Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 A 116/2020 - 37Rozsudek MSPH ze dne 26.01.2021

Prejudikatura

2 Ans 14/2012 - 41


přidejte vlastní popisek

11 A 116/2020 – 37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudkyň JUDr. Hany Veberové a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci

žalobce:: V. A. T.

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,

takto:

I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky, podané dne 5.6.2020, vedené pod sp.zn. OAM 9418/PP-2020, ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žaloba

1. Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal toho, aby soud žalovanému uložil žalovanému povinnost rozhodnout ve věci jeho žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu jako rodinného příslušníka občana Evropské unie, kterou podal dne 5.6.2020. Poukázal na ustanovení § 169t zákona č. 326/1999 sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále „ zákon o pobytu cizinců“), šedesátidenní zákonná lhůta pro rozhodnutí o podané žádosti uplynula, uplynula i lhůta stanovená nadřízeným správním orgánem v rozhodnutí o opatření proti nečinnosti ze dne 29.9.2020. Proto se domáhá ochrany u soudu. Žalobce navrhl, aby soud uložil žalovanému rozhodnout o podané žádosti v 7 dnů a přiznal žalobci náhradu nákladů.

Vyjádření žalovaného

2. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že není a nebyl nečinný, v řízení konal nezbytné úkony, uvedl výčet úkonů, které byly učiněny žalobcem i žalovaným a navrhl zamítnutí žaloby.

Obsah spisu

3. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že dne 5.6.2020 žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky jako rodinného příslušníka občana Evropské unie. Tato žádost je u žalovaného vedena pod sp.zn. OAM 9418/PP-2020. Z přehledu úkonů, učiněných žalovaným je pak patrno, že žalovaný dne 19.6.2020 potvrdil žalobci přijetí žádosti, dne 30.8.2020 zaslal žalobci výzvu k prokázání účelu pobytu, dne 8.9.2020 požádal žalovaný o kontrolu pobytu.

4. Ze spisu vyplývá, že pobytová kontrola byla provedena cizineckou policií ve dnech 2.10.2020, 5.10.2020 a dne 6.10.2020, zpráva o pobytové kontrole byla cizineckou policií zpracována dne 7.10.2020, žalovanému doručena dne 13.10.2020.

5. Žalobce k žalobě přiložil Opatření proti nečinnosti, které bylo vydáno Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 29.9.2020 pod č.j. MV-142140-4/SO-2020, kterým bylo žalovanému přikázáno, aby vydal do 30 dnů ode dne doručení tohoto opatření rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky jako rodinného příslušníka občana Evropské unie s odůvodněním, že zákonem stanovená lhůta již uplynula.

6. Ze spisu pak vyplývá, že o žádosti žalobce nebylo rozhodnuto.

Posouzení věci soudem

7. Městský soud v Praze po posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 51 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s projednáním věci bez nařízení ústního jednání vyslovili souhlas.

8. Řízení o žalobách na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je upraveno v ustanoveních § 79 až § 81 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.). Ochrany proti nečinnosti správního orgánu se může domáhat ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se domáhat žalobou toho, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. V případě, kdy soud shledá, že žalovaný správní orgán je nečinný, uloží mu rozsudkem povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon (§ 81 odst. 2 s.ř.s.). Podle § 81 odst. 3 s.ř.s. soud žalobu zamítne, není-li důvodná.

9. Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobce podal dne 5.6.2020 žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky jako rodinného příslušníka občana Evropské unie. Pro vyřízení této žádosti platí šedesátidenní lhůta (§ 169 odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců). Je zřejmé, že tato lhůta, stanovená zákonem, nebyla dodržena a o žádosti žalobce nebylo rozhodnuto.

10. Protože ne každé nedodržení zákonem stanovené lhůty musí vyústit k závěru o nečinnosti správního orgánu, zabýval se soud otázkou, zda úkony, které žalovaný prováděl, byly činěny v takovém sledu, který by závěr o nečinnosti vylučoval.

11. Soud přitom vycházel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10.12.2012 č.j. 2 Ans 14/2012-41, ve kterém tento soud uvedl, že :„Přijme-li nadřízený správní orgán opatření proti nečinnosti ) § 80 správního řádu z roku 2004), je tím presumován fakt, že správní orgán byl nečinný a nejde o tedy o případ, na který poukazuje § 71 odst. 5 citovaného zákona. Správní soud již není oprávněn tento závěr

přehodnocovat a procesním chováním účastníka řízení (žalobce) se z pohledu § 71 odst. 5 téhož zákona , může zabývat jen od okamžiku přijetí tohoto opatřená proti nečinnosti“.

12. V dané věci to znamená, že soud se zabýval pouze otázkou, zda a jaké žalovaný učinil po té, kdy bylo vydáno opatření proti nečinnosti ze dne 29.9.2020. 13. Je třeba konstatovat, že z obsahu spisu, předloženého žalovaným, ani z přehledu úkonů, které žalovaný uvedl ve svém vyjádření k žalobě, nevyplývá, že by po té, kdy bylo rozhodnuto o opatření proti nečinnosti, žalovaný činil úkony ve věci. Ze sdělení žalobce ze dne 4.1.2021,

které zaslal žalovanému (a soudu na vědomí) vyplývá, že žalobce byl dne 1.12.2020 předvolán k výslechu na den 20.1.2021.

14. Z výše uvedeného je patrno, že žalovaný správní orgán sice poté, kdy bylo vydáno opatření proti nečinnosti, učinil úkon spočívající v předvolání žalobce k výslechu, učinil ho však s velkým časovým odstupem dne 1.12.2020. Jde o časový odstup, který překračuje zákonem stanovenou šedesátidenní lhůtu pro vyřízení žádosti, překračuje i třicetidenní lhůtu stanovenou nadřízeným orgánem opatřením proti nečinnosti ze dne 29.9.2020.

15. Z výše uvedeného nezbývá než uzavřít, že v řízení o žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu ve věci vedené pod sp.zn. OAM 9418/PP -2020 je žalovaný nečinný. Proto soud podle § 81 odst. 2 s.ř.s. uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí, když lhůtu pro vydání rozhodnutí s přihlédnutím ke stádiu řízení považoval za lhůtu přiměřenou.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobce měl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízní přísluší. Náklady řízení představují částku 2 000 Kč za soudní poplatek, zaplacený z podané žaloby v kolcích.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 26. ledna 2021

Mgr. Marek Bedřich v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru