Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 135/2020 - 9Usnesení MSPH ze dne 13.01.2021

Prejudikatura

7 Aps 3/2008 - 98

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 Afs 17/2021

přidejte vlastní popisek

10 A 135/2020 - 9

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové, a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci

žalobkyně: V30 s.r.o.

sídlem Vnější 920/30, Praha 4 zastoupena Mgr. Janem Bičištěm, advokátem sídlem Rasochy 67, Uhlířská Lhota

proti

žalovanému: Státní zemědělský intervenční fond sídlem Ve Smečkách 801/33, Praha 1

v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v zahájení řízení o vrácení dotace poskytnuté v rámci opatření Zahájení činnosti mladých zemědělců, k němuž došlo přípisem žalovaného ze dne 15. 10. 2020, č. j. SZIF/2020/0611680, eventuálně označené jako žaloba proti rozhodnutí,

takto:

I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se domáhala určení, že v záhlaví uvedený přípis žalovaného, jímž byla informována o zahájení řízení o vrácení dotace v rámci Programu rozvoje venkova ČR pro zahájení činnosti mladých zemědělců ve výši 607 972 Kč, představuje nezákonný zásah. Pro případ, že soud přípis o zahájení řízení nebude pojmově považovat za zásah, ale rozhodnutí, žalobkyně svůj návrh označila jako žalobu proti rozhodnutí.

2. Žalobu je třeba odmítnout pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, neboť žalobkyně za zásah označila úkon správního orgánu, který jím již na první pohled být nemůže. 3. V žalobě na ochranu před nezákonným zásahem je podle 84 odst. 3 písm. a) s. ř. s. třeba označit zásah, proti němuž se žalobce ochrany domáhá. Podle § 82 s. ř. s. může zásahovou žalobu podat „[k]aždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem … správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo“.

4. Jak uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008 - 98, č. 2206/2011 Sb. NSS, „zásahová žaloba chrání proti jakýmkoli … aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení“. Žalobkyně však brojí právě proti pouhému procesnímu úkonu žalovaného, který sám o sobě do její právní sféry nezasahuje. Úkon správního orgánu, jímž bylo zahájeno řízení z moci úřední, nemá sám o sobě donucující povahu, a nemůže tedy představovat zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2011, č. j. 2 Aps 4/2010 - 63, body 23 až 25). Zamezit vedení správního řízení prostřednictvím zásahové žaloby nelze (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2009, č. j. 8 Aps 6/2007 - 256).

5. Je pravda, že zásahem může být zahájení některých jiných postupů, než je správní řízení, například daňové kontroly či postupu k odstranění pochybností. Tak tomu je ale právě proto, že výsledkem těchto postupů nemusí být vždy vydání správního rozhodnutí, proti němuž by se mohl daňový subjekt bránit žalobou (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2012, č. j. 1 Ans 10/2012 - 52, č. 2729/2013 Sb. NSS). V případě zahájení řízení o vrácení dotace je však zřejmé, že samotným zahájením řízení žalobkyni není uložena žádná povinnost, ani není jinak zasaženo do její právní sféry. Pokud bude v řízení rozhodnuto o vrácení dotace, bude moci žalobkyně proti rozhodnutí vydanému v posledním stupni podat žalobu podle § 65 odst. 1 s. ř. s., v níž bude moci namítat i vady předcházejícího správního řízení. Přístup žalobkyně k soudu je tedy zajištěn.

6. Uvedené závěry nemůže zvrátit ani argumentace žalobkyně, že zahájené řízení bude téměř jistě ukončeno rozhodnutím o vrácení dotace. I kdyby byla pravda, že je takový výsledek řízení nanejvýš pravděpodobný, jak žalobkyně tvrdí, nic to nemění na skutečnosti, že zásah do práv žalobkyně bude představovat až vlastní rozhodnutí, bude-li vydáno, nikoliv již zahájení řízení.

7. Je tedy zřejmé, že žalobkyně označila za zásah úkon správního orgánu, který pojmově zásahem být nemůže. Judikatura Nejvyššího správního soudu v současné době zastává stanovisko, že v takovém případě je třeba žalobu odmítnout pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2019, č. j. 7 As 44/2019 - 21, bod 12; ze dne 18. 7. 2019, č. j. 2 As 153/2019 - 16, bod 11; a ze dne 19. 11. 2020, č. j. 8 As 34/2020 - 100, bod 89).

8. Žalobkyně sice pro případ, že soud nebude napadený akt žalovaného považovat zásah, svou žalobu označila za žalobu proti rozhodnutí. Taková žaloba by však nebyla přípustná, neboť oznámení o zahájení řízení z úřední povinnosti zjevně není rozhodnutím po formální, ani materiální stránce (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, č. j. 6 A 25/2002 - 42, č. 906/2006 Sb. NSS).

9. Z výše uvedených důvodů soud žalobu prvním výrokem tohoto usnesení odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 10. Druhým výrokem tohoto usnesení bylo v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 13. leden 2021

JUDr. Ing. Viera Horčicová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru