Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

78 Az 2/2013 - 16Usnesení KSUL ze dne 11.12.2013

Prejudikatura

2 Azs 92/2005 - 58

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 Azs 25/2013 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

78Az 2/2013-16

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobce: M. A., nar. „X“, státní příslušnost: Pákistánská islámská republika, t. č. „X“, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Poštovní schránka 21/OAM, PSČ 170 34, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2013, č. j. OAM-170/ZA-ZA06-K03-2012,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou k poštovní přepravě dne 24. 10. 20113 u zdejšího soudu domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra, odbor azylové a migrační politiky, ze dne 10. 10. 2013, č. j. OAM-170/ZA-ZA06-K03-2012, jímž bylo žalovaným o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany rozhodnuto tak, že žalobci se podle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, mezinárodní ochrana neuděluje, neboť žalovaný ve správním řízení o žádosti žalobce neshledal u žalobce žádné zákonné důvody, které by odůvodňovaly udělení mezinárodní ochrany žalobci.

Na tomto místě soud poznamenává, že jednou z podmínek řízení je řádná žaloba. Ust. § 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vymezuje, které náležitosti kromě obecných náležitostí podání dle ust. § 37 odst. 2 a odst. 3 s. ř. s. musí žaloba obsahovat. Jednou z náležitostí žaloby je podle písm. d) citovaného ustanovení obsažení žalobních bodů, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Žaloba neobsahující žádný žalobní bod je ve lhůtě pro podání žaloby, jak vyplývá z ust. § 71 odst. 2 s. ř. s. odstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Po marném uplynutí této lhůty se stává neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu upravené v s. ř. s. musí tedy žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. V daném případě je lhůta pro podání žaloby, tj. i lhůta pro formulaci žalobních bodů, patnáctidenní a počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, tj. co bylo žalobci doručeno písemné vyhotovení rozhodnutí. Tato lhůta pak podle ust. § 40 odst. 2 s. ř. s. končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty; není-li takový den v měsíci, uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Rozsah napadení rozhodnutí a formulace žalobních bodů – konkrétních skutkových a právních námitek – je tak ve správním soudnictví v dispozici žalobce, který si musí být vědom toho, že rozšíření žaloby na dosud nenapadené výroky nebo o další žalobní body je možné pouze ve lhůtě pro podání žaloby, přičemž podle ust. § 72 odst. 4 s. ř. s. Pokračování

78Az 2/2013

zmeškání této lhůty nelze prominout. Doplnění popř. odstranění vad žaloby je možné učinit ve lhůtě stanovené soudem ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. k žalobním bodům již uplatněným.

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

V daném případě po prostudování předmětné žaloby soud dospěl k závěru, že žaloba tak, jak byla podaná, neobsahovala náležitosti vyžadované ust. § 71 odst. 1 s. ř. s., když v ní chyběl údaj o tom, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů žalobce rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto usnesení napadá. Žalobce totiž podal tzv. formulářovou žalobu s univerzálním obsahem pojednávajícím výlučně v obecné rovině o procesním pochybení žalovaného. Žaloba tak neobsahovala konkrétní výtky pochybení žalovaného, kterých se měl dopustit žalovaný v azylové proceduře. Chybějící vymezení konkrétních skutkových a právních důvodů podání žaloby soud shledal za zásadní vadu žaloby, neboť v případě vymezení žalobních bodů je třeba vycházet z ust. § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Podle tohoto ustanovení je soud oprávněn přezkoumat napadené výroky rozhodnutí pouze v mezích žalobních bodů. Jestliže meze žalobních bodů byly žalobcem vymezeny výlučně v obecné rovině bez zjevné souvztažnosti k předmětnému případu, pak by byl soud v rámci své rozhodovací činnosti nucen provést přezkum v takovém rozsahu, jímž by se žalobci dostalo podrobnějšího přezkumu, než pokud by žalobce konkrétními výtkami rozsah přezkumu vymezil. Při učinění tohoto závěru soud vycházel z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 - 58, jenž byl publikován ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 835/2006 a z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 4. 2006, č. j. 8 Azs 86/2005 – 50, které jsou oba dostupné na www.nssoud.cz.

Proto s ohledem na zjištění, že v žalobě chybí údaj o tom, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů žalobce rozhodnutí žalovaného napadá, soud vydal dne 20. 11. 2013 usnesení, č. j. 78 Az 2/2013 – 14, jímž mj. žalobce vyzval s odkazem na ust. § 37 odst. 5 věty první s. ř. s. k odstranění výše uvedeného nedostatku žaloby. Současně byl žalobce poučen o tom, že pokud nebude žaloba ve stanovené desetidenní lhůtě doplněna nebo opravena, soud řízení o žalobě odmítne, jestliže nebude možno pro tento nedostatek pokračovat. Žalobci bylo toto usnesení řádně doručeno dne 22. 11. 2013, a to vhozením do schránky na jím uváděné adrese, tj. „X“ (viz doručenka založená v soudním spise).

Žalobce na výzvu soudu k odstranění vad, přestože mu byla řádně doručena, nikterak nezareagoval, a proto soudem stanovená desetidenní lhůta k odstranění vad žaloby marně uplynula dne 5. 12. 2013.

Soud proto uzavírá, že zjištěné vady žaloby nebyly odstraněny žalobcem v soudem stanovené lhůtě k jejich odstranění. Tím ale nebyly splněny podmínky řízení, když z odstranitelného nedostatku řízení se stal neodstranitelný nedostatek, pro který nebylo možné v řízení pokračovat.

S ohledem na výše uvedené, že soudu nezbylo než konstatovat, že chybějící uvedení konkrétních skutkových a právních důvodů, z jakých žalobce rozhodnutí žalovaného napadá, které nebyly žalobcem doplněny ve lhůtě k podání žaloby ani v následně stanovené soudcovské lhůtě, se stalo neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, a proto soud pro tuto zjištěnou vadu s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. předmětnou žalobu odmítl.

Pro úplnost soud připomíná, že žalobce sice již v závěru žaloby požádal soud o ustanovení bezplatné právní zástupkyně z řad advokátů, kterou konkrétně specifikoval, s tím, že jejím ustanovením se mu dostane adekvátní právní pomoci, nicméně žalobce ke své žádosti Pokračování

78Az 2/2013

o ustanovení zástupkyně z řad advokátů soudu nikterak nedoložil své osobní a majetkové poměry. Proto soud výzvou ze dne 5. 11. 2013, č. j. 78 Az 2/2013 – 13, žalobce vyzval, aby soudu zaslal náležitě vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Ačkoliv žalobci byly výzva a příslušný formulář na prokázání majetkových poměrů řádně doručeny dne 7. 11. 2013 vhozením do schránky na jím uváděné adrese, tj. Prokopa Holého č. p. 812/10, Děčín, PSČ: 405 02 (viz doručenka založená v soudním spise), tak žalobce přesto soudu ve stanovené lhůtě své majetkové a osobní poměry nedoložil. V důsledku této skutečnosti soud tudíž již výše citovaným usnesením ze dne 20. 11. 2013, č. j. 78 Az 2/2013 – 14, žádosti žalobce o ustanovení zástupkyně z řad advokátů nevyhověl a současně žalobce vyzval s odkazem na ust. § 37 odst. 5 věty první s. ř. s. k odstranění výše uvedeného nedostatku žaloby s náležitým procesním poučením o následcích nerespektování výzvy soudu, na což žalobce nikterak nereflektoval, jak soud uvedl již výše.

V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 11. prosince 2013

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Markéta Kubová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru