Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

1 Ca 20/2008 - 27Rozsudek MSPH ze dne 03.01.2011


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 1Ca 20/2008 - 27-29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Hrehorovou v právní věci žalobce: MUDr. P. M., bytem, zastoupen JUDr. Pavlem Čížkovským, advokátem se sídlem AK, Václavské náměstí 18, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 5.9.2008 č.j. 500/1257/501 11/08,

takto:

I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 5.9.2008 č.j. 500/1257/50111/08 se zrušuje a vrací se k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám JUDr. Pavla Čížkovského, advokáta, náklady řízení ve výši 6.800,-- Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Rozhodnutím č.j. 500/1257/501 11/08 ze dne 5.9.2008 bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí České inspekce životního prostředí č.j. ČIŽP/41/OOV/PR01/0719825.003/08/PKZ ze dne 19.5.2008, kterým byla žalobci uložena pořádková pokuta podle § 60 odst. 2 zákona o přestupcích (nikoliv podle § 62 správního řádu, jak nesprávně uvedly správní orgány obou stupňů) za to, že se bez závažných důvodů nedostavil na výzvu ke správnímu orgánu, aby podal vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku. Podle výzvy ze dne 30.1.2008 je zřejmé, že se jednalo o podezření nepovoleného vypuštění vody s obsahem závadné látky - chloridu sodného do horninového prostředí. Zasakováním vody s obsahem chloridu sodného dochází k ohrožení jakosti podzemních vod, což je v rozporu s ustanovením § 39 odst. 1 vodního zákona.

Žalobcovo odvolání bylo napadeným rozhodnutím zamítnuto a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

Žalobce nesouhlasí s tímto rozhodnutí a má za to, že postup správního orgánu vůči němu v dané věci byl nesprávný. Žalobce tvrdí, že s ohledem na okolnosti případu byl oprávněn ze zákonných důvodů podání vysvětlení odmítnout. Správní orgán podle žalobce vyložil ustanovení § 60 odst. 2 přestupkového zákona ryze formálně, nepřihlížeje ke skutečnému účelu tohoto ustanovení. Podle něho sankcí by měly být postihovány jen ty situace, kdy je zde osoba, která je povinna podat vysvětlení (tedy u ní nejsou dány důvody, pro které je může odmítnout) a která svou povinnost bez závažných důvodů vůči správnímu orgánu nesplní. Žalobce tvrdí, že má právo vysvětlení ze zákonných důvodů odmítnout, jde o využití ústavou zaručeného práva, nikoliv jednáním, které může být postiženo pokutou.

Navíc z obsahu podání žalobce bylo zřejmé, že odmítá podat vysvětlení, tak i to, že se k jednání nedostaví, byť to v něm explicitně nebylo uvedeno.

Žalovaný ve vyjádření odkázal na odůvodnění napadených rozhodnutí.

Městský soud v Praze přezkoumal dle ustanovení § 75 s.ř.s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Ze správního spisu vyplynulo, že žalobce byl předvolán výzvou ze dne 30.1.2008 k podání vysvětlení na den 15.2.2008 do jednací místnosti Obecního úřadu Vrané na Vltavou, přičemž byl poučen o tom, že pokud výzvě nevyhoví bez závažných důvodů, může mu být uložena pořádková pokuta až do výše 5.000,- Kč. Navzdory poučení se ke správnímu orgánu nedostavil, namísto toho reagoval dopisem ze dne 7.2.2008, ve kterém uvedl, že vzhledem k podezření z přestupku má za to, že jsou dány důvody k tomu, aby jakékoliv vysvětlení odmítl poskytnout.

Uložením pořádkové pokuty dle ustanovení § 60 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. z důvodu nedostavení se k podání vysvětlení se zabýval Ústavní soud, který nálezem č.j. I. ÚS 1849/08 ze dne 18.2.2010 zaujal právní názor, že správní řízení nemůže být v demokratickém správním státě ovládáno zásadou „součinnosti správních orgánů s účastníky řízení“ (kontaktáž účastníků řízení ze strany správního řízení pak nelze vyloučit, její odmítnutí však nelze sankcionovat), neboť žádnou spolupráci v obecném slova smyslu nelze vynucovat ukládáním pokut. Svobodný jednotlivec jako součást občanské společnosti nemůže být ve správním státě partnerem správního orgánu vykonávajícího vrchnostenská oprávnění, a proto nelze pokutovat osobu, která odmítne podat správním orgánům vysvětlení v případě, kdy je zřejmé, že bitím, byť i jen teoreticky mohla přispět k svému postihu za přestupek, což by pak odporovalo článku 2 odst. 2 a článku 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článku 1 odst. 1 Ústavy České republiky.

Z nálezu Ústavního soudu č.j. I. ÚS 1849/08 ze dne 18.2.2010 tedy vyplývá, že žádnou spolupráci žalobce se správním orgánem nelze vynucovat ukládáním sankcí a že součinnost správního orgánu s účastníky řízení nelze sankcionovat, a proto též nelze pokutovat osobu, která odmítne podat správnímu orgánu vysvětlení v případě, kdy je zřejmé, že bitím, byť jen teoreticky mohla přispět ke svému postihu za přestupek.

Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s nálezem Ústavního soudu č.j. I. ÚS 1849/08 ze dne 18.2.2010, ve kterém Ústavní soud jednoznačně zaujal právní názor, že odmítnutí součinnosti před správními orgány nelze sankcionovat a žádnou spolupráci v obecném slova smyslu nelze vynucovat ukládáním pokut, neboť by to bylo v rozporu s článkem 2 odst. 2 a článkem 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článkem 1 odst. 1 Ústavy České republiky. Z těchto důvodů rozhodl soud podle ustanovení § 78 odst. 1 a 4 s.ř.s. a rozhodnutí žalovaného ze dne 5.9.2008 č.j. 500/1257/501 11/08 zrušil.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce měl ve sporu úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které mu vznikly právním zastoupením a které činí dle § 9 odst. 3 písm. f) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z úkonu 2.100,-- Kč, za 2 úkony se jedná o 4.200,-- Kč, k této částce je nutno připočíst dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky částku 600,-- Kč. Odměna za zastupování tak činí celkem 4.800,-- Kč. K těmto nákladům je pak nutno připočíst zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,-- Kč, takže celkové přiznané náklady řízení činí 6.800,-- Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost do 2 týdnů po doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Praze za splnění podmínek § 102, § 103 s.ř.s..

Stěžovatel musí být zastoupen advokátem.

V Praze dne 3. ledna 2011

JUDr. Miroslava Hrehorová v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Ivana Viterová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru