Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 2/2021 - 23Rozsudek MSPH ze dne 22.04.2021

Prejudikatura

1 Azs 408/2017 - 24

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Azs 134/2021

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 10A 2/2021 - 23

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci

žalobce: D. D., nar. ...,

bytem X, Ukrajina zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Čižinským sídlem Havlíčkovo náměstí 189/2, 130 00 Praha 3

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 936/3 170 34 Praha 7

v řízení o žalobě na ochranu před nečinností správního orgánu ve věci sp. zn. OAM-76006/ZM-2019 spočívající v nevydání zaměstnanecké karty žalobci

takto:

I. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl v řízení o žádosti žalobce o zaměstnaneckou kartu vedeném pod sp. zn. OAM-76006/ZM-2019.

II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, Mgr. Pavla Čižinského, advokáta, na náhradě nákladů řízení částku 8.800 Kč.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci sp. zn. OAM-76006/ZM-2019, v níž žalovaný rozhoduje o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty. Žalobce uvedl, že tuto žádost podal již dne 5. 12. 2019, žalovaný byl dle § 169 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců povinen rozhodnout do 60 (a ve zvlášť složitých případech do 90) dnů ode dne podání této žádosti. Žalovaný však o žádosti ve lhůtě nerozhodl.

2. Žalobce dále uvedl, že dne 25. 10. 2020 podal ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců žádost o opatření proti nečinnosti správního orgánu. Komise dne 19. 11. 2020 vydala usnesení, kterým žalovanému uložila vydat rozhodnutí do 30 dnů. Tato lhůta uplynula 21. 12. 2020, žalovaný však ani přesto ke dni podání žaloby nerozhodl.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul, že pro účely řízení zkoumal, zda žalobce splňuje podmínky, které zákon stanoví pro udělení tohoto druhu dlouhodobého pobytu. Veškeré jednotlivé provedené úkony žalovaným jsou součástí správního spisu. Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky nakonec vydal dne 25. 11. 2020, rozhodnutí č. j. OAM-76006/ZM-2019, kterou byla žádost žalobce povolena.

4. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou, jelikož ze všech úkonů před podáním žaloby muselo být žalobci patrné, že o jeho žádosti bylo rozhodnuto. Žalovaný má dále za to, že z časového sledu provedených úkonů je zcela zřejmé, že řízení o žádosti žalobce probíhalo řádně a bez časové prodlevy a žalovaný byl v řízení činný, a následně rozhodl.

5. Vzhledem k vylíčeným okolnostem vyzval městský soud dne 7. 4. 2021 obě strany sporu k vyjádření (a doložení), zda žalobce převzal zaměstnaneckou kartu, jejíž vydání se v řízení domáhal. Žalobce se k této žádosti nevyjádřil. Žalovaný ve vyjádření ze dne 19. 4. 2021 sdělil, že žalobce doposud nepřevzal průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu s biometrickými údaji. Sdělil, že žalobce bude nyní vyzván s konkrétním termínem k dostavení se na pracoviště žalovaného za účelem pořízení biometrických údajů.

6. Městský soud v Praze projednal žalobu bez jednání, neboť obě procesní strany přes výzvu soudu nesdělily nesouhlas s takovým projednáním věci; podle ustanovení § 51 odst. 1 věty druhé zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) je tedy jejich souhlas presumován. Městský soud nenařídil jednání ani z důvodu dokazování, neboť rozhodné skutečnosti vyplývají ze správního spisu, jímž se dokazování neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 – 117, publ. pod č. 2383/2011 Sb. NSS). Městský soud rozhodl na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (srov. § 87 odst. 1 s. ř. s.)

7. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“

8. Mezi stranami je nesporné, že dne 5. 12. 2019 podal žalobce na Zastupitelském úřadu ve Lvově žádost o vydání zaměstnanecké karty, číslo žádosti dle správního spisu je 1909882374. Městský soud následně ze správního spisu ověřil, že Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vydala dne 19. 11. 2020, pod č. j. MV-171900-3/SO-2020, opatření proti nečinnosti, jímž přikázala ministerstvu vnitra, aby ve věci rozhodl ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto opatření.

9. Městský soud dále ze správního spisu ověřil, že dne 25. 1. 2021 ministerstvo vnitra vydalo předkládací zprávu k vydání zaměstnanecké karty č. OAM-76006-40/ZM-2019, v němž správní orgán shrnul, že nezjistil důvod, pro který by nemohlo být žalobci vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, ministerský rada proto navrhl vydání zaměstnanecké karty žalobci podle § 42g odst. 2 zákona o pobytu cizinců s platností ode dne pořízení biometrických údajů na 2 roky. Součástí spisu je rovněž pokyn k udělení D/VR/27 ze dne 25. 1. 2021 za účelem převzetí povolení žalobce k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecké karty. Z části „T.“ žádosti o zaměstnaneckou kartu č. X ze dne 5. 12. 2019 vyplývá, že žalobce doposud zaměstnaneckou kartu nepřevzal. Tato skutečnost nevyplývá ani z jiných částí správního spisu a skutečnost, že žalobce kartu doposud nepřevzal a bude k tomu teprve vyzván, výslovně potvrdil žalovaný ve vyjádření ze dne 19. 4. 2021.

10. Podle ustanovení § 169t odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců, o žádosti rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky.

11. Podle ustanovení § 169t odst. 7 písm. a) zákona o pobytu cizinců se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti. To, že opravdu až den převzetí průkazu k povolení pobytu je dnem vydání rozhodnutí o žádosti o zaměstnaneckou kartu, potvrdil Nejvyšší správní soud v žalobcem odkazovaném rozsudku ze dne 8. 2. 2018, č. j. 1 Azs 408/2017 – 24. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž vyložil, že „vydáním rozhodnutí o žalobcově žádosti nelze rozumět vydání předkládací zprávy, ani interního pokynu k udělení víza k pobytu nad 90 dnů“.

12. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. platí, že „soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.“ 13. Lhůta pro vydání rozhodnutí (60 resp. 90 dní) uplynula 3. 2. 2020 a nejpozději dne 4. 3. 2020/srov. § 169t odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců/, lhůta uložena opatřením proti nečinnosti poté uplynula dne 21. 12. 2020 (první pracovní den po 19. 12. 2020, kdy skončila lhůta). Žalovaný teprve dne 25. 1. 2021, tj. až po uplynutí zmíněných lhůt, vydal pokyn k udělení víza pro žalobce podle § 30 odst. 2 zákona o pobytu cizinců za účelem převzetí zaměstnanecké karty (odesláním výzvy se jinak staví lhůta pro rozhodnutí ve věci – srov. § 169t odst. 2 zákona o pobytu cizinců, pozn. městského soudu). Ke dni rozhodnutí soudu žalovaný žalobci nevydal požadovanou zaměstnaneckou kartu. Je tedy zjevné, že řízení o žádosti žalobce ve smyslu citovaných ustanovení ještě nebylo ukončeno a nečinnost žalovaného trvá.

14. Městský soud shledal tedy žalobu důvodnou a podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému lhůtu 30 dní k vydání rozhodnutí. Tato lhůta je podle názoru městského soudu přiměřená tomu, aby žalovaný (vzhledem k již učiněným krokům) předal žalobci zaměstnaneckou kartu.

15. O nákladech řízení rozhodl městský soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 a 7 s. ř. s 16. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, přiznal soud náhradu nákladu řízení v celkové výši 8.800 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů právního zastoupení advokátem ve výši 6.800 Kč. Tyto náklady tvoří odměna za dva úkony právní služby po 3 100 Kč [příprava a převzetí věci a sepsání žaloby - § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a, d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů] a dvě paušální částky jako náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Advokát žalobce přes výzvu soudu nedoložil, zda je plátcem daně z přidané hodnoty, celková částka na odměně za zastoupení tak činí 6.800 Kč (2 x 3100 + 2 x 300 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze 22. dubna 2021

JUDr. Ing. Viera Horčicová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru