Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 220/2010 - 174Rozsudek MSPH ze dne 04.10.2011

Prejudikatura

4 Ans 6/2006

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Ans 1/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 10A 220/2010 - 174-176

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a JUDr. Ing. Viery Horčicové v právní věci žalobce: J.T., zast. Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou, se sídlem Masná 8, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě a) na ochranu před nečinností správního orgánu b) o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,

takto:

I. Žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost, aby rozhodl o žádosti žalobce o řádné úřední přidělení rodného čísla občana ČR ze dne 5. 5. 2010, vedené u žalovaného pod čj. MV-48165-2/SC-2010, se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovanému bylo zakázáno, aby pokračoval v porušování práv žalobce uváděním nesprávného a nezákonného tvaru rodného čísla žalobce ve státem vedených registrech, s koncovkou X, a aby mu bylo přikázáno, aby obnovil stav před nezákonným zásahem a nadále uváděl ve státem vedených registrech rodné číslo žalobce ve správném tvaru X, se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě ze dne 14.7. 2010 a následně postoupenou Městskému soudu v Praze domáhal po úprávě petitu provedené podáním doručeným Městskému soudu v Praze dne 19. 8. 2011 toho, aby bylo žalovanému zakázáno pokračovat v porušování práv žalobce uváděním nesprávného a nezákonného tvaru rodného čísla žalobcem ve státem vedených registrech s koncovkou X, a aby bylo žalovanému přikázáno, aby obnovil stav před provedeným nezákonným zásahem a nadále uváděl ve státem vedených registrech rodné číslo žalobce ve správném tvaru X. Dále se domáhal toho, aby byla žalovanému uložena povinnost, aby rozhodl o žádosti žalobce o řádné úřední přidělení rodného čísla občana České republiky ze dne 5.5. 2010, vedené u žalovaného pod č.j. MV-48165-2/SC-2010.

Žalobce v žalobě uvedl, že se již od roku 2003 domáhá řádného vedení údaje jeho rodného čísla v příslušných státních evidencích, kdy jeho původně přidělené rodné číslo ve tvaru X nerušeně používal od jeho přidělení v roce 1967 po dobu téměř 36 let až do roku 2002, kdy s ním úřady začaly ze dne na den komunikovat pod rodným číslem jiným, a to ve tvaru X, bez jakéhokoliv podkladu a bez jakéhokoliv vydaného rozhodnutí, které by žalobce převzal a kterým by byla oprava či změna rodného čísla řádně podložena.

Žalobce dopisem ze dne 5.5. 2010 požádal žalovaného o řádné úřední přidělení jednotného rodného čísla občana České republiky, kdy v této své žádosti konkrétně požádal o přidělení řádného rodného čísla, které bylo v souladu s právním řádem České republiky a právně závazné pro jeho osobu i veškeré orgány státní správy. Na základě tohoto řádně přiděleného rodného čísla by pak žalobci byly vydány veškeré osobní doklady občana České republiky. Žalovaný žalobci odpověděl dopisem ze dne 9.6. 2010, ve kterém uvedl, že se již záležitostí žalobce v minulosti zabýval a že tedy může pouze zopakovat, že v informačním systému evidence obyvatel je k osobě žalobce uvedeno správné rodné číslo ve tvaru s koncovkou X, které mu bylo jako jediné přiděleno. Uvedl dále, že číselná podoba s koncovkou X byla vytvořena v roce 1967 nesprávným přepisem při zápisu přiděleného rodného čísla do jeho rodného listu, tím však v žádném případě nedošlo ke změně původně přiděleného rodného čísla. Tímto tvrzením však žalovaný dokazuje ignoraci příslušných zákonných předpisů.

Žalobce rovněž poukazuje na předchozí přípisy žalovaného a také na skutečnosti vyšlé najevo při soudním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě a u Městského soudu v Praze. V dopise ze dne 6.2. 2008 č.j. MV-10213-2/SC-2008 žalovaný uvádí, že v původních evidencích byl veden pod tvarem rodného čísla s koncovkou X. Došlo však k tomu, že uvedený tvar rodného čísla používali dva občané České republiky. V dalším dopise ze dne 21.1. 2009 č.j. MV-94350-2/SC-2008 žalovaný uvádí, že v žádném případě nedošlo ke změně rodného čísla žalobce tak, jak uvádí a vykládá zákon č. 133/2000 Sb. v § 17 odst. 2. Tato tvrzení jsou však v rozporu s dopisem žalovaného ze dne 19.5. 2004, kterým se vyjadřoval k žalobě u Městského soudu v Praze.

Žalobce dále poukazuje na vyjádření žalovaného k žalobě projednávané pod sp.zn. 11 Ca 55/2004, kdy žalovaný jednoznačně uvádí, že si je plně vědom právní hodnoty rozporuplného dokladu, neboť dopis ze dne 26.8. 2002 zaslaný žalobci Českou správou sociálního zabezpečení, že toto rozhodnutí není rozhodnutím přezkoumatelným podle s.ř.s., ale pouze sdělení žalobci, který je vysvětlována vzniklá situace. Z toho lze jednoznačně dovodit, že žalovaný si byl dobře vědom výkladu zákonných předpisů. Z tohoto dopisu jednoznačně vyplývá, že žalovaný se přiklání k tomu, že žalobci byla provedena změna původně přiděleného rodného čísla s koncovkou X.

I z uvedeného je podle názoru žalobce zřejmé, že žalovaný se bezdůvodně brání vyhovět žádosti žalobce o přidělení řádného rodného čísla, přičemž však z výše uvedených listin vyplývá, že svůj postup nemůže žádným způsobem obhájit. Přesto všechno v současné době v rozporu se zákonnými ustanoveními a s tím, co sám žalovaný uvedl v předchozích listinách, nesmyslně tvrdí, že rodné číslo žalobce, které používal po dobu 36 let, je důsledkem přepisové chyby, což zákon nezná a nepřipouští. Žalovaný je tedy vůči žalobci zcela nečinný a odmítá i na základě žádosti žalobce vydat řádné rozhodnutí.

Ze správního spisu předloženého žalovaným byly zjištěny následující pro rozhodnutí soudu podstatné skutečnosti:

Dopisem č.j. 4700/451 ze dne 26.8. 2002 Česká správa sociálního zabezpečení žalobci sdělila, že žalobci bylo v roce 1967 přiděleno rodné číslo X, které nebylo nikdy měněno. Při přepisu přiděleného rodného čísla do rodného listu žalobci došlo však k chybě. Rodné číslo, které bylo žalobci zapsáno, má přiděleno jiná osoba. Proto byl žalobci zaslán v příloze doklad o přidělení rodného čísla ze dne 26.8. 2002, kterým bylo žalobci přiděleno rodné číslo X, podle kterého může být žalobci provedena oprava v dokladech totožnosti.

Žalobce podal proti tomuto sdělení žalobu, která byla odmítnuta usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30.6. 2004 č.j. 11 Ca 55/2004-36, a to z toho důvodu, že žalobce se domáhá přezkoumání úkonu správního orgánu, který není rozhodnutím. Jako se žalovaným bylo v tomto řízení jednáno s Ministerstvem vnitra.

Dopisem ze dne 22.10. 2007 se žalobce obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů se stížností, v níž se domáhal přešetření svého případu. Tuto stížnost Úřad pro ochranu osobních údajů následně postoupil Ministerstvu vnitra, které na něj reagovalo dopisem ze dne 4.2. 2008 č.j. MV-10213-2/SC-2008. V tomto dopise žalovaný uvádí, že bylo zjištěno, že dne 27.10. 1967 bylo žalobci přiděleno rodné číslo s koncovkou X. Na zadní stranu žalobcova rodného listu vydaného dne 20.1. 1953 však bylo zapsáno rodné číslo s koncovkou X. Tento záznam nelze považovat za záznam o přidělení rodného čísla. Dále bylo zjištěno, že rodné číslo s koncovkou X nebylo žalobci nikdy přiděleno, naopak bylo prokázáno, že je rodným číslem jiné fyzické osoby, které byl tento tvar přidělen již v roce 1967. Žalovaný zdůraznil, že v případě žalobce nebyla provedena změna rodného čísla. Nesprávnost v užívaném rodném čísle byla odhalena v rámci centrálního odstraňování duplicit v devadesátých letech minulého století. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobce se na výzvu k provedení opravy rodného čísla nedostavil. V informačním systému evidence obyvatel bylo vždy k jeho osobě vedeno rodné číslo s koncovkou X. K poukazům žalobce na to, že jeho rodný list, občanský průkaz a cestovní pas jsou úředními listinami, uvedl, že tyto doklady potvrzují pravdivost toho, co je v nich osvědčeno, pouze do doby, dokud není prokázán opak. V daném případě však bylo prokázáno, že rodné číslo s koncovkou X nebylo žalobci nikdy přiděleno.

Podáním ze dne 10.12. 2008 žalobce požádal žalovaného, aby v údajích vedených k jeho osobě ministerstvem a v informačním systému evidence obyvatel byly údaje přesné a odpovídaly aktuálnímu stavu. Na toto podání reagoval žalovaný sdělením ze dne 21.1. 2009 č.j. MV-94350-2/SC-2008, kterým odkázal na své předchozí sdělení.

Žalobce podáním ze dne 5.5. 2010 podal žádost o řádné úřední přidělení jednotného rodného čísla občanů České republiky. V této žádosti s poukazem na průběh jeho případu požádal, aby mu bylo přiděleno řádné rodné číslo, které by bylo v souladu s právním řádem České republiky a právně závazné pro jeho osobu i pro veškeré orgány státní správy České republiky s tím, že dle tohoto nového rodného čísla budou i následně vystaveny jeho osobní doklady. Žalovaný na toto podání reagoval sdělením ze dne 9.6. 2010 č.j. MV-48165-2/SC-2010, kterým bylo žalobci sděleno, že jeho nový podnět obsahuje pouze skutečnosti, na které již bylo reagováno ve shora uvedených dopisech.

Při ústním jednání žalobce setrval na podané žalobě a zdůvodňoval svůj názor, že jednání žalovaného, který u jeho osoby eviduje rodné číslo s koncovkou X, je nezákonné. Žalovaný s odkazem na obsah předloženého spisu a vyjádření k podané žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Městský soud v Praze věc posoudil takto:

Soudu je znám příběh stěžovatele, který se již několik let neúspěšně snaží přesvědčit správní úřady a soudy o správnosti svého názoru, totiž že mu náleží rodné číslo ve tvaru s koncovkou X, jak jej má uvedeno ve svém rodném listu, nikoli s koncovkou X, pod nímž je veden v registru (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, čj. 4 As 67/2008 - 50, či rozsudek ze dne 27. 10. 2010, čj. 4 Aps 1/2010 - 113). Nesrovnalosti týkající se rodného čísla stěžovatele se odvíjejí od skutečnosti, že stěžovateli bylo v roce 1967 přiděleno rodné číslo s koncovkou X, nicméně do jeho rodného listu bylo nesprávně zapsáno s koncovkou ve tvaru X; rodné číslo v tomto tvaru však bylo přiděleno jinému občanu ČR. Nejasnosti ohledně koncovky rodného čísla stěžovatele vyvstaly v roce 1993, s nástupem výpočetní techniky a postupným vytvářením centrální elektronické databáze a dálkového přístupu do ní. Do té doby však správní orgány, které stěžovateli vydávaly předchozí osobní doklady, vycházely z presumpce správnosti rodného čísla uvedeného v jeho rodném listu.

V tomto případě se žalobce vůči Ministerstvu vnitra domáhal u soudu jednak ochrany před nezákonným zásahem a jednak ochrany proti nečinnosti Ministerstva vnitra při rozhodování o jeho podání ze dne 5. 5. 2010.

Pokud jde o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, žalobce navrhoval, bylo žalovanému zakázáno pokračovat v porušování práv žalobce uváděním nesprávného a nezákonného tvaru rodného čísla žalobcem ve státem vedených registrech s koncovkou X, a aby bylo žalovanému přikázáno, aby obnovil stav před provedeným nezákonným zásahem a nadále uváděl ve státem vedených registrech rodné číslo žalobce ve správném tvaru X.

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda tato žaloba byla podána včas. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.

Žalobce v daném případě sám uvádí, že se domáhá „řádného vedení jeho rodného čísla v příslušných státních evidencích“ již od roku 2003. O tom ostatně svědčí i četné soudní spory vedené žalobcem, o nichž jsou založeny doklady ve správním spise a které sám žalobce předložil soudu. V neposlední řadě pak je soudu tato skutečnost známa z jeho vlastní úřední činnosti (viz shora zmiňované řízení vedené pod sp. zn. 11 Ca 55/2004, kde žalovaným bylo rovněž Ministerstvo vnitra). Je tedy zřejmé, že o skutečnostech, v nichž nyní žalobce spatřuje nezákonný zásah, se dozvěděl již v roce 2003.

Žaloba byla v této věci podána u Krajského soudu v Ostravě dne 14. 7. 2010 a nemůže tedy být nejmenšího sporu o tom, že byla podána po uplynutí jak dvouměsíční tak dvouleté lhůty uvedené v ust. § 84 odst. 1 s. ř. s.

Ve vztahu k tomuto žalobnímu petitu proto soudu nezbylo než žalobu odmítnout pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., aniž by se mohl meritorně zabývat otázkou, zda se v tomto ohledu jedná ze strany žalovaného o nezákonný zásah vůči žalobci.

Žalobce se dále domáhal toho, aby byla žalovanému uložena povinnost, aby rozhodl o žádosti žalobce o řádné úřední přidělení rodného čísla občana České republiky ze dne 5.5. 2010, vedené u žalovaného pod č.j. MV-48165-2/SC-2010.

Ve správním soudnictví se lze domáhat ochrany proti nečinnosti správního orgánu, a to žalobou podle dílu druhého hlavy druhé části třetí soudního řádu správního. Ochrany ve správním soudnictví se však nelze dovolávat proti jakékoliv absenci činnosti správního orgánu. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení (s výjimkou případů, kdy zákon s nečinností správního orgánu spojuje právní fikci vydání rozhodnutí o určitém obsahu, popřípadě jiný právní důsledek). Dovolání se ochrany u soudu je tak omezeno na případy, kdy ve správním řízení správní orgán má povinnost vydat rozhodnutí nebo má povinnost vydat osvědčení, má tak učinit v určité zákonem stanovené lhůtě a žalobce vyčerpal, pokud mu je ovšem zákon o správním řízení zakládá, zákonné prostředky správního řízení k ochraně před nečinností správního orgánu.

Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu nemá místo v jakémkoli případě pasivity správního orgánu, ale pouze tehdy, pokud hmotné právo zakládá subjektivní nárok žalobce na vydání rozhodnutí ve věci samé či osvědčení. Nelze s úspěchem podat žalobu proti nečinnosti v případech, kdy právní předpisy nezakládají povinnost správního orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, tak je tomu zejména v případech, kdy je podání toliko podnětem – sdělením rozhodných skutečností, a nikoli návrhem, kterým je správní řízení zahájeno. Žalobou na ochranu proti nečinnosti se nelze domáhat toho, aby bylo správnímu orgánu uloženo zahájit řízení, ale jen toho, aby vydal – v řízení již zahájeném – rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 8. 2007 čj. 4 Ans 6/2006-162).

Městský soud v Praze se proto zabýval otázkou, zda podáním žalobce ze dne 5. 5. 2010 bylo zahájeno správní řízení, v němž by žalovaný byl povinen vydat rozhodnutí, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 13 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, rodné číslo určuje ministerstvo.

Podle § 14 odst. 1 ministerstvo předává rodná čísla výdejovým místům, kterým je podle písm. d) tohoto ustanovení ve vyjmenovaných případech i samo ministerstvo.

Přidělování rodného čísla se děje v případech upravených v § 16 zákona o evidenci obyvatel nebo při provedení změny rodného čísla podle ust. § 17 odst. 2 tohoto zákona. Podle § 17a odst. 1 zákona o evidenci obyvatel v případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. a), b), c) a d) a § 17 odst. 2 výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí z moci úřední.

Je tedy zřejmé, že o přidělení rodného čísla se rozhoduje vždy výhradně z moci úřední (s výjimkou případu dle § 16 písm. e/ zákona o evidenci obyvatel, které na případ žalobce zjevně nedopadá), a to i v případě změny rodného čísla. Občan se tak nemůže sám svým podáním domáhat toho, aby mu bylo rodné číslo (znovu) přiděleno.

Vzhledem k tomu nemohlo být podáním žalobce ze dne 5. 5. 2010 zahájeno žádné správní řízení, v němž by byl žalovaný povinen vydat rozhodnutí, ale mohlo být toliko podnětem k tomu, aby žalovaný z moci úřední žalobci rodné číslo přidělil. Pokud je správnímu orgánu talkový podnět doručen, je jeho povinností, aby buďto podnětu vyhověl a zahájil řízení, resp. vydal rozhodnutí, anebo podateli sdělil, z jakého důvodu nebude řízení z moci úřední zahájeno a že jeho podnět bude odložen. Žalovaný, který dospěl k závěru, že žalobci nelze rodné číslo přidělit, neboť mu bylo přiděleno již v roce 1967, pak důvody, proč nelze podnětu žalobce vyhovět a o přidělení rodného čísla rozhodnout, žalobci sdělil. V takovém postupu nelze shledat žádnou nezákonnost.

Jak již bylo shora uvedeno, správním soudům nenáleží ukládat správním orgánům povinnost, aby zahájily řízení, které může být zahájeno toliko z moci úřední, a podle ustálené judikatury jim nepřísluší ani přezkoumávat důvody, proč správní orgány správní řízení z moci úřední nezahájily. Soud v tomto řízení přísluší přezkoumat toliko to, zda na straně žalovaného je dána nečinnost, pokud na podání žalobce ze dne 5. 5. 2010 reagoval toliko neformálním přípisem a nikoli rozhodnutím vydaným ve správním řízení. Jak bylo shora uvedeno, tento postup žalovaného soud shledal jako správný. Věcný obsah přípisu žalovaného ze dne 9. 6. 2010 pak soud přezkoumávat nemůže, právě z toho důvodu, že se nejedná o rozhodnutí vydané ve správním řízení, do práv a povinností žalobce nijak nezasahuje a nemůže proto být přezkoumáno ve správním soudnictví.

Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek
uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě dvou týdnů po
doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského
soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu.

Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Praze dne 4. října 2011

Mgr. Jana Brothánková, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru