem pro neposkytnutí dotace. U žalobce proběhla kontrola počtu chovaných kusů koní v březnu 2016, kontrolu prováděla akreditovaná certifikační a kontrolní společnost, v rámci řízení žalobce předložil inspekční protokol, jeho ověřený záznam o pastvě. Inspektoři neshledali oproti poslední kontrole z května 2015 žádné změny ani nedostatky oproti stavu deklarovanému v úředních evidencích, je zřejmé, že se jednalo o kontrolu následnou a je zřejmé, že argumentace žalovaného o tom, že daná kontrola by musela být provedena právě a pouze v předmětném období, aby osvědčila daný stav, není případná.

4. Žalobce znovu zopakoval, že základním problémem aplikace pro podání deklarace chovu koní v roce 2015 byla skutečnost, že aplikace neumožňovala danou deklaraci do systému vložit v případě tzv. duplicitního zápisu koní. Tato skutečnost byla důvodem, proč se žalobci i přes mnohé telefonické konzultace žádost vyplnit, o tom svědčí i shodná výpověď paní Bc. Š., k níž se žalobce dostavil. Sama paní Bc. Š. uvedla, že daná duplicita byla v roce 2015 důvodem, proč deklaraci nebylo možné odeslat a vygenerovat. V současné době to již překážkou není. Žalobce má za to, že v dnešní situaci by se do stejné situace jako v roce 2015 nedostal. Nemůže nést odpovědnost za to, že jiné státní subjekty zvířata žalobce zanesly dříve do svých žádostí a evidencí, když sám žalobce měl evidence v pořádku, což dosvědčují následné kontroly. Naopak, tehdejší stav nutil žalobce do elektronické deklarace uvádět nepravdivé údaje, neboť systém po mnoha pokusech vložené údaje okamžitě komolil a měnil v nesmysly tak, že nebyly použitelné. V případě žalobce se tak jednalo o vyšší moc, způsobenou tehdy nedokonalou funkčností portálu farmáře, která žalobci technicky znemožnila podat žádost včas. Žalovaný pochybil, pokud obraně žalobce nepřisvědčil.

5. Žalobce poukazoval na to, že po té, co ve věci samé rozhodoval Městský soud v Praze, byly do správního spisu založeny doklady o dvou důkazech. Pokud jde o Vyjádření odboru informačních komunikačních technologií ze dne 30. 5. 2018, to je podle názoru žalobce zcela obecné a nic neříkající, pouze dokazuje neschopnost systému v sebekontrole a neschopnost potvrzení pravdivých a potřebných skutečností z té doby. Pokud jde o výslech svědkyně Bc. Š. ze dne 11. 6. 2018, žalobce namítl, že nebyl proveden žalovaným Ministerstvem zemědělství, ale orgánem prvého stupně, tj. Státním zemědělským intervenčním fondem, ačkoliv správní řízení již bylo vedeno u odvolacího orgánu. Žalovaný se přitom nezabýval podmínkami aplikace § 13 odst. 1 správního řádu a nebyl žádný důvod pro to, aby daný výslech nebyl konán při řádném ústním pokračování 11A 247/2018 3

jednání u žalovaného. Zároveň žalobce namítl, že o konání výslechu nebyl žádným způsobem informován, rád by se jich jako účastník účastnil a postupem správních orgánů se cítí být zkrácen na svých právech. K výpovědi svědkyně samotné žalobce uvedl, že je třeba se ohradit proti vyznění, že paní Bc. Š. žalobci pouze umožnila přihlásit se do aplikace na jejím počítači. Bylo to přesně naopak - žalobce předal své údaje paní Bc. Š., ta se do systému přihlásila jménem žalobce, protože se mu to doma stále nedařilo. Žalobce seděl na druhé straně stolu, do jejího počítače dobře neviděl, proto je absurdní představa, že by státní úřadník pustil veřejnost ke svému služebnímu počítači. Zároveň oba telefonovali na odborná místa a hledali pomoc, náprava se nezdařila nikomu ani na SZIF v Chrudimi, ani nikde jinde.

6. Žalobce namítl, že pokud mu je vytýkáno, že existovalo 22 rozpracovaných verzí deklarace, pak žalobce nevytvářel žádnou z nich, neboť doma se mu nepodařilo vůbec se připojit, povedlo se to pouze paní Bc. Š. na SZIF v Chrudimi, ale systém všechny její pokusy o uvedení elektronických dat do souladu s přítomnou papírovou dokumentací žalobce trvale měnil v nesoulad. Jediný důvod žalobce vidí v tom, že systém byl přetížen, kolaboval a Státní zemědělský intervenční fond v Hradci Králové přistupoval k věci nedbale, neboť se nezajímal o to, jak problém vznikl. Žalobce přitom od svých známých ví, že některým z nich se podařilo připojit a elektronicky podat doklady až po té, co se připojovali přes rychlý internet zhruba mezi první a třetí hodinou ranní. Obsluha žalobci do telefonu na hlasitém odposlechu sdělila, že systém několikrát na podzim zkolaboval, přičemž nic nebránilo tomu, aby SZIF Chrudim - v zastoupení své zaměstnankyně paní Bc. Š. - potvrdil žalobci podle zákona písemnou podobu, kterou žalobce v říjnu 2015 předložil, jako to učinil mnohokrát dřív, a tím by byla věc vyřešena. Paní Bc. Š. však trvala na elektronické podobě podle nařízení vlády, které je podle názoru žalobce v rozporu se zákonem. Žalobcův kolega pan J. V. papírovou deklaraci použil, protože se potýkal s obdobnými problémy a protože doma neměl počítač vůbec, byla mu převzata deklarace v papírové podobě.

7. Žalobce uzavřel, že pokud mu bylo poskytnutí dotace odepřeno v důsledku chybného nastavení systému a kvůli odmítnutí písemné verze deklarace podat dané podání včas, nemůže být tato skutečnost vykládána k jeho tíži.

Vyjádření žalovaného k žalobě

8. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že důvodem zamítnutí žádosti žalobce o platbu v rámci opatření ekologické zemědělství pro rok 2015 byla skutečnost, že v kontrolním období od 1. června do 30. září příslušného kalendářního roku nedodržel předepsanou minimální intenzitu chovu hospodářských zvířat stanovenou v § 11 odst. 11 písmene e) nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, v platném znění. Žalobce v termínu stanoveném v § 11 odst. 3 nařízení vlády nedoručil elektronický opis registru koní v hospodářství vedeného v informačním systému úřední evidence a elektronickou deklaraci chovu koní, v důsledku této skutečnosti nesplnil uvedenou podmínku minimální intenzity chovu hospodářských zvířat, když při výpočtu této intenzity podle § 11 odst. 4 nařízení vlády nebyli koně zohledněni.

9. K argumentu žalobce o technické nemožnosti podat deklaraci chovu koní a vadnosti celého systému žalovaný odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, kde na straně 3 podrobně popisuje sled jednotlivých dílčích kroků nezbytných pro dokončení úspěšného podání deklarace chovu koní, když tento postup je od roku 2015 neměnný. Žalobce ve dnech 30. září až 3. listopadu 2015 založil celkem 36 sad dat, které obsahují různý počet koní, různá životní data jednotlivých zvířat, jedna sada byla smazaná, pět sad bylo založených a úspěšně odeslaných na portál SZIF, zbylých třicet sad bylo pouze uloženo. Sady dat, které byly pouze uloženy, obsahují chybné údaje u některých zvířat, což se projevuje červeně zvýrazněným číslem příslušného koně. Žalobce se tyto chyby snažil opravit, o čemž svědčí množství dalších vygenerovaných sad dat. Dne 30. 10. 2015 ve 12:44 hodin vygeneroval žadatel sadu dat číslo 9662, která neobsahovala chybné údaje a kterou úspěšně odeslal na portál SZIF. K úspěšnému podání deklarace chovu pokračování 11A 247/2018 4

koní je však nutno učinit i druhý krok na portálu SZIF, k němuž je na obrazovce přímo určené okénko k prokliknutí. Žalobce toto upozornění nerespektoval a druhý krok k podání deklarace chovu koní neučinil. Na základě toho žalovaný konstatoval, že příčinou nepodání deklarace chovu koní ve stanoveném termínu bylo neprovedení druhého kroku na portálu SZIF a nikoliv žalobcem tvrzená nefunkčnost systému.

10. Ze správního spisu podle názoru žalovaného jednoznačně vyplývá, že vygenerování sady dat, která neobsahovala chybné údaje, a která byla úspěšně odeslána na portál SZIF, se žalobci podařilo do konce termínu pro podání deklarace chovu koní opakovaně celkem třikrát. Kromě výše uvedeného se jednalo také o datové sady číslo 10401 ze dne 2. 11. 2015 v 9:06 hodin a o datovou sadu číslo 10477 ze dne 2. 11. 2015 v 10:08 hodin. Bylo však zcela na žalobci, aby podání deklarace chovu koní dokončil, proto nelze akceptovat námitky, že mu nefunkčnost systému zabránila deklaraci chovu koní podat včas.

11. Námitky k problému aplikace pro podání deklarace chovu koní, která v roce 2015 neumožňovala danou deklaraci do systému vložit v případě tzv. duplicitního zápisu koní, žalovaný rovněž odmítá. Systém v roce 2015 byl skutečně nastaven tak, jak je v námitce popsáno, ale nešlo o vadu systému, nýbrž o jeho žádanou funkcionalitu. V roce 2015 bylo systémem před odesláním datové sady kontrolováno, zda nejsou v seznamu uvedeni koně s chybnými údaji. V případě pozitivního nálezu bylo odeslání takové datové sady dočasně zablokováno. Systém vyzýval žalobce k opravě takových chybných údajů, uváděl, o jakou chybu se jedná a v příručce pro žadatele je za účelem této situace obsažen návod, jak chyby odstranit. Změny v nastavení systému pro další období po roce 2015 neuvozují závěr o jeho nefunkčnosti systému či o jeho vadnosti. V rozhodném období byly správně podány deklarace chovu koní u více než 3 200 žadatelů, kteří je podávali za zcela shodných podmínek jako žalobce.

12. K námitce nezpůsobilosti pracovnice SZIF v Chrudimi žalovaný uvedl, že je to žadatel, kdo zodpovídá za podání deklarace chovu koní, respektive za dodržení podmínek poskytnutí dotace. Jak vyplývá ze stanoviska odboru informačních a komunikačních technologií ministerstva zemědělství ke způsobu fungování portálu farmáře, poskytnutí uživatelského jména a hesla registrovaného farmáře k přístupu do portálu je považováno za bezpečnostní incident. Fakt, že pracovnice Bc. Š. poskytla odbornou i technickou pomoc při přípravě dat, nelze přikládat k tíži této pracovnice SZIF, ani touto argumentací nelze přenášet odpovědnost za to, že žalobce neučinil druhý krok k podání deklarace chovu koní na SZIF.

13. K další argumentaci žalobce žalovaný uvedl, že pokud celou situaci žalobce považoval za zásah vyšší moci nebo za mimořádné okolnosti, pak měl podle článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1306/2013, ve spojení s Nařízením komise v přenesené pravomoci EU č. 640/2014, tuto okolnost písemně oznámit příslušnému orgánu spolu s příslušnými důkazy ve lhůtě patnácti pracovních dnů ode dne, kdy je tak příjemce nebo osoba jím pověřená s to učinit. Takové oznámení však žalobce neučinil.

14. K otázce neprovedení nařízením vlády předpokládané nové kontroly na místě, kterou by byl zjištěn jednoznačně skutečný stav věci, žalovaný uvedl, že v případě, kdy žadatel nedoručí deklaraci chovu koní, nemůže SZIF nijak předjímat, že žadatel koně chová, a provádět u něj cíleně kontrolu na místě. Počet koní se primárně zjišťuje právě z podané deklarace chovu koní, takže v případě, pokud byla u žalobce provedena kontrola na místě, byl pro účely výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat zohledněn stav zvířat zjištěný touto kontrolou, a to pouze za období, které bylo kontrolou zjišťováno. Z toho plyne, že i pokud by byla kontrola podle námětu žalobce provedena v návaznosti na jeho neúspěšné pokusy o odeslání deklarace chovu koní, její údaje by nebylo možné použít, neboť by byla provedena až po ukončení kontrolního období.

15. K otázce pochybení žalovaného, pokud odmítl převzít dokument o deklaraci chovu koní v roce 2015 v tištěné podobě, žalovaný uvedl, že ustanovení § 11 zákona o státním zemědělském pokračování 11A 247/2018 5

intervenčním fondu umožňuje žadateli učinit podání jak prostřednictvím elektronické aplikace fondu přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup, tak i podáním v listinné podobě. Žalobce však deklaraci chovu koní v hmotně právní lhůtě stanovené v § 11 odst. 3 nařízení vlády na SZIF nedoručil ani elektronicky, ani v listinné podobě, a jeho tvrzení o odmítnutí převzít listinný doklad pracovníkem SZIF je nepodložené, toto tvrzení žalobce nijak neprokázal.

16. K námitce, že osoba jménem J. V. podala v roce 2015 deklaraci chovu koní v listinné podobě, žalovaný konstatoval, že se jedná rovněž o ničím nepodložené tvrzení. U uvedené osoby neexistuje záznam o tom, že by v roce 2015 tato osoba podávala deklaraci chovu koní v jakékoliv podobě, v roce 2015 tato osoba nežádala o žádné z opatření v rámci plateb programu pro rozvoj venkova, u kterých se kontroluje plnění intenzity chovu zvířat.

17. K procesním námitkám žalovaný připustil, že o výslechu svědka nebyl žalobce v rozporu se správním řádem vyrozuměn, žalobci však byla podle § 36 odst. 3 správního řádu dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Spolu s touto výzvou mu byly zaslány dokumenty, které byly odvolacím orgánem do spisu doplněny, a žalobce se do vydání rozhodnutí o odvolání k obsahu těchto dokumentů nevyjádřil. Skutečnosti, které jsou obsahem výslechu, nebyly pro závěr odvolacího orgánu rozhodné a žalobou napadené rozhodnutí obstojí samo o sobě i bez zohlednění závěrů vyplývajících z takto provedeného důkazu. Důvodem nepodání deklarace chovu koní totiž nebyla vada systému, ale žalobcem neprovedené učinění druhého kroku odeslání správně vyplněné sady dat do portálu SZIF, což vyplývá z napadeného rozhodnutí.

18. Závěrem svého vyjádření žalovaný poukázal na to, že nařízení vlády pevně stanovilo podmínky pro poskytnutí dotace v rámci opatření Ekologické zemědělství a při nesplnění těchto podmínek dotaci poskytnout nelze. Podání žádosti o dotaci je dobrovolným úkonem žadatele, který se může rozhodnout, zda na podmínky uvedené v nařízení vlády přistoupí a žádost o dotaci předloží, či nikoliv. Žalobce žádost o poskytnutí dotace podal, svým podpisem stvrdil, že se seznámil s podmínkami poskytnutí dotace a zavázal se tak tyto podmínky dodržovat. Žalovaný naproti tomu postupoval v souladu s platnou legislativou a žalobní námitky neshledává důvodnými.

Průběh řízení před správními orgány

19. Ze spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním orgánem, byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti:

20. Žalobce podal dne 27. 5. 2015 žádost o poskytnutí dotace v rámci opatření Ekologické zemědělství pro rok 2015 podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb. na díly půdních bloků o celkové výměře 11,64 ha.

21. Při posuzování žádosti o poskytnutí platby Státní zemědělský intervenční fond zjistil, že žalobce v kontrolním období od 1. 6. 2015 do 30. 9. 2015 nedodržel předepsanou minimální intenzitu chovu hospodářských zvířat 0.3 velkých dobytčích jednotek na jeden hektar zemědělské půdy obhospodařované žalobcem a vedené v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury „trvalý travní porost“. Dále bylo žalobci vytknuto, že v roce 2015 doručil deklaraci chovu koní až dne 3. 11. 2015, tedy po termínu 2. 11. 2015, čímž porušil podmínku stanovenou v § 11 odst. 1 písm. e) nařízení vlády. Z těchto důvodů byla žádost žalobce rozhodnutím SZIF ze dne 23. 9. 2016, č. j. SZIF/2016/0527506, sp. zn. 15/F1D/437/021956-EZ, správním orgánem prvého stupně zamítnuta.

22. Žalobce brojil proti uvedenému rozhodnutí odvoláním, ve kterém - stejně jako v podané žalobě - uváděl, že intenzitu chovu hospodářských zvířat dodržel, pouze se mu nepodařilo odeslat v řádném termínu na SZIF deklaraci chovu koní. Žalobce uvedl, že se pokoušel provést úpravy v registru koní a odeslat deklaraci chovu koní již ode dne 29. 10. 2015, a to i za pomoci pracovníků regionálního odboru SZIF. Systém však byl buď nefunkční, neboť dotčení pracovníci nebyli sami schopni tento úkon provést. Změny v počtu zvířat se podařilo žalobci provést až dne pokračování 11A 247/2018 6

3. 11. 2015, kdy byla zároveň deklarace chovu koní odeslána. Podle názoru žalobce tato chyba nevznikla jeho zaviněním, proto žádá o poskytnutí celé dotace.

23. O podaném odvolání rozhodlo ministerstvo zemědělství rozhodnutím ze dne 28. 3. 2017, č. j. 19973/2017/MZ - 14132, přičemž odvolání zamítlo s odůvodněním, že při výpočtu intenzity chovu nemohli být započteny koně vedené v elektronickém registru koní, neboť na SZIF nebyla doručena ve stanoveném termínu deklarace chovu koní. Nařízení vlády neumožňuje zmeškání lhůty prominout, přičemž většina žadatelů podala deklaraci chovu koní v termínu stanoveném nařízením vlády a správní orgány nezaznamenaly v té době žádný výpadek systému.

24. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce u Městského soudu v Praze správní žalobu, o níž rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 4. 2018, č. j. 11A 110/2017 - 31. Soud rozhodnutí ministerstva zemědělství ze dne 28. 3. 2017 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení s odůvodněním, že žalovaný se v novém rozhodnutí musí vypořádat s argumentací žalobce, doplnit dokazování a znovu posoudit, zda v posuzované věci byly či nebyly splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro neposkytnutí dotace žalobci. Soud dále uvedl, že okolnost, že se žalobce na tamější pracoviště SZIF v Chrudimi dostavil a pokoušel se ve spolupráci s pracovnicí SZIF Bc. Š. data své deklarace chovu elektronicky do systému vložit, není sporná, tím spíše je překvapivý postoj žalovaného, který se nepokusil ověřit si tvrzení žalobce, zjistit skutečný stav například výslechem uvedené pracovnice, ani nevyzval žalobce k označení případných dalších důkazů. Žalovaný vycházel při svých závěrech výhradně z celkového počtu podaných deklarací na celém území České republiky, což však nevypovídá nic o tom, zda lze s jistotou vyloučit jako nepravdivá či nesprávná tvrzení žalobce o skutečném průběhu jeho návštěvy pracoviště SZIF v Chrudimi v uvedeném období.

25. Po vrácení věci žalovanému, žalovaný doplnil dokazování stanoviskem odboru informačních a komunikačních technologií ministerstva zemědělství ke způsobu fungování portálu farmáře, v němž žadatelé vedou elektronický registr koní a v němž vytvářejí sady dat pro následné vygenerování deklarace chovu koní. Podle uvedeného stanoviska nebylo možno akceptovat námitku, že deklaraci chovu koní nemohlo odeslat na SZIF v řádném termínu z důvodu nefunkčnosti systému na regionálním pracovišti SZIF Chrudim, když portál farmáře je elektronický systém řízený z centrálního pracoviště a lze se do něj přihlásit v libovolném místě s funkčním internetovým připojením. Žalobce podal přes portál farmáře ministerstva zemědělství dne 30. 10. 2015 první sadu deklaraci koní a dne 2. 11. 2015 podal druhou sadu, tyto sady uložil, ale ani jednu z nich nedokončil na portálu farmáře SZIF, k čemuž došlo až dne 3. 11. 2015.

26. Žalovaný požádal Státní zemědělský intervenční fond o provedení výslechu svědka – pracovnice regionálního odboru SZIF Bc. Š., která uvedla, že jí dne 30. 10. 2015 na pracovišti kontaktoval žalobce ohledně přípravy dat pro podání deklarace chovu koní, uváděl, že aplikace v rámci integrovaného zemědělského registru není funkční a nedaří se mu připravit data pro deklaraci chovu koní a odeslat je na portál farmáře SZIF. Z vyjádření svědkyně vyplynulo, že žalobce měl při vytváření sad dat některé koně v duplicitní poloze, kdy jsou tito koně současně uvedeni v deklaraci chovu koní dvou žadatelů. Systém v takovém případě žadateli přímo uvede identifikaci druhého žadatele, který si tatáž zvířata rovněž uvedl do své deklarace. Chyba se projeví v červeně zvýrazněném čísle příslušného koně. Po odstranění této chyby je nutno druhého žadatele kontaktovat a upozornit ho na chybu v jeho deklaraci. Tento postup je popsán v příručce pro žadatele.

27. Rozhodnutím ze dne 25. 10. 2018, č. j. 39590/2018 – MZE – 14130, žalovaný znovu rozhodl o odvolání žalobce, odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 23. 9. 2016 potvrdil s odůvodněním, že napadené rozhodnutí bylo vydáno správně. Odvolací orgán posoudil všechny sady dat vygenerované žalobcem ve dnech 30. 9. 2015 až 30. 10. 2015 až do okamžiku vygenerování bezchybné sady, která byla úspěšně odeslána na portál SZIF. Všechny tyto sady obsahují chybné údaje, jsou zde červeně zvýrazněna čísla u některých pokračování 11A 247/2018 7

koní, některé sady dat vygenerované v krátkém časovém odstupu jsou zcela totožné a obsahují i shodné chybné údaje. Tato skutečnost dokládá, že systém byl zcela funkční a umožňoval žalobci generování dalších sad dat a jejich ukládání, případně odeslání na portál SZIF. Žalobce však neučinil druhý krok k podání deklarace k chovu koní, což bylo zcela na jeho vůli. Pokud by tak učinil u sady dat vygenerované a odeslané na portál SZIF dne 30. 10. 2018 ve 12:44 hodin, byla by deklarace chovu koní podána v řádném termínu.

Řízení před soudem

28. Při ústním jednání u Městského soudu v Praze dne 20. 6. 2019 zástupce žalobce zopakoval dosavadní průběh řízení, zdůraznil uplatněné žalobní body a zejména poukázal na to, že klíčový výslech svědkyně Bc. Š. byl proveden v rozporu se zákonem u správního orgánu prvého stupně a bez přítomnosti žalobce jako účastníka řízení. Žalobou napadené rozhodnutí je nezákonné i po věcné stránce a je projevem nepřípustného přepjatého formalismu. Žalobce předložil prohlášení pana J. V., který byl přítomen pokusu žalobce podat žádost v písemné podobě.

29. Žalobce u jednání soudu zdůraznil, že vlivem „pomalého“ internetu se mu žádost z domova vůbec nepodařilo odeslat, veškeré chyby spočívající ve zdvojení identifikace koní udělala Bc. Š., žalobce se stále marně snaží prokázat, jak to doopravdy bylo.

30. Zástupkyně žalovaného správního orgánu u jednání soudu odkázala na odůvodnění rozhodnutí a na písemné vyjádření žalovaného k žalobě, kde se žalovaný podrobně vypořádal se všemi žalobními argumenty. Žalovaný pečlivě přezkoumal datové sady generované žalobcem v Portálu farmáře a tvrzení žalobce o nefunkčnosti systému nepovažuje za důvodné. O nefunkčnosti systému nesvědčí skutečnost, že žalobce vytvořil celkem 36 sad dat, 5 sad odeslal a 3 z nich byly do systému vloženy v řádném terménu. Ve všech případech však šlo pouze o první krok registrace. Důvodem, proč žalobci nebyla dotace přiznána, bylo zjištění, že neučinil druhý krok v podobě konečného podání deklarace chovu koní. Příčinou tak bylo nedokončení procesu. Žalovaný doložil funkčnost systému a žalobce podmínky pro platbu dotace nenaplnil. Napadené rozhodnutí tedy nestojí na obsahu svědecké výpovědi Bc. Š. a tvrzení pana V. je rovněž nepravdivé, protože podle systému žalobce dne 29. 10. 2018 vůbec žádný pokus o vložení sady dat do systému neučinil.

31. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správními orgány obou stupňů z hlediska žalobních námitek uplatněných v podané žalobě a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí (ustanovení § 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s. ř. s.). Věc soud posoudil takto:

Posouzení důvodnosti žalobních námitek

32. Podle § 11 zákona č. 256/2000 Sb. Státní zemědělský intervenční fond poskytuje dotace v souladu s tímto zákonem, zákonem o zemědělství, nařízeními vlády vydanými k jejich provedení a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících financování společné zemědělské politiky. Při rozhodování o poskytování dotací má Fond postavení orgánu veřejné správy. Na řízení o poskytnutí dotace a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro vydání rozhodnutí, ustanovení o povinnosti umožnit účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, ustanovení o vyrozumění účastníků řízení o provádění důkazů mimo ústní jednání, ustanovení o provedení záznamu o provedení důkazu listinou a ustanovení o vydání usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě podle správního řádu. Dotace na opatření, jehož součástí je vypracování a předložení projektu žadatelem o dotaci, poskytuje Fond na základě dohody o poskytnutí dotace, která obsahuje a) identifikační údaje žadatele, b) identifikační údaje Fondu, c) poskytovanou částku, d) účel, na který je poskytovaná částka určena, e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, f) další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit, g) datum uzavření dohody. Na uzavření dohody o poskytnutí pokračování 11A 247/2018 8

dotace není právní nárok. Pokud Fond žádosti o dotaci před datem uzavření dohody nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu žadateli důvody nevyhovění. V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší. Žádost o poskytnutí dotace a další podání lze podat také v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace Fondu, ke které zřídí Fond přístup na požádání. Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím elektronické aplikace Fondu přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nevyžaduje podepsání.

33. Podle § 11 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 76/2015 Sb. platí, že žadatel, který uvede v žádosti o dotaci v souladu s § 6 odst. 3 písm. a) díl půdního bloku s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, musí splňovat každý den kontrolního období od 1. června do 30. září příslušného kalendářního roku (dále jen „kontrolní období“) intenzitu chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení nejméně 0.3 velké dobytčí jednotky (VDJ) na 1 hektar zemědělské půdy obhospodařované žadatelem a vedené v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost. Podle odstavců 3 a 4 téhož nařízení chová-li žadatel v kontrolním období koně, doručí Fondu do 31. října příslušného kalendářního roku za toto kontrolní období a) elektronický opis registru koní v hospodářství vedeného v informačním systému ústřední evidence podle plemenářského zákona a b) elektronickou deklaraci chovu koní, která je vytvořena na základě údajů z registru koní v hospodářství vedeného v informačním systému ústřední evidence podle plemenářského zákona; deklarace chovu koní obsahuje údaje o počtu chovaných koní přepočtených na velké dobytčí jednotky podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a kategorii chovaných koní. Nedoručí-li žadatel Fondu opis registru koní v hospodářství a deklaraci chovu koní podle odstavce 3 ve stanoveném termínu, koně se při výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat nezohlední, pokud není kontrolou na místě zjištěn stav odůvodňující jejich zohlednění.

34. Podle § 25 odstavec 4 nařízení vlády č. 76/2015 Sb. se dotace na kulturu trvalý travní porost podle § 11 v příslušném kalendářním roce neposkytne, zjistí-li Fond u žadatele nesplnění podmínky uvedené v § 11 odst. 1 písm. e), a dále Fondem zjištěná intenzita chovu hospodářských zvířat byla čtyřikrát nebo vícekrát v kontrolním období vyšší nebo rovna 0.2 a zároveň nižší než 0.3 velké dobytčí jednotky na 1 hektar zemědělské půdy obhospodařované žadatelem a vedené v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost nebo intenzita chovu hospodářských zvířat poklesla pod 0.2 velké dobytčí jednotky na 1 hektar zemědělské půdy obhospodařované žadatelem a vedené v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost.

35. Městský soud v Praze po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Stěžejní žalobní námitka, v níž žalobce namítal, že deklaraci chovu koní nemohl podat včas s ohledem na nefunkčnost elektronického systému Portál farmáře, nebyla souden shledána důvodnou.

36. Soud nezpochybňuje tvrzení žalobce o tom, že – ať sám, či prostřednictvím pracovnice SZIF v Chrudimi Bc. Š. - opakovaně učinil celkem 22 pokusů o odeslání deklarace koní prostřednictvím Portálu farmáře, ostatně tuto informaci osvědčil i žalovaný. Ten dále uvedl, že eviduje 36 sad v různém stadiu přípravy dat, když jen v pěti případech byl dokončen první krok registrace spočívající v odeslání datové sady. Důvodem, pro který soud neshledal tento žalobní bod důvodným, je výsledek doplnění dokazování v řízení před odvolacím orgánem po té, kdy předchozí rozhodnutí žalovaného bylo soudem zrušeno.

37. Žalovaný předložil zprávu Odboru informačních a komunikačních technologií Ministerstva zemědělství, z níž se podává, že skutečným důvodem, proč žalobci nebyla dotace přiznána, bylo – v rozporu s tvrzením žalobce v podané žalobě - zjištění, že to byl právě žalobce, kdo neučinil druhý potřebný krok v podobě konečného podání deklarace chovu koní. Příčinou neúspěchu žalobce při podávání deklarace tak nebyla žalobcem deklarovaná a neprokázaná nefunkčnost pokračování 11A 247/2018 9

systému, ale nedokončení procesu. Žalovaný tak v odvolacím řízení doložil funkčnost systému i to, že nelze učinit žalobcem deklarovaný závěr, že žalobce podmínky pro platbu dotace naplnil. Soud přisvědčil názoru žalovaného, že žalobou napadené rozhodnutí nestojí na obsahu svědecké výpovědi Bc. Š., ale na zjištění, že žalobce ve lhůtě stanovené právním předpisem řádně nepodal deklaraci chovu koní.

38. Za této situace není relevantní ani okolnost, že soud shledal důvodnou žalobní námitku spočívající v porušení procesních práv žalobce. Tomu lze přisvědčit, že v posuzované věci nebylo důvodu (snad jen s odkazem na hospodárnost řízení) pro to, aby výslech svědkyně Bc. Š. proběhl namísto před odvolacím správním orgánem u správního orgánu prvého stupně, když u tohoto správního orgánu již řízení neprobíhalo. Daleko závažnějším se pak může jevit zjištění, že žalobce nebyl o provedení svědecké výpovědi předem vyrozuměn, nebylo mu umožněno klást svědkyni otázky. V tomto případě se nepochybně jedná o procesní pochybení, které se žalovaný neúspěšně pokusil napravit tím, že dne 14. 8. 2018 zaslal žalobci obě písemnosti, jimiž doplnil v odvolacím řízení dokazování (protokol o výslechu svědkyně a sdělení Odboru informačních a komunikačních technologií) a poučil jej ve smyslu § 36 odst. 1 správního řádu o tom, že má právo navrhovat další důkazy, činit další návrhy a nahlížet do spisu. Zároveň byla žalobci stanovena lhůta k podání případného vyjádření se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním.

39. Soud tedy nemá pochybnosti o důvodnosti této žalobní námitky. Zároveň však soud musel posoudit, zda uvedené pochybení správního orgánu mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí a je tedy důvodem pro jeho zrušení soudem. Vzhledem k výše uvedeným závěrům, že napadené rozhodnutí na svědecké výpovědi Bc. Š. nestojí, dospěl soud k závěru, že porušení procesních práv účastníka řízení v důsledku nesprávného postupu správního orgánu není důvodem k jeho zrušení právě proto, že uvedená vada nemá žádný vztah k otázce včasného a bezchybného podání deklarace chovu koní žalobcem. Žalobou napadené rozhodnutí je založeno na objektivním a nijak nerozporovaném zjištění z databáze žalovaného ohledně provedených pokusů žalobce o odeslání datových sad a na jejich vyhodnocení z pohledu úplnosti a včasnosti podání.

40. Městský soud v Praze tedy nepřisvědčil argumentaci žalobce, podle níž lze vzniklou situaci považovat za zásah vyšší moci nebo za mimořádné okolnosti. Ostatně i na takové situace právní úprava pamatuje, protože podle článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1306/2013, ve spojení s Nařízením komise v přenesené pravomoci EU č. 640/2014, žalobce mohl a měl tuto okolnost písemně oznámit příslušnému orgánu spolu s příslušnými důkazy ve lhůtě patnácti pracovních dnů ode dne, kdy je tak příjemce nebo osoba jím pověřená s to učinit. Takové oznámení však žalobce rovněž neučinil.

41. Žalobce v podané žalobě namítal, že správní orgán neprovedl žalobcem předpokládané provedení nové kontroly na místě samém. Touto kontrolou mohl být podle názoru žalobce zjištěn jednoznačně skutečný stav věci. Tato námitka není důvodná. V případě, kdy žadatel nedoručí deklaraci chovu koní, není provedení kontroly možno považovat za očekávané či předpokládané. SZIF totiž nemůže nijak předjímat, že žadatel koně chová, a provádět u něj cíleně kontrolu na místě. Smyslem právní úpravy je, aby se počet koní primárně zjišťoval právě z podané deklarace chovu koní, teprve po té připadá v úvahu provedení následné kontroly deklarovaných údajů. Pokud by tedy u žalobce byla provedena kontrola na místě, nemělo by žádnou vazbu na deklaraci chovu koní jako podmínku přiznání dotace pro další období, protože pro účely výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat by mohl být zohledněn pouze stav zvířat zjištěný touto kontrolou a za období, které bylo kontrolou zjišťováno, tedy údaje relevantní po ukončení kontrolního období.

42. Žalobce v podané žalobě dále namítal, že mu nebylo umožněno správním orgánem prvého stupně podat deklaraci chovu koní v písemné podobě. Uvedená námitka neobstojí. Otázkou důvodnosti případného odepření přijetí žádosti o dotaci a deklarace chovu koní v písemné pokračování 11A 247/2018 10

podobě by bylo podle názoru soudu (ostatně vyjádřeném již v předcházejícím zrušujícím rozsudku ze dne 19. 4. 2018, č. j. 11A 110/2017 – 31, viz bod 29) nezbytné zabývat se pouze v případě zjištění, že systém elektronického podávání deklarací prostřednictvím dálkového přístupu skutečně nebyl funkční. Takové skutkové okolnosti však v dané věci prokázány nebyly, proto je otázka možnosti písemného podání žádosti irelevantní. Elektronický systém podávání žádostí a deklarací chovu koní je zakotven v přímo použitelném předpisu evropského práva, konkrétně v článcích 67 a 68 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, ze dne 17. 12. 2013, o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, které každému členskému státu přímo ukládá zavést a provozovat integrovaný administrativní a kontrolní systém, který obsah počítačovou databázi, systém identifikace zemědělských pozemků, systém identifikace a evidence platebních nároků, žádosti o podporu a žádosti o platbu, integrovaný kontrolní systém a jednotný systém identifikace každého příjemce podpory, který předloží žádost o podporu nebo žádost o platbu.

43. Za daných okolností Městský soud v Praze podle § 52 odstavec 1 s. ř. s. rozhodl o tom, že neprovede žalobcem navrhovaný výslech svědka J. V. k okolnostem jednání žalobce na SZIF v Chrudimi. Soud má za to, že okolnost, že se žalobce na tamnější pracoviště SZIF dostavil a že se pokoušel ve spolupráci s pracovnicí Bc. Š. data své deklarace chovu elektronicky do systému vložit, není sporná, a tvrzení pana V. ohledně odepření přijetí deklarace v písemné podobě není pro závěr o důvodnosti žaloby relevantní, protože žalovaný doložil, že systém byl funkční, proto nebyly splněny podmínky pro podání deklarace chovu koní v písemné podobě.

Závěr a náklady řízení

44. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soud shledal žalobu nedůvodnou, a proto ji podle ustanovení § 78 odstavec 7 s. ř. s. zamítl.

45. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanoveními § 60 odstavec 1 s. ř. s. Ve věci úspěšnému žalovanému správnímu orgánu náleží právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci, žalovaný však žádné náklady nad rámec běžných činností správního orgánu nepožadoval a podle obsahu spisu ani nevynaložil, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se nem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

pokračování 11A 247/2018 11

V Praze dne 20. června 2019

Mgr. Marek Bedřich,

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru