Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

75 Ad 4/2013 - 16Rozsudek KSUL ze dne 03.01.2014

Prejudikatura

4 As 27/2003


přidejte vlastní popisek

75Ad 4/2013-16

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D. v právní věci žalobkyně: M. M., bytem „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31.7.2012, č.j. „X“, o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 31.7.2012, č.j. „X“, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované 29.5.2012, č.j. „X“. Uvedeným rozhodnutím ze dne 29.5.2012 zamítla žalovaná žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť nesplňuje podmínku získání potřebné doby pojištění.

V žalobě uvedla, že požádala žalovanou o přiznání invalidního důchodu, avšak prozatím jí nebyl přiznán. Nemůže přijmout rozhodnutí žalované za spravedlivé a konečné, a to vzhledem k jejímu vážnému zdravotnímu stavu, invaliditě III. stupně. Je přesvědčená, že má žalovaná neúplné údaje o době jejího pojištění a jedná se o omyl. Na osobním listě chybí doba, kdy byla nezaměstnaná, ale hlášená jako uchazeč o zaměstnání při Úřadu práce v Rumburku od 15.9.2003 do 14.11.2011.

Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě popsala dosavadní průběh řízení a poukázala na to, že námitky proti rozhodnutí ze dne 29.5.2012 byly podány po uplynutí zákonné lhůty 30-ti dnů, a z tohoto důvodu je shledala jako opožděné.

Pokračování
2
75Ad 4/2013

O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s.ř.s.“) bez jednání, neboť žalobkyně a žalovaná se po řádném poučení, že mohou vyslovit souhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že nevyjádření se v určené lhůtě je považováno za souhlas, k nařízení jednání nevyjádřily.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s.ř.s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.

Žalobkyně namítla, že má dle jejího názoru nárok na invalidní důchod, který jí žalovaná nepřiznala. K tomu je nutno uvést, že žalovaná se nárokem na invalidní důchod v řízení o námitkách vůbec nezabývala, neboť shledala, že námitky proti prvostupňovému rozhodnutí o zamítnutí žádosti byly podány opožděně. Soud se proto zabýval otázkou, jestli je závěr žalované o opožděnosti námitek správný. V případě, že by námitky opožděné nebyly, vedlo by to bez dalšího ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu jednání.

Ze správního spisu postoupeného žalovanou vyplývá, že rozhodnutí žalované ze dne 29.5.2012, kterým byla její žádost o invalidní důchod zamítnuta, bylo žalobkyni doručeno dne 6.6.2012, což dokládá dodejna podepsaná osobně žalobkyní. Toto rozhodnutí rovněž obsahuje poučení o možnosti podat námitky. Z ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, vyplývá, že námitky lze podat do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí účastníku řízení. Podle § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Lhůta 30ti dnů počala běžet v daném případě dne 7.6.2012 a marně uplynula dne 6.7.2012. Uvedeného dne 6.7.2012 by nejpozději musely být podány námitky k poštovní přepravě. Jak vyplývá z obálky, v níž byly doručeny žalované námitky žalobkyně, byly tyto podány k poštovní přepravě až dne 18.7.2012. Podle § 92 odst. 1 správního řádu neměla žalovaná jinou možnost, než pozdě podané námitky zamítnout. Soud konstatuje, že v dané věci žalovaná postupovala v souladu se zákonem, když námitky žalobkyně zamítla, aniž by se věcně zabývala nárokem na invalidní důchod žalobkyně. Žalovaná se tímto nárokem bude zabývat případně až v dalším řízení na základě případné další žádosti žalobkyně.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve výroku rozsudku ad I. podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. ve výroku rozsudku ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
75Ad 4/2013

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 3. ledna 2014

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru