Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 142/2016 - 32Rozsudek MSPH ze dne 03.11.2016

Prejudikatura

2 As 198/2015 - 20

1 Azs 281/2015 - 34


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 10A 142/2016 - 32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jiřího Lifky ve věci žalobce: N. N. H., státní příslušnost Vietnamská socialistická republika, zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu v řízení o žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu podané dne 4. 6. 2015,

takto:

I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat do 90 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnutí o žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu podané dne 4. 6. 2015.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 10.228,- Kč, a to k rukám Mgr. Marka Sedláka, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobou proti nečinnosti správního orgánu se žalobce domáhá, aby soud žalovanému uložil vydat do 30 dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí o jeho žádosti o povolení k trvalému pobytu.

Žalobce tvrdí, že dne 4.6.2015 podal na Zastupitelském úřadu České republiky v Hanoji (dále jen „zastupitelský úřad“) žádost o povolení k trvalému pobytu. Lhůta pro vydání rozhodnutí o této žádosti již marně uplynula, avšak o žádosti dosud rozhodnuto nebylo. Proto žalobce podal žádost o provedení opatření proti nečinnosti, jíž nebylo vyhověno. Žalobce dále uvádí, že mu podaná žádost byla zastupitelským úřadem proti jeho vůli vrácena, avšak tento nezákonný postup nemůže nic změnit na tom, že podáním žádosti bylo řízení zahájeno a dosud nebylo ukončeno.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Nezpochybnil, že žádost byla žalobcem dne 4.6.2015 na zastupitelském úřadu podána, avšak žalovaný se o této skutečnosti dověděl až v srpnu 2016. Proto dne 24.8.2016 zahájil řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu, a to jen na základě podkladů, které měl k dispozici. Dne 29.8.2016 zaslal žalovaný právnímu zástupci žalobce výzvu k prokázání zmocnění k zastupování, k čemuž mu poskytl lhůtu 5 dnů. Dne 10.9.2015 zaslal žalovaný žalobci výzvu k odstranění vad žádosti, přičemž usnesením z téhož dne určil žalobci lhůtu k odstranění vad žádosti v délce 35 dnů od doručení usnesení a na tuto dobu řízení přerušil. Žalovaný uzavřel, že podniká kroky k tomu, aby mohl v zahájeném řízení řádně pokračovat a vydat rozhodnutí ve věci samé.

Ze správního spisu plynou následující, pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti.

Žalobce dne 18.6.2015 podal osobně na zastupitelském úřadu stížnost proti postupu zaměstnance úřadu. Jako přílohu stížnosti přiložil žádost o povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Přípisem ze dne 18.6.2015 zastupitelský úřad žalobci sdělil, že stížnost považuje za nedůvodnou a žádost o povolení k trvalému pobytu mu vrátil.

Dne 8.6.2016 podal žalobce k Ministerstvu vnitra, Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) žádost o učinění opatření proti nečinnosti. Usnesením Komise ze dne 27.7.2016, č. j. MV-85412-4/SO-2016, nebylo tomuto návrhu vyhověno, neboť bylo zjištěno, že žalobce žádost o pobytové oprávnění nepodal osobně, jak mu ukládá ustanovení § 169 odst. 16 zákona o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Ke splnění povinnosti podat žádost osobně totiž nemůže být dostatečné, pokud žadatel jedná u správního orgánu s jinou než úřední osobou. To platí zejména proto, že jiná než úřední osoba není oprávněna zkontrolovat totožnost žadatele, a tedy nelze ověřit, zda žádost skutečně byla podána osobně. Pokud tedy žalobkyně svou žádost předala prostřednictvím své právní zástupkyně v prostorách recepce, nelze ověřit, že skutečně došlo k osobnímu podání žádosti. Řízení tedy nebylo zahájeno, a proto žalovaný není nečinný.

Městský soud v Praze věc v souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. posoudil podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Dle § 51 odst. 1 s. ř. s. bylo rozhodnuto bez nařízení ústního jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce po poučení soudem nevyjádřil nesouhlas.

Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat toho, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo vydat osvědčení.

Nejprve se soud zabýval splněním podmínek řízení. Žalobce ve stejné věci podal žalobu proti nečinnosti k Městskému soudu v Praze již dne 3.6.2016, avšak o této žalobě bylo rozhodnuto usnesením městského soudu ze dne 26.8.2016, č. j. 6 A 97/2016-18, tak, že řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby. V době rozhodování soudu v této věci tedy již neexistovala překážka litispendence, a proto nebyl důvod k jejímu odmítnutí podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Lze též konstatovat, že žalobce splnil podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany před nečinností ve správním řízení, neboť před podáním žaloby podal žádost o opatření proti nečinnosti, které nebylo vyhověno.

Mezi žalobcem a žalovaným je nesporné, že řízení ve věci bylo zahájeno, a proto by bylo nadbytečné, aby se soud zabýval úvahami Komise o tom, že řízení zahájeno nebylo. Sporné však je, kdy k zahájení řízení došlo. Zatímco žalobce uvedl, že k zahájení řízení došlo dne 4.6.2015, žalovaný uvedl, že řízení zahájil až poté, co se o podání žádosti dověděl, tedy dne 24.8.2016.

Soud se v otázce okamžiku zahájení řízení ztotožnil s tvrzením žalobce. Řízení ve věci žádosti o pobytové oprávnění je z povahy věci řízením o žádosti, nikoliv řízením zahajovaným z moci úřední. Podle § 44 odst. 1 správního řádu je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. V případě žádosti o povolení k trvalému pobytu je situace specifická, neboť orgánem příslušným k vedení řízení je dle § 165 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců Ministerstvo vnitra, avšak podle § 169 odst. 13 téhož zákona byl žadatel povinen žádost podat prostřednictvím zastupitelského úřadu ve svém domovském státě. Jak ovšem plyne z již ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy je žádost podána zastupitelskému úřadu (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30.4.2015, č. j. 7 Azs 282/2014-48, a ze dne 3.6.2016, č. j. 5 Azs 85/2016-22). Od okamžiku zahájení řízení je za řízení procesně odpovědný žalovaný, a to bez ohledu na to, zda se o podání žádosti fakticky dověděl. Případný nesprávný úřední postup zastupitelského úřadu jde k tíži žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.3.2016, č. j. 1 Azs 281/2015-34). Lze tedy uzavřít, že řízení bylo zahájeno dne 4.6.2015, kdy žalobce žádost podal.

Dále bylo třeba zkoumat, zda v řízení uplynula zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí. Podle ustanovení § 169 odst. 1 písm. b) činí lhůta k rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu 180 dnů. Bylo-li tedy řízení zahájeno dne 4.6.2015, skončila lhůta k vydání rozhodnutí ve věci dne 31.12.2015. Žalovaný však rozhodnutí ve věci doposud nevydal, a tedy je nezákonně nečinný. Na tento závěr nemá vliv skutečnost, že řízení je v současné době přerušeno podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu. Podle § 65 odst. 1 věty třetí a čtvrté správního řádu „[l]hůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1“. Důvod uvedený v § 64 správního řádu, tedy vydání výzvy k odstranění nedostatků žádosti, nastal v nyní projednávané věci dne 10.9.2016. Tehdy však již z povahy věci nemohlo dojít ke stavění lhůty k vydání rozhodnutí, která uplynula dne 31.12.2015. Pokud správní orgán řízení přeruší teprve v okamžiku, kdy již je nezákonně nečinný, nemůže dojít k jakémusi navrácení již uplynulé lhůty k vydání rozhodnutí.

Z výše uvedeného plyne, že žaloba je důvodná. Proto soud podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému vydat rozhodnutí ve věci, a to ve lhůtě 90 dnů od právní moci rozsudku. Soud při stanovení lhůty vycházel z toho, že bude třeba před vydáním rozhodnutí ve věci samé provést v zásadě celé správní řízení, k čemuž by lhůta 30 dnů, již navrhl žalobce, nebyla dostatečně dlouhá. Žalovaný však v řízení již způsobil značné průtahy, a tedy je jeho povinností rozhodnout o žádosti žalobkyně bez zbytečného odkladu, k čemuž mu musí postačovat lhůta 90 dnů, tedy poloviční doba oproti lhůtě stanovené zákonem.

Výrok o nákladech řízení vychází ze skutečnosti, že žalobce byl v řízení plně úspěšný, a tak mu oproti žalovanému náleží náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce předně uhradil soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč. Další jeho náklady tvoří odměna advokáta za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy převzetí právního zastoupení ve věci a podání návrhu ve věci samé. Podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu činí výše odměny za jeden úkon právní služby 3.100,-Kč (2 x 3.100 = 6.200). Náhrada hotových výdajů pak dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu tvoří 300 Kč za každý úkon (2 x 300 = 600). Odměna advokáta tak činí 6.800,- Kč a DPH ve výši 21 %, celkem tedy 8.228,- Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem tedy žalobkyni vznikly náklady ve výši 10.228,- Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 3. listopadu 2016

JUDr. Ing. Viera Horčicová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru