Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 Cad 24/2009 - 46Rozsudek KSUL ze dne 13.06.2011

Prejudikatura

5 Ads 33/2003


přidejte vlastní popisek

42Cad 24/2009-46

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem, v právní věci žalobce: V. Š., t.č. Věznice Valdice, nám. Míru 55, Valdice, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.2.2009, č. „X“, o částečném invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 17.2.2009, č. „X“, o částečném invalidním důchodu, kterým žalovaná s odkazem na ust. § 43 a § 44 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítla žalobcovu žádost o částečný invalidní důchod s odůvodněním, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Jičíně ze dne 13.1.2009 žalobci poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti toliko o 10 %.

Pokračování
2
42Cad 24/2009

Žalobce v žalobě uvedl, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. Poukázal na skutečnost, že v roce 1997 rovněž žádal o přiznání částečného invalidního důchodu a Okresní správou sociálního zabezpečení v Jičíně bylo stanoveno, že jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla o 25%. Zdůrazňuje, že od té doby se jeho zdravotní stav nezlepšil, spíše došlo k jeho zhoršení. Zdůraznil, že byl nakažen žloutenkou typu C a nedoslýchá. Domnívá se, že jeho zdravotní stav odpovídá částečné invaliditě.

Žalovaná k žalobě pouze uvedla, že se jedná o žalobu ve věci zdravotního stavu. Při jednání soudu žalobce přednesl žalobu shodně jako v jejím písemném vyhotovení. Dodal, že se musí léčit medikamenty a dietou, což mu není ve věznici umožněno. Trpí otoky nohou a bolestmi hlavně pravé nohy.

Pověřená pracovnice žalované při tomtéž jednání uvedla, že se odkazuje na písemné vyjádření k žalobě. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékaře MUDr. S. K. pověřeného vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení Jičín, který při zjišťovací lékařské prohlídce dne 13.1.2009 posoudil zdravotní stav žalobce a dospěl k závěru, že ten není částečně invalidní podle ust. § 44 zákona o důchodovém pojištění ani není plně invalidní podle ust. § 39 téhož zákona. Dle závěru dotyčného lékaře procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce odpovídá 10 %, tj. postižení uvedenému v kapitole VII, oddílu B, položce 6 přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb.

Podle ust. § 39 odst. 1 téhož zákona pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Podle odst. 2 a odst. 3 stejného paragrafu se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem. Přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
42Cad 24/2009

Podle ust. § 44 odst. 1, odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, pokud pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něho činí nejméně 33% nebo pokud mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžuje obecné životní podmínky.

Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek a zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky pak stanovuje prováděcí předpis, konkrétně přílohy č. 2, 3 a 4 k vyhl. č. 284/1995 Sb. kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění v platném znění.

V projednávané věci byla žádost žalobce o částečný invalidní důchod zamítnuta, neboť dle posudku posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Jičín ze dne 13.1.2009 pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobce dosahuje pouze míry 10%, takže není částečně invalidní.

Jedním z předpokladů pro vznik nároku na částečný invalidní důchod je existence částečné invalidity pojištěnce ve smyslu ust. § 44 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Bylo proto třeba zjistit, zda žalobce splňoval ke dni 17.2.2009, tedy ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky částečné invalidity, tj. zda pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něho činil nejméně 33% nebo zda mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžoval obecné životní podmínky.

Již výše bylo zmíněno, že napadené rozhodnutí bylo odůvodněno závěrem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Jičín, který žalobce vyšetřil a učinil závěr o poklesu jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Soud se s tímto závěrem lékaře nespokojil, a protože nemá odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity plné či částečné především závisí, vyžádal si proto v rámci předmětného soudního řízení v intencích ust. § 52 odst. 1 v návaznosti na ust. § 77 s.ř.s. odborný posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „komise“), pracoviště Ústí nad Labem, která je v těchto věcech dle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povolána k posouzení zdravotního stavu žalobce. Tato komise nově posoudila celkový stav žalobce, dále také posoudila jeho pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti.

Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 19.11.2009. Žalobce nebyl jednání komise přítomen a z jednání se písemně omluvil. Komise prostudovala písemnou dokumentaci a shledala ji dostatečnou k posouzení zdravotního stavu žalobce bez jeho osobní účasti. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů a obvodní zdravotní dokumentace pak komise dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobce nebyl plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ani částečně invalidní podle ust. § 44 odst. 1 téhož zákona, když nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33% a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky.

Komise konstatovala, že u žalobce je dominujícím zdravotním postižením stav po virové hepatitidě typu C s výraznou elevací jaterních testů, pro kterou byl hospitalizován na

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
4
42Cad 24/2009

infekční oddělení nemocnice v Brně. Při biochemickém vyšetření 22.8.2008 byly již biochemické hodnoty v mezích normy. Stav virové hepatitis je hodnocen jako latentní, bez zánětlivé aktivity. U žalobce byly opakovaně v moči identifikovány látky svědčící pro abus pervitinu. Dalším zdravotním postižením žalobce jsou opakované exacerbace zánětu středního ucha oboustranně s následnou nedoslýchavostí. Ztráta sluchu však není výrazná – celková ztráta sluchu dosahuje 13,3%. Před rokem 2000 byl léčen na psychiatrii pro smíšenou poruchu osobnosti a podstoupil i sexuologickou léčbu. Další kontroly na psychiatrii odmítá. Komise konstatovala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož dominující příčinou je stav po prodělané virové hepatitidě typu C, t.č. již s naprostou úpravou jaterních testů a s normální funkcí jater. Vyšetřením moči byla opakovaně identifikována pozitivita na pervitin. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti na základě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu komise hodnotila dle přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb. ve znění platném k datu vydání napadeného rozhodnutí dle kapitoly X, oddíl D, položka 1, písm. b) tj. 20 % s tím, že míra poklesu soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 citované vyhlášky se nemění. Dále komise konstatovala, že žalobce není schopen pracovního zařazení vyžadujícího větší fyzickou námahu, zvl. zvedání těžkých břemen.

Na posudek reagoval žalobce vyjádřením, ve kterém uvedl, že s předmětným posudkem nesouhlasí. Zdůraznil, že mu nejsou dávány léky bez peněz a byla mu odebrána dietní strava. V zájmu objektivního posouzení zdravotního stavu žalobce si soud vyžádal revizní posudek od posudkové komise se sídlem v Hradci Králové. Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že i tato komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 23.3.2010. Žalobce nebyl jednání komise přítomen a z jednání se písemně omluvil. Komise prostudovala písemnou dokumentaci a shledala ji dostatečnou k posouzení zdravotního stavu žalobce bez jeho osobní účasti. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů a obvodní zdravotní dokumentace pak i tato komise dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobce nebyl plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ani částečně invalidní podle ust. § 44 odst. 1 téhož zákona, když nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33% a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky.

Komise v revizním posudku konstatovala, že v daném případě šlo o muže se stavem po virovém zánětu jater typu C, t.č. jen s občasnou zácpou, stavem po virovém zánětu jater typu A v dětství, stavem po virovém zánětu jater typu B s přechodem do latentní fáze, lehkou percepční nedoslýchavostí po opakovaných zánětech středouší a zevního zvukovodu od roku 2004 s nutností sluchadla, smíšenou poruchou primitivní osobnosti, stavem po operaci žilních uzlů na pravé dolní končetině v roce 1997, stavem po konzervativní léčbě vnitřních i zevních žilních uzlů řitního otvoru a trhlině řiti. Podle předložených odborných nálezů byla jaterní tkáň podle normálních hodnot jaterních testů bez poruchy, z klinických příznaků je přítomna pouze občasná zácpa. Jedná se však o podmíněně nebezpečný stav, neboť žalobce prodělal virovou hepatitidu A, B, C takže komise hodnotí stav jako lehkou poruchu jater podle

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
5
42Cad 24/2009

kapitoly X, oddílu D, položky 1 písm. b) v horní sazbě procentního rozpětí. V tom je zahrnuta i dělnická profese u nevyučeného, pouze zaučeného dělníka (soustružníka). Ostatní uvedené diagnózy a stavy (nedoslýchavost, smíšená porucha osobnosti, varixy dolních končetin a hemeroidy) nejsou posudkově významné, neboť způsobují pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti maximálně 10 %.

Posudek posudkového lékaře pověřeného vypracováním posudku pro OSSZ Jičín považuje komise za podhodnocený a za posudkový omyl, neboť rozhodující příčinou není lehká nedoslýchavost, ale stav po virové hepatitidě. Komise se sídlem v Hradci Králové se zcela ztotožnila se závěry posudkové komise se sídlem v Ústí nad Labem. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobce dosáhla míry 20 %.

Po zhodnocení výše předestřených důkazů, které byly provedeny při soudním jednání, soud konstatuje, že obě Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jednaly v řádném složení, že posudky ze dne 19.11.2009 a ze dne 23.3.2010, které soud hodnotí jako stěžejní důkazy v tomto přezkumném soudním řízení, byly vypracovány po náležitém zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů. Lékaři Posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobce dospěli k závěru, že dosahuje 20 %, a z této skutečnosti je patrné, že žalobce nesplnil podmínku částečné invalidity dle zákona o důchodovém pojištění, a to minimálně 33% míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti.

Dále soud uvádí, že se ztotožnil s posudkovými závěry komisí a s ohledem na vše, co bylo uvedeno shora, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. A to i přesto, že původně stanovená míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, ze které žalovaná při vydání rozhodnutí vycházela, byla shledána posudkovými komisemi jako posudkový omyl, neboť ani v případě správně stanovené míry poklesu stanovené posudkovými komisemi nesplnil žalobce podmínky pro přiznání částečného invalidního důchodu. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce nebyl ve věci úspěšný a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
6
42Cad 24/2009

V Ústí nad Labem dne 13. června 2011

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru