Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 A 24/2014 - 62Rozsudek MSPH ze dne 19.04.2016

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Azs 99/2016

přidejte vlastní popisek

11A 24/2014 - 62

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudkyň JUDr. Jitky Hroudové a JUDr. Evy Rybářové v právní věci žalobce: A. A., narozen XX, státní příslušnost Ruská Federace, bytem P., v řízení zastoupeného Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 25, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.1.2014, čj: MV-138416-6/SO/sen-2013

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8.1.2014, čj: MV-138416-6/SO/sen-2013, kterým zamítl odvolání žalobce proti usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 22.8.2013, čj: OAM-45127-14/DP-2012, kterým bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno řízení o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání.

Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, neboť důvodem pro vydání byla pouze skutečnost, že žalobce doložil některé z vyžadovaných potvrzení až v průběhu odvolacího řízení u správního orgánu. Žalobce uvedl, že doklady předložil opožděně bez své viny a že vyvinul maximální snahu vyhovět požadavkům správního orgánu.

Zdůraznil, že dne 20.12.2013, tj. bezprostředně po té, co potvrzení od finančního úřadu získal, adresoval správnímu orgánu podání, v němž zasílal správnímu orgánu toto potvrzení. Že patrně potvrzení nebylo přiřazeno do spisu, nelze vykládat k tíži účastníka řízení.

Žalobce má dále za to, že výzva správního orgánu k předložení potvrzení o nedoplatcích od Pražské správy sociálního zabezpečení byla bezpředmětná, neboť žalobce je toliko zaměstnancem právnické osoby (jednatelem) a jinou podnikatelskou činnost nevykonává. Potvrzení nebylo žalobci patrně vystaveno. Pražská správa sociálního zabezpečení tak učinila až na novou výzvu žalobce, z potvrzení je však jednoznačné, že žalobce není plátce na sociální zabezpečení a potvrzení tak je zcela nadbytečné. Žalovaný postupoval zcela formalisticky, když pominul snahu žalobce o obstarání a předložení požadovaných dokladů. Porušil proto základní zásady správního řízení i meze správního uvážení, když nezhodnotil skutečnost, že žalobce podklady v průběhu řízení doložil, ve prospěch žalobce. Žalovaný navíc nerespektoval svým rozhodnutím ani zásadu přiměřenosti dopadu do soukromého a rodinného života žalobce. Vydané rozhodnutí považuje za nepřiměřeně tvrdý postih, a to zejména proto, že v důsledku tohoto rozhodnutí ztrácí žalobce svůj dosavadní pobytový status a o dlouhodobý pobyt již znovu bez dalšího požádat nemůže.

Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Přitom odkázal na ustanovení § 82 odst. 4 a § 52 věty první správního řádu a uvedl, že žalobce s odvoláním doložil požadované doklady, ze kterých je patrné, že žalobce v době, kdy byl správním orgánem prvního stupně vyzván k doložení předmětných náležitostí, vůbec nekonal a vyžadoval je až po převzetí usnesení o zastavení řízení. Potvrzení z Finančního úřadu pro Prahu 5 předložil žalobce až po roce po jejich vyhotovení.

K námitce, že dne 20.12.2013, tedy bezprostředně poté, co převzal potvrzení od finančního úřadu, jej adresoval správnímu orgánu, ale to nebylo řádně doloženo, uvedl žalovaný, že samotné odvolání bylo podáno dne 2.9.2013, následně doplněno dne 17.9.2013. Pokud v doplnění odvolání uvádí žalobce, že dne 20.12.2013 zaslal správnímu orgánu požadovanou náležitost a ta nebyla řádně založena, nemohlo to tak být, neboť takové datum v té době dosud nenastalo. Dále se vyjádřil i k dalším požadovaným listinám. Žalovaný uvedl, že neshledal ani porušení procesních pravidel ze strany prvostupňového správního orgánu. Pro informaci uvedl, že žalobci bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem výkonný manažer – účast v právnické osobě na území s platností od 8.9.2010 do 7.9.2012 a podle cizineckého informačního systému jeho manželka a syn v současné době na území ČR nepobývají.

Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem soud zjistil, že žalobce podal dne 25.7.2012 žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Tato žádost neobsahovala veškeré zákonem stanovené náležitosti, a proto byl žalobce výzvou ze dne 25.7.2012 vyzván k doložení: dokladu o cestovním zdravotním pojištění, potvrzení finančního úřadu o nedoplatcích žadatele, ( tzv. potvrzení o bezdlužnosti), potvrzení finančního úřadu o nedoplatcích v obchodní společnosti nebo družstva, v níž je žadatel statutárním orgánem nebo jeho členem (tzv. potvrzení o bezdlužnosti společnosti), potvrzení Okresní správy (Pražské správy sociálního zabezpečení o nedoplatcích žadatele, tzv. potvrzení o bezdlužnosti) a potvrzení Okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení o nedoplatcích obchodní společnosti nebo družstva, v níž je žadatel statutárním orgánem nebo jeho členem (tzv. potvrzení o bezdlužnosti společnosti). Dále byl žalobce vyzván k doložení dokladu o úhrnném měsíčním příjmu cizince a s ním společně posuzovaných osob. Usnesením ze dne 25.7.2012 bylo řízení přerušeno a dne 26.8.2013 byl žalobce vyrozuměn o pokračování v řízení.

Dne 27.8.2012 předložil žalobce správnímu orgánu doklad o zdravotním pojištění, potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny o bezdlužnosti, potvrzení Finančního úřadu pro Prahu 6 o bezdlužnosti žalobce, resp. sdělení Finančního úřadu pro Prahu 6 o tom, že žalobce není k 30.7.2012 evidován jako daňový subjekt, a potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení, že společnost AMOGITL jako zaměstnavatel nemá evidován nedoplatek na splatných závazcích na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále.

Žalobce nedoložil ve stanovené lhůtě 30 dnů všechny požadované doklady, a proto bylo řízení o žádosti usnesením ze dne 22.8.2013 zastaveno. Vypraveno bylo dne 27.8.2013 a žalobci bylo doručeno vhozením do schránky dne 28.8.2013.

Dne 3.9.2013 zaslal žalobce odvolání proti usnesení o zastavení, které doplnil dne 19.9.2013. V doplnění uvedl, že bezprostředně poté, co předmětné potvrzení od finančního úřadu o stavu daňových nedoplatků získal, tj. dne 20.12.2013, adresoval správnímu orgánu podání, v němž zasílal toto potvrzení. Nelze podle něj přičítat k jeho tíži, že potvrzení nebylo správním orgánem přiřazeno do spisu. Dále uvedl námitky shodné jako v podané žalobě.

Dne 19.9.2013 zaslal žalobce potvrzení finančního úřadu, potvrzení od PSSZ a potvrzení od VZP. Dne 20.11.2013 doplnil žalobce podklady, a to potvrzení od finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků společnosti AMOGITL a žalobce jako daňového subjektu. Dne 11.12.2013 doplnil nájemní smlouvou včetně plné moci, výpis z katastru nemovitostí a výpis z obchodního rejstříku.

O podaném odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, ve kterém konstatoval, že žalobce nedoložil k žádosti požadované náležitosti, a že je nedoložil ani v následné správním orgánem stanovené lhůtě, která s ohledem na doručení výzvy zmocněnému zástupci dne 25.7.2012, uplynula dne 24.8.2012. Dne 27.8.2012 se žalobce dostavil na pracoviště správního orgánu a doložil listiny. Nadále v žádosti absentovalo potvrzení finančního úřadu o stavu daňových nedoplatků obchodní firmy nebo družstva, v níž je účastník řízení statutárním orgánem nebo členem a potvrzení Správy sociálního zabezpečení, že účastník řízení nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále. Žalovaný pak s odkazem na ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu, který upravuje koncentraci správního řízení, uvedl, že je povinen akceptovat pouze skutečnosti a návrhy na provedení nových důkazů pouze za předpokladu, že jde o skutečnosti a důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve, což je účastník povinen rovněž prokázat. Navíc musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním. Žalovaný se pak ztotožnil se závěry prvostupňového správního orgánu.

Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správními orgány obou stupňů z hlediska žalobních námitek uplatněných v podané žalobě a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí (ustanovení § 75 soudního řádu správního) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Žalobce podal žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. K podané žádosti přiložil Doklad o zajištění ubytování, výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku na společnost Amogitl s.r.o., jejímž jednatelem a společníkem byl žalobce v době podání žádosti. Dále doložil Smlouvu o výkonu funkce jednatele v této společnosti, potvrzení o výši jeho příjmů ze závislé činnosti a mzdové listy.

Zákon stanovuje náležitosti, které byl žalobce povinen k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání doložit, v ustanovení § 46 odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění platném v době podání žádosti. Tedy přímo ze zákona vyplývá, že žalobce měl doložit

a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e), b) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu,

c) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence, d) potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že nemá vymahatelné nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost,

e) jde-li o cizince, který je statutárním orgánem obchodní společnosti anebo družstva nebo jeho členem, dále potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že tato obchodní společnost nebo družstvo nemá vymahatelné nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že tato obchodní společnost nebo družstvo nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále,

f) na požádání platební výměr daně z příjmu. Kromě náležitostí uvedených v tomto ustanovení stanovuje zákon v ustanovení § 44a odst. 3 ve větě druhé i další náležitosti, když uvádí, že na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3, § 46 odst. 7 a 8 a § 47 vztahuje obdobně.

Z porovnání žalobcem předložených listin k žádosti a zákonem stanovených náležitostí je patrné, že žalobce všechny zákonem požadované listiny k žádosti nedoložil, žádost tak vykazovala vady, které bylo nutné odstranit. Správní orgán proto zcela v souladu se zákonem vyzval žalobce k jejich odstranění, a to výzvou ze dne 25.7.2012, ve které žalobci uložil, aby do 30 dnů doložil

- doklad o cestovním zdravotním pojištění, - potvrzení finančního úřadu o nedoplatcích žadatele, ( tzv. potvrzení o bezdlužnosti), - potvrzení finančního úřadu o nedoplatcích v obchodní společnosti nebo družstva, v níž je žadatel statutárním orgánem nebo jeho členem (tzv. potvrzení o bezdlužnosti společnosti),

- potvrzení Okresní správy (Pražské správy sociálního zabezpečení o nedoplatcích žadatele, tzv. potvrzení o bezdlužnosti)

- potvrzení Okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení o nedoplatcích obchodní společnosti nebo družstva, v níž je žadatel statutárním orgánem nebo jeho členem (tzv. potvrzení o bezdlužnosti společnosti).

- dokladu o úhrnném měsíčním příjmu cizince a s ním společně posuzovaných osob.

Na výzvu reagoval žalobce dne 27.8.2012, kdy předložil správnímu orgánu doklad o zdravotním pojištění, potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny o bezdlužnosti, potvrzení Finančního úřadu pro Prahu 6 o bezdlužnosti žalobce, resp. sdělení Finančního úřadu pro Prahu 6 o tom, že žalobce není k 30.7.2012 evidován jako daňový subjekt, a potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení, že společnost AMOGITL jako zaměstnavatel nemá evidován nedoplatek na splatných závazcích na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále.

Z obsahu výzvy však vyplývá, že žalobce byl povinen doložit ještě další listiny, k jejichž předložení byl výslovně vyzván, a to potvrzení Finančního úřadu o stavu daňových nedoplatků obchodní společnosti nebo družstva, v níž je žadatel statutárním orgánem nebo jeho členem, a potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení o tom, že žadatel – žalobce nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociálním zabezpečení a na státní politiku včetně penále. Tyto požadované listiny ale žalobce prvostupňovému správnímu orgánu nepředložil.

Z popsaného skutkového stavu je bez jakýchkoli pochybností patrné, že žalobce nedoložil všechny zákonem požadované náležitosti pro to, aby mohlo být jeho žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, vyhověno. Pokud žalovaný za této situace řízení zastavil, nelze mu nic vytknout, neboť postupoval podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, dle kterého řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. Správní orgán navíc ve výzvě žalobce o možnosti zastavení řízení v případě neodstranění vad řádně poučil. Vzhledem k tomu, že žalobce své povinnosti nesplnil, nezbylo správnímu orgánu, než řízení zastavit.

Žalobce se proti rozhodnutí odvolal a až teprve současně s doplněním odvolání zaslal správnímu orgánu, kromě jiných i chybějící potvrzení Finančního úřadu o stavu daňových nedoplatků obchodní společnosti Amogitl s.r.o.. i potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 4.9.2013 o bezdlužnosti žalobce. Soud opakovaně zdůrazňuje, že tyto listiny byly správnímu orgánu zaslány až po té, co správní orgán řízení z důvodu nevyhovění výzvě ze strany žalobce, zastavil.

Žalobce vytýká žalovanému, že důvodem pro vydání napadeného rozhodnutí byla pouze skutečnost, že žalobce doložil některé z vyžadovaných potvrzení až v průběhu odvolacího řízení u správního orgánu. Ze správního spisu ale tato skutečnost nevyplývá, naopak je z něj, že řízení bylo zastaveno proto, že žalobce nesplnil svou povinnost, když byl vyzván k předložení listin, avšak předložil pouze jejich část a zbylé listiny nepředložil ani v po více než roce od doručení výzvy. A právě tato skutečnost byla důvodem pro zastavení řízení, neboť v době vydání rozhodnutí o zastavení neměl žalovaný v důsledku nesplnění výzvy ze strany žalobce dostatečné zákonem dané podklady pro to, aby mohl v řízení o podané žádosti rozhodnout meritorně. Ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu stanovuje, že v případě, že žadatel v určené lhůtě neodstraní podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení, správní orgán usnesením řízení o žádosti zastaví. Taková situace nastala právě v důsledku konání, či spíše nekonání, žalobce, a proto bylo na místě řízení dle citovaného ustanovení zastavit.

Pokud se žalobce brání tím, že důvodem k zamítnutí jeho odvolání nemělo být to, že některé z vyžadovaných potvrzení doložil až v průběhu odvolacího řízení, zdůrazňuje soud, že z obsahu obou napadených rozhodnutí vyplývá, že důvodem pro vydání rozhodnutí o zastavení řízení bylo, nikoli to, že žalobce doložil některé z vyžadovaných potvrzení až v průběhu odvolacího řízení, ale naopak že tyto listiny nedoložil již v průběhu řízení před prvostupňovým správním orgánem ve stanovené lhůtě. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodovala ve věci jako odvolací orgán a její povinností proto bylo přezkoumání prvostupňového rozhodnutí a posouzení důvodnosti podaného odvolání tak, jak je upraveno v ustanovení § 89 odst. 2 a násl. správního řádu. Na situaci, kdy účastník řízení nesplní v řízení před prvostupňovým správním orgánem své povinnosti, pamatuje správní řád v ustanovení § 82 odst. 4, ve kterém upravuje koncentraci správního řízení, z níž vyplývá povinnost odvolacího orgánu akceptovat nové skutečnosti a návrhy na provedení nových důkazů, uvedených v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. V daném případě ze správního spisu vyplynulo, že žalobce měl např. potvrzení Finančního úřadu pro Prahu 5 o neexistenci daňových nedoplatků společnosti Amogitl s.r.o. ze dne 19.12.2012 k dispozici již před vydáním rozhodnutí o zastavení řízení, ale správnímu orgánu je nepředložil, a o vydání potvrzení PSSZ požádal ihned po té, co mu bylo doručeno usnesení o zastavení řízení. Ze správního spisu ani z tvrzení žalobce proto soud nezjistil, že by žalobce bez své viny nemohl požadované listiny předložit, když ani sám žalobce žádné konkrétní skutečnosti, které by mu bránily v předložení těchto listin, netvrdil. Komise proto hodnotila s ohledem na zásadu koncentrace stav v době vydání prvostupňového rozhodnutí a přezkoumatelným způsobem odůvodnila svůj závěr o zamítnutí podaného odvolání. Ani tuto námitku proto soud důvodnou neshledal.

Žalobce také, a to shodně jako v podaném odvolání, zdůraznil, že dne 20.12.2013, tj. bezprostředně po té, co potvrzení od finančního úřadu získal, adresoval správnímu orgánu podání, v němž zasílal správnímu orgánu toto potvrzení a že patrně potvrzení nebylo přiřazeno do spisu, což nelze vykládat k tíži účastníka řízení. Soud dospěl k závěru, že tato zcela nejasná námitka má zřejmě zpochybnit postup odvolacího orgánu. Nevidí však důvod, pro který se žalobce opakovaně domáhá vypořádání této námitky, neboť v době, kdy ji žalobce vznesl poprvé, tj. 19.9.2013, žalobcem tvrzené datum vydání listiny dosud nenastalo, z čehož je patrné, že se žalovaný nemohl pochybení při zařazení listiny do spisu vůbec dopustit.

Žalobce dále vyjádřil přesvědčení, že výzva správního orgánu k předložení potvrzení o nedoplatcích od Pražské správy sociálního zabezpečení byla bezpředmětná, neboť žalobce je toliko zaměstnancem právnické osoby (jednatelem) a jinou podnikatelskou činnost nevykonává. Ani tuto námitku soud důvodnou neshledal, neboť žalobce byl již ve výzvě poučen podle ustanovením 46 odst.7 písm. d) zákona o pobytu cizinců o tom, že pokud není plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, má i přesto povinnost předložit doklad vydaný Pražskou správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost. Výzvu k předložení uvedeného potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení proto soud samoúčelnou ani bezpředmětnou neshledal.

Pokud žalobce v podané žalobě namítá v obecné rovině, že žalovaný postupoval formalisticky, porušil základní zásady správního řízení i meze správního uvážení, považuje soud za nutné ve stejně obecné rovině uvést, že žalobcem tvrzená pochybení neshledal, neboť jak shora uvedl, žalovaný rozhodl zcela v souladu se zákonem, když žalobce řádně a srozumitelně poučil o nutnosti doplnění jeho žádosti, stanovil mu k tomu dostatečně dlouhou lhůtu, ve které žalobce požadované listiny nepředložil. Z obsahu správního spisu i obou napadených rozhodnutí je patrné, že žalobce nejen, že nereagoval ve lhůtě 30 dnů, ale dvě z požadovaných listin nedoložil ani ve lhůtě, která mnohonásobně překročila lhůtu stanovenou správním orgánem. Není proto patrné, jakou snahu o obstarání a předložení dokladů by měl správní orgán zohlednit, když žalobce nebyl schopen listiny předložit ani po uplynutí více než jednoho roku od zaslání výzvy a aktivní začal být až po té, co správní orgán řízení zastavil.

Městský soud v Praze neshledal žádné vady řízení, které by měly za následek nezákonnost či věcnou nesprávnost napadeného rozhodnutí, na základě výše uvedeného odůvodnění dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle ustanovení § 78 odst.7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož žalobce, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v řízení a žalovaný správní úřad, jemuž by právo na náhradu účelně vynaložených nákladů podle výsledku řízení náleželo, žádné náklady řízení nad rámec běžných činností správního úřadu nevykázal ani neuplatňoval. Z tohoto důvodu Městský soud v Praze vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 SŘS a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 19. dubna 2016

JUDr. Hana Veberová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru