Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 38/2011 - 52Rozsudek MSPH ze dne 27.09.2011

Prejudikatura

2 Ans 3/2006 - 49


přidejte vlastní popisek

Číslo jednací: 10A 38/2011 - 52-54

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobce: A.M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, pošt. přihrádka 21/OAM, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci žádosti o mezinárodní ochranu vedené pod č.j. OAM-3504/Vl-07-ZA04-2001,

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou Městskému soudu v Praze dne 23.2.2011 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci jeho žádosti o mezinárodní ochranu, kterou podal dne 16.4.2001 a která byla zamítnuta rozhodnutím ze dne 29.9.2006 č.j. OAM-3504/VL-07-ZA04-2001. Nečinnost žalovaného spatřuje v tom, že poté, co k jeho žalobě Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 4.10.2007 toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, žalovaný do podání žaloby znovu o jeho žádosti nerozhodl, a to ani poté co se dne 17.6.2009, opakovaně pak 2.9.2010, domáhal opatření proti nečinnosti žalovaného u ministra vnitra. Jediná aktivita žalovaného spočívala v doplňujícím pohovoru konaném v září 2010, ani poté však nebylo ve věci rozhodnuto.

Žalobce namítl, že tím došlo k porušení jeho práva na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Ústavy České republiky. Nečinností pak lze rozumět i nedůvodné průtahy v řízení, řádnou činností je pak třeba rozumět provádění procesních úkonů předpokládaných daným procesním předpisem v přiměřené časové návaznosti, jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozhodnutí zveřejněném pod č. 1255/2007 Sb. Současně došlo k porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kdy i podle rozsudků Evropského soudu pro lidská práva kritériem pro posuzování přiměřenosti lhůty je složitost věci, chování žalobců, postup odpovědných orgánů a význam sporu pro jednotlivé účastníky. Žalobce uznává, že řízení o udělení mezinárodní ochrany je vzhledem ke komplikovanosti obstarávání důkazů složité a náročné, nicméně správní orgán má k dispozici množství způsobů získání informací a disponuje specializovaným odborem, který má zkušenosti. Z procesního hlediska není žádost ničím výjimečná. Žalobce pak nezavdal příčinu svým chováním k jakýmkoli průtahům, správní orgán fakticky žádné kroky nečinil ani po vydání uvedeného rozsudku ani po podání žádosti o opatření proti nečinnosti, jak zjistil nahlédnutím do spisu. Řízení o udělení mezinárodní ochrany má pro žalobce zásadní význam, od jeho výsledku se odvíjí, zda bude moci v České republice setrvat a jakou kvalitu bude mít jeho další život. Dále žalobce poukazuje i na ust. § 6 správního řádu a judikát Ústavního soudu sp.zn. I.ÚS 600/2003. Poukazuje na to, že lhůta k vydání rozhodnutí stanovená zákonem o azylu byla v daném případě překročena již více než 30krát.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 16.5.2011 odmítl, že by byl nečinný, poukázal na to, že případ žalobce je atypický, a to s ohledem na důvod opuštění vlasti tvrzený v žádosti. Žalobci rozhodnutím z 29.9.2006 nebyla udělena žádná forma ochrany vzhledem ke změně politické situace v Iráku, kdy členové strany, členství v níž mělo být důvodem pronásledování, obsadili významné posty v nové irácké správě. Další důvod nemožnosti návratu do vlasti, žalobcem tvrzená společná domácnost s občanem ČR, musel být prověřen, byla provedena pobytová kontrola 11.6.2010, sociální šetření a další úkony, na něž žalobce spolu s doložením správního spisu odkázal. Žalovaný současně poukázal na to, že žalobce byl 18.5.2007 vzat do vazby a obviněn z účasti na zločinném spolčení a nedovolené překročení státní hranice, propuštěn byl 25.9.2008, za trestné činy nebyl odsouzen; dle aktuálních informací je s ním vedeno trestní řízení pro uvedené trestné činy a pro organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice, obžaloba byla podána dn 28.12.2010. Žalobce byl také průběžně informován o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí. Vzhledem k složitosti případu považuje svůj postup za adekvátní, ve věci jsou dále prováděny úkony, dne 16.5.2011 převzal žalobce výzvu k seznámení s podklady.

Následně dne 8.7.2011 byl soudu doručen stejnopis rozhodnutí ve věci ze dne 8.6.2011 č.j. OAM-3504/VL-07-ZA04-R2-2001, jímž žalobci nebyl udělen azyl, ale byla mu udělena doplňková ochrana na dobu 12 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí. Žalobce ani na výzvu soudu na tuto změnu procesní situace nereagoval.

Podle ust. § 81 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. V daném případě je nesporné, že ve věci, v níž se žalobce domáhal ochrany pro nečinnosti žalovaného, bylo žalovaným dne 8.7.2011 rozhodnuto a nečinnost tak ke dni rozhodnutí soudu o podané žalobě netrvá. Navrhovaný žalobní petit tak byl vyčerpán. Městský soud v Praze proto o žalobě rozhodl podle ust. § 81 odst. 3 s,ř,s, a žalobu zamítl jako nedůvodnou. Soud rozhodl ve věci bez jednání při splnění podmínky ust. § 51 s.ř.s., když ve stanovené lhůtě žádný z účastníků nevyslovil s takovým postupem nesouhlas.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce, jenž v řízení nebyl úspěšný, nemá na náhradu nákladů řízení právo. To by náleželo úspěšnému žalovanému, soud však z obsahu spisu nezjistil, že by mu náklady řízení nad rámec běžných výdajů vznikly, ostatně žalovaný žádné své náklady ani neuplatňoval.

Nad rámec uvedeného soud uvádí, že ze soudního spisu pod sp.zn. 11 A 72/2010 zjistil, že žalobce podal obsahově obdobnou žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného již dne 26.3.2010, řízení o ní bylo zastaveno usnesením ze dne 5.4.2011 pro nezaplacení soudního poplatku. Soud neshledal ve vztahu k první podané žalobě s ohledem na důvod zastavení řízení překážku res iudicata. Konečně vzhledem k časové souslednosti výzvy k zaplacení soudního poplatku ve věci sp.zn. 11 A 72/2010 z 5.1.2011 a podání druhé žaloby 23.2.2011 lze mít za to, že žalobce zvolil způsob ochrany proti nečinnosti žalovaného podáním nové žaloby, k níž soudní poplatek bezprostředně 24.2.2011 uhradil.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek

uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Praze dne 27. září 2011

Mgr. Jana Brothánková, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru