Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 18/2020 - 37Rozsudek MSPH ze dne 08.02.2021

Prejudikatura

5 Afs 40/2005

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 As 38/2021

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 10A 18/2020 - 37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci

žalobce: PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s., IČ 46979964

sídlem U Farmy 275, 765 02 Otrokovice zastoupená advokátem JUDr. Radkem Foralem, se sídlem Masarykovo náměstí 220, 763 61 Napajedla

proti

žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 17/65 11705 Praha

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 12. 2019, č. j. 66347/2019-MZE-14132

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět věci

1. Žalobce podal dne 9. 5. 2018 žádost o poskytnutí dotace v rámci agroenviromentálně – klimatických opatření na podopatření ošetřování travních porostů, titul obecná péče o extenzivní louky a pastviny, na kterých žadatel (žalobce) plní podmínky podle § 19 odst. 2 nařízení vlády

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

č. 75/2015 Sb. (dále jen „nařízení vlády“). Tato žádost žalobce byla zamítnuta rozhodnutím Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 8. 4. 2019, č. j. SZIF/2019/0269026. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 12. 2019, č. j. 66347/2019-MZE-14132 zamítl.

II. Napadené rozhodnutí

2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul průběh a výsledky kontroly Ústředního kontrolního a zkušebního ústav zemědělského v průběhu měsíce ledna a února 2018 (dále jen „ÚZKÚZ“), při níž bylo shledáno, že na dílčích půdních blocích (dále též jen „DPB“) žalobce č. 0704/15 a 0603/6 proběhla aplikace tekutého statkového hnojiva v takové míře, že souvislá sněhová pokrývka cca 10 cm byla touto aplikací rozpuštěna. Žalovaný dále shrnul rozhodnou právní úpravu § 3, § 3g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (dále jen „zákon o zemědělství“), týkající se evidence zemědělské půdy. Z konstantní judikatury přitom plyne, že vydáním rozhodnutí o zařazení do LPIS (resp. Oznámení o provedení aktualizace evidence půdy) mohou být dotčena veřejná subjektivní práva žadatele, neboť byť to zákon o zemědělství výslovně nestanoví, nárok na přidělení dotace k pozemkům mají pouze ti, jejichž pozemky jsou vedeny v LPIS. Jelikož LPIS slouží právě pro účely poskytování dotací, rozhodnutím o zařazení do této evidence je v zásadě předurčeno následné rozhodnutí o přidělení dotace (podle rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 11 Ca 396/2006, ze dne 18. 10. 2007).

3. Pro posouzení podmínek pro poskytnutí dotace je tak nezbytné vycházet z účinků, ke kterým zákon o zemědělství váže účinky aktualizace evidence LPIS. Uvedený závěr tak nemůže změnit tvrzení žalobce o dřívější faktické změně uživatele příslušných DPB na společnost PATONG s. r. o. Účinnost dle LPIS byla u DPB 0704/15 a 0603/6 na původního uživatele - společnost žalobce až do 31. 1. 2018, nový uživatel byla zapsán s účinky od 1. 2. 2018. Navíc osoba Ing. Aleše Svobody, jednající za žalobce z pozice statutárního ředitele, byla v rozhodné době jediným jednatelem rovněž také ve společnosti PATONG s. r. o. (společnost žalobce – Plemenářské služby a.s. byla dále 100% společníkem ve společnosti PATONG s.r.o.), na kterou žalobce předmětné DPB v LPIS na základě uzavření smlouvy o podnájmu převedl. Obě firmy jsou tak prostřednictvím této osoby personálně propojeny. Právě s ohledem na případná účelová jednání směřující k obcházení podmínek dotací podle příslušného nařízení vlády, resp. vyhýbání se sankcím (v daném případě až vedoucí k zamítnutí dotace) je třeba podle žalovaného pro účely kontroly podmínek poskytování dotací vycházet z § 3 odst. 5 písm. a) ve vztahu § 3g odst. 11 zákona o zemědělství.

4. K námitce, že kontrolní orgán odmítl převzít záznam o hnojení provedený třetí osobou jako součást evidence hnojení odvolatele, který mu byl odvolatelem předložen, odvolací orgán konstatuje, že tato nová námitka je v rozporu s předchozími tvrzeními odvolatele i spisovým materiálem (zejména kontrolním protokolem č. 18000226 a č. 18000230, vyjádřením žalobce k námitkám ze dne 10. 5. 2018). Z nich vyplývá, že do ukončení kontroly na místě nebyla evidence hnojení žalobcem předložena, což žalobce nezpochybnil, naopak uváděl, že požadovanou evidenci nemohl vést, neboť v dané době nebyl uživatelem předmětných DPB. Jeho pozdější tvrzení v odvolání je tak nutné vyhodnotit jako ryze účelové. Navíc lze konstatovat, že i tato pozdější verze obrany uvedená v odvolání potvrzuje učiněná zjištění o tom, že žalobce navzdory stanovené povinnosti příslušnou evidenci hnojení nevedl. Vzhledem k výše uvedenému tak žalobce nesplnil podmínku stanovenou v § 9 odst. 2 písm. c) nařízení vlády, neboť kontrolnímu orgánu v průběhu kontroly na místě nepředložil předmětnou evidenci.

5. K možné podjatosti kontrolního pracovníka žalovaný uvedl, že námitku podjatosti měl žalobce podat v rámci námitek, které byly podány proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolech o kontrole č. 18000230, č. j. UKZUZ 011553/2018 a č. 18000226, č.j. UKZUZ 011474/2018. Z námitky podle žalovaného není jasné, jakým způsobem by mohla případná existence oprávnění k podnikání kontrolora ÚKZÚZ ve stejné oblasti jako žalobce (relevantní se jeví Zemědělská

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

výroba nebo Šlechtění a plemenitba skotu, prasat, koní, ovcí a koz) ovlivnit výsledek kontroly na místě, navíc za situace, kdy odvolatel samotná zjištění o tom, že se na předmětných DPB nachází digestát a že nebyla v rámci kontroly předložena evidence hnojiv vedená žalobcem, nečiní spornými. Žalovaný k tomu dále konstatoval, že hodnocení skutkových zjištění pro účely poskytování dotace provádí správní orgán I. stupně, proti němuž žádná námitka podjatosti vznesena nebyla, nikoliv pracovník ÚKZÚZ. Žalobce neuvedl žádné konkrétní důvody, pro které by kontrolní protokol vyhotovený ÚKZÚZ nemohl být podkladem ve správním řízení o žádosti o poskytnutí dotace.

III. Žaloba

6. Žalobce je toho názoru, že námitky, které uváděl proti kontrolnímu zjištění v protokolech o kontrole a následně v odvolání, jsou důvodné. Žalobce je přesvědčen, že došlo v průběhu řízení k porušení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), kdy je povinností správního orgánu umožnit vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, což nebylo žalobci umožněno a tím došlo ke zkrácení jeho práv.

7. V této souvislosti žalobce poukázal na přípis ze dne 21. 5. 2018, v němž bylo žalobci sděleno, že námitky, které žalobce vznesl v replice, budou projednány ve správním řízení, které bude zahájeno na základě zjištění z kontrol provedených u kontrolované osoby. Žalobce namítl, že mu vůbec nebylo oznámeno, že by nějaké správní řízení bylo zahájeno, současně žalobci nebylo umožněno uplatnit jakákoliv svá práva a žalobce pouze obdržel prvostupňové rozhodnutí ze dne 8. 4. 2019, č. j. SZIF/2019/0269026. V této souvislosti není žalobci jasné, jaké správní řízení mělo být zahájeno. Pokud se jednalo o řízení o žádosti ze dne 9. 5. 2018, pak dle názoru žalobce v tomto případě je řízení zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu (§ 44 odst. 1 správního řádu), tedy dne 9. 5. 2018 - žalobci zde nebylo umožněno se jakýmkoliv způsobem k podkladům pro rozhodnutí vyjádřit. Pokud přípisem ze dne 21. 5. 2018 bylo myšleno, že bude zahájeno další správní řízení na základě kontrolních zjištění, pak žalobce nebyl vůbec vyrozuměn o tom, že by na základě těchto kontrolních zjištění bylo nějaké správní řízení zahájeno. Je tedy otázkou jakým způsobem a v kterém správním řízení, došlo k vypořádání námitek žalobce, které žalobce v replice vznesl a které měly být dle přípisu, který žalobce obdržel, vypořádány právě ve správním řízení.

8. Pokud se týká samotných námitek z kontrolních zjištění ze dne 5. 2. 2018 má žalobce za to, že jeho námitky proti kontrolním zjištěním jsou důvodné. Pokud se týká první námitky, že žalobce nepředložil evidenci o použití hnojiv (včetně evidence pastvy hospodářských zvířat) v roce 2018, pak je k této okolnosti třeba uvést, že tato evidence byla předložena a byla vedena. Samotný žalobce v roce 2018 do dne provedené kontroly žádné hnojení neprováděl a hnojení prováděla jiná společnost, která vedla pro žalobce evidenci hnojení v souladu se zákonem, (tj. kdo provádí hnojení, vede i evidenci dle zákona o zemědělství, v té době už měla platnou nájemní smlouvu na pozemky), i když tyto byly ještě v LPIS evidovány na žalobkyni. Tato evidence byla předána žalobkyni a poté ji předložila kontrolnímu orgánu s tím, že zajistily vedení evidence hnojení třetí osobou, ale kontrolní orgán ji odmítl převzít. Evidenci použití hnojiv tedy žalobce zajistil prostřednictvím třetí osoby, a proto neporušil podmínku, že by o aplikaci hnojiv na předmětné pozemky nevedl evidenci hnojení.

9. Podle žalobce je absurdní tvrzení žalovaného, neboť říká, že pokud předloží kontrolovaná osoba evidenci hnojení na formuláři, kde není uveden zemědělec evidovaný v LPIS u těchto pozemků, tedy tento nevede evidenci hnojení, ačkoliv mu tento formulář zemědělec, který provádí hnojení, předává a popisuje kolik a kde a proč bylo hnojeno. Žalobce tedy evidenci vedl prostřednictvím osoby, která skutečně hnojení prováděla, což byla společnost PATONG s.r.o., o této skutečnosti byl kontrolní orgán informován, a proto také zahájil kontrolu i u této společnosti.

10. Pokud se týká aplikace hnojiv na sněhovou pokrývku, žalobce zdůraznil, že aplikaci hnojiv na předmětné pozemky neprováděl žalobce, ale PATONG spol. s.r.o. K aplikaci hnojiv na

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

předmětné pozemky došlo pouze z toho důvodu, že došlo k havárii lopatky míchadla do fermentoru na bioplynové stanici, kterou provozuje PATONG spol. s.r.o. a bylo tedy nutno odčerpat digestát tak, aby mohlo dojít k opravě závady. Odčerpání digestátu provedla společnost Agropt s.r.o. Vzhledem k tomu, že v daném případě se jednalo o odčerpání digestátu z důvodu havárie a jeho následné aplikaci třetí osobou (PATONG), nemohlo dojít k porušení povinností žalobce. Pokud totiž dojde k havárii, je možné digestát aplikovat na pozemky bez ohledu na klimatické podmínky. To, že byla jediným důvodem aplikace digestátu havárie v dofermontoru, žalobce uváděl od počátku kontroly, ale kontrolní orgán tuto námitku žalobce pomíjí ve svých stanoviscích.

11. Žalobce poukázal na závěr žalovaného, že aplikace byla provedena na sněhovou pokrývku, jejíž výška mělo dosahovat nejméně 7 cm. Toto zjištění se opírá o závěry meteorologické stanice, která je od místa aplikace vzdálena několik kilometrů. Přitom je obecně známou skutečností, že ať již výše sněhové pokrývky, či výše vodních srážek, které spadnou, se liší místo od místa a to již v horizontu několika stovek metrů. Dále žalobce poukázal i na okolnost, že dne 25. 1. 2018 mělo dojít k terénnímu šetření za účelem zjištění, zda došlo k aplikaci tekutého organického hnojiva na sněhovou pokrývku a při tomto terénním šetření byla jednak tato aplikace zjištěna a také to, že došlo k roztání sněhové pokrývky, s tím že na okolních pozemcích, kde k aplikaci nedošlo, se sněhová pokrývka nadále nacházela a to řádově ve vzdálenosti desítek až stovek metrů od místa aplikace. Přesto však v rámci terénního šetření výška sněhové pokrývky v daném místě změřena nebyla, respektive není žalobci známo, že by tak bylo učiněno, ale přesto bylo kontrolním orgánem vycházeno z toho, že byla provedena aplikace na sněhovou pokrývku, jejíž výše měla být 5 až 10 cm. Za této situace tedy podle žalobce nelze vycházet bez dalšího z toho, že skutečně v daném místě v době aplikace digestátu sněhová pokrývka přesahovala 5 cm. Dle názoru žalobce se tedy žalovaný řádným způsobem nevypořádal s námitkami žalobce, že v daném případě a období nešlo o klasickou aplikaci digestátu, ale o důsledek havárie, tato aplikace byla provedena třetí osobou v důsledku havárie.

12. Žalobce upozornil také na to, že vznášel námitku podjatosti vedoucího kontrolní skupiny, kterou blíže popsal již ve svém odvolání. Poukazoval na okolnost, že vedoucí kontrolní skupiny vlastnil živnostenský list, který jej opravňoval k podnikatelské činnosti ve stejném oboru, ve kterém prováděl kontrolu u žalobce, tedy dle názoru žalobce se jedná minimálně o střet zájmů, kdy dva podnikatelské subjekty se stejným předmětem činnosti provozují podnikatelskou činnost a současně jeden z těchto subjektů provádí kontrolu druhého subjektu pro potřeby státního orgánu. Žalobce je přesvědčen, že již tato okolnost brání řádnému provádění kontrolní činnosti a zjišťování objektivního stavu, a proto měl být vedoucí kontrolní skupiny vyloučen z kontrolní činnosti, což se však nestalo.

IV. Vyjádření žalovaného

13. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno ve správním řízení o poskytnutí dotace na podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření pro rok 2018 zahájeném na základě Jednotné žádosti podané žalobcem dne 9. 5. 2018. Řízení o poskytnutí dotace tedy bylo zahájeno úkonem žalobce. Bylo-li nebo mělo-li být na základě výsledků kontroly zahájeno řízení z moci úřední (patrně řízení o přestupku), není pro řízení o poskytnutí dotace relevantní. Takovou informací žalovaný nedisponuje. Z hlediska poskytování dotací je relevantní úprava zákona o zemědělství, v platném znění, nařízení vlády a relevantních přímo účinných předpisů Evropské unie.

14. V řízení o žádosti o poskytnutí dotace se, v souladu s čl. 92 nařízení Komise (EU) č. 1306/2013 a čl. 67 nařízení Komise (EU) č. 809/2014, zohledňují též výsledky kontrol týkající se dodržování příslušných požadavků a norem prováděné specializovanými kontrolními orgány. Podáním žádosti o dotaci na podopatření v rámci agroenvironmentálně - klimatických opatření se žalobce současně zavázal hospodařit v souladu s podmínkami oblasti minimálních požadavků pro použití

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

hnojiv v agroenvironmentálně - klimatických opatření uvedenými v části A oddílu I bodech 1 až 5 přílohy č. 1 k tomuto nařízení na dílech půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele (§ 9 nařízení vlády). Jde o minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, jejichž dodržování je pro žadatele v rámci agroenvironmentálně - klimatických opatření v souladu s čl. 28 odstavcem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 povinné.

15. Žalovaný shrnul, že v rámci tohoto řízení jsou podkladem pro vydání rozhodnutí také písemnosti kontrolního orgánu ÚKZÚZ z provedené kontroly na místě, tj. zejména protokol o kontrole, námitky žalobce proti kontrolnímu protokolu, a vypořádání těchto námitek žalobce. Žalobce tedy využil práva podat námitky proti kontrolním zjištěním. Žalobci byly v rámci tohoto řízení známy veškeré podklady, ze kterých žalovaný při posuzování žádosti vycházel. Neexistuje žádný dokument, který byl podkladem pro vydání rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dotaci z důvodu nevedení, resp. nepředložení evidence v souladu s § 9 odst. 2 písm. c) nařízení vlády, se kterým by nebyl žalobce již seznámen.

16. Žalovaný rovněž zdůraznil, že v průběhu kontroly na místě a ani do ukončení této kontroly nebyla evidence hnojení žalobcem předložena. Tuto skutečnost žalobce do odvolacího řízení ani nezpochybňoval, naopak uváděl, že požadovanou evidenci vést nemohl, neboť v dané době nebyl uživatelem předmětných dílů půdních bloků. Uvedené plyne zejména z kontrolních protokolů č. 18000226 a č. 18000230 a dále též z vyjádření žalobce k námitkám ze dne 10. 5. 2018. K dalším námitkám o tom, že kontrolní orgán odmítl záznam o hnojení převzít, námitce o tom, na koho byly předmětné pozemky evidovány v LPIS, otázce platné nájemní smlouvy na předmětné pozemky, podjatosti kontrolního orgánu odkázal žalovaný na vypořádání těchto námitek v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

17. K aplikaci hnojiv, resp. nepředložení požadované evidence s tím související došlo v době, kdy předmětné pozemky byly v LPIS vedeny na žalobce. Při poskytování dotací je ohledně podmínek jejich poskytnutí rozhodný stav v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství (LPIS), která slouží k ověřování správnosti údajů v žádosti o dotaci a také ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace. Žalovaný tak dospěl k závěru, že to byl právě žalobce, kterému byla stanovena povinnost evidenci předložit. Žalobce požadovanou evidenci objektivně nevedl, resp. nepředložil ji kontrolnímu orgánu během kontroly. Jak je uvedeno v rozhodnutí, jeho pozdější tvrzení správní orgán vyhodnotil jako účelová. Přitom již toto pochybení žalobce, tedy nepředložení evidence, mělo v souladu s § 30 odst. 1 písm. a) nařízení vlády za následek neposkytnutí dotace, resp. zamítnutí žádosti o platbu.

18. Pokud jde o námitky týkající se aplikace hnojiv na sněhovou pokrývku a porušení povinností v oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 nebo 3 nařízení vlády, žalovaný uvedl, že s ohledem na skutečnost, že již dřívější pochybení vedlo k neposkytnutí dotace, aplikace hnojiv nebyla důvodem pro zamítnutí žádosti. Posouzení této otázky tak na výsledek tohoto řízení nemělo vliv. Žalovaný nepovažuje za rozhodné, z jakého důvodu k aplikaci předmětných látek na půdu došlo. Důvod, pro který došlo k aplikaci hnojiv, nemá a ani nemůže mít vliv na to, že aplikaci měl žalobce zanést do příslušné evidence a tuto evidenci v rámci kontroly na místě předložit. Z tohoto důvodu nebylo pro účely poskytování dotací nezbytné se zabývat blíže tímto porušením, než jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, neboť uvedené nemohlo mít na výsledek (resp. výrok rozhodnutí) v tomto řízení vliv.

V. Další vyjádření žalobce

19. Žalobce podal k vyjádření žalovaného repliku. Uvedl, že dle zákona o hnojivech vede evidenci hnojení ten, kdo skutečně toto hnojivo aplikuje. V průběhu kontroly bylo doloženo a ze strany kontrolního orgánu nebylo zpochybněno, že ke dni provádění aplikace hnojiv byly pozemky, kde tato aplikace byla prováděna, již v pronájmu PATONG s.r.o. Dále bylo také doloženo, že digestát

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

byl aplikován, protože došlo k havárii tzv. dofermetoru, což v průběhu kontroly bylo doloženo a okolnost, že došlo k havárii, nebyla také ze strany kontrolního orgánu zpochybněna. Žalobci je známo, že do okamžiku převodu pozemku v tzv. LPIS je povinností žalobce zajistit evidenci hnojení. Z tohoto důvodu proto žalobce zajistil, aby PATONG s.r.o. zaevidovala v plném rozsahu množství aplikovaných hnojiv na předmětných pozemcích, tedy lze jednoznačně uvést, že společnost PATONG s.r.o. pro žalobce řádně vedla evidenci hnojiv. Předmětnou evidenci se zástupce snažil předat kontrolnímu úřadu, ale toto nebylo převzato, respektive převzetí bylo odmítnuto. Tuto okolnost mohou potvrdit účastníci jednání, které proběhlo za přítomnosti zástupců kontrolního orgánu. U tohoto jednání bylo celkem přítomno 11 osob, z čehož byly 2 osoby zastupující kontrolní orgán. Žalobce za této situace je přesvědčen, že ze strany žalobce řádně zajistil evidenci aplikace hnojiv a tedy z jeho strany nedošlo k porušení zákonných ustanovení.

VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze

20. Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (srov. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání tohoto rozhodnutí městský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (srov. § 75 odst. 1 s. ř. s.). Městský soud rovněž přitom podotýká, že obsah a kvalita žaloby v podstatě předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004 - 54, či ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012 - 42).

21. O věci městský soud rozhodl v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalovaný s tím vyjádřil souhlas a žalobkyně se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila (její souhlas byl tedy presumován). Městský soud taktéž neshledal důvod pro nařízení jednání z důvodu dokazování – veškeré pro věc rozhodné podklady jsou totiž součástí správního spisu, z něhož žalovaný vycházel a jehož postup je předmětem soudního přezkumu. Správním spisem se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 8/2008 - 117 ze dne 29. 1. 2009, č. 2383/2011 Sb. NSS).

22. Ze správního spisu vyplynuly následující skutečnosti.

23. ÚZKÚZ přijal dne 24. 1. 2018 telefonní oznámení starosty obce Jalubí, že ve dnech 23.1.- 24. 1. 2018 byly na pozemky, které obhospodařuje společnost žalobce v k. ú. Jalubí a Tlumačov, aplikován digestát (separát) z BPS Prusinky na sněhovou pokrývku.

24. Z jednotlivých záznamů o úkonu vyplývá, že kontrolní orgán - ÚZKÚZ dne 25. 1. 2018 na místě zjistil, že na DPB 0704/15 /36,24 ha/proběhla aplikace tekutého statkového hnojiva v takové míře, že souvislá sněhová pokrývka cca 10 cm byla touto aplikací rozpuštěna. Hnojivo nebylo zapraveno a docházelo k míchání s vodou, která vznikla rozpuštěním sněhové pokrývky. Tato směs dále odtékala mimo pozemek. Byl odebrán vzorek této směsi vody a hnojiva. Na výše uvedeném pozemku byly rovněž zjištěny dvě úložiště kalů z ČOV (bylo zakresleno a pořízena fotodokumentace). Dne 29. 1. 2018 další terénní kontrolou v k. ú. Jalubí kontrolní orgán zjistil, že tekuté statkové hnojivo na DPB 0704/15 (36,24 ha) v užívání žalobce není stále zapraveno do půdy (k tomu byla pořízena fotodokumentace). Po příjezdu do kanceláře byly telefonicky oznámeny společnosti žalobci skutečnosti o provedených úkonech předcházející kontrole a domluven termín kontroly hnojiv dle zákona a používání upravených kalů ČOV na zemědělské půdě na 5. 2. 2018. Dne 5. 2. 2018 tedy proběhla další kontrola na místě, při níž byl žalobce vyzván k předložení evidence hnojení za období leden 2018. Evidence nebyla do dne ukončení kontroly předložena. Při kontrole dne 5. 2. 2018 bylo zjištěno, že výše uvedené DBP byly převedeny na společnost PATONG s.r.o. Účinnost dle LPIS byla u DPB 0704/15 a 0603/6 až do 31. 1. 2018 na původního uživatele - společnost žalobce.

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

25. ÚZKÚZ skutková zjištění shrnul v protokolech o kontrole č. 18000226 a 18000230. Z nich navíc vyplývá, že žalobce v lednu 2018 aplikoval na pozemky, které obhospodařuje, digestát z BPS Prusinky prostřednictvím společnosti AGROPT spol. s r.o. diskovým aplikátorem HO VARIANT 600 /ZO 12191/ v celkovém množství 2356 m na ploše 235,65 ha /viz. souhrnný výkaz - Aplikace 4 - 25.1.2018/. V průběhu kontroly byl kontrolovaný subjekt ústně vyzván k předložení evidence hnojení za období leden 2018. Evidence nebyla do data ukončení kontroly předložena, žalobce porušil povinnost vést evidenci o použití hnojiv. Rovněž z protokolu vyplývá, že tímto jednáním nebyl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení. Protokol konstatuje velký a trvalý rozsah tohoto porušení, žalobci bylo strženo 26 bodů. Rovněž na těchto zemědělských pozemcích nebyl dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem. Protokol konstatuje velký a trvalý rozsah tohoto porušení, žalobci bylo strženo 22 bodů.

26. Žalobce proti kontrolním zjištěním podal námitky. Ty ÚKZÚZ vypořádal sdělením ze dne 2. 5. 2018, č .j. UKZUZ 036017/2018. Všechny námitky odvolatele byly zamítnuty. Aplikace digestátu byla provedena dne 23. 1. 2018, je uvedena i v záznamu o provedeném kontrolním úkonu ze dne 5. 2. 2018, jehož znění stvrdil zástupce kontrolované osoby svým podpisem bez jakýchkoliv výhrad nebo požadavků na doplnění. ÚKZÚZ odůvodnil neměření sněhové pokrývky tím, že při kontrole kontrolovaná osoba měla sdělit, že předloží záznam z nedaleké hydrometeorologické stanice, který však nedoložila a nebyl zaslán ani následně. Tento záznam nebyl kontrolnímu orgánu předán a nebyl zaslán ani následně jako příloha k podaným námitkám. Jeho převzetí, resp. odmítnutí převzetí není zaznamenáno ani v záznamu o provedeném kontrolním úkonu, jehož znění stvrdil zástupce kontrolované osoby svým podpisem bez jakýchkoliv výhrad nebo požadavků na doplnění. Z tohoto důvodu si ÚKZÚZ vyžádal od Českého hydrometeorologického ústavu údaj o výši sněhové pokrývky. Z fotodokumentace pořízené v průběhu kontroly bylo patrné, že kromě sněhové pokrývky v okolí místa aplikace je půda v místě aplikace přesycená vodou.

27. ÚKZÚZ znovu uvedl, že v době aplikace tekutého organického hnojiva byl uživatelem DPB v evidenci půdy podle uživatelských vztahů odvolatel (žalobce), a to až do dne 31. 1. 2018. K tomuto datu došlo k převodu užívání na společnost PATONG s.r.o., podle ÚKZÚZ šlo ale o účelový převod až po oznámení o zjištěné neshodě. Současně ÚKZÚZ uvedl, že záznam do evidence hnojení měl být kontrolovanou osobou proveden, neboť uživatelem předmětných DPB v evidenci půdy podle uživatelských vztahů byla prokazatelně až do dne 31. 1. 2018 právě kontrolovaná osoba. Dále v souhrnném výkazu aplikace, který byl získán od společnosti AGROPT spol. s.r.o., je ve sloupci „Mnž v ha“ nepochybně uvedena výměra, na kterou byl diskovým aplikátorem HO VARIANT 600 /ZO 12191/ aplikován digestát. Pakliže by docházelo pouze k přepravě hnojiva, je přinejmenším podivné, že je v tomto sloupci zaznamenána výměra půdy v hektarech. ÚKZÚZ neshledal věrohodné, že by k přepravě digestátu z jednoho skladu do druhého byl využit mechanizační prostředek (diskový aplikátor) sloužící primárně k aplikaci tekutých organických nebo statkových hnojiv.

28. Žalobce později poté podal u Státního zemědělského a intervenčního fondu (tj. u správního orgánu I. stupně) dne 9. 5. 2018 jednotnou žádost, v rámci níž mj. požádal o podporu v rámci agroenvironmentálně-klimatického opatření „ošetřování travních porostů“. Přílohou žádosti byl mj. seznam pozemků (v podobě označení dílčích půdních bloků - DPB) k žádosti o dotaci na ošetřování travních porostů o celkové rozloze 401,86 ha. Žádost včetně deklarace těchto ploch žalobce částečně změnil dne 2. 10. 2018 a 26. 10.2018; celková výměra takto ošetřovaných ploch poté činila 399,67 ha.

29. Správní orgán I. stupně o žádosti o dotaci na podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně - klimatických opatření pro rok 2018 rozhodl dne 8. 4. 2019, pod č. j. SZIF/2019/0269026, žádost o podporu zamítl.

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

30. Správní orgán I. stupně u několika DPB shledal rozdíl mezi žalobcem deklarovanou a skutečnou výměrou, případně rozdíl mezi deklarovanou a užívanou zařazenou výměrou, či uvedení v LPIS jiné kultury než trvalého travního porostu. V těchto skutečnostech shledal správní orgán I. stupně porušení podmínky § 9 odst. 2 písm. a) nebo § 9 odst. 3 nařízení vlády a podle článku 2 odst. 23 písm. b) nařízení Komise (EU) č. 640/2014, v platném znění, při poskytování dotace v roce 2018 nezohlednil uvedené rozdíly do zjištěné plochy. Byl také zjištěn rozdíl mezi deklarovanou plochou v žádosti a plochou zjištěnou v rámci administrativní kontroly (kontroly na místě). Tento rozdíl činil 0,62 ha, tj. zjištěný rozdíl nepřesáhl 3 % nebo 2 ha zjištěné plochy. Správní orgán I. stupně uvedl, že by proto postupoval podle čl. 18 odst. 6 nařízení komise (EU) 640/2014, v platném znění, a poskytl by žadateli dotaci pro rok 2018 na tu část výměry zemědělské půdy, na které žalobce výše uvedenou podmínku neporušil.

31. Správní orgán I. stupně dále uvedl, že na základě kontroly provedené ÚKZÚZ dne 5. 2. 2018 zjistil, že žadatel nepředložil v roce 2018 dozorovému orgánu evidenci o použití hnojiv (včetně evidence pastvy hospodářských zvířat). Tímto žadatel porušil podmínku podle § 9 odst. 2 písm. c) nařízení vlády. Fond proto postupoval podle § 30 odst. 1 písm. a) nařízení a žádost o poskytnutí dotace zamítl.

32. Krom uvedeného správní orgán I. stupně uvedl, že ÚKZÚZ dne 5. 2. 2018, kontrolou na místě zjistil, že na DPB 0704/15 (36,24 ha) a částečně i na 0603/6 (6,58 ha) proběhla aplikace tekutého organického hnojiva. Tato aplikace prokazatelně proběhla v období zákazu hnojení a na sněhovou pokrývku (5 - 10 cm), protože dne 25. 1. ve 12:00 hod. i přes výraznou oblevu a venkovní teplotu kolem 10 stupňů Celsia, byly všechny okolní pozemky pod sněhovou pokrývkou - viz. fotodokumentace. Aplikací hnojiva došlo k roztání sněhové pokrývky. Na obou DPB byl rovněž zjištěn návoz kalů z ČOV. Tato skutečnost byla žadateli oznámena doručením předmětného protokolu o kontrole dne 5. 3. 2018 a byla zaznamenána ve Zprávě o delegované kontrole UK0054426-2. Výše uvedeným jednáním žadatel porušil podmínku minimálních požadavků pro použití hnojiv HNOJ 1 (zákazu použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení) dle části A přílohy č. 1 nařízení vlády, v rozsahu velkém, se závažností malou a to trvale. Správní orgán I. stupně podle § 24 odst. 2 nařízení sečetl míru porušení každé dílčí kontrolované podmínky v rámci oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv ze Zprávy o delegované kontrole UK0054426 a stanovil celkově malé porušení. Správní orgán by tak za porušení v oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv podle § 24 odst. 4 písm. b) nařízení přidělil sankci 3.00 %.

33. Správní orgán I. stupně rovněž uvedl, že kontrolou České plemenářské inspekce dne 14. 11. 2018, číslo protokolu o kontrole 11247/2018-ČPI/Pos, bylo zjištěno, že: „Celkový počet zjištěných pohybů/hlášení od 01.01.2018 do 12.11.2018 je 3699. Rozsah byl stanoven z Pozdní hlášení do ÚE (45 hlášení). Závažnost byla stanovena z Pozdní hlášení do ÚE nad 40 dnů (14 hlášení).“ Tato skutečnost byla žadateli oznámena doručením předmětného protokolu o kontrole dne 30. 11. 2018 a byla zaznamenána ve Zprávě o kontrole CPI012194~1. Výše uvedeným jednáním žadatel nedbalostně porušil podmínku požadavku PPH 7/5 (nahlášení všech zvířat, která prošla hospodářstvím, do ústřední evidence do 7 dnů od události), dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 48/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu malém, se závažností střední a to odstranitelně. Zjištěná sankce za tento požadavek tak činí 1.00 %. Správní orgán I. stupně by tak, podle § 6 nařízení vlády č. 48/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, použil pro účely dalšího vyhodnocení v rámci jedné oblasti pravidel podmíněnosti snížení ve výši 1.00 %, neboť za oblast pravidel podmíněnosti (Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin) se, v rámci porušení požadavků bez opakování, jedná o snížení s nejvyšším procentním hodnocením. Na základě výše uvedeného, by Fond sečetl procentní snížení za porušení požadavků bez opakování v oblastech kontrol podmíněnosti v souladu s čl. 74 odst. 1, prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014, v platném znění, takto: - za oblast řízení - Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin - 1.00 %, součet procentních snížení tak činí 1.00 %.

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

34. Dále správní orgán I. stupně uvedl, že žalobce na DPB 510-1160 5817/4 (15,76 ha), 530-1160 2602/2 (14,11 ha), 530-1170 0102/2 (18,53 ha), 530-1170 2102 (20,88 ha), 530-1170 2103/2 (17,34 ha), 530-1170 3507/4 (14,05 ha) v rámci podopatření ošetřování travních porostů, titulu obecná péče o extenzivní louky a pastviny (D1) ponechal při první seči nepokosenou plochu dle § 18 nařízení. Správní orgán I. stupně by na těchto DPB podle § 23 odst. 2 nařízení navýšil sazbu dotace o 280,89 Kč/ha.

35. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání zamítl, obsah napadeného rozhodnutí byl již rekapitulován ze shora.

36. Městský soud vycházel při posouzení věci z následující právní úpravy.

37. Podpora zemědělců v rámci agroenviromentálně - klimatického opatření vyplývá obecně z článku 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Obecná pravidla k poskytování dotací mj. z Programu rozvoje venkova /do jehož okruhu dle § 2c odst. 2 písm. b) zákona o zemědělství spadá podpora zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesního hospodářství, včetně zpracovatelských odvětví vyplývají/ vyplývají z ustanovení § 3 zákona o zemědělství. Další procesní pravidla, která se uplatní v řízení o dotaci před správním orgánem I. stupně, vyplývají z § 11 a násl. zákona č. 265/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. K provedení uvedeného v podmínkách české právní úpravy vláda dle § 2c odst. 5 zákona o zemědělství a § 1 odst. 3 zákona o Zemědělském a intervenčním fondu vydala nařízení č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření.

38. Podle § 2 písm. d) nařízení vlády je jedním z agroenviromentálně - klimatických opatření právě i ošetřování travních porostů. Ustanovení § 3 nařízení vlády upravuje náležitosti žádosti o zařazení zemědělce do podopatření a § 16 nařízení vlády podmínky pro toto zařazení. Bližší podmínky provádění podopatření ošetřování travních porostů poté upravuje § 19 nařízení vlády (včetně povinností, které se na žadatele přitom vztahují).

39. Ustanovení § 9 nařízení vlády poté upravuje věcná pravidla a podmínky pro žádost o poskytnutí dotace v rámci agroenviromentálně - klimatických opatření. Ustanovení § 23 nařízení vlády upravuje sazby dotace, ustanovení § 24 - § 33 nařízení vlády stanovují pravidla pro vyhodnocení porušení podmínek oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (§ 24), nesplnění podmínek provádění jednotlivých podopatření (§ 25 a násl.) včetně úplného neposkytnutí dotace podle § 30 nařízení vlády, vyřazení z podopatření a vrácení dotace (§ 33).

40. Žalobce předně namítl, že řízení před správním orgánem I. stupně bylo zatíženo závažnými procesními vadami, v této souvislosti namítl, že nebyl seznámen s podklady rozhodnutí.

41. Řízení o žádosti žalobce bylo zahájeno podáním žádosti dne 9. 5. 2018. Tu podal žalobce v rámci jednotné žádosti se všemi náležitostmi na formuláři pro příslušný kalendářní rok 2018. Nezbytný rozsah podkladů byl takto žadateli znám předem, tj. v rámci, který vymezil formulář správního orgánu I. stupně. Žalobce žádost podal jako úplnou se všemi náležitostmi, je nesporné, že nebyl následně vyzván k odstranění vad či např. k doplnění žádosti postupem podle ustanovení § 3 odst. 4 zákona o zemědělství.

42. Podle § 11 odst. 3 zákona o Zemědělském a intervenčním fondu se na řízení o poskytnutí dotace a rozhodování v něm nevztahují lhůty pro vydání rozhodnutí, ustanovení o povinnosti umožnit účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, ustanovení o vyrozumění účastníků řízení o provádění důkazů mimo ústní jednání, ustanovení o provedení záznamu o provedení důkazu listinou a ustanovení o vydání usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě podle správního řádu.

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

43. Z napadeného rozhodnutí i z rozhodnutí správního orgánu I. stupně se podává, že v případě žalobce byla žádost zamítnuta na základě podkladů z kontroly, které žalobce sám správnímu orgánu I. stupně neposkytl a u nichž nevěděl, že jsou součástí spisu (týkajícího se žádosti o dotaci pro rok 2018). Na druhou stranu žalobce jistě věděl, že neplnění povinností dle nařízení vlády může vést k zamítnutí žádosti o dotaci, a že od února 2018 mohou být správnímu orgánu I. stupně k dispozici podklady z kontroly. Tyto podklady byly přitom žalobci známy a procesní obranu proti nim v rámci kontroly – ve formě námitek proti kontrolním zjištěním - uplatnil. V samotném řízení o dotaci navíc svou procesní obranu uplatnil alespoň v odvolání, když prakticky totožnými argumenty znovu rozporoval skutková zjištění z kontroly. Svá procesní práva a obranu tedy žalobce mohl v návaznosti na jednotlivé úkony kontrolního orgánu i prvostupňového rozhodnutí uplatnit dostatečně. Jakkoli tedy nebyl žalobce v rámci řízení o žádosti o dotaci seznámen s podklady (byť v souladu s ustanovením § 11 odst. 3 zákona o Zemědělském a intervenčním fondu ani být nemusel), městský soud neshledal, že by šlo o vadný postup správního orgánu I. stupně, který by mohl mít za následek zkrácení procesních práv žalobce natolik, aby prvostupňové rozhodnutí bylo z tohoto důvodu nezákonné.

44. Pokud žalobce poukazuje na přípis ze dne 21. 5. 2018, v němž kontrolní orgán odkázal vypořádání repliky žalobce proti vypořádání námitek ze strany ÚZKÚZ na další navazující správní řízení, to nic nemění na skutkových zjištěních vycházejících z kontrolních závěrů. Pokud žalobce v této replice (kterou uplatnil v roce 2018) vznesl nějaké relevantní argumenty proti kontrolním závěrům a ty by nebyly vypořádány, mohl je nepochybně uplatnit taktéž později v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí či nyní v žalobě. Z odvolání ani ze žaloby však nevyplývá, že by žalobce uplatnil proti kontrolním zjištěním nějakou novou námitku, kterou by kontrolní orgán - ÚZKÚZ již dříve nevypořádal. Jak správně podotkl žalovaný, námitky proti kontrolním zjištěním, odvolací či žalobní námitky jsou prakticky totožného charakteru. Nezbývá proto než uzavřít, že pokud sám žalobce v projednávané věci další námitky proti kontrolním zjištěním ÚZKÚZ již později neuplatnil, na skutkových závěrech, z nichž vycházel správní orgán I. stupně či žalovaný při rozhodování, to nemůže nic změnit.

45. Pokud si žalobce v době žaloby nebyl vědom, jaké správní řízení v návaznosti na kontrolní zjištění mělo být zahájeno, městský soud se shoduje se žalovaným, že takovým navazujícím řízením mohlo být řízení o přestupku. V projednávané věci jde však o to, že žalobci byla zamítnuta žádost o dotaci pro porušení povinností žadatele, které vyplývají z nařízení vlády. Případná správní odpovědnost za protiprávní jednání žalobce tak není pro podstatu projednávané věci rozhodná.

46. Žalobce v odvolání i v žalobě namítl, že vedoucí člen kontrolní skupiny byl podle jeho názoru podjatý. To odůvodnil tím, že tento člen kontrolní skupiny má prakticky obdobný předmět podnikání jako žalobce. Současně však žalobce ani v žalobě ani v odvolání neuvedl, jaké konkrétní skutečnosti by měly na základě uvedeného důvodu svědčit proti nestrannosti člena kontrolní skupiny. Není tak jasné, jak by podnikání člena kontrolní skupiny mělo ovlivnit konstatování objektivního nálezu na místě, který zjistila, zdokumentovala a konstatovala kontrolní skupina (v různých fázích kontroly postupně až tří) několika osob – pracovníků ÚZKÚZ (Ing. Vlastimil Trčka, Mgr. Tomáš Kapinus, Ing. Iva Rambousková), zda by výsledný nález na místě např. byl nepravdivý, tendenčně zkreslený, neúplný nebo s cílem poškodit žalobce a získat tak na jeho úkor dotaci. Námitka žalobce o podjatosti kontrolního orgánu je tak ve skutečnosti blanketní a nekonkrétní a nevyplývá z ní, že by namítaná osoba měla mít na výsledku řízení zájem (srov. požadavky ustanovení § 14 správního řádu ve spojení s § 28 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole). S vypořádáním této námitky žalovaným se proto městský soud ztotožnil.

47. Pokud jde o podstatu věci, ze správního rozhodnutí I. stupně vyplývá, že žalobci byla zamítnuta žádost o dotaci z důvodu, že kontrolnímu orgánu vůbec nepředložil evidenci o použití hnojiv (včetně evidence pastvy hospodářských zvířat). Jak již bylo konstatováno, správní orgán I. stupně

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

vycházel z toho, že na předmětných DPB byl v evidenci půdy LPIS veden žalobce a to až do dne 31. 1. 2018. Tvrzení žalobce o hnojení a užívání předmětných DPB 3. osobou považoval za účelové, neboť k tomu předložení (doložené podnájemní smlouvou) došlo až následně dne 5. 2. 2018, tj. po dni 29. 1. 2018, kdy byl žalobce s tímto zjištěním kontrolního orgánu seznámen telefonicky.

48. Obecně podle § 3 odst. 5 písm. a) zákona o zemědělství platí, že jestliže se dotace poskytuje, případně podmínka jejího poskytnutí se vztahuje na zemědělskou půdu, popřípadě na zalesněnou půdu, která byla v evidenci půdy podle § 3a vedena jako zemědělsky obhospodařovaná půda se zemědělskou kulturou stanovenou nařízením vlády podle § 3i, při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán z evidence využití půdy vedené podle tohoto zákona, přičemž nepřihlíží k údajům o výměře parcel a druhu pozemků vedených podle zvláštního právního předpisu.

49. Tomu odpovídá ustanovení § 3a odst. 1 zákona o zemědělství, podle něhož evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a), ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pro evidenci pěstování geneticky modifikované odrůdy (§ 2i), pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně, pro evidenci pěstování máku setého a konopí a pro evidenci území určeného k řízeným rozlivům povodní.

50. Změna uživatele zemědělské půdy obecně možná je, neboť podle § 3g odst. 1 písm. b) zákona o zemědělství je uživatel povinen Fondu (správnímu orgánu I. stupně) na jím vydaném formuláři ohlásit skutečnost, že došlo ke změně uživatele dílu půdního bloku. Podle § 3g odst. 11 zákona o zemědělství právní účinky provedené aktualizace evidence půdy na základě ohlášení změny uživatelem podle odstavce 1 nastávají nejdříve dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy Fond změnu v evidenci půdy provede, a nejpozději pátým dnem od doručení ohlášení podle odstavce 1, nebo nastávají později, jestliže to vyplývá ze zjištěných důkazů.

51. Konstrukce žádosti o dotaci je poté taková, že žadatelem o dotaci je ten, kdo:

- je zařazen do příslušného podopatření podle § 3 odst. 5 a do tohoto podopatření je zařazen také díl půdního bloku uvedený v žádosti o zařazení, - hospodaří a zaváže se hospodařit v souladu s podmínkami oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv v agroenvironmentálně-klimatických opatření uvedenými v části A oddílu I bodech 1 až 5 přílohy č. 1 k tomuto nařízení na dílech půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele, s dalšími podmínkami podle nařízení vlády

- v případě použití hnojiv a statkových hnojiv vede evidenci hnojení v souladu se zákonem o hnojivech a uchovává tuto evidenci pro potřeby kontroly prokazující poskytnutí a užití dotace minimálně po dobu 10 let /srov. § 9 odst. 2 písm. a) – c) nařízení vlády/.

52. Podmínkou zařazení do příslušného podopatření podle § 3 odst. 5 nařízení vlády je přitom to, že tento žadatel obhospodařuje zemědělskou půdu vedenou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství na žadatele.

53. Podmínky dotace tak, jak jsou konstruovány, se tedy vztahují na osobu žadatele. Ten tedy musí vykonávat hospodaření na pozemcích, které jsou evidovány na něj, a také ten musí dodržovat povinnosti dle zákona o zemědělství, prováděcího nařízení vlády včetně povinností týkající se užívání hnojiv včetně související evidence. Správní orgán I. stupně poté nepochybně je oprávněn v rámci posouzení žádosti o dotaci oprávněn posoudit, jak žalobce coby žadatel o dotaci na jím obhospodařovaných pozemcích plnil citované povinnosti.

54. Skutková zjištění vycházejí z toho, že žalobce byl jako hospodář (uživatel) evidován na předmětných DP do 31. 1. 2018, teprve později byla jako hospodářem zaevidována třetí osoba. V době nálezu digestátu na DPB v závěru ledna 2018 byl jako uživatel předmětných DPB veden právě žalobce, na k němu vedených DPB tedy došlo k aplikaci hnojiva. Pokud žalobce namítl, že

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

faktickým uživatelem DPB v tuto dobu byla třetí osoba PATONG s. r. o., městský soud takovou obhajobu neshledal věrohodnou. Žalobce takto namítá rozpor faktického a právního stavu zápisu evidence půdy, přičemž bylo pouze na něm, aby evidenci zemědělské půdy, pakliže smlouva o podnájmu uvedených DPB byla sjednána už dne 19. 1. 2018 (je součástí správního spisu, pozn. městského soudu), včas uvedl do souladu s touto smlouvou. Jak bylo výše citováno, dle § 3g odst. 11 zákona o zemědělství zápis změny v užívání není dlouhotrvající a administrativně náročná procedura, prakticky by měla proběhnout v řádech dnů od oznámení (nikoliv však zpětně). Změna v evidenci užívání však nastala až později od 1. 2. 2018 a kontrolnímu orgánu byla oznámena a doložena dne 5. 2. 2018. Městský soud proto uzavírá, že není pochyb o tom, že u předmětných DPB byl jako hospodář (uživatel) zapsán žalobce do 31. 1. 2018, právě on měl tedy v období na předmětných DPB plnit všechny podmínky žadatele dotace včetně povinnosti předložit evidenci hnojiva, což zcela příhodně bylo hodnoceno v rámci žádosti o dotace.

55. Rozhodné poté je, že příslušnou evidenci žalobce nepředložil vůbec nejen k předmětným DPB, ale ani i k ostatním DPB, které obhospodařoval i nadále a např. je později deklaroval v žádosti ať už jako zemědělskou půdu či travní porosty. Žalobce tedy evidenci hnojení zjevně nevedl.

56. Městský soud se tedy ztotožnil se správním orgánem I. stupně i se žalovaným, že zůstalo nezpochybněno, že porušení povinnosti dle § 9 odst. 2 písm. c) nařízení vlády bylo nutno přičítat přímo žalobci, a že bylo takto i prokázáno. Žádost žalobce o dotaci tak byla správně zamítnuta podle § 30 odst. 1 písm. a) nařízení vlády.

57. Pokud žalobce rozporuje zjištění správních orgánů o výšce sněhové pokrývky, na kterou byl aplikován digestát, městský soud uvádí, že kontrolní orgán si pro své závěry vyžádal konkrétní podklady - od nedaleké hydrometeorologické stanice ze Starého Města, která konstatovala, že v době nálezu byla sněhová pokrývka 5 - 7 cm, kontrolní orgán disponoval také fotodokumentací z místa nálezu, jež prokazuje v okolí souvislou sněhovou pokrývku a v místě aplikace půdu přesycenou vodou. Kontrolní zjištění rovněž konstatují, že v době nálezu byla postižená plocha bez sněhové pokrývky, zatímco v okolí se sněhová pokrývka nacházela. Je tedy logické, že důsledkem aplikace digestátu bylo právě roztání sněhové pokrývky. Žalobce k uvedenému přitom jen pasivně polemizuje se zdokumentovanými skutkovými zjištěními, aniž by jako jejich protiváhu nabídl věrohodné protiargumenty a podklady. Taková procesní obrana však nijak nezpochybňuje skutková zjištění, která jsou obsažena v kontrolních protokolech, resp. ve vypořádání námitek.

58. Konkrétní výška sněhu, na níž bylo aplikováno hnojivo, pak není pro věc rozhodná a stejně tak není rozhodné, kdo aplikoval digestát na místo a zda aplikace byla způsobena v důsledku havárie vozidla na daném místě nebo následkem cíleného hnojení. Městský soud ve shodě se žalovaným konstatuje, že žádost byla zamítnuta z toho důvodu, že žalobce nevedl (a nepředložil) evidenci hnojení v rozporu s povinností podle § 9 odst. 2 písm. c) nařízení vlády, přičemž on k tomu byl povinen. Správní orgán I. stupně zde však hodnotil, že k aplikaci hnojiva došlo v období a v místě, kdy tomu nemělo dojít (tj. zákazu použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení a zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem v rozporu dle části A přílohy č. 1 nařízení vlády). Správní orgán I. stupně a žalovaný pak porušení této povinnosti výslovně hodnotily jen z toho pohledu, o kolik by v důsledku porušení této povinnosti snížily dotaci (3 % sankce); na zamítnutí žádosti z důvodu porušení povinnosti dle § 9 odst. 2 písm. c) nařízení vlády to však nemělo žádný vliv.

VI. Závěr a náklady řízení

59. Městský soud se z výše uvedených důvodů neztotožnil se žádnou žalobní námitkou, žaloba je tedy nedůvodná a městský soud proto zamítl žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 8. února 2021

JUDr. Ing. Viera Horčicová

předsedkyně senátu

Shodu prvopisu potvrzuje I. S.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru