Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

75 Ad 5/2016 - 15Usnesení KSUL ze dne 12.08.2016

Prejudikatura

9 As 43/2010 - 50


přidejte vlastní popisek

75Ad 5/2016-15

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., v právní věci žalobkyně: L. D., nar. „X“, bytem „X“, proti žalovanému: Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2-Nové Město, v řízení o žalobě ze dne 16.2.2016,

takto:

I. Žaloba se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28.1.2016, č.j. 15801/2016/15/MOS, jímž byl zamítnut její návrh na změnu výše příspěvku na péči a poskytovaný příspěvek na péči byl ode dne 1.2.2016 snížen na 800,- Kč měsíčně. V žalobě uvedla, že došlo k nedostatečnému zhodnocení jejího zdravotního stavu, neboť potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při více než přiznaných čtyřech základních životních potřebách.

Z žaloby tedy vyplývá, že žalobkyně se domáhá zrušení správního rozhodnutí žalovaného správního orgánu ve smyslu ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“).

Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného, než podanou žalobu s odkazem na některé písmeno odst. 1 ust. § 46 s.ř.s. usnesením odmítnout.

Při vyhodnocování existence překážek bránících o žalobou napadeném rozhodnutí věcně rozhodnout soud předně vycházel z ust. § 5 s.ř.s., dle něhož platí, že pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Soudní ochrana ve správním soudnictví tedy nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení.

Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ust. § 5 s.ř.s. je rozveden v následujících ustanoveních s.ř.s., např. v ust. § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s ust. § 68 písm. a) s.ř.s.

Pokračování

75Ad 5/2016

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný, přičemž ust. § 68 písm. a) s.ř.s. stanovuje, že žaloba je nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

V daném případě přitom soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí je třeba odmítnout, a to s poukazem právě na ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. v návaznosti na ust. 68 písm. a) s.ř.s.

K tomuto závěru soud dospěl s ohledem na zjištění, že žalobou napadené rozhodnutí je toliko prvoinstančním rozhodnutím, když bylo vydáno správním orgánem v prvním stupni, tj. Úřadem práce ČR, kontaktním pracovištěm Most, a když jej bylo možné napadnout do 15 dnů ode dne jeho doručení ještě odvoláním, případem žalobkyně by se tak nadále zabýval žalovaný, tj. Ministerstvo práce a sociálních věcí, s tím, že pokud by ve věci vydal rozhodnutí, se kterým by se žalobkyně opět neztotožnila, pak proti tomuto rozhodnutí (druhoinstančnímu) by bylo možné podat žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Skutečnost, že žalobou napadené rozhodnutí je toliko prvoinstančním rozhodnutím prokazatelně vyplývá z písemného vyhotovení dotyčného rozhodnutí.

Skutečnost, že žalobkyně předmětnou žalobou brojí proti prvoinstančnímu rozhodnutí aniž by vyčerpala řádné opravné prostředky si soud z procesní opatrnosti ověřil ještě u Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště Most, tj. správního orgánu, který k výzvě soudu ze dne 30.3.2016, č.j. 75 Ad 5/2016 - 12 v odpovědi ze dne 13.4.2016, pod sp. zn. 5/2016/DOZP sdělil, že se skutečně jedná o rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, proti kterému žalobkyně nepodala žádný opravný prostředek (odvolání) a rozhodnutí tak nabylo právní moci dne 19.2.2016.

Za současného skutkového a právního stavu tak soudu nezbylo nic jiného než vyslovit, že žaloba je ve smyslu ust. § 68 písm. a) s.ř.s. nepřípustná, a proto ji podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve výroku usnesení ad I. odmítl, když žalobkyně napadá toliko prvoinstanční rozhodnutí a dosud nevyčerpala řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Nutnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ke správnímu soudu přitom opakovaně konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích (např. viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č.j. 2 Afs 98/2004 - 65, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005 a také na www.nssoud.cz).

Z důvodu odmítnutí žaloby současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. soud ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobkyní uhrazen.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních

Pokračování

75Ad 5/2016

u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 12. srpna 2016

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v. r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Gabriela Zlatová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru