Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 Cad 52/2009 - 29Rozsudek KSUL ze dne 18.01.2011

Prejudikatura

43 Cad 84/2005 - 12


přidejte vlastní popisek

42Cad 52/2009-29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem, v právní věci žalobkyně: I. B., „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9.6.2009, č. „X“, o přiznání vdovského důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 9.6.2009, č. „X“, o přiznání vdovského důchodu, kterým žalovaná s odkazem na ust. § 49 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), stanovila, že přiznává žalobkyni ode dne 28. 7. 2008 vdovský důchod. Výměru vdovského důchodu stanovila na 3 060,- Kč měsíčně a výměru starobního důchodu žalobkyně stanovila s ohledem na jeho souběh s důchodem vdovským na 625,- Kč měsíčně.

Žalobkyně v žalobě uvedla, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, neboť jí připadá vyměřená důchodová dávka neúměrně nízká. Pokračování
2
42Cad 52/2009

Žalovaná ve svém písemném vyjádření k podané žalobě navrhla její zamítnutí v plném rozsahu. Uvedla, že napadeným rozhodnutím přiznala žalobkyni vdovský důchod ve výši 3 060,- Kč měsíčně po zemřelém manželovi, který byl poživatelem částečného invalidního důchodu, jehož procentní výměra činila ke dni úmrtí 2 720,- Kč měsíčně. Procentní výměra vdovského důchodu činí 50 % procentní výměry zemřelého, tj. 1 360,- Kč měsíčně. Spolu se základní výměrou ve výši 1 700,- Kč pak vdovský důchod žalobkyně činí 3 060,- Kč měsíčně. Nárok na plný invalidní důchod zemřelý manžel žalobkyně ke dni úmrtí nesplňoval, neboť od roku 1995 do roku 2004 byl veden jako uchazeč o zaměstnání, jako poživatel částečného invalidního důchodu nepracoval a v rozhodném období 10 roků před úmrtím nezískal potřebných 5 roků důchodového pojištění.

O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s.ř.s. bez jednání, neboť žalovaná i žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasily.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobkyně uplatnila v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobkyně je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Mezi účastníky není spornou otázka vzniku nároku na vdovský nárok. Spornou je pouze otázka výše celkově vyplácené důchodové dávky tvořené souběhem výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu. Rovněž mezi účastníky není spornou skutečnost, že žalobkyně splňuje podmínky nároku na výplatu vdovského a starobního důchodu.

V § 51 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je mimo jiné stanoveno, že výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.

Dle § 59 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.

Nutno podotknout, že důchod se vždy skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra, je pro všechny osoby, kterým vznikl nárok na důchod stejná – v rozhodném období (ke dni 28. 7. 2008) činila 1 700,- Kč.

Vzhledem k ustanovení § 59 a skutečnosti, že žalobkyně má současně nárok na starobní i vdovský důchod, je nutno nejprve stanovit, který z důchodů je vyšší.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
42Cad 52/2009

Při stanovení vdovského důchodu je podstatná výše procentní výměry, na kterou měl nárok zemřelý manžel v době smrti. Z obsahu správního spisu vyplývá, že procentní výměra důchodu zemřelého činila 2 720,- Kč. Procentní výměra vdovského důchodu činí dle § 51 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění 50 % procentní výměry důchodu zemřelého – v daném konkrétním případě tedy 1 360,- Kč měsíčně. Spolu se základní výměrou činí tedy celkem vdovský důchod žalobkyně 3 060,- Kč měsíčně.

Dále z obsahu správního spisu vyplývá, že výše procentní výměry starobního důchodu žalobkyně je 1 249,- Kč. Spolu se základní výměrou činil starobní důchod žalobkyně v rozhodném období 2 949,- Kč.

Z uvedeného vyplývá, že vdovský důchod, na který má žalobkyně nárok je vyšší než výše jejího starobního důchodu.

Vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě má žalobkyně současně nárok na důchod starobní i důchod vdovský, je nutno aplikovat výše citované ustanovení § 59 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, který upravuje výplatu důchodu v případě souběhu nároku u jedné osoby na více důchodových dávek. V souladu s uvedeným ustanovením tedy žalobkyně bude pobírat celý vdovský důchod, neboť tento důchod je vyšší, a ze svého starobního důchodu bude pobírat polovinu jeho procentní výměry.

Konkrétně tedy žalobkyně měla nárok ke dni 28. 7. 2008 na pobírání vdovského důchodu ve výši 3 060,- Kč měsíčně (celý důchod včetně základní výměry) a ze starobního důchodu měla k témuž dni nárok na pobírání poloviny jeho procentní výměry – tedy 625,- Kč měsíčně (procentní výměra starobního důchodu žalobkyně, jak již bylo uvedeno výše, činí 1 249,- Kč měsíčně – výsledná částka při stanovení 50% procentní výměry se zaokrouhluje na celé koruny nahoru).

Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno zcela v souladu s platnými právními předpisy. Proto dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Pro úplnost soud uvádí, že zemřelý manžel žalobkyně nesplňoval ke dni úmrtí podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu, neboť jak vyplývá z obsahu správního spisu, nesplňoval podmínku doby pojištění minimálně v rozsahu 5 let v období 10 let před vznikem plné invalidity.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po
jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu
správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem
a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí
podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom,
kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
4
42Cad 52/2009

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem,
což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 18. ledna 2011

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru