Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 Cad 77/2009 - 14Rozsudek KSUL ze dne 10.01.2011

Prejudikatura

43 Cad 84/2005 - 12


přidejte vlastní popisek

42Cad 77/2009-14

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem, v právní věci žalobkyně: J. V., „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3.11.2009, č. „X“, o obnově výplaty vdovského důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 3.11.2009, č. „X“, o obnově výplaty vdovského důchodu, kterým žalovaná s odkazem na ust. § 50 odst. 4 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), stanovila, že obnovuje žalobkyni ode dne 19.7.2009 vdovský důchod. Výměru vdovského důchodu stanovila na 4 755,- Kč měsíčně a výměru starobního důchodu žalobkyně stanovila na 1 216,- Kč měsíčně.

Žalobkyně v žalobě uvádí, že nesouhlasí s výší přiznaného vdovského důchodu. Uvádí, že nerozumí postupu, kterým byl vdovský důchod vypočítán. Částka 1 216,- Kč měsíčně se jí zdá nepřiměřeně nízká. Poukazuje na skutečnost, že z celkové částky obou Pokračování
2
42Cad 77/2009

důchodů ve výši 5 971,- Kč se nedá vyžít. Poukazuje na skutečnost, že jiné ženy berou vdovský důchod ve výši až 10 000,- Kč. Domnívá se, že muselo dojít k nějakému pochybení.

Žalovaná ve svém písemném vyjádření k podané žalobě navrhla její zamítnutí v plném rozsahu. Uvedla, že obnovila žalobkyni vdovský důchod ve smyslu § 50 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod totiž dosáhla věku 55 let. Žalovaná současně splňuje podmínky nároku na výplatu starobního důchodu a na výplatu vdovského důchodu. V takovém případě se podle § 59 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění vyplácí vyšší důchod v plné výši a z nižšího důchodu se vyplácí polovina procentní výměry. Výše vdovského důchodu žalované činí 4 755,- Kč (z toho základní výměra 2 170,- Kč a procentní výměra 2 585,-Kč). Výše vyplaceného důchodu žalované činila ke dni předcházejícímu dni obnovení vdovského důchodu 4 602,- Kč (z toho základní výměra 2 170,- Kč a procentní výměra 2 432,- Kč). Ke dni obnovení vdovského důchodu náležel žalované vdovský důchod v plné výši, tj. 4 755,- Kč a z jejího starobního důchodu jí náležela polovina procentní výměry, tj. 1 216,- Kč, tedy celkem 5 971,- Kč.

O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s.ř.s. bez jednání, neboť žalovaný ani žalobce nevyjádřili do dvou týdnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci, a proto se má za to, že souhlas udělili, když byli o uvedeném následku ve výzvě výslovně poučeni.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobkyně uplatnila v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobkyně je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Mezi účastníky není spornou otázka vzniku nároku na vdovský nárok. Spornou je pouze otázka výše celkově vyplácené důchodové dávky tvořené souběhem výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu. Rovněž mezi účastníky není spornou skutečnost, že žalobkyně splňuje podmínky nároku na výplatu vdovského a starobního důchodu.

V § 51 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je mimo jiné stanoveno, že výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.

Dle § 59 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
42Cad 77/2009

Nutno podotknout, že důchod se vždy skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra, je pro všechny osoby, kterým vznikl nárok na důchod stejná – v rozhodném období 2 170,- Kč.

Vzhledem k ustanovení § 59 a skutečnosti, že žalobkyně má současně nárok na starobní i vdovský důchod, je nutno nejprve stanovit, který z důchodů je vyšší.

Při stanovení vdovského důchodu je podstatná výše procentní výměry, na kterou měl nárok zemřelý manžel v době smrti. Z obsahu správního spisu vyplývá, že procentní výměra důchodu zemřelého činila 5 169,- Kč. Procentní výměra vdovského důchodu činí dle § 51 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění 50 % procentní výměry důchodu zemřelého – v daném konkrétním případě tedy 2 585,- Kč (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru). Spolu se základní výměrou činí celkem vdovský důchod 4 755,- Kč.

Dále z obsahu správního spisu vyplývá, že výše procentní výměry starobního důchodu žalobkyně je 2 432,- Kč. Spolu se základní výměrou činí starobní důchod žalobkyně 4 602,- Kč.

Z uvedeného vyplývá, že vdovský důchod, na který má žalobkyně nárok je vyšší než výše jejího starobního důchodu.

Vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě má žalobkyně současně nárok na důchod starobní i důchod vdovský, je nutno aplikovat výše citované ustanovení § 59 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, který upravuje výplatu důchodu v případě souběhu nároku u jedné osoby na více důchodových dávek. V souladu s uvedeným ustanovením tedy žalobkyně bude pobírat celý vdovský důchod, neboť tento důchod je vyšší, a ze svého starobního důchodu bude pobírat polovinu jeho procentní výměry.

Konkrétně tedy žalobkyně bude pobírat vdovský důchod ve výši 4 755,- Kč a ze starobního důchodu bude pobírat polovinu jeho procentní výměry – tedy 1 216,- Kč (procentní výměra starobního důchodu žalobkyně, jak již bylo uvedeno výše, činí 2 432,- Kč).

Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno zcela v souladu s předpisy platnými v době jeho vydání. Proto dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po
jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu
správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem
a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí
podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom,
kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem,
což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
4
42Cad 77/2009

V Ústí nad Labem dne 10. ledna 2011

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru