Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 115/2019 - 61Rozsudek MSPH ze dne 02.02.2021

Prejudikatura

7 As 4/2008 - 85


přidejte vlastní popisek

10A 115/2019 - 61

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci

žalobkyně: Česká pošta, s. p., IČO: 471 14 983

sídlem Politických vězňů 909/4, 110 00 Praha 1

proti

žalovanému: Český telekomunikační úřad
sídlem Sokolovská 219/58, 190 00 Praha 9

o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu č. j. ČTÚ-59 689/2018-603 z 10. 5. 2019

takto:

I. Rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu č. j. ČTÚ-59 689/2018-603 z 10. 5. 2019 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu zamítl její rozklad a potvrdil rozhodnutí žalovaného č. j. ČTÚ-65 319/2012-610/XI. vyř. z 14. 9. 2018. Tímto rozhodnutím žalovaný uložil žalobkyni podle § 37a odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2012, (dále jen „zákon o poštovních službách“), pokutu ve výši 2 000 000 Kč za správní delikt uvedený ve výroku I. svého rozhodnutí č. j. ČTÚ-65 319/2012-610/VII. vyř. z 10. 7. 2013. Žalobkyně se dopustila správního deliktu tím, že v období od 12. 11. 2011 do 31. 1. 2012 nepředala fyzickým a právnickým osobám v České republice písemnou informaci o tom, v jakém časovém rozmezí budou po zavedení tzv. odpoledního dodávání doručovány jednotlivé poštovní zásilky a poukázané peněžní částky.

II. Podání účastníků řízení

2. Žalobkyně namítla, že žalovaný při stanovení sankce pochybil, jelikož nezohlednil její splnění povinnosti u dodávání při doručovací pochůzce v místě určeném v poštovní adrese, jakož ani částečné splnění povinnosti u dodávání poštovních zásilek a poukázaných peněžních částek po uložení.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyně byla shledána vinnou z porušení povinnosti předat informaci o dodávání poštovních zásilek po jejich uložení u pošty a právě za toto porušení je jí ukládána sankce. Případné plnění jiných povinností nezahrnutých v deliktním jednání, jež bylo předmětem správního řízení, nemůže mít na zákonnosti postupu žalovaného žádný vliv. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že při stanovení výše trestu zohlednil všechny relevantní okolnosti, a odkázal rovněž na příslušné pasáže napadeného rozhodnutí.

III. Posouzení věci samé

4. Městský soud shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně vycházeje ze skutkového a právního stavu, jenž zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, přezkoumal na základě podané žaloby napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“)], včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a zjistil při tom vadu, k níž musí přihlédnout z úřední povinnosti.

5. Městský soud rozhodl v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení po poučení soudem nevyjádřili s tímto postupem nesouhlas.

6. Napadeným rozhodnutím byla žalobkyni toliko uložena pokuta za přestupek, z jehož spáchání byla shledána vinou jiným správním rozhodnutím, konkrétně rozhodnutím žalovaného č. j. ČTÚ-65 319/2012-610/VII. vyř. z 10. 7. 2013, potvrzeným následně rozhodnutím předsedy Rady českého telekomunikačního úřadu č. j. ČTÚ-83 611/2013-603/IV. vyř. z 26. 7. 2018. Příčina této neobvyklé situace spočívá v tom, že zatímco výrok o vině byl v rozkladovém řízení naposled uvedeným rozhodnutím potvrzen, výrok o pokutě byl z důvodu nezohlednění všech zákonných kritérií zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení správnímu orgánu prvního stupně, jenž následně 14. 9. 2018 vydal nyní přezkoumávané rozhodnutí.

7. Městskému soudu je z úřední činnosti známo, že rozhodnutí o vině za předmětný přestupek bylo přezkoumáváno v řízení vedeném pod sp. zn. 14A 204/2018 a čtrnáctý senát zdejšího soudu rozsudkem č. j. 14A 204/2018 - 43 ze 7. 4. 2020 toto rozhodnutí zrušil z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty stanovené v § 37b odst. 3 zákona o poštovních službách.

8. Městský soud úvodem citovaného rozsudku poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/19 ze 4. 2. 2020, jenž s účinností od 26. 2. 2020 zrušil § 112 odst. 2 větu první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „přestupkový zákon“), řka, že otázka zániku trestnosti má hmotněprávní charakter, a proto se i na prekluzi přestupkového jednání uplatní zákaz retroaktivity v neprospěch obviněného ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Tímto právním předpisem je pak bezpochyby zákon o poštovních službách, neboť dle jeho § 37b odst. 3 odpovědnost za správní delikt zaniká do 3 let od jeho spáchání, zatímco dle § 32 odst. 3 přestupkového zákona tato lhůta činí 5 let (v případě přestupků s horní hranicí sazby pokuty alespoň 100 000 Kč, což je i projednávaný případ). Z tohoto důvodu soud na řešený případ aplikoval § 37b odst. 3 zákona o poštovních službách ve znění účinném v době spáchání správního deliktu, dospěv k závěru, že prekluzivní lhůta uplynula několik měsíců před tím, než rozhodnutí v daném řízení nabylo právní moci. Nadto se nejednalo o rozhodnutí, kterým byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt ve smyslu výše citované judikatury; k tomu došlo až nyní přezkoumávaným rozhodnutím ze dne 10. 5. 2019. Městský soud proto rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu z 26. 7. 2018 o trestu zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, pokynuv mu zároveň, aby v navazujícím řízení zrušil prvostupňové rozhodnutí a řízení zastavil podle § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Tento rozsudek zdejšího soudu je pravomocný a nebyla proti němu podána kasační stížnost.

9. Právní nauka i soudní judikatura jsou ve shodě na tom, že výrok o trestu je závislý na výroku o vině (na př. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1272/18 z 10. 7. 2018). Nejvyšší správní soud tak v rozsudku č. j. 7 As 4/2008 - 85 z 3. 7. 2008 v návaznosti na § 77 předchozího zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb. (stejné závěry však platí o § 93 nynějšího přestupkového zákona) konstatoval, že „výroky o vině přestupkem, o druhu a výměře sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce, o uložení ochranného opatření, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení jsou vzájemně oddělitelné z hlediska skutkových nebo právních vad, pro které mohou být podle výsledku přezkoumání zrušeny, i když všechny mají základ ve výroku o vině či nevině přestupkem, a možnost jejich uložení se odvíjí právě od vyslovení tohoto výroku. Vyslovení výroku o vině či nevině přestupkem je však zásadní ve vztahu k volbě druhu a výměry sankce, popřípadě dalších uvedených výroků, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Z logiky věci proto vyplývá, že jestliže je vadná jen část žalobou napadeného správního rozhodnutí o přestupku a lze ji oddělit od ostatních, lze zrušit rozhodnutí jen v této části; je-li však zrušen, byť i jen zčásti, výrok o vině přestupkem, je třeba zrušit vždy zároveň celý výrok o druhu a výměry sankce, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad.“ (Podtržení doplněno). Také v rozsudku č. j. 2 As 175/2018 - 36 z 12. 3. 2020 Nejvyšší správní soud jednoznačně potvrdil, že „výrok o uloženém trestu je vždy závislý na výroku o vině správním deliktem“ (bod 13) a že „[b]ude-li důvodnou žaloba do výroku o vině, bude nutné zrušit i výrok o uloženém trestu“ (bod 14).

10. Jelikož výrok o vině byl z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty zrušen a následně nebyl – a ani nemohl být – znova vysloven, musí městský soud zrušit také výrok o trestu, jenž je na výroku o vině závislý a nemůže bez něj existovat.

11. Stejně jako ve svém rozsudku sp. zn. 14A 204/2018 - 43 nicméně městský soud podotýká, že předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu v době vydání napadeného rozhodnutí postupoval v souladu s tehdy platnými a účinnými právními předpisy a věc nemohl posoudit jinak než dle § 32 odst. 3 ve spojení s § 112 odst. 2 přestupkového zákona ve znění účinném do 25. 2. 2020. Tato skutečnost však nemění nic na závěru o nezákonnosti napadeného rozhodnutí, neboť toto rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s předpisem vyšší právní síly, konkrétně s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 A 146/2001 - 29 z 13. 5. 2013.

IV. Závěr a náklady řízení

12. Na základě shora uvedeného městský soud zrušil napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro nezákonnost a věc vrátil podle § 78 odst. 4 s. ř. s. žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude na předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu, aby zrušil rozhodnutí žalovaného č. j. ČTÚ-65 319/2012-610/XI. vyř. ze dne 14. 9. 2019 a řízení zastavil postupem podle § 90 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 152 správního řádu. V navazujícím řízení bude žalovaný vázán právním názorem soudu vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl městský soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají toliko ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 2. února 2021

JUDr. Ing. Viera Horčicová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru