Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 Ad 9/2010 - 44Rozsudek KSUL ze dne 07.02.2011

Prejudikatura

5 Ads 33/2003


přidejte vlastní popisek

42Ad 9/2010-44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem, v právní věci žalobkyně: H. D., „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22.12.2009 č. „X“, o plném invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 22.12.2009, č. „X“, o plném invalidním důchodu, kterým žalovaná s odkazem na ust. § 38 a § 39 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítla žalobkyni žádost o plný invalidní důchod s odůvodněním, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Děčíně ze dne 10.12.2009 žalobkyni poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti toliko o 40 %.

Žalobkyně v žalobě uvedla, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. V roce 2001 jí byl přiznán částečný invalidní důchod s 50 % invaliditou a v roce 2004 po další operaci jí byla přiznána invalidita pouze 40 %. Nyní je po ztrátě dalšího prstu a operaci lokte a stále má přiznáno pouze 40 %. Poukazuje na skutečnost, že nemá pouze amputované prsty, ale má odoperovaný i karpální tunel a diagnostikovanou obrnu středového nervu. Ruka se jí kroutí tak, že ani neroztáhne dlaň a bolesti má až po rameno.

Pokračování
2
42Ad 9/2010

Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že se v daném případě jedná o dávku, jejíž výplata je závislá na posouzení zdravotního stavu, navrhuje vypracování posudku posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ústí nad Labem, která znovu posoudí zdravotní stav žalobkyně.

Při jednání soudu ve věci žalobkyně přednesla svoji žalobu shodně jako v jejím písemném vyhotovení a zdůraznila, že žádá o přiznání invalidity v důsledku postižení levé dominantní ruky.

Pověřená pracovnice žalované při tomtéž jednání soudu setrvala na napadeném rozhodnutí a odkázala na závěry Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí obsažené v jím vypracovaném posudku ze dne 18.5.2010 a posudku ze dne 29.11.2010.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobkyně uplatnila v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobkyně je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékařky MUDr. A.B. pověřené vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení v Děčíně, která při kontrolní lékařské prohlídce dne 10.12.2009 posoudila zdravotní stav žalobkyně a dospěla k závěru, že ta není plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ale pouze částečně invalidní podle ust. § 44 odst. 1. Dle závěru dotyčné lékařky procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobkyně odpovídá 40 %, tj. postižení uvedenému v kapitole XV, oddíl H, položce 30, písm. a) přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. s tím, že míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu ust. § 6 odst. 4 a 5 téže vyhlášky se navyšuje o 10%.

Podle ust. § 39 odst. 1 téhož zákona pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Podle odst. 2 a odst. 3 stejného paragrafu se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem. Přitom se bere v úvahu, zda jde

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
42Ad 9/2010

o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Podle ust. § 44 odst. 1, odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, pokud pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něho činí nejméně 33% nebo pokud mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžuje obecné životní podmínky.

Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek a zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky pak stanovuje prováděcí předpis, konkrétně přílohy č. 2, 3 a 4 k vyhl. č. 284/1995 Sb. kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění v platném znění.

V projednávané věci byla žalobkyni zamítnuta žádost o plný invalidní důchod s odůvodněním, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Děčíně ze dne 10.12.2009 žalobkyni poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti toliko o 40 %.

Jedním z předpokladů pro vznik nároku na plný invalidní důchod je existence plné invalidity pojištěnce ve smyslu ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Bylo proto třeba zjistit, zda žalobkyně splňovala ke dni 22.12.2009, tedy ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky plné invalidity, tj. zda pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u ní činil nejméně 66%, nebo zda je schopna pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Již výše bylo zmíněno, že napadené rozhodnutí bylo odůvodněno závěrem lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení v Děčíně, která žalobkyni vyšetřila a učinila závěr o poklesu její schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Soud se s tímto závěrem lékařky nespokojil, a protože nemá odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity plné či částečné především závisí, vyžádal si proto v rámci předmětného soudního řízení v intencích ust. § 52 odst. 1 v návaznosti na ust. § 77 s.ř.s. odborný posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „komise“), která je v těchto věcech dle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povolána k posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Tato komise nově posoudila celkový stav žalobkyně, dále také posoudila pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti a zaujala posudkový závěr o částečné invaliditě žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí.

Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 18.5.2010. Žalobkyně byla jednání komise přítomna. Při jednání komise byla žalobkyně vyšetřena odbornou lékařkou – a to odbornou ortopedkou. Z posudkové dokumentace je patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů, obvodní zdravotní dokumentace pak komise dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ale pouze částečně invalidní podle § 44 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť u ní šlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
4
42Ad 9/2010

dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nedosahoval však 66 % odpovídajících plné invaliditě a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek.

Komise konstatovala, že prostudovala spisovou i zdravotní dokumentaci, včetně posudkové spisové dokumentace OSSZ v Děčíně, vyhodnotila výsledek odborného lékařského vyšetření specialistkou v oboru ortopedie MUDr. Z při jednání a konstatovala, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož dominující příčinou je stav po pracovním úrazu z r. 2000, při kterém se jí dostala levá dominantní ruka do lisu, došlo k částečné amputaci 2. prstu a následné ztuhlosti 3. prstu. V květnu 2009 pro ztuhlost a bolesti 3. prstu, včetně neuspokojivého funkčního stavu levé ruky byla provedena amputace v jeho středním článku. Přetrvává zvýšená citlivost amputovaného 2. prstu, mívá fantomové bolesti 3. prstu a bolesti zápěstí a dorsa levé ruky, má trvale prsty v částečné flexi. S amputací 3. prstu byla provedena zároveň deliberace n. ulnaris I. sin. Dle vyšetření EMG funkce n. ulnaris je normální a byly prokázány známky lehkého syndromu karpálního tunelu vlevo. Stav levé ruky dle posudkové komise není stále zcela vyhovující. Přetrvávají bolesti konců 2. a 3. prstu s poruchami citlivosti i modráním. Hybnost v palci je celkem dobrá. Pro značnou citlivost pahýlů 2. a 3. prstu je úchopová schopnost problematická. Pravá horní končetina je intaktní. Žalobkyně je přeučena na pravou ruku, kterou používá i na psaní. Zdravotní stav je dle komise stabilizovaný, za poslední dobu se nezhoršil. Úchopová schopnost a síla levé ruky je snížena, přidržovací schopnost je zachována. Kardiopulmonálně je žalobkyně kompenzována a orientována ve všech kvalitách. Pokles schopnosti žalobkyně soustavné výdělečné činnosti na základě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu komise stanovila dle přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb. v platném znění ke dni napadeného rozhodnutí podle kapitoly XV, oddíl H, položka 30, písm. a). Z procentního rozmezí 25 - 30 % přiznala komise 30 %. Míru poklesu soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst. 4 citované vyhlášky komise vzhledem k dalšímu zdravotnímu postižení zvýšila o dalších 10 % na celkových 40 %. Dále komise konstatovala, že žalobkyně je neschopna fyzicky náročné práce s přenášením těžších břemen, prací náročných na jemnou motoriku a prací s většími nároky na funkci levé horní končetiny.

K posudku žalobkyně uvedla, že nemůže souhlasit s tvrzením komise, že se přeučila na pravou ruku. Komise to zřejmě dovodila pouze z toho, že se pravou rukou podepsala, aniž by se jí na to někdo ptal. Dále poukazuje na skutečnost, v době přiznání částečné invalidity jí bylo uznáno 50 % snížení schopnosti samostatné výdělečné činnosti a nyní po několika operacích je jí přiznáváno pouze 40 %. Dále nesouhlasí se závěrem, že trpí fantomovými bolestmi. Naopak trpí bolestmi celé ruky a zejména pahýlů po amputacích. Dále uvedla, že ji u komise nenechali mluvit s tím, že to má vše říci až u soudu.

Vzhledem námitkám žalobkyně si soud vyžádal vyhotovení dalšího posudku od posudkové komise, detašovaného pracoviště v Praze. Rovněž z obsahu posudkové dokumentace vypracované touto dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů, a to dne 29.11.2010. Žalobkyně byla jednání komise přítomna. Při jednání komise byla žalobkyně vyšetřena odbornou lékařkou – a to odbornou neuroložkou. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů a obvodní zdravotní dokumentace pak komise dospěla

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
5
42Ad 9/2010

k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ale jen částečně invalidní podle ust. § 44 odst. 1 téhož zákona, když šlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33%, nedosahoval však 66% a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek.

Tato komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl stav po poranění 2. a 3. prstu levé ruky (dominantní) v únoru 2000, který byl zpočátku řešen přišitím amputátů, po roce byla nutná léčebná amputace v mediálním článku 2. prstu pro hnisavý zánět kostní, v květnu 2009 podstoupila snesení v mediálním článku 3. prstu pro ztuhlost a znetvoření, současně byl uvolněn loketní nerv v oblasti levého loketního kloubu, elektromyografické vyšetření v září 2009 potvrdilo dobrý výsledek zákroku, motorické i senzitivní vedení v nervu se upravilo k normě (v dubnu 2009 na EMG středně těžká léze nervu), toto EMG souhlasně s EMG z dubna 2009 potvrdilo přetrvávající lehký syndrom karpálního tunelu vlevo ve smyslu snížení rychlosti senzitivního vedení v levém středovém nervu v oblasti zápěstí/prst, motorické vedení se upravilo k normě, pro tento nález nebyla motorická funkce levé ruky snížena. Funkce levé ruky byla snížena, ne ale ztracena – přetrvávala zvýšená citlivost dlaně i hřbetu ruky a konců pahýlů 2. a 3. prstu, v pahýlech byla i významně omezená hybnost, hybnost ostatních prstů, včetně palce, byla dobře zachována, svedla stisk palce s 4. a 5. prstem (špetku), úchopová schopnost ruky byla tedy do jisté míry zachována, svalová síla byla lehce snížena, hybnost zápěstí nebyla významně omezena, stejně tak rozsah hybnosti levého loketního a ramenního kloubu.

Dle vlastního sdělení má žalobkyně od mládí problémy s krční páteří, které se nepochybně zhoršily po úrazu levé ruky, nebyla ale přítomna symptomatologie svědčící pro poškození odstupujících nervových kořenů ani útlaku míchy, na hrudní páteři bylo víceletě shledáváno zvýraznění jejího přirozeného vyklenutí, které mohlo být zdrojem bolestivých pocitů. Po interní stránce byla žalobkyně zdráva, funkce pravé horní končetiny i dolních končetin byla v normě, žalobkyně se na poruchu funkce dominantní levé ruky v průběhu let adaptovala, naučila se psát a některé činnosti vykonávat pravou rukou. Smyslovou poruchou netrpěla, psychicky byla kompenzovaná.

Komise dále konstatovala, že žalobkyně byla schopna vykonávat práce nenáročné na souhru horních končetin a bez větších nároků na funkci levé ruky, fyzicky lehké. Žalobkyně se rekvalifikovala k práci na počítači, tato práce se jeví komisy jako velmi vhodná. Nevhodné byly práce fyzicky těžké, manipulace s břemeny vyžadující plnou zátěž i levé horní končetiny a práce vyžadující zcela zachovanou jemnou motoriku obou rukou. V současné době pracuje jako vykupovačka šrotu, což je práce fyzicky dosti náročná, ale zatím ji zvládá.

Pokles schopnosti žalobkyně soustavné výdělečné činnosti na základě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu komise stanovila dle přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb. v platném znění ke dni napadeného rozhodnutí stejně jako komise v Ústí nad Labem podle kapitoly XV, oddíl H, položka 30, písm. a). Z procentního rozmezí 25 - 30 % přiznala komise 30 %. Horní hranici procentního rozmezí zvolila komise s přihlédnutím k hypersenzitivitě ruky a pahýlů 2. a 3. prstu levé ruky. Pro vertebrogenní obtíže a vleklý zánět pouzdra levého ramenního kloubu zvyšuje tuto hodnotu podle § 6 odst. 4 citované vyhlášky o 10 procentních bodů, celková hodno tak činí 40 %. Od předchozího posouzení zdravotního stavu nedošlo k jeho podstatnému dlouhodobému zhoršení.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
6
42Ad 9/2010

K námitkám žalované komise uvedla, že částečná invalidit v roce 2001 byla žalobkyni přiznána pro ještě nestabilizovaný poúrazový stav podle oddílu H, položky 1 výše uvedené přílohy. V roce 2004 bylo funkční postižení levé ruky již stabilizováno, neměnné, proto byla procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti hodnocena podle položky 30, stejně jako při posledním hodnocení. Postižení středového nervu bylo dle EMG středně těžké, motoriku jím zásobené oblasti ruky a prstů ale podstatně neomezovalo, výsledek uvolnění nervu v kapilárním tunelu byl dobrý, přetrvala pouze lehká porucha vedení cítivými vlákny, motorika ruky se ale nezlepšila, porucha hybnosti byl tedy v souvislosti s úrazem prstů, ne útlakem nervu. Pokud by posudková komise hodnotila pooperační stav syndromu karpálního tunelu, pak podle kapitoly XV, oddílu h, položky 24, písm. a) výše uvedené přílohy 10 %, protože přetrvávala pouze lehká senzitivní porucha, která by sama o sobě zatížitelnost operované končetiny neomezovala. Uvolnění levého loketního nervu v průběhu loketním kloubem se zdařilo tak, že došlo k úpravě stavu ad integrum, funkce nervu se plně obnovila. Částečná amputace 3. prstu byla provedena k jistému zlepšení funkce ruky, protože byl znetvořen (nadměrně zrohovatělá kůže) a „překážel“. Objektivní zachovaná funkce levé ruky a ostatních částí levé horní končetiny je opakovaně popsána výše. V doložených lékařských vyšetřeních jsou fantomové bolesti uvedeny pouze v neurologickém vyšetření MUDr. K. z listopadu roku 2009, jde o pouhé konstatování, že bolestivé prožitky jsou i v amputovaných částech prstů, bolesti zbylých článků prstů i ruky tím popírány nejsou.

Dále komise konstatoval, že z lékařských zpráv z května 2010 MUDr. N. a MUDr. N. nevyplývá výrazné zhoršení zdravotního stavu žalobkyně.

Po zhodnocení výše předestřených důkazů, které byly provedeny při soudním jednání, soud konstatuje, že Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jednaly v řádném složení, že posudky ze dne 18.5.2010 a ze dne 29.11.2010, jež soud hodnotí jako stěžejní důkazy v tomto přezkumném soudním řízení, byly vypracovány po náležitém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů. Lékaři Posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobkyně shodně dospěli k závěru, že dosahuje 40 %, a z této skutečnosti je patrné, že žalobkyně nesplnila podmínku plné invalidity dle zákona o důchodovém pojištění, a to minimálně 66 % míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ani nebyla schopna vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek.

Dále soud uvádí, že se ztotožnil s posudkovými závěry komisí a s ohledem na vše, co bylo uvedeno shora, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po
jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu
správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a
rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí
podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
7
42Ad 9/2010

v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom,
kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem,
což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 7. února 2011

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru