Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 44/2014 - 85Rozsudek MSPH ze dne 25.04.2014

Prejudikatura

7 A 151/2000 - 127


přidejte vlastní popisek

Číslo jednací: 10A 44/2014 - 85

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara ve věci žalobce: Orfagen, Parc Technologicue du Canal, sídlem Francie, Ramonvile Saint Agne, 4 rue Marie Curie, zast. Mgr. Janou Šuranovou Traplovou, advokátkou, sídlem Praha 7, Přístavní 24, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, sídlem Praha 6, A. Čermáka 2a, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Worwag Pharma GmbH co. Kg, sídlem SRN, Boblingen, Calwestrasse 7, zast. JUDr. Karlem Čermákem, advokátem, sídlem Praha 5, Elišky Peškové 735/15, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 21.5. 2008, č.j. O-203104,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 1.8.2005 podala zúčastněná osoba jako vlastník starší ochranné známky dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb. (dále jen zákon o ochranných známkách nebo jen zákon) námitky podle § 25 odst. 1 zákona proti české části slovní mezinárodní ochranné známky č. 843800 ve znění „GAMMAGEN“ (zapsána do rejstříku mezinárodních ochranných známek dne 24.12.2004 s právem přednosti ke dni 21.7. 2004 i pro ČR pro seznam výrobků zařazených do třídy 5 podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: farmaceutické výrobky: polyvalentní imunoglobuliny určené pro léčbu dermatomyositidy a polyvalentní imunoglobuliny k léčbě polymyositidy) a to na základě existence starších ochranných známek „GAMMA“ č. 1358076 (zapsána do rejstříku ochranných známek Společenství dne 10.3.2005 s právem přednosti ke dni 25.10.1999, její platnost byla vstupem ČR do EU dne 1.5.2004 pokračování
2

rozšířena i na území ČR pro seznam výrobků zařazených do tř. 5 a to : farmaceutické, veterinární a hygienické výrobky, dietetické látky k lékařskému využití, potravinové doplňky pro lékařské užití) a „gamma“ č. 785704 (zapsána do rejstříku mezinárodních ochranných známek dne 29.5.2002 s právem přednosti téhož dne pro seznam výrobků zařazených do tř. 5 a to : farmaceutické a veterinární výrobky a výrobky pro péči o zdraví, dietetické výrobky k lékařskému užití, potravinové doplňky k lékařskému užití, potravinové doplňky k nelékařskému užití na bázi vitamínů, minerálů a stopových prvků a/nebo kombinované s látkami i živočišného a rostlinného původu).

Rozhodnutím žalovaného ze dne 18.10.2006, č.j. O-203104, bylo námitce vyhověno a ochranné známce č. 843800 byla pro území ČR odmítnuta právní ochrana.

Rozklad žalobce byl rozhodnutím předsedy žalovaného ze dne 21.5.2008, č.j. O-203104, zamítnut. Dle žalovaného je napadená ochranná známka schopna vyvolat pravděpodobnost záměny, jestliže je natolik podobná ochranné známce s dřívějším právem přednosti, užívané pro označování stejných či podobných výrobků nebo služeb, že spotřebitel může být uváděn v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků a služeb. Dle žalobce obě namítané ochranné známky obsahují jediný slovní prvek „GAMMA (gamma)“, který je obsažen ve složeném slově GAMMAGEN napadené ochranné známky, posuzované ochranné známky se tak shodují v prvních pěti písmenech a dvou slabikách. Spotřebitel vnímá ochranné známky zejména vizuálně, přičemž jeho pozornost je výrazně upoutána počátky slov. V daném případě je tedy určující výraz „GAMMA“ tvořící téměř dvě třetiny napadené ochranné známky. Tento výraz upoutá pozornost průměrného spotřebitele zejména zdvojením písmena M, které je z hlediska českého jazyka netypické. Přidáním koncové části slovního prvku GEN není pro běžného spotřebitele natolik vizuálně rozdílné, aby ve spojení se shodnou první částí „GAMMA“ bylo vyloučeno, že průměrný spotřebitel bude uveden v omyl záměnou těchto ochranných známek. Napadená mezinárodní ochranná známka je z vizuálního hlediska podobná namítaným ochranným známkám. Rovněž z fonetického hlediska je výslovnost napadené ochranné známky podobná výslovnosti namítaných ochranných známek, dostatečná koncová část napadené ochranné známky GEN není příliš silná a natolik výrazná, aby dokázala odlišit srovnávané ochranné známky. Celkový zvukový vjem porovnávaných označení je tedy vzhledem k fonetické shodnosti první části „GAMMA“ podobný, proto napadená ochranná známka je podobná i z fonetického hlediska namítaným ochranným známkám. Z hlediska významového jako celek nemá dle žalovaného napadená ochranná známka ve znění „GAMMAGEN“ v českém jazyce žádný konkrétní význam, slovo gamma bude průměrným spotřebitelem s největší pravděpodobností spojováno s písmeny řecké abecedy nebo v souvislosti s ním si vybaví radioaktivní záření. A slovo gen bude spotřebitel s běžnou příponou cizích slov převzatou z řečtiny, např. aler-gen, anti-gen, či si jej spojí s vědou zabývající se dědičností a proměnlivostí organizmu. Spojením slova gamma a gen do jednoho celku vzniká složené slovo, které sice nemá žádný konkrétní význam, význam jednotlivých slov, které ho tvoří, zůstává zřejmý, a proto ani toto spojení při významovém porovnání k rozlišení srovnávacích slov u ochranných známek nepřispívá. Odvolací správní orgán tak uzavřel, že shoda první části napadené ochranné známky s namítanými ochrannými známkami je z hlediska vizuálního, fonetického a významového rozhodující a může vést u průměrného spotřebitele k záměně srovnávaných ochranných známek. Dále dovodil, že seznam výrobků pro dané ochranné známky spadají do stejné oblasti spotřeby, tj. použití pro léčbu nemocí pacientům. Z hlediska způsobu prodeje a nabízení se jedná o výrobky, které se setkávají na stejných odbytištích. V případě přiznání právní ochrany k napadené mezinárodní ochranné známce na území ČR by mohlo na straně veřejnosti dle žalovaného nastat pravděpodobnost záměny s namítanými ochrannými známkami ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) pokračování
3

zákona o ochranných známkách, neboť napadená ochranná známka obsahuje stejný slovní prvek, který tvoří namítané ochranné známky. Průměrný spotřebitel by tuto okolnost mohl vnímat tak, že namítající se přihlásil do rejstříku ochranných známek k další verzi označení a rozšiřuje tak svou známkovou řadu. K odvolací námitce žalobce o popisnosti označení „gamma“ pro farmaceutické výrobky má žalovaný za to, že význam slova gamma nepopisuje farmaceutické výrobky chráněné namítanými ochrannými známkami, u průměrného spotřebitele nelze předpokládat znalost výkladu pojmu lékařského slovníku. Označení „GAMMA (gamma)“ má tudíž dle žalovaného pro farmaceutické výrobky z hlediska průměrného spotřebitele vysokou rozlišovací schopnost. K tvrzenému odvolacímu důvodu, že přípona GEN odkazuje na společnost ORFAGEN žalovaný nepřisvědčil, neboť tato společnost v ČR nepodniká a není tak běžnému spotřebiteli známa. Skutečnost, že slovo gamma je součástí mnoha dalších zapsaných ochranných známek je pro daný případ nepodstatná, taktéž je irelevantní rozhodnutí vydané v jiném státě (zde v Bulharsku), neboť žalovaný tímto není vázán, proto rozhoduje samostatně v souladu s národními, komunitárními a mezinárodními předpisy. Čím větší rozlišovací schopnost má starší ochranná známka, tím větší je pravděpodobnost záměny a naopak čím nižší je rozlišovací schopnost, tím nižší je možnost záměny. Vzhledem k jednoznačně vysoké rozlišovací schopnosti namítaných ochranných známek a shodnému a podobnému seznamu výrobků ve tř. 5 u posuzovaných ochranných známek dospěl žalovaný k závěru, že existuje reálné nebezpečí záměny předmětných označení či možné asociace napadeného označení s namítanými označeními.

Žalobce má za to, že žalovaný dostatečně neodůvodnil názor, že ochranné známky jsou zaměnitelné, posouzení zaměnitelnosti provedl v rozporu s dosavadní praxí žalovaného a pravidly posuzování zaměnitelnosti a dále v rozporu se zásadami zákona. Žalovaný tak překročil svou pravomoc správního uvážení, v rámci porovnání označení žalovaný nezhodnotil fonetické a vizuální hledisko, pouze uvedl, že ochranné známky obsahují shodný prvek, což žalobce nepovažuje za dostatečné. Fakt, že označení mají shodný prvek, nemusí bez dalšího vést nutně k zaměnitelnosti. Je třeba vzít v úvahu další prvky ochranných známek či další rozhodné skutečnosti. Žalovaný nezohlednil např. že napadená ochranná známka obsahuje další prvek „GEN“, který z vizuálního tak fonetického hlediska oproti namítaným známkám označení dosti prodlužuje. Shoda na začátku slova bez dalšího neznamená, že známky jsou zaměnitelné. Označení nebyla porovnávána jako celek, žalovaný se zabýval pouze prvkem „GAMMA“a tím nesprávně zvýraznil jeden prvek na úkor ostatních. Žalovaný se věnuje vyvracení argumentů žalobce na úkor řádného odůvodnění zaměnitelnosti předmětných ochranných známek.

Dále žalobce namítl, že žalovaný neužívá zavedené obecné postupy v námitkových řízeních, což způsobuje právní nejistotu majitelů a přihlašovatelů ochranných známek. Nesprávně posoudil známku namítanou jako vysoce fantazijní, kdy nebylo přihlédnuto k důkazům a tvrzení žalobce. Žalovaný nevzal v úvahu argumenty a doklady o významu slova gamma a ani skutečnosti, že ve známkovém rejstříku existují i ochranné známky slovo gamma obsahující. Proti žalovanému žalobce považuje danou skutečnost za podstatnou, neboť jedním z ukazatelů popisnosti je fakt, že slovo je užíváno trvalými majiteli známek pro shodné nebo podobné výrobky. Užívání označení více subjekty pro shodné nebo podobné výrobky může dokonce ztratit rozlišovací způsobilost, kdy označení je zpočátku fantazijní jako např. Aspirin. Pokud žalovaný v jiných případech bere v úvahu starší známku se shodným slovem a v jiných ne, dokládá právní nejistotu, neboť bere či nebere v úvahu důkazy podle toho, jak se mu to zrovna hodí, například žalobcem zmíněné rozhodnutí NEVADENT/MEGADENT. Dále žalobce namítl rozhodnutí METROPOL/METROPOLE ZLIČÍN, CENTRUM MÓDY a ZÁBAVY (O-444155). Kopií z lékařského slovníku a pokračování
4

slovníku cizích slov žalobce prokázal, že slovo gamma má význam a je navíc součástí názvu účinné látky gamaglobulin, která je obsažena ve farmaceutických výrobcích, které jsou napadenou známkou chráněny. Vzhledem k tomu, že výrobky chráněné napadenou známkou obsahují gammaglobulin, má žalobce právo užívat pro označení svých výrobků označení gamma. Toto tvrzení žalobce dokázal předloženými důkazy, aniž by byly vzaty žalovaným na vědomí. Pokud existuje několik významů slova gamma ve spojitosti s farmaceutickými výrobky nebo medicínou, a pokud je toto slovo součástí dalších ochranných známek, není na místě hovořit o vysoké rozlišovací způsobilosti Dle žalobce je nutné k farmaceutickým výrobkům přistupovat jinak než k výrobkům spotřebním jako jsou potraviny či oblečení. Spotřebitel nemusí nutně znát jeho přesný význam, ale ví, že gama je řecké písmeno, které je hojně využíváno ve fyzice a chemii, což jsou vědy úzce spojené s farmaceutickým průmyslem. Tím si jistě uvědomuje, že se s tímto pojmem v oblasti farmacie a medicíny často setkává. Skutečnost, že žalobce nepodniká na území ČR, není pro námitkové řízení dle žalobce podstatné, důležité je, že majitel uvádí na trh v České republice své výrobky, proto je spotřebitelům znám, aniž by zde musel nutně podnikat. Přes předložený důkaz, že existuje ve farmaceutickém průmyslu a medicíně spousta látek či výrobků, které slovo gama obsahují, žalovaný dospěl k závěru, že gama nepopisuje farmaceutické výrobky.

Žalovaný namítl zamítnutí žaloby s tím, že posouzení podobnosti srovnávaných ochranných známek spadá do sféry správního uvážení žalovaného, jehož meze jsou dány zákonem o ochranných známkách. Posouzení podobnosti srovnávaných ochranných známek bylo zkoumáno v souladu se zákonem o ochranných známkách z pohledu vizuálního, fonetického a významového, což bylo řádně a dostatečně zdůvodněno. Žalovaný má za to, že jeho úvaha o tom, že spotřebitel nebude zkoumat jakou účinnou látku obsahují výrobky označené srovnávanými ochrannými známkami, neodporuje zásadám logického myšlení. Námitka žalobce o tom, že existují ochranné známky i jiných vlastníků obsahující slovní prvek gama, jde dle žalovaného nad rámec ust. § 7 odst. 1 písm. a) zákona.

Ve věci již Městský soud v Praze vydal dne 20.6.2012 rozsudek č.j. 7 Ca 184/2008-54, který byl rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 5.2.2014, č.j. 3 As 84/2012-23, zrušen. Nejvyšší správní soud oproti Městskému soudu v Praze přijal závěr, že se výraz „gamma“ žádným svým významem, který si běžný spotřebitel vybaví, nepojí s výrobky chráněnými namítanými ochrannými známkami. Nejvyšší správní soud se proto ztotožnil se závěrem stěžovatele, že označení „GAMMA“ či „gamma“ mají pro farmaceutické výrobky z hlediska průměrného spotřebitele vysokou rozlišovací způsobilost.

Městský soud v Praze napadené správní rozhodnutí i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (ust. § 75 odst. 2 s.ř.s.), vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.), a celou věc posoudil takto.

Dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách se přihlašované označení nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu (dále jen "námitky") vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.

pokračování
5

Ze správního spisu plyne mezi účastníky nesporná skutečnost, že ochranné známky osoby zúčastněné na řízení (GAMMA, gamma) jsou staršího data zápisu než namítaná známka žalobce „GAMMAGEN“, sporné je pouze posouzení zaměnitelnosti známek.

Oproti žalobě má soud za to, že se žalovaný zabýval zaměnitelností označení jak z hlediska fonetického, tak i vizuálního, jak plyne z konstatování odůvodnění napadeného rozhodnutí výše (str. 7, 8 správního rozhodnutí), aniž by se omezil na žalobou tvrzený shodný prvek gamma. Jakkoli žalovaný konstatoval vizuální i fonetickou dominanci první části GAMMA, neznamená to, že druhou část GEN pominul. Pouze u ní konstatoval, že není natolik výrazná, aby dokázala odlišit srovnávaná označení. Soud považuje, co do uvedení důvodů i úvah, posouzení vizuálního a fonetického hlediska za dostatečné, v této části rozhodnutí splňuje požadavky přezkoumatelnosti rozhodnutí dle § 68 odst. 3 s.ř. Důvodem pro závěr žalovaného nebyla pouze přítomnost namítané ochranné známky ve složeném slově GAMMAGEN napadené ochranné známky, ale vizuální a fonetický účinek této první části označení v rámci celého označení.

Žalobce sporoval také závěr žalovaného o shodě označení z hlediska zkoumání podobnosti označení. Soud sice není oprávněn nahrazovat úvahu správního úřadu učiněného v mezích správního uvážení, avšak je oprávněn posoudit, zda taková úvaha odpovídá zásadám logického myšlení. K tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18.4.2012, č.j. 1As 40/2012-24, dle kterého odborné posouzení, zda v konkrétním případě došlo s ohledem na skutkové okolnosti případu k naplnění pojmu „rozlišovací způsobilost“, spadá do kompetence žalovaného, nikoliv soudu. Soud se v případě přezkumu aplikace neurčitých právních pojmů o to více musí zaměřit na to, zda interpretace a aplikace neurčitého právního pojmu správním orgánem je v souladu se zákonem, jaké podklady pro své rozhodnutí k tomu správní orgán soustředil, zda tak učinil v rozsahu, který mu umožnil ve věci správně rozhodnout, a zda jeho zjištění s těmito podklady nejsou v logickém rozporu.

Celkový vizuální dojem slovního označení ve velké míře závisí na počtu písmen a složení jednotlivých slov, jakož i na struktuře daných označení. Čím je označení kratší, tím snáze je veřejnost schopna vnímat všechny jeho prvky. Soud shodně se žalovaným považuje první slovní prvek GAMMA nejen z důvodu jeho postavení na začátku označení, ale i jeho znělosti za výrazný prvek napadeného označení, avšak nelze pominout i silnou fonetickou roli druhého slovního prvku GEN. Z hlediska fonetického je první slovní prvek sice dominantnější než druhý, nikoli však zcela. Obdobně z hlediska vizuálního, neboť nelze přehlédnout o 3/5 delší rozsah napadeného textu označení. Spotřebitel však nemá k dispozici ke srovnání ve shodný okamžik obě označení, jeho schopnost zaznamenat rozdíly je snížená. Průměrný spotřebitel obvykle vnímá známku jako celek a nezabývá se rozebíráním jejích různých detailů. ( Rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-251/95, SABEL PUMA). Proto pro posouzení zaměnitelnosti označení je významná fonetická souladnost obou slovních prvků GAMMA + GEN), jež vede k zastření rozdílu mezi označením „GAMMA (gamma)“ a „GAMMAGEN“. Z hlediska vizuálního i fonetického tak nelze vyloučit záměnu posuzovaných označeních.

Soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že u spotřebitele nelze předpokládat znalost odborných lékařských pojmů, a proto význam slova z hlediska vnímání spotřebitelem nezahrnuje farmaceutické výrobky chráněné namítanými ochrannými známkami. Kritérium průměrného spotřebitele vychází ze znalostí obvyklého spotřebitele, zde nemocného, který předmětné výrobky nakupuje v lékárně. Nelze tak od běžného spotřebitele očekávat odbornou pokračování
6

znalost látek, které jsou obsaženy v nakoupených lécích. Průměrným spotřebitelem není výrobce, distributor, lékárník nebo lékař , nýbrž pacient.

V rozsahu posouzení distinktivnosti označení je soud dle § 110 odst. 3 s.ř.s. vázán právním názorem rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 3 As 84/2012-23, dle kterého Popisnost a distinktivitu označení je totiž třeba vždy zkoumat právě ve vztahu ke konkrétním výrobkům a službám, k nimž bylo zapsáno (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2011, č. j. 7 As 10/2011 – 111, www.nssoud.cz; obdobně, ve vztahu k posuzování popisnosti jako důvodu výluky zápisu ochranné známky, srov. usnesení Nejvyššího 3 As 84/2012 správního soudu ze dne 6. 10. 2005, č. j. 7 A 151/2000 - 127, publikováno pod č. 1096/2007 Sb. NSS). To odpovídá základní funkci ochranné známky, jíž je odlišení výrobků nebo služeb jejího přihlašovatele, resp. rozlišení stejných nebo podobných výrobků či služeb na trhu.

V projednávané věci bylo tedy třeba zodpovědět otázku, zda si může běžný spotřebitel výraz „gamma“ spojovat s oblastí farmacie. Nejvyšší správní soud předně poznamenává, že pokud by bylo možné předpokládat, že si běžný spotřebitel pod označením „gamma“ vybaví látku gamaglobulin, která je ve výrobcích chráněných namítanými známkami obsažena, byla by distinktivita označení vůči těmto výrobkům nepochybně nízká. Nejvyšší správní soud zde však přisvědčil závěru stěžovatele i Městského soudu v Praze o tom, že běžný spotřebitel, kterým je pacient nakupující v lékárně, tuto účinnou látku nezná, resp. neví o její přítomnosti ve farmaceutických výrobcích. Nejvyšší správní soud má za to, že průměrný spotřebitel si pod výrazem „gamma“ vybaví písmeno řecké abecedy či elektromagnatické záření. Jak podotkl žalobce v žalobě, může si tak uvedené označení spojit s oblastí fyziky či chemie. Ačkoli se tyto vědy nepochybně pojí s farmaceutickým průmyslem, nelze akceptovat argument žalobce, že by si běžný spotřebitel takovouto asociací pod výrazem „gamma“ vybavil farmaceutické výrobky. Lze tedy přisvědčit závěru stěžovatele, že se výraz „gamma“ žádným svým významem, který si běžný spotřebitel vybaví, nepojí s výrobky chráněnými namítanými ochrannými známkami. Nejvyšší správní soud se proto ztotožnil se závěrem stěžovatele, že označení „GAMMA“ či „gamma“ mají pro farmaceutické výrobky z hlediska průměrného spotřebitele vysokou rozlišovací způsobilost.

Na základě výše uvedené závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu označení „GAMMA“ či „gamma“ mají pro farmaceutické výrobky z hlediska průměrného spotřebitele vysokou rozlišovací způsobilost.

Rozlišovací způsobilost je vlastností příslušného označení, která umožňuje jeho spojení s určitými výrobky a službami. Jedná se tedy o schopnost individualizovat zboží z určitého obchodního zdroje. Rozlišovací způsobilost starší namítané ochranné známky je jedním z faktorů, které ovlivňují pravděpodobnost záměny posuzovaných ochranných známek ze strany veřejnosti. Z takového pojetí známkoprávní ochrany ostatně vychází také Evropský soudní dvůr, jež stanovil, že čím vyšší stupeň rozlišovací způsobilosti má starší ochranná známka, tím větší bude pravděpodobnost záměny.

Správní uvážení žalovaného o rozlišovací rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky („GAMMA“ a „gamma“) je v souladu se zákonem. Žalovaný k námitce zúčastněné osoby na řízení v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách odepřel známkoprávní ochranu ochranné známce žalobce č. 843800 („GAMMAGEN“) pro území ČR, proto je žalobní bod o nízké rozlišovací způsobilosti označení „GAMMA“ či „gamma“ nedůvodné.

pokračování
7

Žalobce námitku odlišného postupu žalovaného ve věci ochranných známek NEVADENT/MEGADENT a METROPOL/METROPOLE ZLIČÍN, CENTRUM MÓDY A ZÁBAVY dále nespecifikoval v souladu s § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. tak, aby bylo zřejmé v čem spočívá odlišnost postupu žalovaného v rozhodované věci. Ze samotného zápisu uvedených ochranných známek nelze dovodit odlišný postup žalovaného v jiných věcech, zejména jde-li o zcela odlišné oblasti spotřeby či výroby zapsaných známek nebo jde o známky kombinované.

Obdobně žalobce v žalobě nespecifikoval výskyt slovního prvku gamma v rejstříku ochranných známek. Samotná skutečnost, že žalobce dodává na český trh své výrobky a tudíž je spotřebitelem znám, nevylučuje závěr žalovaného o zaměnitelnosti, není-li žalobcem tvrzena a tedy ani prokázána výlučná znalost označení „GAMMAGEN“ spotřebitelem, nehledě k tomu, že v dané věci bylo rozhodnutí žalovaného dáno prioritou namítaných označení.

Na základě výše uvedeného je žaloba nedůvodná a proto soud žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s.ř.s.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst.1 s.ř.s. Žalovaný byl ve věci úspěšný, avšak žádné náklady mu nevznikly.

Osobě zúčastněné na řízení náklady ve smyslu § 60 odst. 5 s.ř.s. nevznikly, proto soud rozhodl, že nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

pokračování
8

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 25.4.2014

JUDr. Ing. Viera Horčicová, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru