Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 A 22/2011 - 32Rozsudek MSPH ze dne 12.04.2012


přidejte vlastní popisek

54 Cad 23/2007- 85

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Venclovou ve věci žalobce Albína Januse, trvale bytem Velká Morava 48, 561 69 Králíky, zast. JUDr. Milanem Ježkem, advokátem, se sídlem Za Pilou 832, 561 69 Králíky, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25,

225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9.2.2007, č. 530 611 335,

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 9.2.2007. č. 530 611 335

se zamít á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

Odůvodnění:

Rozhodnutím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku byl žalobci s účinností od 14.3.2007 podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) odňat plný invalidní důchod s tím, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce dle posouzení posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) Ústí nad Orlicí, ze dne 13.12.2006 činí 35 %, přičemž podle § 39 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %.

Žalobce napadl rozhodnutí včasnou žalobou v plném rozsahu, kterou vystavěl na následujících žalobních bodech:

Žalobce sporuje objektivní posouzení zdravotního stavu, když odborné lékařské zprávy nehovoří o zlepšení nálezu, na základě jehož by mohlo být konstatováno, že došlo u žalobce k pozitivní změně zdravotního postižení. Žalobce poukazuje na to, že v minulosti

byl jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav posouzen podle kapitoly IX., oddílu A, položky 2, písm. d) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (dále jen „prováděcí vyhláška“), když pokles jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl dle uvedeného zařazení stanoven na 80 %. Dle žalobce nové posudkové zhodnocení posudkovou lékařskou OSSZ Ústí nad Orlicí nevyvrátilo interní vyšetření MUDr. Vítka a MUDr. Dědka ze srpna a září 2004, na jejich základě bylo uzavřeno, že se u žalobce jedná o plnou invaliditu. Žalobce se dále odkázal na interní vyšetření ze dne 19.2.2007, z něhož byla vyhotovena lékařská zpráva MUDr. Kalinovou dne 2.4.2007. Z uvedené zprávy dle žalobce vyplývá, že ke dni posudkového zhodnocení OSSZ Ústí nad Orlicí nebylo vyžádáno aktuální ohodnocení zdravotního stavu žalobce odborným lékařem. Dle žalobce MUDr. Kalinová doporučuje setrvání v plném invalidním důchodu. Žalobce navrhl provedení důkazů zdravotní dokumentací žalobce praktické ošetřující lékařky MUDr. Bartákové, zdravotní dokumentací interní ambulance MUDr. Vítka a zdravotní dokumentací neurologické ambulance MUDr. Dočkalové. Soud konstatuje, že návrhy žalobce na provedení důkazů částmi správního spisu nejsou považovány za důkazní návrhy s ohledem na charakteristiku soudního přezkumného řízení, kdy soud ze správního spisu vychází, avšak neprovádí jím důkaz. Posouzení učiněné OSSZ Ústí nad Orlicí dne 13.12.2006, na němž je založeno rozhodnutí žalované, prohlašuje žalobce za nevěrohodné. Trvá na tom, že od r. 2002, kdy mu byla zjištěna srdeční vada, u něho nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu, nesouhlasí ani s rekomandací práce, která je obsažená v záznamu o jednání posouzení zdravotního stavu žalobce ze dne 13.12.2006. Dále žalobce navrhl jako důkaz zprávu neurologické ambulance ze dne 15.2.2006 a ze dne 3.1.2007 a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV“), případně s výhradou posudku znalce z lékařského oboru se specializací zaměřenou na onemocnění žalobce.

Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná nevyužila práva vyjádřit se k žalobě.

Soud přezkoumal věc v mezích žalobních bodů ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), přičemž ze správního spisu byly zjištěny následující rozhodné okolnosti ve věci:

Žalobce byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí poživatelem plného invalidního důchodu se vznikem data invalidity dne 9.8.2004. Plná invalidita mu byla přiznána při zjišťovací lékařské prohlídce o posouzení zdravotního stavu žalobce ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ( dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“), která se konala dne 10.1.2005. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla označena kombinovaná aortální vada s prohlubující se oběhovou insuficiencí způsobující neschopnost soustavného zaměstnání žalobce, když uvedené rozhodující postižení bylo zařazeno do kapitoly IX, oddílu A, položky 2 písmeno d) (získané a vrozené srdeční vady s poklesem výkonu při minimální zátěži nebo obtíže v klidu; mezi posudkovým hlediskem je uvedena jako hodnota ejekční frakce hodnota nižší, než 40 %) přílohy č. 2 prováděcí yhlášky s tím, že způsobuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce o 80 %. Uvedené posouzení učiněné 10.1.2005 se výslovně dle záznamu o jednání posouzení zdravotního stavu žalobce opírá o ultrazvukový nález žalobce ze dne 9.8.2004 vyhotovený MUDr. Dědkem, kde je udána erekční frakce levé komory 28 %. Další kontrolní lékařská prohlídka byla stanovena na den 31.1.2006.

Dne 13.12.2006 se za účasti žalobce konalo další jednání o posouzení zdravotního stavu žalobce ve smyslu ustanovení § 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jednání bylo vedeno posudkovou lékařkou OSSZ Ústí nad Orlicí MUDr. Makovičkovou. Žalobce byl posuzován jako uchazeč o zaměstnání. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla vzata srdeční vada odpovídající postižení uvedenému v kapitole IX, oddílu A, položce 2., písm. b) (získané a vrozené srdeční vady – s poklesem výkonu při obvyklém tělesném zatížení, erekční frakce levé komory vyšší než 55 %, NZHA II) přílohy č. 2 prováděcí vyhlášky, s tím, že uvedené postižení způsobuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce o 35 % (procentuální rozpětí činí 30 – 45 %). Tedy žalobce byl uznán částečně invalidním. Posudková lékařka vycházela z lékařského nálezu praktické ošetřující lékařky MUDr. Bartákové ze dne 23.6.2006. Dále je posouzení opřeno o lékařský nález interního vyšetření MUDr. Kalinové ze dne 27.2.2006 a o

echokardiologické vyšetření z července 2005, kde je erekční frakce levé komory zjištěna na 55 % s tím, že kinetika levé komory je bez známek klidové synergie. Posudková lékařka tak zhodnotila zdravotní stav žalobce jako stabilizovaný se zlepšením objektivního nálezu.

Pro úplnost soud uvádí, že v průběhu soudního řízení byl správní spis doplněn o vydání dalšího rozhodnutí žalované, jímž byl žalobci přiznán plný invalidní důchod se změnou invalidity k datu 23.8.2007, přičemž toto následné rozhodnutí žalované je opřeno o záznam o jednání posouzení zdravotního stavu žalobce ze dne 3.10.2007, které bylo učiněno MUDr. Pátkovou, posudkovou lékařkou OSSZ Ústí nad Orlicí, a to na základě nálezu praktické ošetřující lékařky MUDr. Bartákové z 21.9.2007 a na základě propouštěcí zprávy z kardiologického oddělení Fakultní nemocnice v Motole ze dne 23.8. 2007. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla vzata hemodynamicky významná stenóza aortální chlopně indikovaná k chirurgickému výkonu s tím, že pokles soustavné výdělečné činnosti žalobce byl stanoven celkem na 70 % podle zařazení rozhodujícího zdravotního postižení do kapitoly IX, oddílu A, položky 2, písmeno c) přílohy č. 2 prováděcí

vyhlášky s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnost o 60 % a s následným navýšením podle § 6 odst. 4 prováděcí vyhlášky (bez bližší specifikace důvodu takového zvýšení) o dalších 10 %.

Soud provedl ve věci důkaz posudkem PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové a následně srovnávacím posudkem PK MPSV, pracoviště v Praze, přičemž tento postup je v souladu s § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, když PK MPSV jako kolektivní posudkové orgány jsou určeny k posouzení existence a stupně invalidity žalobců v rámci přezkumného soudního řízení. V posudku PK MPVS, pracoviště v Hradci Králové ze dne 10.7.2007 dospěla uvedená PK MPSV k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí částečně invalidní, přičemž jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčina spočívala v kombinované vadě aortální chlopně, která odpovídala zařazení do kapitoly IX, oddílu A, položky 2, písmeno b), přílohy č. 2 prováděcí vyhlášky, způsoboval pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 35 %. V této PK MPSV zasedal jako odborný lékař klinických oborů MUDr. Klejna, odborný internista, což odpovídá kardiologickému postižení žalobce. Žalobce byl posuzován k dělnické profesi. Uvedená PK MPSV podala posudek na základě zdravotní dokumentace vyžádané od ošetřující praktické lékařky MUDr. Bartákové, přičemž rozhodující byly interní nálezy MUDr. Kalinové ze dne 8.8.2005, 27.2., 26.6., 21.9., 16.10, 14.12.2006 a 2.4. a 25.6.2007; neurologické nálezy MUDr. Dočkalové ze dne 15.12.2006, 3.1. a 20.6.2007; ultrazvukové nálezy MUDr. Ravlyka ze dne 21.7.2005 a ze dne 21.9.2006. PK MPSV zhodnotila rovněž souběžné diagnózy žalobce - přetlakovou nemoc, poruchu tukového metabolismu a bolesti hlavy. PK MPSV dospěla k závěru, že zdravotní tav žalobce se zlepšil a následně stabilizoval již v roce 2005, proto považuje snížení stupně invalidity od března 2007 za opodstatněné. PK MPSV se vyjádřila k jednotlivým lékařským nálezům právě uvedeným, když přiznání plné invalidity v roce 2004 na základě přechodného snížení funkce levé srdeční komory – ejekční frakce se tehdy rovnala 28 %, prohlásila za opodstatněné. Kontrolními ultrazvukovými vyšetřeními srdečního svalu je však prokázáno a to konkrétně vyšetřením ze dne 21.7.2005 a vyšetřením ze dne 21.9.2006 (MUDr. Ravlyk), že u žalobce došlo ke zlepšení funkce levé komory - ejekční frakce se pohybuje v rozmezí 55 – 65 %, přičemž kinetika levé komory je bez známek klidové asynergie. Uvedenými lékařskými nálezy z roku 2005 a 2006 je tedy prokázáno, že u žalobce došlo k úpravě zdravotního stavu, přičemž stejně tak nálezy MUDr. Kalinové ze dne 8.8., 14.11. a 24.11.2005, 16.10.2006 a 19.2.2007 uvádějí, že stav je celkem stabilizován. V nálezu ze dne 14.12.2006 MUDr.

Kalinové je uvedeno zhoršení zdravotního stavu pouze v části popisující subjektivní potíže žalobce. Objektivně však byl zjištěn normální interní nález s normálním EKG záznamem. Co se týče souběžných diagnóz, přetlaková nemoc a porucha tukového metabolismu jsou upraveny léčbou a podstatně neomezují pracovní potenciál žalobce a bolesti hlavy jsou posudkově nevýznamné a neomezují pracovní potenciál.

Na základě námitek žalobce, který se závěry posudku nesouhlasil, považoval je za neobjektivní a předložil soudu nové lékařské zprávy, a to lékařskou zprávu Kardiovaskulárního centra Fakultní nemocnice v Motole vyhotovenou MUDr. Linhartovou ze dne 15.8.2007 a propouštěcí zprávu z Kardiovaskulárního centra Fakultní nemocnice v Motole vyhotovenou MUDr. Linhartovou ze dne 23.8.2007 (ošetřující lékař MUDr. Šramko) a lékařskou zprávu MUDr.Kalinové ze dne 3.9.2007, zadal soud doplnění uvedeného posudku PK MPSV v Hradci Králové za účelem vypořádání se s relevancí předložených lékařských zpráv vydaných po datu vydání napadeného rozhodnutí. Z doplnění posudku, a to z doplnění ze dne 26.9.2007 a následně z doplnění ze dne 21.11.2007, kdy zasedal PK MPSV jako odborný lékař klinických oborů Doc. MUDr. Krupař, Csc., odborný internista, vyplynulo, že PK MPSV setrvala na původním zhodnocení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, tedy trvala na tom, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí částečně invalidní dle zařazení do přílohy č. 2 prováděcí vyhlášky, jak je uvedeno shora. PK MPSV se vyjádřila k propouštěcí zprávě z Kardiovaskulárního centra Fakultní nemocnice v Motole ze dne 23.8.2007, kdy zdůraznila, že se u žalobce na základě tohoto vyšetření jedná o velmi dobrou systolickou funkci levé komory, bez známek poruchy diastolické funkce, hypertrofie stěny levé komory, přičemž ejekční frakce levé komory se rovná 70 %. PK MPSV opět poukázala na ultrazvuková vyšetření ze dne 9.8.2004 MUDr. Dědka, které prokazovalo těžkou poruchu funkce levé srdeční komory s ejekční frakcí 28 % , tedy tehdy odpovídal zdravotní stav s ohledem na uvedenou hodnotu plné invaliditě. PK MPSV setrvala na tom, že u žalobce došlo k podstatnému zlepšení funkce levé srdeční komory. Co se týče interního nálezu MUDr. Kalinové ze dne 3.9.2007, PK MPSV, že tento nález není klinickým objektivním nálezem ani neobsahuje výsledky konkrétního funkčního

vyšetření, uvádí pouze závěr převzatý z propouštěcí zprávy kardio-centra, jak je uvedeno shora s návrhem na zařazení pacienta do plného invalidního důchodu. Takové doporučení však není podloženo objektivním klinickým ani funkčním postižením srdečního svalu, které by plné invaliditě odpovídalo. Lékařský nález MUDr. Linhartové ze dne 15.8.2007, kdy jsou potíže žalobce zhodnoceny funkčně jako NYHA III dle PK MPSV není podložen žádným objektivním vyšetřením, lékařka sama doporučuje upřesnění morfologie aorty provést nové ultrazvukové vyšetření, Vzhledem k tomu, že uvedený nález neuvádí žádné objektivní výsledky funkčních vyšetření, není dle PK MPSV co hodnotit.

Při jednání soudu dne 23.1.2008 vznesl žalobce další námitky do posudku a jeho doplnění, když dle jeho názoru je funkční zhodnocení postižení žalobce NYHA III uvedené v nálezu MUDr. Linhartové ze dne 15.8.2007 dostatečně zdůvodněno následnou propouštěcí zprávou z Fakultní nemocnice v Motole ze dne 23.8.2007, přičemž žalobce uvedl, že toto posouzení odpovídá původnímu lékařskému nálezu z 9.8.2004. Dle žalobce nebylo prokázáno, že by u něho došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Žalobce se odkázal rovněž na přiznání plného invalidního důchodu, rozhodnutím ze dne 29.10.2007, který mu byl přiznán právě na základě propouštěcí lékařské zprávy ze dne 23.8.2007. Žalobce navrhl provedení důkazu znaleckým posudkem.

Provedení znaleckého posudku bylo zamítnuto s tím, že soud zadal doplnění dokazování o podání srovnávacího posudku PK MPSV v Praze o zhodnocení lékařských nálezů, které měla k dispozici PK MPSV v Hradci Králové a o vyhodnocení přiznání plného invalidního důchodu na základě lékařské zprávy ze dne 23.8.2007. Za situace, kdy posudek PK MPSV v Hradci Králové, který přihlédl i k lékařským nálezům vydaným po datu vydání napadeného rozhodnutí potvrdil posouzení učiněné posudkovou lékařskou OSSZ Ústí nad Orlicí, nepovažoval soud zadání znaleckého posudku za důvodné. Podklady pro zhotovení posudku PK MPSV v Praze byly ze strany žalobce doplněny dopisem MUDr. Linhartové ze dne 1.2.008 adresovaným právnímu zástupci žalobce, v němž uvedla, že u jmenovaného pacienta byla významná vada nepochybně přítomna již na začátku r. 2007.

Z posudku PK MPSV, pracoviště v Praze ze dne 1.4.2008 soud zjistil, že jako odborný lékař klinických odborů přisedal MUDr. Procházka, internista se zaměřením na kardiologii, žalobce nebyl jednání PK MPSV přítomen. PK MPSV, pracoviště v Praze podala posudek ve shodě s PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, když uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí částečně invalidní, přičemž rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zlepšený a dlouhodobě stabilizovaný stav hodnocený dle kapitoly IX, oddílu A, položky 2, písm. b) přílohy č. 2 prováděcí vyhlášky, který způsoboval míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce o 35 %. PK MPSV podala posudek na základě kompletní dokumentace od praktické ošetřující lékařky MUDr. Bartákové a na základě kompletní lékařské dokumentace Kardiologického oddělení Fakultní nemocnice Motol. Tato PK MPSV se ztotožnila s přiznáním plné invalidity k datu 9.8.2004, které bylo objektivizováno kardiologickým nálezem MUDr. Dědka ze dne 9.8.2004, když v tomto nálezu byla uvedena ejekční frakce levé komory 28 %. Následně pak došlo ke zlepšení a stabilizaci zdravotního stavu, která byla přítomna již ke dni 13.12.2006, tedy v době kontrolní lékařské prohlídky příslušné OSSZ. PK MPSV je toho názoru, že u žalobce se v době kontrolní lékařské prohlídky, která byla podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí, jednalo o dlouhodobě kardiopumulárně kompenzovaný stav při aortální porevmatické vadě – stenóza s malou regurgitací, s normální kinetickou srdeční dle ECHO

vyšetření s normální ejekční frakcí levé komory - od r. 2005 se již pohybovala v mezích normy - 55 % z původních 28 % v r. 2004, v r. 2006 již 65 %. Stabilizovaný stav je dle PK MPSV podložen (strana 4 shora posudku) nálezem MUDr. Ravlyka ze dne 21.7.2005, 21.9.2006 a nálezem MUDr. Kalinové ze dne 8.8.2005, 26.6. a 16.10.2006. Co se týče pracovní rekomandace, žalobci byla doporučena fyzicky nenáročná lehká práce spíše administrativního charakteru se svážením rekvalifikace.

K nálezu ze dne 23.8.2007, na jehož základě byl přiznán plný invalidní důchod žalobci, PK MPSV uvedla, že se jedná o potvrzení stabilizace zdravotního stavu, zejména poukázala na ejekční frakci levé komory 70 % a dobrou kinetiku srdečního svalu. Co se týče indikovaného operačního zákroku, PK MPSV uvedla, že se jedná pouze o doporučení, a je proto nutno je chápat jako výkon preventivní. Uvedenou zprávu však (označena jako zpráva MUDr. Šramka – ošetřující lékař) nepovažuje za hodnověrnou, neboť „ve zprávě se stejným datem vyšetření a nálezů stav jednou hodnotí jako středně těžkou aortlání stenózu, ale na druhém tiskopisu už jako hemodynamicky významnou“.

Při jednání soudu dne 21.5.2008 vznesl žalobce námitky do odborného složeni PK MPSV, pracoviště v Praze a požadoval zhodnocení vyjádření MUDr. Linhartové ze dne 1.2.2008, v němž uváděla zhoršení již začátkem roku 2007, jak již uvedeno shora. Návrh žalobce na provedení důkazu znaleckým posudkem byl soudem opětovně zamítnut s tím, že doposud učiněná posudková zhodnocení, a to jak PK MPSV v Hradci Králové, tak PK MPSV v Praze, nezakládají vzájemný rozpor, tedy není důvodu pro zadání znaleckého posudku.

Z doplnění posudku PK MPSV v Praze ze dne 16.7.2008, která zasedala v totožném složení jako PK MPSV původní, soud zjistil, že PK MPSV setrvala na odborném posouzení, přičemž konstatovala, že primář MUDr. Procházka je druhoatestovaný odborný internista s kardiologickým zaměřením, tudíž je plně schopen posoudit stav a závažnost onemocnění žalobce, zejména jsou-li k dispozici výsledky kardiologických vyšetření. Nález MUDr. Linhartové ze dne 1.2.2008 označila PK MPSV za zavádějící, neboť v roce 2007 byly hodnoty ejekční frakce levé komory žalobce mezi 55 % – 65 %. Propouštěcí lékařská zpráva ze dne 23.8.2007 MUDr. Šramka není dle PK MPSV v souladu s hodnocením objektivních nálezů ostatních kardiologů. Co se týče charakteristiky doporučení kardiochirurgického výkonu (náhrada aortální chlopně), jedná se dle PK MPSV o velice závažný výkon, který je indikován pro závažné postižení a není prováděn zpreventivních důvodů. Skutečnost, že nedošlo k provedení operačního výkonu nepřímo potvrzuje nižší závažnost zdravotního postižení žalobce. PK MPSV shledala přiznání plného invalidního důchodu na základě posouzení OSSZ Ústí nad Orlicí ze dne 3.10.2007 na základě lékařského nálezu ze dne 23.8.2007 za nadhodnocené.

Při jednání soudu dne 10.9.2008 vznesl žalobce námitky do věrohodnosti posledně uvedeného posudku s tím, že plná invalidita je u žalobce dána nepřetržitě od roku 2004 a navrhl provedení důkazu znaleckým posudkem. Tento důkaz byl opětovně zamítnut, neboť s ohledem na shodné závěry obou PK MPSV, když byly posudky opětovně doplňovány o vyhodnocení lékařských zpráv vydaných po datu vydání napadeného rozhodnutí, není dán důvod pro zadání znaleckého posudku. Shodně viz judikatura Nejvyššího správního soudu, např. rozsudek ze dne 28. 8. 2003, čj. 5 Ads 22/2003-48, www.nssoud.cz: „V řízení o přezkoumání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odnětí plného invalidního důchodu, tedy dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem, si soud vyžádá

posouzení zdravotního stavu občana od Ministerstva práce a sociálního věcí, které jej učiní prostřednictvím svého orgánu – posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona ČNR č.82/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném od 1. 1. 1998) ve složení stanoveném § 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 28/1993 Sb. a vyhlášky č. 139/1998 Sb. Podaný posudek hodnotí soud jednotlivě i v souhrnu s ostatními důkazy jím provedenými i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem; ve svém rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného (§ 77 odst. 2 věta druhá s. ř. s.). Nevzbuzuje-li obsah podaného posudku pochybnosti o své úplnosti a správnosti, není odůvodněn požadavek žalobkyně na doplnění dokazování ustanovením znalce z oboru zdravotnictví (podle § 127 odst. 1 o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s.).¨

Dále navrhl žalobce provedení důkazu propouštěcí lékařskou zprávou z Kardiologického oddělení Pardubické krajské nemocnice ze dne 4.9.2008. Rovněž tento důkaz byl zamítnut s tím, že soud při přezkumu napadeného rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst.1 s.ř.s. vychází ze skutkového a právního stavu daného v době rozhodování správního orgánu, tedy k datu 9.2.2007, přičemž oslovené PK MPSV se již vyjádřily k dostatečnému množství podkladů, které byly vydány po datu vydání napadeného rozhodnutí a které mohly mít vypovídací hodnotu k rozhodnému období, jak uvedeno shora, a to včetně zprávy z odborného pracoviště – Karsko - vaskulární centrum Fakultní nemocnice Motol.

Žalobce dále vznesl námitku neodbornosti přizvaných lékařů, kteří zasedali při jednání PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové a námitku podjatosti PK MSV v obecné rovině, když jsou tyto posudkové orgány podřízeny Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR.

Žalovaná se se závěry posudků ztotožnila s tím, že vyhodnotily dostatečné množství podkladů.

Soud zhodnotil důkazy provedené v rámci soudního řízení, to znamená, posudky PK MPSV v Hradci Králové včetně doplnění a posudek PK MPSV v Praze včetně doplnění, jednotlivě, v jejich vzájemné souvislosti, jakož i v souvislosti s výsledky dokazování správního řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí. Soud dospěl k závěru, že žalovaná zjistila ve věci řádně skutkový stav věci, což bylo potvrzeno právě uvedenými posudky PK MPSV v Hradci Králové a PK MPSV v Praze. Soud zejména poukazuje na odborné složení PK MPSV jako kolektivních orgánů, které jsou zákonodárcem podle § 4 odst. 2 zák. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení povolány k podání posudku

v rámci přezkumného soudního řízení. Soud má za to, že odbornost přizvaných lékařů v obou těchto komisích, když se jednalo o odborné internisty, odpovídala kardiologickému postižení žalobce, kdy PK MPSV byla odborně způsobilá v obou případech podat objektivní posudky, přičemž v případě PK MSV v Praze se výslovně jednání PK MSV účastnil primář MUDr. Procházka se zaměřením na kardiologii. Soud tak považuje námitku žalobce do odbornosti přizvaných lékařů u PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové za nedůvodnou, neboť se jednalo o internisty, toto zaměření pokrývá i kardiologii, přičemž posudek podaný PK MSV, pracoviště v Hradci Králové nebyl žádným způsobem posudkem PK MSV, pracoviště v Praze, kde v PK MPSV zasedal přímo kardiolog, zpochybněn.

K námitce podjatosti PK MPSV soud uvádí, že skutečnost podřízenosti vůči Ministerstvu práce a sociálních věcí takovou podjatost nezakládá. Obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2003, čj. 5 Ads 4/2003-35, www.nssoud.cz: „I. Ministerstvo práce a sociálních věcí posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).

II. Sama skutečnost, že posudková komise je orgánem Ministerstva práce a sociálních věcí, není důvodem k pochybnostem o objektivitě jejích závěrů; ta má být garantována složením posudkových komisí předepsaným § 3 odst. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, podle níž jsou členy posudkových komisí nejen posudkoví lékaři a tajemníci z řad pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i odborní lékaři jednotlivých klinických oborů, tedy osoby odlišné od pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí.“

Dále soud poukazuje na to, že obě PK MPSV měly k dispozici kompletní lékařskou dokumentaci od MUDr. Bartákové, tedy ošetřující praktické lékařky žalobce, přičemž PK MPSV, pracoviště v Praze měla k dispozici rovněž komplexní lékařskou dokumentaci od

Karsko - vaskulárního centra Fakultní nemocnice Motol, kde se žalobce léčí. Podkladový materiál proto soud vyhodnotil jako dostatečný pro podání objektivního posudku a zdůrazňuje, že se obě PK MPSV vypořádaly s žalobcem předkládanými lékařskými nálezy, které byly vydány po datu vydání napadeného rozhodnutí. Okolnost, kterou žalobce tvrdil, totiž, že u něho nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu, a to ani přechodně, má soud za vyvrácenou, když na základě lékařského nálezu MUDr. Dědka z r. 2004 bylo prokázáno, že v době přiznání plného invalidního důchodu se ejekční frakce levé komory rovnala 28 %, zatímco dle lékařských nálezů MUDr. Kalinové, MUDr. Ravlyka v roce 2005 a v roce 2006 byla tato ejekční frakce levé komory již v rozmezí 55 % – 65 %. Těmito nálezy funkčních vyšetření tedy bylo zlepšení zdravotního stavu žalobce jednoznačně prokázáno. Co se týče dalšího nálezu po datu vydání napadeného rozhodnutí, o který se žalobce opíral a na základě něhož byla žalobci následně opět přiznána plná invalidita a plný invalidní důchod, tj. nálezu ze dne 23.8.2007, popisován v posudku PK MPSV, pracoviště v Praze jako nález MUDr. Šramka, soud považuje za dostatečné objasnění, když PK MPSV, pracoviště v Praze uvedla,

že se jedná o nevěrohodný nález, na jehož základě byl nadhodnocen objektivní zdravotní stav žalobce, neboť takový závěr, který je tam učiněn, není opřen o žádné funkční vyšetření, naopak v uvedeném nálezu ze dne 23.8.2007 je výslovně uvedena hodnota ejekční frakce levé komory 70 % .

Ze shora uvedených důvodů, kdy měl soud k dispozici dva posudky PK MSV se shodnými závěry a shodný závěr posouzení příslušné OSSZ v rámci správního řízení, soud vyhodnotil skutkový stav, který vzala za základ svého napadeného rozhodnutí žalovaná - částečnou invaliditu žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí - jako dostatečně zjištěný pro vydání zákonného rozhodnutí ve věci.

Podle § 39 odst. 1 písm. a), b) zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Podle § 44 odst. 1, 2 zák. o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, případně též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.

Ve věci bylo prokázáno, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce dosahoval částečné invalidity ve smyslu § 44 odst. 1 zák. o důchodovém pojištění, tedy u žalobce byly k datu vydání naplněného rozhodnutí splněny podmínky pro postup žalované podle § 56 odst. 1, písm. a) zák. o důchodovém pojištění, když byl žalobci odňat plný invalidní důchod, neboť již nesplňoval podmínky plné invalidity ve smyslu § 39 zák. o důchodovém pojištění.

Ze shora uvedených důvodů soudu nezbylo, než žalobu zamítnout jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., když právo na náhradu nákladu řízení má účastník, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla plně úspěšná žalovaná, avšak té zákon ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává .

Poučení: Tento rozsudek nabývá právní moci dnem doručení účastníkům
řízení. Proti pravomocnému rozsudku se lze bránit podáním
kasační stížnosti, která se podává ve lhůtě dvou týdnů za
podmínek podle § 102 a následujících s.ř.s. prostřednictvím
Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích
k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Stěžovatel musí být
v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem.

V Pardubicích dne 10. září 2008

Mgr. Petra Venclová, v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Jana Lokajová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru