Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 126/2010 - 37Rozsudek MSPH ze dne 09.07.2013

Prejudikatura

52 A 13/2011 - 34


přidejte vlastní popisek

Číslo jednací: 10A 126/2010 - 37-39

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobkyně: Ing. V.S., zast. JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem Jugoslávská 12, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.4.2010, čj. 060980/2010/KÚSK,

takto:

I. Žaloba se zamítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví, kterým bylo zamítnuto její odvolání podané proti rozhodnutí Městského úřadu Sedlčany, odboru výstavby a územního plánování (dále jen „stavební úřad“) ze dne 12.1.2010, č.j. OVUP-12909/2008No, jímž bylo žalobkyni a panu Ing. M.S. podle ust. § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), nařízeno odstranění stavby oplocení postaveného na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. a obci Radíč, postaveného bez vydaného opatření vyžadovaného stavebním zákonem.

Žalobkyně požaduje, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil z následujících důvodů: Žalobkyně trvá na tom, že k odstranění oplocení na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč došlo ještě před vydáním rozhodnutí stavebním úřadem. Žalobkyně vyslovuje domněnku, že k průběžnému sledování pozemku ze strany stavebního úřadu nemohlo docházet, neboť by v v opačném případě stavební úřad musel zjistit, že oplocení bylo odstraněno až na jeden sloupek na kraji pozemku, což mimo jiné vyplývá i z dopisu starosty a místostarosty obce Radíč ze dne 17.3.2010 zaslaném žalobkyni. Žalobkyně tvrdí, že se vrata „na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč nenacházejí, ani v minulosti nenacházely, neboť jsou na sousedním pozemku p.č. 1124 v k.ú. Radíč.“ Žalobkyně tvrdí, že pokud žalovaný v souvislosti s podaným odvoláním skutečně zjišťoval poměry na místě samém, musel postupovat krajně nedbale, neboť odstraněný plot nelze přehlédnout. Rovněž starosta a místostarosta obce Radíč ve svém dopise ze dne 17.3.2010 uvádějí, že rozhodnutí o tom, zda došlo k odstranění oplocení na předmětném pozemku, nelze v současné době učinit, resp. lze rozhodnout až po geometrickém zaměření, které mělo být zadáno. Ing. L. však tvrdí, že mu žádné zaměření zadáno nebylo.

Žalobkyně dále uvádí, že napadené rozhodnutí se opírá o zaměření vyhotovené geodetem Ing. L.L., z něhož dle žalovaného (odůvodnění na str. 3) vyplývá, že předmětný pozemek byl stavebníky neoprávněně zaplocen. Žalobkyně tvrdí, že Ing. L. žádné zaměření geometrickým plánem nedělal, vyhotovil pouze vytyčovací plán, který je z r. 2008 a byl vypracován pouze proto, aby všichni chataři věděli, kde začíná a končí jejich pozemek. Pokud by byly pochybnosti o tom, zda oplocení bylo odstraněno skutečně na pozemku č. 1889/3, měl být vypracován geometrický plán, z něhož by jednoznačně vyplynulo, zda bylo oplocení z pozemku p.č. 1889/3 odstraněno zcela. Žalobkyně tvrdí, že ano, přičemž bez zaměření nelze správnost jejího tvrzení vyvrátit. Žalobkyně přikládá plánek, v němž vyznačila vrata nacházející se na pozemku p.č. 1124 v k.ú. Radíč, jakož i místo, kde bylo odstraněno oplocení. K odstranění oplocení došlo v celé šíři pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že stavebníci (žalobkyně a pan Ing. M.S.) provedli stavbu oplocení na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč bez povolení nebo opatření stavebního úřadu. Pozemek p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč není ve vlastnictví stavebníků, ale se jedná o vlastnictví obce Radíč a pozemek je v katastru nemovitostí veden jako ostatní komunikace. Pokud byla stavba provedena na jiném pozemku, a to p.č. 1124 v k.ú. Radíč, jak tvrdí žalobkyně v žalobě, mohla o tom v řízení stavební úřad ihned informovat. Toto však neučinila a pouze tvrdila, že stavba byla odstraněna a odvolávala se na vyjádření odboru životního prostředí Městského úřadu Sedlčany, který však toto jednoznačně nepotvrdil, avšak vzápětí polemizovala o tom, že oplocení není stavbou ve smyslu stavebního zákona a pro její provedení není třeba žádné povolení. Každopádně pokud by byla stavba provedena na pozemku p.č. 1124 v k.ú. Radíč, což není možné, neboť takový pozemek v k.ú. Radíč nebyl nalezen, podléhala rovněž povolení nebo opatření stavebního úřadu. Stavební úřad v řízení o odstranění stavby upozornil stavebníky, že podle ustanovení § 129 odst. 2 stavebního zákona, na možnost dodatečného povolení stavby za podmínek uvedených v tomto paragrafu. Tedy pokud stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Toto však stavebníci neučinili, a proto nezbývalo stavebnímu úřadu nic jiného než vydat rozhodnutí o odstranění stavby. Protože žalobkyně ve svém odvolání podaném do rozhodnutí stavebního úřadu tvrdila, že stavba byla odstraněna, provedl žalovaný jako odvolací správní orgán vlastní státní dozor na místě dne 19. 4. 2010, ze kterého pořídil fotodokumentaci a bylo zjištěno, že se stavba oplocení na místě nachází. Tuto fotodokumentaci pořízenou žalovaným v průběhu odvolacího řízení žalovaný přikládá ke svému vyjádření k žalobě. Z vytýčení hranic provedeného geodetem Ing. L.L., které je součástí spisové dokumentace (doklad č. 14 stavebního úřadu, jako příloha k výňatku usnesení a závěru ze zastupitelstva obce Radíč) je zcela zřejmé, že stavba byla provedena na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč, tedy stavební úřad vedl řízení o stavbě provedené na tomto pozemku. Z tohoto vytýčení hranic pozemků byl sepsán protokol ze dne 14. 4. 2008, který byl žalobkyní podepsán bez připomínek, žalovaný předkládá fotokopii tohoto protokolu vyhotoveného Ing. L.L., oprávněným zeměměřičským inženýrem s oprávněním k provádění geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků. Oprávnění geodeta Ing. L.L. žalovaný ve fotokopii přikládá. Ve spisové dokumentaci stavebního úřadu pod Č. 14 soupisu spisu, je výňatek usnesení a závěr ze zastupitelstva obce Radíč, kdy pod bodem č. 7, kdy bylo schváleno vydat rozhodnutí na odstranění nepovolených staveb na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč, je zde přiložena situace zastavěných částí p.č. 1889/3 k.ú. Radíč, které zaměřil dne 14. 4. 2008 Ing. L.L. Z této situace je zřejmé, že stavebníci, tedy i žalobkyně, provedli nepovolenou stavbu nejen na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč, ale i na pozemku p.č. 1124 k.ú. Radíč, vedeném jako lesní pozemek, který v té době rovněž nebyl ve vlastnictví stavebníků (tedy i žalobkyně), viz. informace o parcelách ze dne 29. 10. 2008 - v soupisu spisu stavebního úřadu vedená pod č. 15.

Městský soud v Praze žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

V první žalobní námitce žalobkyně tvrdí, že k odstranění stavby na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč došlo ještě před vydáním rozhodnutí stavebním úřadem, a že se vrata „na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč nenacházejí, ani v minulosti nenacházely, neboť jsou na sousedním pozemku p.č. 1124 v k.ú. Radíč.“, odkazuje na dopis starosty a místostarosty ze dne 17.3.2010. Z uvedeného důvodu je žalobkyně toho názoru, že nelze nařídit odstranění stavby.

Žalobní námitka není důvodná.

Tato námitka byla shodně uvedena i v odvolání a zabýval se jí žalovaný v rámci odvolacího řízení. Z rozhodnutí žalovaného vyplývá, že skutečnost, zda nedošlo po vydání rozhodnutí stavebního úřadu k odstranění nepovolené stavby byla k odvolací námitce zjišťována na základě vlastního státního dozoru uskutečněného dne 19.4.2010. Žalovaný vycházel ze správního spisu předloženého stavebním úřadem a z vlastních zjištění. Soud se zaměřil na prověření podkladů, o které žalovaný svůj závěr opírá.

Ze správního spisu vyplývá, že stavební úřad provedl šetření na místě samém při výkonu státního stavebního dohledu dne 16. 4. 2008. Státní dozor prověřoval podle snímku z katastrální mapy stav na pozemcích parcelní č. 1094/29, st. p.č. 273, pozemku p.č. 1124 – lesní pozemek a pozemku p.č. 1889/3 – způsob využití: ostatní komunikace a p.č. 1095, a zjistil, že k oplocenému pozemku p.č. 1094/23 st. 273, na kterém se nachází stavba zahrádkářské chaty byla připlocena sousedící část pozemku p.č. 1889/3 a pozemků p.č. 1124 a p.č. 1095. Z fotodokumentace pořízené v rámci stavebního dohledu i ze snímků katastrální mapy je tato skutečnost zřejmá. Z fotodokumentace je patrno dřevěné laťové oplocení v polích, která jsou připevněna k ocelovým sloupkům zabetonovanými do země, toto oplocení je v úseku cesty (dle katastru nemovitostí - ostatní komunikace), která se nachází na pozemku p.č. 1889/3 z jedné strany tvořeno vraty z dřevěných prken připevněných ke kovové konstrukci a z druhé strany dřevěným plotem. V rámci stavebního dohledu žalobkyně k zaplocení lesního pozemku p.č. 1124 uvedla, že tato část byla odkoupena.

Z oznámení o zahájení správního řízení ze dne 20.5.2008 vyplývá, že stavební úřad zahájil správní řízení o odstranění stavby přístřešku postaveného na pozemcích p.č. 1094/29 a 1889/3 a oplocení na pozemcích p.č. 1124,1889/3 a 1095 v k.ú. a obci Radíč, postavených žalobkyní a panem M.S. (dále jen „stavebníci“). Současně s oznámením o zahájení řízení o odstranění stavby přístřešku a oplocení byli stavebníci samostatným sdělením ze dne 20.5.2008 poučeni o možnostech dodatečného povolení stavby ve smyslu § 129 odst. 2 stavebního zákona a jim také bylo sděleno, jaké doklady a podklady jsou nutné předložit k žádosti o dodatečné povolení stavby ve lhůtě nejpozději do 30.9.2008. Ve stanovené lhůtě podali stavebníci dne 26.9.2008 pouze žádost o dodatečné povolení stavby přístřešku pro úschovu palivového dříví a stavby oplocenky umístěné na pozemku p.č. 1094/29, 1124 v kat. území a obci Radíč. Stavebníci však nepožádali o dodatečné povolení stavby oplocení, kterým na dvou místech napříč přes celou šířku pozemku provedli zaplocení pozemku p.č. 1889/3,vedeného v katastru nemovitostí jako komunikace.

Z výpisu katastru nemovitostí ze dne 29.10.2008 vyplývá, že vlastníkem pozemku č. 1889/3 je obec Radíč, a vlastníky pozemku p.č. 1124, jsou osoby odlišné od stavebníků, tj. žalobkyně a pana S.

V správním spise se nachází zápis z usnesení zastupitelstva obce ze dne 20.6.2008, z kterého vyplývá, že zastupitelstvo schválilo žádost adresovanou Městskému úřadu Sedlčany, odbor výstavby, o vydání rozhodnutí na odstranění nepovolených staveb na pozemku 1889/3 v k.ú. Radíč. Dokument byl doručen městskému úřadu dne 22.10.2008, a jeho přílohou byla: Situace zastavěných částí parcely č. 1889/3, v k.ú Radíč“, pořízena dle zaměření ze dne 14.4.2008 vyhotoveného Ing. L.L. Z tohoto zaměření rovněž vyplývá, že pozemek parcelní č. 1889/3 byl z obou stran komunikace zaplocen.

Z fotodokumentace ze dne 8.10.2009 pořízené stavebním úřadem, založené v správním spise rovněž vyplývá, že dřevěná vrata včetně oplocení nacházejícího se i na pozemku p. č. 1889/3 ostatní komunikace, nebyla odstraněna.

Dne 12.1.2010 vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým žalobkyni nařídil odstranění oplocení na pozemku p. č. 1889/3. V odůvodnění uvedl, že vzhledem k tomu, že předmětná stavba oplocení je postavena na cizím pozemku, jak bylo zjištěno v rámci stavebního dohledu konaného dne 16.4.2008, a stavebníci nepožádali o dodatečné povolení stavby oplocení na pozemku p.č. 1889/3 a tím, že neprokázali skutečnosti uvedené v ustanovení § 192 odst. 2 stavebního zákona, na jejichž základě je možné stavbu podle citovaného ustanovení vůbec dodatečně povolit, bylo rozhodnuto o nařízení odstranění nepovolené stavby.

V odvolání žalobkyně popřela existenci stavby na pozemku p.č. 1889/3. (odvolání bylo podáno dne 25. 1. 2010) V správním spise se nachází ještě fotodokumentace ze dne 25. 2. 2010 pořízená stavebním úřadem. Stavební úřad po podání odvolání opět prověřoval stav na předmětném pozemku a z pořízení fotodokumentace je nepochybné, že stavba oplocení včetně vrat, které jsou součástí oplocení nacházející se na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč nebyla odstraněna. Fotodokumentace potvrzuje existenci oplocení tvořeného vraty z východní (fotografie č. 1a 2) i také existenci oplocení ze západní strany (fotografie č.3) zaplocené části komunikace. (p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč).

Odvolací správní orgán, jak je uvedeno odůvodnění jeho rozhodnutí, pro ujasnění celé situace provedl na základě uvedené fotodokumentace a tvrzení uvedeného v odvolání vlastní státní dozor dne 19.4. 2010, v průběhu kterého ověřil tvrzení žalobkyně a opět pořídil fotodokumentaci. Z této fotodokumentace vyplývá, že komunikace je z obou směrů nadále zaplocena z jedné strany vraty a z druhé strany dřevěným plotem.

V správním spise, který byl doručen soudu 14.2.2011 se nachází i zápis ze dne 2.11.2010, kdy byl stavebním úřadem proveden státní dozor, na základě kterého bylo zjištěno, že oplocení se na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč i nadále nachází, stavebníci nesplnili povinnost uloženou rozhodnutím o odstranění stavby, a veřejná cesta je tedy nadále zaplocena; pořízena fotodokumentace uvedené skutečnosti potvrzuje.

Z popsaného průběhu správního řízení obou správních orgánů vyplývá, že závěr žalovaného, že nedošlo k odstranění nepovolené stavby na pozemku p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč je podložen šetřením provedeným statním stavebním dozorem ve dnech 19.4. 2010 a 2.11.2010 , z obou šetření na místě samém vyplývá, že ke dni vydání rozhodnutí žalovaného nepovolená stavba nebyla odstraněna. Nezakládá se na pravdě tvrzení žalobkyně, že nepovolená stavba odstraněna byla.

Dopis ze dne 17.3.2010, na který žalobkyně odkázala v žalobě, nevyvrací úplné zjištění skutkového stavu provedené v rámci stavebního dozoru (provedeného ve dnech 16.4.2008, 25.2.2010, 19.4.2010 a 2.11.2010).

Tvrzení žalobkyně o potřebě vyhotovení geometrického plánu soud nesdílí, neboť v řízení prvostupňovém ani odvolacím žalobkyně hranice pozemků, pokud jde o oplocení na pozemku p.č. 1889/3, nezpochybňovala. Z fotodokumentace pořizované v průběhu prováděného státního stavebního dozoru (provedeného ve dnech 16.4.2008, 25.2.2010, 19.4.2010 a 2.11.2010), je nepochybné, že vrata oplocení jsou umístěna na cestě – komunikaci; tato skutečnost byla již v průběhu prvního stavebního dozoru na základě snímku katastrální mapy ověřena, a žalobkyně hranice pozemků ani tehdy nezpochybňovala. V řízení se žalobkyně s podklady obsahující katastrální mapu s vyznačením situace na základě šetření dne 16.4.2008 i se zaměřením provedeným Ing. L. měla možnost seznámit a umístění vrat zpochybňovat. Plánek přiložený k žalobě, v němž sama žalobkyně vyznačila vrata mimo komunikaci (p.č. 1889/3 v k.ú. Radíč) nemá žádnou důkazní hodnotu. Navíc z šetření ve dnech 19.4.2010 a 2.11.2010 a z tehdy pořízené fotodokumetace vyplývá, že zaplocení komunikace existuje nadále i z druhého (protilehlého) směru.

Vzhledem k uvedenému se soud nemohl ztotožnit s námitkami uplatněnými v žalobě a nemohl než konstatovat, že žalovaný vydal rozhodnutí v souladu se zákonem, a protože soud neshledal ani takové vady řízení, které by mohly mít z procesního hlediska vliv na nezákonnost napadeného rozhodnutí, žalobu podle ust. § 78 odst. 7 zák.č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně, která v řízení nebyla úspěšná, nemá na náhradu nákladů řízení právo. To by náleželo úspěšnému žalovanému, soud však z obsahu spisu nezjistil, že by mu náklady řízení nad rámec běžných výdajů vznikly, ostatně žalovaný žádné své náklady ani neuplatňoval.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 9. července 2013

JUDr. Ing. Viera Horčicová , v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru