Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

10 A 114/2012 - 38Rozsudek MSPH ze dne 26.11.2014

Prejudikatura

10 Ca 250/2003 - 48


přidejte vlastní popisek

10 A 114/2012-38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Jana Kašpara a Mgr. Kamila Tojnera ve věci žalobce: Ing. J. M., se sídlem v B., Z. 84, zastoupeného JUDr. Josefem Fojtíkem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 1516, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem v Praze 10, Vršovická 1442/65, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2012, čj. 610/580/12, 34986/ENV, sp. zn. 000372/A-10,

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá přezkumu rozhodnutí uvedeného v záhlaví, doručeného mu 11. 5. 2012, jímž bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ostrava (dále také „ČIŽP“), ze dne 12. 1. 2012, čj. ČIŽP/49/OOP/SR01/1104806.021/12/VMK. Rozhodnutím ČIŽP byla žalobci dle ust. § 88 odst. 1 písmena c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon), pro porušení ust. § 7 odstavce 1 tohoto zákona, uložena pokuta ve výši 90 000,- Kč, neboť se měl při výkonu své podnikatelské činnosti dopustit správního deliktu, když provedením příliš radikálního řezu poškodil 28 stromů na pozemku parcelního čísla 463/6, katastrální území Hrabůvka, a to v lednu 2011. K odvolání žalobce byla žalovaným pokuta snížena na 70 000,- Kč a rozhodnutí ve zbytku potvrzeno.

Žalobce svou žalobou napadá výrok o vině i trestu, neboť má za to, že oba správní orgány učinily na základě provedených důkazů nesprávné skutkové závěry a tyto následně nesprávně posoudily po právní stránce; taktéž uloženou sankci považuje za nepřiměřeně přísnou.

Žalobce se v prvé řadě domnívá, že k poškození předmětných dřevin nedošlo. Uvedl, že v předchozích letech byl kontaktován správcem zeleně Úřadu městského obvodu Ostrava – Jih s žádostí o ořez stromořadí, tuto zakázku však s poukazem na nemožnost ořezu pouhých 50 cm po obvodu celého kulovitého tvaru koruny opakovaně odmítal. Po následném neodborném zásahu nespokojených občanů došlo navíc k vychýlení růstu stromů z osy. Žalobce posléze po dohodě s pracovnicí správce zeleně přistoupil k hlubokému řezu do korun stromů a zároveň se zavázal o stromy po následující tři roky pečovat tak, aby byla dosažena jednotná linie stromořadí.

Žalobce má za to, že nedošlo k poškození ani poničení dřevin, neboť stromy obrostly sekundárními korunami a estetická i ekologická funkce stromořadí tak byla omezena jen po určitý čas. I při místním šetření dne 14. 11. 2011 bylo zjištěno, že žádná z dřevin neuhynula, na všech se vytvořil nový obrost.

Žalobce dále poukazuje na nedostatečné zohlednění polehčujících okolností při stanovení sankce. Ty spatřuje v provedení ořezu stromů, svévolně poznamenaných zásahy občanů, k žádosti správce obecní zeleně. Dále zdůraznil, že dřevinám nadále věnuje svou péči a tyto prospívají.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na svém stanovisku, promítnutém v napadeném rozhodnutí, připomněl, že podkladem správního řízení byla nejen fotodokumentace lokality, jeho vlastní odborná zjištění, ale také odborné vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Správy Chráněné krajinné oblasti Poodří a krajského střediska Ostrava.

Žalovaný dále zdůraznil, že poškození dřevin shledává ve zničení primární koruny. Intenzivní zásah žalobce nenapravitelně zasáhl do kvality dřeviny, která zůstává poškozená narušením rovnováhy fytohormonů a řeznými ranami, které snižují její životnost.

K žalobní námitce zásahu do korun stromů ze strany obyvatel okolních domů, nespokojených se světelnými podmínkami ovlivněnými růstem stromořadí podél obytných domů, žalovaný poukázal na fotodokumentaci původního stavu, z které je vidět, že v dolních částech koruny není patrný žádný rozsáhlý ořez, a tedy tvrzené odstranění jednotlivých větví v dolní části koruny neodůvodňuje žalobcem provedený ořez větví po celém obvodu koruny. Z celkového počtu 28 stromů se navíc 10 kusů nachází na travnaté ploše parkového charakteru a žádné svévolné zásahy za účelem získání více světla v bytovém domě proto nelze předpokládat.

Co se týče stanovené pokuty, žalovaný ve svém vyjádření provedl přepočet její výše na 1 kus dřeviny (tj. 2 500,- Kč), sníženou pokutu považuje za spravedlivou. Žalobci byl ořez stromů zadán bez bližší specifikace rozsahu a způsobu jako profesionálovi znalému zahradnické práce, tento měl postupovat s péčí odpovídající odborným znalostem, neboť po provedení zásahu již nelze následky poškození odčinit.

S ohledem na uvedené žalovaný navrhl, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.

Ze správního spisu plynou tyto skutečnosti:

Opatřením ze dne 11. 4. 2011 zahájila Česká inspekce životního prostředí s žalobcem řízení o správním deliktu. Rozhodnutím ze dne 7. 7. 2011, čj. ČIŽP/49/OOP/SR01/ 114806.007/11/VMK byla žalobci uložena pokuta ve výši 100.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1.000 Kč. K odvolání žalobce bylo toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 9. 2011, čj. 1175/580/11,72212/ENV, sp. zn. 00372/A-10, a věc byla České inspekci životního prostředí vrácena k novému projednání.

Následným rozhodnutím České inspekce životního prostředí ze dne 12. 1. 2012, čj. ČIŽP/49/OOP/SR01/1104806.021/12/VMK, byla žalobci uložena pokuta 90 000,- Kč a povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1 000,- Kč, neboť příliš radikálním řezem provedeným v lednu 2011 poškodil 28 ks jasanu ztepilého v ulicích Dr. M a Mjr. N. v O. – H. Šetřením správního orgánu prvního stupně bylo u uvedených dřevin zjištěno odstranění převážné části koruny, tj. zásah do větví I., II. i III. řádu, který znamená závažné snížení ekologické, mikroklimatické, hygienické i estetické funkce dřevin. Ořez byl proveden dle objednávky Statutárního města Ostravy.

Rozhodnutí České inspekce životního prostředí vychází ze zápisu o inspekčním šetření, provedení místního ohledání, informace Statutárního města Ostravy, vyjádření žalobce a je odůvodněno odbornou polemikou nad žalobcem obhajovaným „hlubokým ořezem“, který správní orgán považuje spíše za redukční (s ohledem na účel) a jeho jednorázové provedení za zcela nevhodné s ohledem na situaci i stáří dřevin. Redukce větví směrem k překážce má být prováděna postupně v několika etapách a tvar koruny má zůstat zachován.

Žalobci byl dále vytýkán velký průměr řezných ran, které navíc nebyly ošetřeny. Prosychání stromových ran usnadňuje průnik patogenních organismů a snižuje vitalitu rostliny. Řez sesazovací, provedený žalobcem, může být důvodný u dřevin napadených dřevokaznými houbami, předmětné stromy však nejevily známky napadení ani přítomnosti dutin. Jasan jako dřevina dlouhověká se tímto řezem neupravuje.

Již správnímu orgánu prvního stupně bylo zřejmé, že dřeviny obrostou sekundární korunou, to však nepovažuje za přínos zásahu, když úmyslné zapěstování sekundárních korun označuje za nouzové řešení výjimečných situací. Tento porost se totiž vyznačuje nižší vitalitou a horším ukotvením, když mezi jednotlivými výhony nefunguje hormonální regulace (kontrola vyváženosti).

Správní orgán má z uvedených důvodů za to, že pokud by v daném případě skutečně redukční řez měl být nezbytný, lepším řešením by bylo pokácení jasanů a vysazení nových malokorunních dřevin. Stávající dřeviny totiž budou v současné situaci požadovat doživotní péči a pravidelnou redukci, ani tříletá žalobcem přislíbená péče tak není dostatečná.

Správní orgán má s odkazem na prováděcí vyhlášku k zákonu o ochraně přírody a krajiny za to, že ořez, který ponechal na stromech pouze 20 % až 30 % původní koruny, trvale a podstatně snížil ekologickou a estetickou funkci dřevin. Tyto nemohou sloužit jako stanoviště živočichů, redukovaná listová plocha nezajišťuje původní mikroklimatickou a hygienickou funkci, došlo ke snížení vitality dřevin a ani torza dřevin v panelové zástavbě nelze považovat za estetická.

Uložení nápravného opatření, které by spočívalo ve výsadbě obdobného počtu a typu dřevin, se správnímu orgánu nejeví pro žalobce příznivější s ohledem na finanční zátěž a malé množství vhodných pozemků v obci (např. z důvodu vedení sítí). Při stanovení výše pokuty bylo vycházeno z vysoké závažnosti protiprávního jednání žalobce, který by ve své podnikatelské praxi měl ctít elementární pravidla zahradničení, a ze způsobení středně vysoké újmy. Tu správní orgán spatřuje v rozsahu provedeného ořezu a z toho plynoucí ztráty účelu rostlin. Pokuta může být stanovena až do výše 1 milionu korun, správní orgán při jejím stanovení přihlédl jako k polehčující okolnosti k tomu, že nedošlo k úhynu dřevin. Pokuta uložená ve výši 9 % má zdůraznit výchovný a preventivní účinek trestu, nejedná se o výši likvidační.

Proti rozhodnutí ČIŽP podal žalobce odvolání, ve kterém uvedl, že mu nebylo prokázáno poškození ani zničení stromů, obnova funkcí dřevin nastane s růstem sekundární koruny. Hloubka prořezu je odůvodněna svévolnými předchozími zásahy místních obyvatel, žalobce se snažil o nápravu existující situace. Zvolený typ ořezu odpovídá konkrétnímu poškození dřevin, a proto má odvolatel za to, že sankce mu neměla být ukládána.

Žalovaný si před rozhodnutím o odvolání žalobce vyžádal odborné posouzení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR stran typu ořezu ve vztahu ke zdravotnímu stavu dřevin, provedení řezu a jeho následků. Uvedený správní orgán se vyjádřil tak, že ořez „na kostru“ není standardně užíván, v daném případě není ani odůvodněn postavením stromu vůči domům a s tím souvisejícími světelnými podmínkami. Typ ořezu nemůže odůvodnit ani stav dřevin, neboť se jedná o stromy mladé bez suchých a polámaných větví. Ořez byl navíc proveden neodborně, v některých případech došlo k ořezu pouze z estetických důvodů (snaha o zachování jednotného tvaru korun), vzniklé řezy o průměru až 25 cm jsou pro strom životně nebezpečné, mohou vést ke vzniku dutin a narušení stability koruny. Trvalé snížení estetické funkce spočívá v tom, že v období mimo vegetaci zůstanou patrné pahýly a rány vzniklé při ořezu. Došlo k narušení rovnováhy mezi kořenovým systémem a objemem koruny, pročež silná regenerační schopnost dřevin způsobila rychlou obnovu objemu koruny. Pokud by se však obvodový řez vedl šetrně, došlo by k zahuštění vnitřní části koruny a objem by se rapidně nezvětšil.

Žalobce se jako odvolatel k odbornému posouzení vyjádřil tak, že vyzvedl fakt nepříliš výrazného snížení estetické funkce dřevin v době vegetační a rychlou obnovu objemu korun stromů. Z uvedeného dovozuje svou nevinu a nezákonnost rozhodnutí ČIŽP.

Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 7. 5. 2012 přistoupil ke snížení pokuty o 20 000,- Kč, ve zbylém rozsahu rozhodnutí ČIŽP potvrdil. Žalobcovo stanovisko považuje za nerelevantní, neboť z odborného posouzení vytrhává pouhou jednu větu bez kontextu a interpretuje závěry posouzení ve svůj prospěch, činí tak ale v rozporu s jeho celkovým vyzněním: estetická funkce může totiž sice být obnovena za několik let po zásahu, avšak pouze po dobu vegetačního období. Ekologické funkce jsou sníženy nevratně, neboť těžko zhojitelné řezné rány narušují stabilitu korun a zkracují životnost dřevin.

Žalované ministerstvo v rozhodnutí dospělo k jednoznačnému závěru o trvalém a podstatném snížení ekologických funkcí žalobcem upravených dřevin. Vyšlo z popisu a fotodokumentace lokality, odborného vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i odborného hodnocení ČIŽP. Vyzvedlo hledisko životnosti dřevin, kterou provedený zásah zcela bezdůvodně zkrátil, a tím i snížení jejich ekologické funkce, když tento dopad se neprojeví bezprostředně. Velké řezné rány omezují vitalitu i stabilitu dřeviny, a proto vytvoření sekundární koruny a následná péče nemůže dostatečně kompenzovat důsledky ořezu.

Estetická hodnota dřevin je odvozována od velikosti listové plochy, tvaru koruny, vitality a zdravotního stavu. Způsobil-li odvolatel (žalobce) ořezem změnu přirozeného tvaru koruny a zhoršení stavu dřevin, nelze pouhé sezónní zarostení pahýlů uřezaných větví považovat za zachování estetické hodnoty stromořadí.

S ohledem na umístění dřevin na travnaté ploše parku, 3,5 m nebo 6,5 m od bytových domů nelze radikální řez omlouvat ani světelnými podmínkami. Stejně tak údajné neodborné odstranění jednotlivých větví v dolní části koruny neodůvodňuje ořez větví po celém obvodu koruny.

Snížení pokuty pak žalovaný odůvodnil tím, že předmětné dřeviny v následujících letech vytvoří sekundární koruny, což ve vegetačním období povede ke zmírnění následků ořezu na snížení estetické funkce dřevin. Ve zbytku hodnocení závažnosti protiprávního jednání a újmy přírodě se žalovaný s rozhodnutím prvostupňového správního orgánu ztotožnil.

Městský soud v Praze žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Za splnění podmínek zakotvených v ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání.

Městský soud v Praze věc posoudil takto:

Soud předně konstatuje, že se ve správním řízení soudním může zabývat toliko konkrétními námitkami žalobce, směřujícími proti konkrétním závěrům, které učinil žalovaný. Žalobce ve své žalobě (stejně jako ve svých podáních ve správním řízení) znovu opakuje, že se necítí vinen žádným poškozením dřevin, upozorňuje na to, že estetická funkce korun byla snížena jen do doby nového obrostu, nenamítá však žádné konkrétní pochybení správního řízení. Je v prvé řadě povinností správních orgánů, aby se vyrovnaly se všemi návrhy a námitkami, které žalobce v průběhu správního řízení uplatnil, soud pak přezkoumává (v mezích uplatněných žalobních bodů) pouze způsob, jak se s těmito námitkami správní orgány vyrovnaly.

Námitky žalobce nevyvrací argumenty, na kterých je napadené rozhodnutí postaveno, ba ani nenabízí jiný náhled na věc. Žalobce setrvává na svém původním stanovisku, které bez reflexe proběhlého řízení opakuje, a ze kterého pouze plyne, že jiné než vlastní názory na problematiku nerespektuje. Soud po přezkoumání žalobních tvrzení dospěl k závěru, že námitky žalobce nejsou důvodné.

Dle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. jsou dřeviny chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana podle zvláštních předpisů. Dle ust. § 88 odst. 1 písmena c) téhož zákona uloží orgán ochrany přírody pokutu až do výše 1 000 000,- Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les.

Dle ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb. (ve znění účinném do 14. 7. 2013) je poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.

Žalobce se domnívá, že nedošlo k poškození ani zničení dřevin, neboť žádný z ořezaných stromů neuhynul; sekundární koruna, kterou stromy ve vegetačním období obrůstají, zajistí do budoucna i estetickou funkci dřevin. Estetická funkce je tak omezena „jen“ pro určitou dobu nevegetačního období.

Jak plyne ze shora uvedených rozhodnutí žalovaného, k zachování všech dřevin přes provedení nepřiměřeně rozsáhlého a nevhodného ořezu bylo přihlédnuto (viz i zjištění v protokolu z místního ohledání č.j. ČIŽP/49/OOP/SR01/1104806.014/11/VMK). Ve smyslu shora označených odborných stanovisek se však žalovaný s tímto závěrem správně nespokojil, když nemohl odhlédnout od vlastností sekundárních korun a dopadů ořezu s velkým průměrem řezných ran větví. Rozhodnutí žalovaného správně reflektuje odborné botanické názory stran nižší kvality sekundárního obrostu, snížení vitality dřevin a možné další zhoršení stavu dřevin po té, kdy řezné rány nebyly bezprostředně po zásahu ošetřeny. Žalobce jako odborník podnikající v příslušném odvětví by měl znát zdravé postupy péče o dřeviny, a proto je pro soud až zarážející, jak abstrahuje ve svůj prospěch od všech aspektů prořezu dřevin.

Žalovaný ve svém rozhodnutí vyšel z celého obsahu spisu a všech zjištění tam uvedených, jeho závěru o skutkovém stavu není čeho vytknout. Ježto i potenciální opětovné zvýšení estetické funkce dřevin ve vegetačním období bylo při rozhodování o odvolání ve správním řízení zohledněno (snížením pokuty), neobstojí ani žalobcova druhá námitka. K uvedeným argumentům žalovaného správního orgánu lze dodat, že stabilita dřevin rostoucích v oblasti s vysokou hustotou obyvatelstva by měla být pro žalobce jako dodavatele služeb obce velmi důležitým hlediskem. Jak plyne ze správních zjištění, žalobce se však o dopady svého konání ve snaze o ulehčení práce do doby uložení sankce absolutně nezajímal.

K navrhovanému snížení pokuty z důvodu, že žalobce o dřeviny dále pečuje a že jejich ořez provedl na žádost správce zeleně, lze opět odkázat na správní rozhodnutí. Otázkou odpovědnosti žalobce za jeho podnikatelskou činnost se zabýval správní orgán prvního stupně na straně 10 rozhodnutí ze dne 12. 1. 2012, soud se s jeho závěry plně ztotožňuje. Rozsah a způsob provedení ořezu závisel na úvaze žalobce, když v zadání správce zeleně nebyl specifikován. Lze očekávat, že žalobce se zakázky zhostí s péčí a odbornými znalostmi podnikatele ve svém oboru. Případnou odpovědnost objednatele za správní delikt nepřísluší soudu v tomto řízení zkoumat a pro posouzení žalobou napadeného rozhodnutí není tato otázka nijak rozhodná, předmětem posouzení je totiž výhradně odpovědnost žalobce za projednávaný správní delikt.

Co se týče další péče o dřeviny, soudu není známo, zda tak žalobce činí na objednávku správce zeleně či ze své vlastní vůle a ve svém volném čase, žalobce ani nesdělil, jakou konkrétní činnost v tomto směru vyvíjí. K tomu, že žalobce o dřeviny nadále pečuje, lze poukázat např. na odborné posouzení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, podle které právě nevhodný zásah žalobce vyvolává další potřebu péče a dohledu nad poškozenými rostlinami. Žalobcem zaviněná nutnost péče o dřeviny však jeho primární protiprávní jednání ospravedlnit nemůže.

V daném případě se jednalo o poškození 28 kulovitých jasanů, nevratné snížení jejich vitality a vyvolání nutnosti zvýšené péče o ně. Jak plyne z obsahu spisu, jednání se dopustil žalobce, toto nepopíral. Pokuta za správní delikt mohla být stanovena až ve výši jednoho milionu korun. Správním orgánem sníženou peněžní sankci 2 500,- Kč za jednu dřevinu, tj. celkem 70 000,- Kč, považuje soud spíše za symbolickou, když žalobce prokázal zcela nevhodnou svévoli při plnění objednávky správce zeleně. Žalobce evidentně nedisponuje potřebnými odbornými znalostmi, přesto je pokuta stanovena na dolní hranici sazby trestu, její výše nedosahuje ani obnosu, který žalobce za zakázku obdržel, nemůže pro něj tedy mít likvidační charakter.

Preventivní úloha postihu nespočívá jen v účinku vůči žalobci. Postih musí mít sílu odradit od nezákonného postupu i jiné nositele stejných zákonných povinností; tento účinek pak může vyvolat jen postih odpovídající významu chráněného zájmu, včas a věcně správně vyvozený. Jde-li o finanční postih, musí být znatelný v majetkové sféře delikventa, tedy být nikoli pro něho zanedbatelný, a nutně tak musí v sobě obsahovat i represivní složku. V opačném případě by totiž postih delikventa smysl postrádal (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2004, čj. 10 Ca 250/2003-48, publikován pod č. 560/2005 Sb. NSS).

Protože žalobce navrhl, aby soud uloženou pokutu za správní delikt ve výši 70 000,- Kč jakožto zjevně nepřiměřenou přiměřeně snížil, zabýval se soud i tím, zda je namístě v daném případě nahradit správní uvážení správního orgánu užitím moderačního práva soudu.

Jak již judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 11. 2005, čj. 1 As 30/2004-82, takový zásah do uvážení správního orgánu je zásahem dovoleným, umožněným soudu ustanovením § 78 odst. 2 s. ř. s., kde soud se chová jako správní orgán a může zasáhnout do výše trestu jako by jej uděloval sám. Tím, že trest soud sníží či od něj upustí, nezpochybňuje závěr správního orgánu o tom, že žalobce porušil zákon a dopustil se správního deliktu.

Městský soud v Praze dospěl v daném případě k závěru, že uložená pokuta ve výši 70.000,- Kč není pokutou zjevně nepřiměřenou, nýbrž pokutou, která odpovídá danému porušení zákona i zákonnému rozpětí stanovenému v ust. § 88 odst. 1 písm. c) zákona, dle něhož lze uložit za skutkovou podstatu správního deliktu, kterého se žalobce dopustil, pokutu až do výše 1.000.000,- Kč. Jde tedy o pokutu uloženou takřka na samé dolní hranici zákonné sazby. Všechny polehčující okolnosti, na něž žalobce poukazuje, byly při rozhodování vzaty v úvahu – tj. především to, že žádná z žalobcem poškozených dřevin neuhynula a že vytvořily sekundární koruny. Na druhé straně je třeba vzít do úvahy i značný počet poškozených dřevin a fakt, že žalobce je osobou podnikající v oboru zahradnictví.

Smyslem a účelem moderace (§ 78 odst. 2 s. ř. s.) není hledání „ideální“ výše sankce soudem místo správního orgánu, ale její korekce v případech, že by sankce, pohybující se nejen v zákonném rozmezí a odpovídající i všem zásadám pro její ukládání a zohledňující kritéria potřebná pro její individualizaci, zjevně neodpovídala zobecnitelné představě o adekvátnosti a spravedlnosti sankce. V případě sankcí z obecných hledisek méně závažných proto bude moderace sankce zpravidla vzácnější než v případě sankcí výrazných (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 4. 2012, čj. 7 As 22/2012-23).

Vzhledem k absolutní výši uložené sankce v projednávaném případě (70.000,- Kč) a k jejímu poměru k maximální zákonem stanovené výši, kterou bylo možno za projednávaný delikt uložit (1 mil. Kč), soud nedospěl k závěru, že by se jednalo o shora vymezený případ, kdy by soud měl k moderaci uložené pokuty přistoupit, tedy že by se jednalo o pokutu zjevně nepřiměřenou okolnostem projednávaného případu.

Vzhledem ke shora uvedenému má soud za to, že žalovaný se již se všemi námitkami žalobce řádně vypořádal, žalobcem tvrzené skutečnosti neodůvodňují jiné rozhodnutí ve věci, a proto soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 26. listopadu 2014

JUDr. Ing. Viera Horčicová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Veronika Brunhoferová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru