Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 Ca 19/2009 - 96Rozsudek MSPH ze dne 12.06.2012

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Afs 63/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

10 Ca 19/2009-96

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudců JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: PhDr. L. P., adresou P., zast. JUDr. Jaroslavem Kobíkem, daňovým poradcem v Praze 3, Bořivojova 21, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu, Praha 1, Štěpánská 28, o přezkum rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16458/08-1300-106187, č.j. 16753/08-1300-106187, č.j. 16754/08-1300-106187, č.j. 16755/08-1300-106187, č.j. 16756/08-1300-106187, č.j. 16757/08-1300-106187, č.j. 16759/08-1300-106187, č.j. 16760/08-1300-106187, č.j. 16761/08-1300-106187 a č.j. 16762/08-1300-106187, takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá přezkumu a zrušení rozhodnutí uvedených v záhlaví rozsudku, kterými byla zamítnuta odvolání žalobce proti rozhodnutím Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město o zastavení řízení o žádosti žalobce o obnovu řízení týkající se žalobcovy daňové povinnosti. Řízení o žalobcově žádosti ze dne 13.6.2005 o obnovu řízení byla zastavena pro nedodržení lhůty stanovené pro podání žádosti o obnovu řízení v § 54 odst.3 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o správě daní a poplatků“).

Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16458/08-1300-106187, jehož zrušení žalobce navrhuje v žalobě včetně požadovaného výroku rozsudku dvakrát, bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne 30.7.2008 č.j. 123258/08/011913/8701, jímž bylo podle ust. § 27 odst.1 písm. d) zákona o správě daní a poplatků zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o obnovu řízení ukončeného dodatečným platebním výměrem na daň z přidané hodnoty (dále „DPH“) ze dne 29.4.2003 č.j. 79479/03/011913/7435. Tímto platebním výměrem, proti němuž nebylo podáno odvolání, byla žalobci dodatečně vyměřena daňová povinnost u DPH za zdaňovací období 3. čtvrtletí roku 2002.

Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16753/08-1300-106187 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne 30.7.2008 č.j. 123238/08/011913/8701, jímž bylo podle ust. § 27 odst.1 písm. d) zákona o správě daní a poplatků zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o obnovu řízení ukončeného dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 29.4.2003 č.j. 79388/03/011913/7435. Tímto platebním výměrem, proti němuž nebylo podáno odvolání, byla žalobci dodatečně vyměřena daňová povinnost u DPH za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2000.

Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16754/08-1300-106187 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne 30.7.2008 č.j. 123240/08/011913/8701, jímž bylo podle ust. § 27 odst.1 písm. d) zákona o správě daní a poplatků zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o obnovu řízení ukončeného dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 29.4.2003 č.j. 79401/03/011913/7435. Tímto platebním výměrem, proti němuž nebylo podáno odvolání, byla žalobci dodatečně vyměřena daňová povinnost u DPH za zdaňovací období 2. čtvrtletí roku 2000.

Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16755/08-1300-106187 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne 30.7.2008 č.j. 123241/08/011913/8701, jímž bylo podle ust. § 27 odst.1 písm. d) zákona o správě daní a poplatků zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o obnovu řízení ukončeného dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 29.4.2003 č.j. 79406/03/011913/7435. Tímto platebním výměrem, proti němuž nebylo podáno odvolání, byla žalobci dodatečně vyměřena daňová povinnost u DPH za zdaňovací období 3. čtvrtletí roku 2000.

Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16756/08-1300-106187 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne 30.7.2008 č.j. 123243/08/011913/8701, jímž bylo podle ust. § 27 odst.1 písm. d) zákona o správě daní a poplatků zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o obnovu řízení ukončeného dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 29.4.2003 č.j. 79416/03/011913/7435. Tímto platebním výměrem, proti němuž nebylo podáno odvolání, byla žalobci dodatečně vyměřena daňová povinnost u DPH za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2000.

Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16757/08-1300-106187 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne 30.7.2008 č.j. 123246/08/011913/8701, jímž bylo podle ust. § 27 odst.1 písm. d) zákona o správě daní a poplatků zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o obnovu řízení ukončeného dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 29.4.2003 č.j. 79422/03/011913/7435. Tímto platebním výměrem, proti němuž nebylo podáno odvolání, byla žalobci dodatečně vyměřena daňová povinnost u DPH za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2001.

Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16759/08-1300-106187 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne 30.7.2008 č.j. 123249/08/011913/8701, jímž bylo podle ust. § 27 odst.1 písm. d) zákona o správě daní a poplatků zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o obnovu řízení ukončeného dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 29.4.2003 č.j. 79450/03/011913/7435. Tímto platebním výměrem, proti němuž nebylo podáno odvolání, byla žalobci dodatečně vyměřena daňová povinnost u DPH za zdaňovací období 3. čtvrtletí roku 2001.

Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16760/08-1300-106187 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne 30.7.2008 č.j. 123251/08/011913/8701, jímž bylo podle ust. § 27 odst.1 písm. d) zákona o správě daní a poplatků zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o obnovu řízení ukončeného dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 29.4.2003 č.j. 79454/03/011913/7435. Tímto platebním výměrem, proti němuž nebylo podáno odvolání, byla žalobci dodatečně vyměřena daňová povinnost u DPH za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2001.

Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16761/08-1300-106187 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne 30.7.2008 č.j. 123254/08/011913/8701, jímž bylo podle ust. § 27 odst.1 písm. d) zákona o správě daní a poplatků zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o obnovu řízení ukončeného dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 29.4.2003 č.j. 79460/03/011913/7435. Tímto platebním výměrem, proti němuž nebylo podáno odvolání, byla žalobci dodatečně vyměřena daňová povinnost u DPH za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2002.

Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 19.11.2008 č.j. 16762/08-1300-106187 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město ze dne 30.7.2008 č.j. 123255/08/011913/8701, jímž bylo podle ust. § 27 odst.1 písm. d) zákona o správě daní a poplatků zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o obnovu řízení ukončeného dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 29.4.2003 č.j. 79473/03/011913/7435. Tímto platebním výměrem, proti němuž nebylo podáno odvolání, byla žalobci dodatečně vyměřena daňová povinnost u DPH za zdaňovací období 2. čtvrtletí roku 2002.

Žalobce v žalobě zopakoval ze svých daňových odvolání dva důvody, pro které měla být podle jeho názoru povolena obnova řízení. Jednak podle žalobce vyšly najevo ve smyslu ust. § 54 odst.1 písm. a) zákona o správě daní a poplatků nové důkazy, které nemohly být bez zavinění daňového subjektu uplatněny již dříve v řízení a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí, jednak ve smyslu ust. § 54 odst.1 písm. b) zákona o správě daní a poplatků rozhodnutí byla učiněna na základě podvrženého nebo zfalšovaného dokladu.

Městský soud v Praze vyslovil již v rozsudku ze dne 8.4.2008 č.j. 6Ca 216/2006-148 závěr, že v žalobcově věci je dán důvod obnovy řízení uvedený v ust. § 54 odst.1 písm. b) zákona o správě daní a poplatků vzhledem k tomu, že údaje o dani na výstupu uvedené v daňových přiznáních, které lze považovat za zfalšované doklady, použil správce daně pro dodatečné vyměření daně, a že v dalším řízení bude úkolem správce daně posoudit i otázku včasnosti podání žádosti o obnovu řízení. V témže rozsudku však soud neshledal existenci důvodu obnovy řízení uvedeného v ust. § 54 odst.1 písm. a) zákona o správě daní a poplatků, když konstatoval, že z obsahu správního spisu i ze skutečností uvedených žalobcem v trestním oznámení podaném dne 29.1.2003 u státního zastupitelství vyplývá, že žalobce ještě před vydáním dodatečných platebních výměrů ze dne 29.4.2003 věděl, že podpisy na řádných daňových přiznáních nejsou jeho vlastnoručními podpisy, a že u písmoznaleckého posudku vypracovaného v únoru 2005 se sice jednalo o nově předložený důkaz, nikoli však důkaz, který nemohl žalobce bez svého zavinění uplatnit již v průběhu daňového řízení.

Žalobce vyslovuje nesouhlas s právním názorem soudu i se závěry žalovaného, který se ztotožnil se závěrem soudu. Tvrdí, že objektivně nemohl nechat vypracovat znalecký posudek již v průběhu daňového řízení a že hodnocení soudu i žalovaného v tom, že žalobcovo tvrzení je účelové, je nesprávné. Právě znalecký posudek je podle žalobce tím novým důkazem ve smyslu ust. § 54 odst.1 písm. a) zákona o správě daní a poplatků, důkazem, který nemohl bez svého zavinění uplatnit již v průběhu daňového řízení a který mohl mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí. Předložený znalecký posudek není podle žalobce jenom důkazem, ale i novou skutečností ve smyslu ust. § 54 odst.1 písm. a) zákona o správě daní a poplatků. Předtím, než bylo znaleckým posudkem potvrzeno, že podpisy na daňových přiznáních nejsou podpisy žalobce a že je nejspíše zfalšovala žalobcova účetní L. U., to bylo podle žaloby pouhé tvrzení žalobce. Skutečností se toto tvrzení stalo podle žalobce až jeho potvrzením znaleckým posudkem. Žalobce tak namítá, že byly splněny i podmínky pro povolení obnovy řízení ve smyslu ust. § 54 odst.1 písm. a) zákona o správě daní a poplatků, a má za to, že dodržel subjektivní i objektivní lhůtu pro podání žádosti o obnovu řízení. Byly-li zfalšovány podpisy na daňových přiznáních, ještě to podle žalobce nemusí znamenat, že zfalšovány byly i údaje o dani na výstupu. Žalobce pojal podezření, ale jistě to nevěděl. I z tohoto důvodu správce daně zamítl žalobcovu první žádost o obnovu řízení rozhodnutím ze dne 7.7.2003 č.j. 95648 /03/011934/2487. Jestliže správce daně i žalovaný tvrdí, že důvody pro obnovu řízení byly dány již při podání první žádosti o obnovu řízení, jde podle žalobce o jednání nemorální a zjevně účelové, které by nemělo být posvěceno soudním rozhodnutím. Přestože se žalovaný ztotožnil s názorem Městského soudu v Praze, že důvod obnovy řízení byl dán, odvolání žalobce proti zastavení řízení o obnově zamítl.

Žalovaný ve svém vyjádření navrhl, aby soud zamítl žalobu v celém jejím rozsahu. Pokud jde o splnění podmínky pro povolení obnovy řízení uvedené v ust. § 54 odst.1 písm. a) zákona o správě daní a poplatků, žalovaný odkázal na názor soudu uvedený v rozsudku ze dne 8.4.2008 č.j. 6Ca 216/2006-148, že u písmoznaleckého posudku vypracovaného v únoru 2005 se sice jednalo o nově předložený důkaz, nikoli však důkaz, který žalobce nemohl bez svého zavinění uplatnit již v průběhu předmětného daňového řízení, neboť takovýto posudek mohl žalobce nechat vypracovat během daňové kontroly, a že námitky žalobce týkající se nemožnosti vypracování takového posudku z časových důvodů a proto, že listiny měl v držení správce daně, jsou účelové. Vypracování dodatečně předloženého znaleckého posudku přitom trvalo necelý měsíc. S názorem, že znalecký posudek není pouze novým důkazem, nýbrž je současně i novou skutečností, žalovaný nesouhlasí. Posudek není skutečností, nýbrž je důkazem o skutečnosti, že na řádných přiznáních k dani z přidané hodnoty nebyly žalobcovy pravé podpisy. Podle žalovaného nebyla pro žalobce tato skutečnost novou, tedy takovou, kterou zjistil až po pravomocném ukončení původního daňového řízení. Žalovaný předpokládá, že žalobci byla skutečnost, že daňová přiznání, která za něj podávala jeho účetní, jsou opatřována napodobeninami jeho podpisu, známa již tehdy. Zcela prokazatelně věděl žalobce o tom, že podpisy na řádných daňových přiznáních podaných jeho jménem nejsou pravé, dne 29.1.2003 při podání trestního oznámení. Jestliže žalobce tvrdí, že posudek je nejen novým důkazem, nýbrž současně i novou skutečnost, ížalovaný zdůrazňuje, že dodatečně vypracovaný znalecký posudek jako důvod pro povolení obnovy řízení neodmítl proto, že šlo o důkaz, který vznikl až po pravomocném ukončení původního řízení. Žalovaný došel k závěru, že žalobce mohl dát znalecký posudek vypracovat již v průběhu řízení, o jehož obnovu žádá.

Pokud jde o dodržení lhůty pro podání žádosti o obnovu řízení, žalovaný nesouhlasí s názorem žalobce, že běh šestiměsíční lhůty lze počítat až od vzniku písmoznaleckého posudku, neboť ust. § 54 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků jasně stanoví, že daňový subjekt musí o obnovu řízení požádat do šesti měsíců ode dne, kdy se o důvodech obnovy řízení prokazatelně dozvěděl. Ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o existenci písmoznaleckého posudku, by bylo možné šestiměsíční lhůtu počítat pouze v případě, kdyby byl tento posudek novým důkazem, který nemohl žalobce bez svého zavinění předložit již v původním řízení. Splnění této podmínky pro povolení obnovy řízení nebylo vázáno na zjištění o spáchání trestného činu a takové zjištění proto nelze považovat za počátek běhu šestiměsíční lhůty pro podání žádosti o obnovu řízení. Znalecký posudek se týká výhradně posouzení pravosti podpisů žalobce na daňových přiznáních. Jestliže se podle žalobce žalovaný chová nemorálně a účelově, když tvrdí, že důvody pro obnovu řízení byly dány již při podání první žádosti o obnovu řízení, pak žalovaný uvádí, že musel ve věci žádosti o obnovu řízení ze dne 6.6.2003, která není předmětem této žaloby, zastavit řízení, neboť byla podána v době, kdy řízení, které mělo být obnoveno, nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím. Jako nemorální se naopak žalovanému jeví jednání žalobce, který v letech 2000 až 2002 neoprávněně inkasoval nadměrné odpočty. Žalovaný připomněl, že ve svých rozhodnutích ze dne 15.5.2006 vyjádřil názor, že na daňová přiznání nelze nahlížet jako na zfalšované doklady, protože žalobce o jejich podávání věděl a souhlasil s ním, soudě podle toho, že jiná daňová přiznání nepodával a nadměrné odpočty, které mu správce daně na jejich základě téměř tři roky poukazoval na účet, si ponechával a využíval je. To, že žalovaný respektoval rozhodnutí soudu a následně již uvedl, že podmínka pro povolení obnovy řízení uvedená v ust. § 54 odst. 1 písm. b) zákona o správě daní a poplatků byla splněna, nelze považovat za nemorální a účelovou změnu postojů žalovaného. Podle žalovaného tedy podmínky pro povolení obnovy řízení uvedené v ust. § 54 odst. 1 písm. a) zákona o správě daní a poplatků nebyly splněny, neboť nevyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění žalobce nemohly být předloženy a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí. Nový důkaz najevo sice vyšel, ale jedná se o důkaz, který mohl žalobce předložit již v původním řízení. Skutečnost, kterou tento důkaz prokazuje, tedy nepravost podpisů na řádných daňových přiznáních, nebyla pro žalobce skutečností novou zjištěnou až poté, kdy bylo původní řízení pravomocně ukončeno. Podmínka pro povolení obnovy řízení uvedená v ust. § 54 odst. 1 písm. b) zákona o správě daní a poplatků splněna byla, neboť řádná daňová přiznání, na nichž jsou uvedeny nepravé podpisy žalobce, jsou zfalšovanými doklady a rozhodnutí bylo učiněno i na jejich základě. Nebyla však dodržena lhůta uvedená v ust. § 54 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků. Žádost o obnovu řízení však podal až dne 14.6.2006.

K vyjádření žalovaného předložil žalobce repliku, v níž setrval na názoru, že podmínky pro povolení obnovy řízení byly splněny. Předmětný znalecký posudek je podle něj důkazem, který nemohl bez svého zavinění předložit v původním řízení, a pokud jde o nové skutečnosti, je toho názoru, že musí jít o skutečnosti prokázané, ne o pouhé podezření či tvrzení. Žalobce věděl v průběhu daňové kontroly, že podpisy na daňových přiznáních nejsou jeho, ale správce daně jeho tvrzení nezohlednil. Zfalšování podpisů bylo podle žalobce prokázáno až předmětným znaleckým posudkem. Teprve v trestním řízení s bývalou účetní žalobce vyšlo najevo, že jmenovaná předstírala obchodní činnost a do účetnictví zařazovala zfalšované faktury. Jestliže žalovaný uvádí, že se k podmínce uvedené v ust. § 54 odst.1 písm. b) zákona o správě daní a poplatků, pokud jde o učinění rozhodnutí na základě podvrženého nebo zfalšovaného dokladu, se podmínka, že muselo dojít ke spáchání trestného činu nevztahuje, pak žalobce je toho názoru, že domněnka žalovaného je v rozporu se zákonem a že ukončení předmětného ustanovení slovy „nebo rozhodnutí bylo dosaženo jiným trestným činem“ svědčí, že i to, co je uvedeno předtím, musí též vykazovat znaky trestného činu.

Soud přezkoumal napadená rozhodnutí žalovaného včetně rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst.2 s.ř.s.). Žalobu neshledal důvodnou, neboť napadená rozhodnutí správního orgánu prvního i druhého stupně považuje za přezkoumatelná, věcně i procesně právně správná a podrobně a dostatečně zdůvodněná a mající oporu ve správních spisech. Ztotožnil se s právními a skutkovými argumenty žalovaného, které jsou uvedeny jak v napadených rozhodnutích, tak i v jeho vyjádření k žalobě. Předmětem soudního přezkumu se nestalo rozhodnutí žalovaného ze dne 19.11.2008 č.j. 16758/08-1300-106187, které se týká žalobcovy žádosti o obnovu řízení ve vztahu ke zdaňovacímu období 2. čtvrtletí roku 2001, i když bylo přiloženo spolu s dalšími rozhodnutími žalovaného k žalobě, protože jako předmět přezkumu je žalobce nevymezil a zrušení tohoto rozhodnutí v žalobě nenavrhoval.

Při přezkoumávání zákonnosti a správnosti rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst.1 s.ř.s.). Vzhledem ke shodnému, konkludentnímu souhlasu obou účastníků řízení po odeslané výzvě rozhodl, aniž by nařizoval ve věci jednání (§ 51 odst.1 s.ř.s.).

Základní spornou právní otázkou ve věci je mezi účastníky, zda v případě uplatněné a důvodné zákonné podmínky pro povolení obnovy řízení žalobce dodržel zákonnou lhůtu k podání žádosti o obnovu řízení. V přezkoumávaném správním řízení ani v tomto soudním řízení není a nemůže být předmětem zkoumání a zjišťování, zda rozhodnutí vydaná v daňovém řízení a ukládající konkrétní plnění daňové povinnosti byla vydána věcně správně, popř. zda jim předcházelo úplné zjištění skutkového stavu.

Podle ust. § 54 odst. 1 písmen a) a b) zákona o správě daní a poplatků se řízení ukončené pravomocným rozhodnutím obnoví – vedle ještě dalšího důvodu uvedeného dále pod písmenem c) – na žádost příjemce rozhodnutí nebo z úřední povinnosti, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění daňového subjektu nebo správce daně uplatněny již dříve v řízení a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí, nebo jestliže bylo rozhodnutí učiněno na základě podvrženého nebo zfalšovaného dokladu, křivé výpovědi svědka nebo křivého znaleckého posudku nebo rozhodnutí bylo dosaženo jiným trestným činem (dnes obdobně § 117 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád).

Z důvodu právní jistoty daňových subjektů i správců daně omezuje zákon podání žádosti o obnovu řízení subjektivní a objektivní lhůtou. Podle ust. § 54 odst.3 zákona o správě daní a poplatků (dnes obdobně § 118 odst. 2 a § 119 odst. 4 daňového řádu) musí být žádost podána do šesti měsíců ode dne, kdy se žadatel prokazatelně dozvěděl o důvodech obnovy řízení (subjektivní lhůta), nejpozději však před uplynutím lhůty, ve které zaniká právo daň vyměřit nebo doměřit (objektivní lhůta). Tyto lhůty nelze prodloužit ani povolit navrácení v předešlý stav.

Ze správního spisu a podání žalobce vyplynula následující fakta:

- U žalobce ukončil správce daně dne 17.1.2003 kontrolu daně z příjmů fyzických osob a dne 22.4.2003 kontrolu DPH (za roky 2000-2002). - Dne 29.1.2003 podává žalobce u státního zastupitelství na svou zaměstnankyni, účetní L. U. trestní oznámení datované dnem 28.1.2003, a to pro podezření z podvodu, protože – mimo jiné – odesílala přiznání k DPH bez jeho pověření a falšovala na nich žalobcovy podpisy.

- V protokole o ústním jednání ze dne 12.3.2003 č.j. 33259/03/011933/2487, založeném ve správním spise, je zaznamenáno, že žalobce správci daně sdělil, že „daňová přiznání byla zpracována p. účetní U., na kterou je podáno tresní oznámení za falšování údajů i podpisu“. V protokole o ústním jednání ze dne 9.4.2003 č.j. 61200/03/011933/2487, založeném ve správním spise, je zaznamenáno, že žalobce správci daně – mimo jiné – sdělil, že podaná daňová přiznání k DPH nikdy nepodepsal, jeho podpis na nich paní U. zfalšovala a že proto na ni podal dne 28.1.2003 trestní oznámení na státní zastupitelství.

- Plnou mocí ze dne 18.2.2000, doručenou Finančnímu úřadu pro Prahu – Jižní Město dne 25.2.2000, vyplývá, že žalobce svou bývalou účetní L. U. zmocnil k zastupování v daňovém jednání se správcem daně.

- Dne 12.5.2003 byly žalobci doručeny dodatečné platební výměry ze dne 29.4.2003, kterými správce daně, Finanční úřad pro Prahu – Jižní Město, doměřil žalobci DPH za zdaňovací období I. až IV. čtvrtletí roku 2000, I. až IV. čtvrtletí roku 2001 a I. až III. čtvrtletí roku 2002. Proti nim nebyla podána dovolání, takže nabyly právní moci dne 11.6.2003.

- Dne 6.6.2003 podal žalobce Finančnímu úřadu pro Prahu – Jižní Město žádost o obnovu řízení ohledně DPH, jejíž doměření mu bylo předepsáno uvedenými platebními výměry ze dne 29.4.2003. Přílohou tohoto podání je kopie trestního oznámení ze dne 28.1.2003.

- Žádost ze dne 6.6.2003 byla nejprve zamítnuta rozhodnutím správce daně ze dne 7.7.2003 č.j. 95648 /03/011934/2487 z důvodu, že nevyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy a že nebylo prokázáno, že rozhodnutí bylo učiněno na základě podvrženého nebo zfalšovaného dokladu. Poté, když žalovaný rozhodnutí o zamítnutí žádosti zrušil z procesních důvodů, bylo řízení o žalobcově žádosti o obnovu řízení ze dne 6.6.2003 rozhodnutím správce daně ze dne 20.2.2004 podle ust. § 27 odst.1 písm. h) zákona o správě daní a poplatků zastaveno s tím, že se jedná o nepřípustné podání, protože v době podání žádosti nebyly platební výměry pravomocné a protože obnovit lze pouze řízení ukončené pravomocným rozhodnutím. Rozhodnutí obsahovalo poučení o odvolání, jež však – jak vyplývá z obsahu věci – žalobce nepoužil.

- Dne 14.6.2005 podává žalobce novou žádost o obnovu řízení (datovanou dnem 13.6.2005) s poukazem na písmoznalecký posudek týkající se podpisů žalobcovy bývalé účetní na přiznáních k DPH, ze kterých správce daně vycházel.

- Nová žádost o obnovu řízení ve věci dodatečných platebních výměrů ze dne 29.4.2003 byla zamítnuta rozhodnutími správce daně ze dne 21.11.2005. Odvolání proti těmto rozhodnutím pak byla zamítnuta rozhodnutími žalovaného ze dne 15.5.2006. Tato rozhodnutí byla posléze zrušena se závěry výše uvedenými rozsudkem soudu ze dne 8.4.2008 č.j. 6Ca 216/2006-148. Žalovaný v návaznosti na to zrušil původní rozhodnutí správce daně ze dne 21.11.2005. Řízení se dostalo zpět do fáze podané žádosti ze dne 13.6.2005 o obnovu řízení.

- Rozhodnutími ze dne 30.7.2008 (č.j. 123238/08/011913/8701 a násl.) správce daně zastavil řízení o žádosti ze dne 13.6.2005 o obnovu řízení s tím, že podmínka pro povolení obnmovy řízení sice byla podle ust. § 54 odst.1 písm. b) zákona o správě daní a poplatků splněna (na rozdíl od pomínky uvedené v ust. § 54 odst.1 písm. a) zákona o správě daní a poplatků), avšak žádost ze dne 13.6.2005 o obnovu řízení byla podána dne 14.6.2005, tedy po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v ust. § 54 odst.3 zákona o správě daní a poplatků. Kromě toho správce daně uvedl, že znalecký posudek je sice novým důkazem, nikoli však důkazem, který nemohl být bez zavinění žalobce předložen již dříve v řízení.

- Rozhodnutí správce daně ze dne 30.7.2008 napadl žalobce odvoláním podle zákona o správě daní a poplatků, která však byla zamítnuta rozhodnutím žalovaného ze dne 19.11.2008, jež jsou vyjmenována v záhlaví tohoto rozsudku a jež jsou předmětem právě projednávané správní žaloby.

- Ze závěru písmoznaleckého posudku Mgr. Jindry Železné ze dne 10.2.2005, na který se žalobce odvolává a který je založen ve správním spise, vyplývá, že podpisy na vyjmenovaných listinách nejsou pravými podpisy žalobce a že jako pisatel ručně vypsaných údajů na označených listinách přichází na základě orientačního zkoumání důvodně v úvahu L. U.

O možné povolení obnovy řízení se žalobce připravil svým procesním postupem. V prvém případě (v roce 2003) podal žádost o povolení obnovy řízení předčasně, dříve, než dodatečné platební výměry nabyly právní moci, a zastavení řízení nenapadl, v případě druhém (v roce 2005) opožděně, tedy po uplynutí šestiměsíční lhůty běžící ode dne, kdy se žadatel prokazatelně dozvěděl o důvodech obnovy řízení.

Prokazatelně o důvodech obnovy podle ust. § 54 odst.1 písm. b) zákona o správě daní a poplatků totiž žalobce věděl již dne 29.1.2003, kdy podával ve věci trestní oznámení, tedy před vydáním dodatečných platebních výměrů ze dne 29.4.2003. K závěru, že byl dán důvod obnovy řízení uvedený v ust. § 54 odst.1 písm. b) zákona o správě daní a poplatků, jak věc uzavřel soud již rozsudkem ze dne 8.4.2008, není co dodat ani na něm co měnit. Podstatné je, že tvrzená skutečnost o falšování dokladů, vyšla najevo již v daňovém řízení ukončeném dodatečnými platebními výměry ze dne 29.4.2003, že ji správce daně nezohlednil a že žalobce se proti jeho závěru učiněnému platebními výměry ze dne 29.4.2003 nebránil odvoláním.

Pokud jde o závěry písmoznaleckého posudku, lze jen odkázat na závěr žalovaného i soudu v předchozím přezkumném řízení, že o skutečnostech doložených posudkem, tedy že podpisy na daňových přiznáních nejsou podpisy žalobce, žalobce věděl ještě před vydáním dodatečných platebních výměrů a že se u písmoznaleckého posudku vypracovaného v únoru 2005 „sice jednalo o nově předložený důkaz, nikoliv však důkaz, který žalobce nemohl bez svého zavinění uplatnit již v průběhu předmětného daňového řízení, neboť takovýto posudek mohl žalobce nechat vypracovat během daňové kontroly“ (z odůvodnění rozsudku ze dne 8.4.2008 č.j. 6Ca 216/2006-148).

Nemůže-li účastník řízení uplatnit určitou skutečnost jako důvod obnovy řízení, protože ji pro své zavinění neuplatnil v původním řízení, je vyloučen i s důkazy, které mají tuto skutečnost prokázat. Nejde tu samozřejmě o případy neprovedení možného dokazování ohledně těch skutečností, které byly účastníkem řízení označeny, avšak k jejichž dokazování nebylo příslušným orgánem přikročeno. Zaviněním se zde rozumí zavinění procesního povahy, tedy za porušení či nevyužití procesních předpisů v původním řízení. V projednávaném případě jde o procesní zavinění žalobce, který nesplnil v původním daňovém řízení důkazní povinnost ke svému tvrzení o zfalšovaných podpisech na přiznáních k DPH, jež mu byla známa již v průběhu tohoto řízení před vydáním dodatečných platebních výměrů dne 29.4.2003, a nabídnout o ní – v původním řízení – důkaz či provedení takového důkazu, jehož vypracování není časově náročné, alespoň navrhnout.

K názoru vyslovenému v žalobě, že jednání správce daně a žalovaného je „nemorální a zjevně účelové“, a proto „by nemělo být posvěceno soudním rozhodnutím“, je nutno připomenout, že soud přezkoumává zákonnost a správnost napadeného správního rozhodnutí, nikoli tedy žádného dalšího rozhodnutí, pokud nemá povahu podkladového rozhodnutí, a to v mezích žalobních bodů (§ 75 odst.2 s.ř.s.). Jinými slovy i ve správním soudnictví platí procesní zásada „ne ultra petita“ a princip, že každý sám především hájí svá práva a je jeho věcí, jakými podáními a kdy tak učiní. Soud akceptoval závěry napadených rozhodnutí, jež žalovaný ještě shrnul v předposledním odstavci III. části vyjádření k žalobě. Předmětem tohoto soudního přezkumu byla – a to je pro rozhodnutí soudu zásadní – rozhodnutí správce daně a žalovaného, jež reagovala na druhou žádost žalobce o obnovu řízení podanou dne 14.6.2005. Zmeškání lhůty k podání této žádosti je v daném přezkumném soudním řízení nereparovatelné a nelze je nahradit poukazem na jakékoli jiné než právní normy.

Není věcí soudu zamýšlet se nad tím, jaký průběh či úspěch by měla procesní obrana žalobce, pokud by vydané dodatečné platební výměry napadl – v souladu s dostatečně podaným procesním poučením ze strany správce daně – odvoláním s poukazem na oznámení o falešných podpisech do protokolů o ústním jednání během samotné kontroly (které žalobce později připomíná i v doplnění odvolání proti rozhodnutí o žádostech o obnovu řízení na DPH, podaném správci daně dne 10.6.2008) a nikoli jednoznačně znějícím, procesně předčasným návrhem na obnovu řízení. Obiter dictum lze tak konstatovat, že z protokolů o ústních jednáních ve dnech 12.3.2003 a 9.4.2003 sice vyplývá, že se žalobce zmiňoval o falšovaných podpisech na daňových přiznáních, ale činil tak procesně nedůsledně. Ačkoli zmiňované trestní oznámení podával již dne 29.1.2003, při ústním jednání konaném dne 18.2.2003 k zahájení daňové kontroly ani při ústním jednání konaném dne 22.4.2003, kdy byl seznámen se zprávou o daňové kontrole ze dne 14.4.2003 č.j. 40975 /03/011933/2487, se o falšování podpisů nezmiňuje. Samotná zpráva se dotýká skutečnosti, že žalobcova účetní L. U. zpracovávala žalobci účetnictví, že toto účetnictví předala žalobci neúplné a neprůkazné, že byla proto provedena jinou osobou jeho rekonstrukce před zahájením daňové kontroly a že kontrola daňových dokladů byla provedena z již rekonstruovaného účetnictví. Ze správního spisu ani z podání žalobce navíc nevyplývá vysvětlení ke skutečnosti, že plnou mocí ze dne 18.2.2000, doručenou Finančnímu úřadu pro Prahu – Jižní Město dne 25.2.2000, žalobce zmocnil svou bývalou účetní L. U. k zastupování v daňovém jednání se správcem daně, tedy vysvětlení, zda toto zmocnění se týkalo i předmětných daňových přiznání.

Předmětem tohoto soudního přezkum nebylo skončené řízení o žádosti o obnovu řízení ze dne 6.6.2003, nýbrž (stejně, jak tomu bylo v řízení vedeném pod sp. zn. 6Ca 216/2006) správní rozhodnutí v řízení o žádosti o obnovu ze dne 13.6.2005. Jak vyplývá ze správního spisu, první žádost o obnovu řízení ze dne 6.6.2003 byla nejprve věcně zamítnuta rozhodnutím správce daně, podle něhož nebylo prokázáno, že rozhodnutí bylo učiněno na základě podvrženého nebo zfalšovaného dokladu, a teprve po rozhodnutí, kterým žalovaný zamítnutí žádosti zrušil z procesních důvodů, bylo řízení o žalobcově žádosti o obnovu řízení ze dne 6.6.2003 zastaveno rozhodnutím, které žalobce nenapadl odvoláním, ačkoli i o takové možnosti byl procesně poučen.

Z uvedených důvodů byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (§ 78 odst.7 s.ř.s.).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst.1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží. Žalovaný sice byl úspěšný, avšak podle obsahu spisu mu náklady v soudním řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst.1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakémrozsahuazjakýchdůvodůje stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 12.6.2012

JUDr. Jan Ryba

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru