Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Ca 232/2009 - 39Rozsudek MSPH ze dne 22.03.2011

Prejudikatura

7 As 26/2009 - 58


přidejte vlastní popisek

10 Ca 232/2009-39

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudců JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: G. I., nar. XXXXX, XXXXX státní příslušnosti, bytem P., zast. Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem v Brně, Příkop 6, proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Odbor cizinecké policie, Praha 4, Kongresová 1666/2, o přezkum rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, Inspektorátu cizinecké policie Praha, Oddělení povolování pobytu ze dne 14.7.2009 č.j. CPPH-14682/ČJ-2009-60-POV, takto:

I. Rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha, Inspektorátu cizinecké policie Praha, Oddělení povolování pobytu ze dne 14.7.2009 č.j. CPPH-14682/ČJ-2009-60-POV se ruší v části, v níž byl tímto rozhodnutím vyloučen odkladný účinek odvolání, a věc se vrací v tomto rozsahu žalovanému k dalšímu řízení; zbylá část výroku, která nebyla žalobou napadena, zůstává beze změny.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 10 640,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví a výroku (dále „rozhodnutí správního orgánu“), a to ve druhé větě výroku, kterou byl vyloučen odkladný účinek případného odvolání proti tomuto rozhodnutí, resp. proti stanovení doby vycestování žalobci z území České republiky podle ustanovení § 118 odst.1 zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

(dále „zákon o pobytu cizinců“), obsaženému v první větě výroku. Žalobce má za to, že tato část výroku je v rozporu s ust. § 85 odst.2 správního řádu, podle něhož může správní orgán vyloučit odkladný účinek odvolání pouze tehdy, jestliže to vyžaduje naléhavě veřejný zájem, hrozí-li újma některému z účastníků nebo požádá-li o to účastník. Odůvodnění napadeného rozhodnutí správního orgánu, spočívající ve sdělení, že žalobce v době zahájení řízení o správním vyhoštění pobýval na území České republiky neoprávněně, považuje žalobce za zcela nedostatečné a nepřezkoumatelné s tím, že v tomto konkrétním případě nemohl existovat a neexistoval naléhavý veřejný zájem. Podle žalobce lze naléhavý veřejný zájem na vyloučení odkladného účinku analogicky dovozovat z ust. § 172 odst.3 zákona o pobytu cizinců, podle něhož má žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí, to však neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Neoprávněný pobyt cizince nemůže podle žalobce sám o sobě znamenat takové porušení právních předpisů, aby v jeho důsledku bylo možné vyslovit závěr, že existuje naléhavý veřejný zájem na ukončení pobytu. Žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.10.2008 č.j. 2 As 73/2008-36, z něhož dovozuje, že vyloučení odkladného účinku přichází v úvahu pouze v mimořádných případech.

Příslušné oblastní ředitelství služby cizinecké policie ve svém vyjádření k žalobě uvedlo, že odkladný účinek byl vyloučen proto, že v dané věci již bylo rozhodnuto o správním vyhoštění dne 17.8.2007 Oblastním ředitelstvím služby cizinecké a pohraniční policie Ostrava, v němž byla dána žalobci možnost podat odvolání, čehož nevyužil.

V replice žalobce přiblížil důvody, jež ho vedly k podání žaloby a pro něž pokládá napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné.

Soud přezkoumal napadené rozhodnutí správního orgánu v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst.2 s.ř.s.) a žalobu shledal důvodnou. Při přezkoumávání zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst.1 s.ř.s.).

Soud se nejprve zabýval povahou napadeného výroku z hlediska jeho soudní přezkoumatelnosti. Poukázal-li žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.10.2008 č.j. 2 As 73/2008-36, pak podstatným je závěr tohoto rozsudku v tom, že „trvání na nepřípustnosti soudního přezkumu rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku odvolání podle ustanovení § 85 odst.2 správního řádu tak v konkrétním posuzovaném typu správního řízení znamená umožnění potenciální svévole správního orgánu a současně může být výrazem odmítnutí spravedlnosti – denegatio iustitiae“. Jinými slovy spor o to, zda takový výrok má povahu úkonu předběžné povahy, posoudil Nejvyšší správní soud ve prospěch soudního přezkumu. Tento závěr podpořil i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 7.9.2010 č.j. 7 As 26/2009-58, když konstatoval, že výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání v rozhodnutí o správním vyhoštění je rozhodnutím podle ust. § 65 odst.1 s.ř.s., jež nemá přeběžnou povahu a jímž se ani neupravuej vedení řízení před správním orgánem, a proto není vyňato ze soudního přezkumu. Žalobci lze v zásadě přisvědčit, že z prvně uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu nepřímo vyplývá, že vyloučení odkladného účinku přichází, resp. přicházelo v úvahu pouze v mimořádných případech. Přímá žalovatelnost výroku o vyloučení odkladného účinku odvolání bez využití opravného řízení správního vyplývá z vyloučení možnosti odvolat se proti tomuto výroku (§ 85 odst.4 správního řádu).

Žalovaným bylo v době podání žaloby příslušné oblastní ředitelství služby cizinecké policie. Do jeho působnosti vstoupil dnem 1.1.2011 odbor cizinecké policie v rámci Policie České republiky, příslušného krajského ředitelství policie, který se stal ze zákona žalovaným účastníkem tohoto řízení (§ 164 zákona o pobytu cizinců, ve znění zákona č.427/2010 Sb.; § 69 s.ř.s.).

Soud sice zcela nesdílí žalobcův názor, že naléhavým veřejným zájmem, který dovoluje vyloučit odkladný účinek správního rozhodnutí podle ust. § 85 odst.2 písm. a) správního řádu, může být pouze důvod uvedený v ust. § 172 odst.3 zákona o pobytu cizinců, totiž ohrožení bezpečnosti státu, avšak se žalobcem se shoduje v tom, že napadené správní rozhodnutí není dostatečně zdůvodněno. Vyjádřením správního orgánu k žalobě, které soudu došlo a které již precizněji obsahovalo argumenty, jež vedly k vyloučení odkladného účinku, nelze dohnat absenci argumentace přezkoumávaného rozhodnutí, neboť vyjádření žalovaného správního orgánu ji má v zásadě již jen vysvětlit nebo přiblížit.

Skutečnost, že vyloučení odkladného účinku odvolání musí být odůvodněno, tedy ve smyslu ust. § 68 odst.3 správního řádu, zdůrazňuje správní řád v ust. § 85 odst.4. Požadavek zákonodárce, aby v odůvodnění správního rozhodnutí byly uvedeny důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, jakož i informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí, se tak uplatní i v projednávaném případě.

Odůvodnění napadeného výroku rozhodnutí správního orgánu, že odkladný účinek odvolání byl vyloučen proto, že žalobce pobýval v době zahájení řízení o správním vyhoštění na území České republiky neoprávněně, proto i soud považuje za procesně nedostatečné.

Jestliže u vyloučení odkladného účinku podle ust. § 85 odst.2 písm. a) správního řádu jde o takový závěr správního orgánu prvního stupně ve vztahu k případně podávanému správnímu odvolání obecně ve věcech, v nichž má správní orgán za to, že to naléhavě vyžaduje veřejný zájem, pak v ust. § 172 odst.3 zákona o pobytu cizinců, na něž žalobce poukazuje, váže zákonodárce vyloučení odkladného účinku výlučně na zjištěný důvod ohrožení bezpečnosti státu, a to ve vztahu k podávané správní žalobě a jejím účinkům. Není bez významu, že nastává-li odkladný účinek podaného odvolání ve správním řízení, vztahuje se na suspendování nejen vykonatelnosti, ale i právní moci a jiných právních účinků rozhodnutí (§ 85 odst.1 správního řádu). Naproti tomu ust. § 172 odst.3 zákona o pobytu cizinců vztahuje institut odkladného účinku, který s sebou přináší podání správní žaloby, výlučně na vykonatelnost správního rozhodnutí o vyhoštění cizince, a to pro stadium přezkumného soudního řízení správního.

Z uvedených důvodů bylo rozhodnutí správního orgánu v napadeném rozsahu zrušeno bez jednání pro nedostatek důvodů tohoto rozhodnutí, a tím pro jeho nepřezkoumatelnost (§ 76 odst.1 písm. a/ s.ř.s.). Věc se tak vrací žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst.4 s.ř.s.).

Řízení podle zákona o pobytu cizinců, zahájené přede dnem účinnosti zákonné novely č.427/2010 Sb. a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona o pobytu cizinců ve znění účinném do dne nabytí účinnosti étto novely (čl.II bod 1. zák.č.427/2010 Sb.).

Obiter dictum, až počínajíc dnem 1.1.2011 není aktuální řešení otázky odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění, který již nyní nastává podle ust. § 169 odst.5 zákona o pobytu cizinců, ve znění zákona č.427/2010 Sb., vždy.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst.1 s.ř.s. a o skutečnost, že žalobce měl ve věci úspěch. Její výši představuje zaplacený soudní poplatek v částce 2 000,- Kč a náklady na zastoupení advokátem za tři úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení a podání žaloby a repliky, po 2 100 Kč včetně režijního paušálu ve výši 300,- Kč připadajícího na jeden úkon právní služby (§ 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. f/, § 11 odst.1 písm. a/ a d/, § 13 odst.3 vyhlášky č.177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Soudu je známo z jeho činnosti, např. z věci sp. zn. 3A 22/2010, zastupované týmž advokátem, že zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto s ohledem na § 57 odst.2 s.ř.s. se náhrada nákladů řízení zvýšil o částku odpovídající této dani.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek a z důvodů stanovených v § 102 a násl. s.ř.s., včetně podmínky být zastoupen advokátem, nemá-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie. Kasační stížnost, o níž rozhoduje Nejvyšší správní soud, lze podat u Městského soudu v Praze do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku.

V Praze dne 22.3.2011

JUDr. Jan Ryba

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru