Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 Ad 8/2011 - 43Rozsudek KSUL ze dne 23.11.2011

Prejudikatura

5 Ads 33/2003

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 21/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

42Ad 8/2011-43

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem, v právní věci žalobce: J. G., proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20.12.2010, č.j. „X“, o námitkách proti rozhodnutí o invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení o námitkách ze dne 20.12.2010, č.j. „X“, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.9.2010, č. „X“, kterým bylo rozhodnuto, že žalobcova žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu se zamítá a žalobci nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.

Žalobce v žalobě uvedl, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, neboť nebyl dle jeho názoru dostatečným způsobem zohledněn jeho zdravotní stav.

Žalovaná ve svém vyjádření k podané žalobě stručně zrekapitulovala průběh správního řízení a konstatovala, že vzhledem ke skutečnosti, že rozhodujícím kriteriem pro posouzení dané kauzy je posouzení zdravotního stavu, navrhuje vyhotovení posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokračování
2
42Ad 8/2011

Žalobce se z jednání soudu telefonicky omluvil v den konání soudního jednání. Současně výslovně vyjádřil souhlas s konáním jednání bez jeho přítomnosti.

Pověřená pracovnice žalované se při jednání soudu plně odkázala na písemné vyjádření k podané žalobě.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Po přezkoumání skutkového a právního stavu v následném řízení ve věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že prvoinstanční rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékařky MUDr. V. H. pověřené vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení Teplice, která při lékařské prohlídce dne 19.8.2010 posoudila zdravotní stav žalobce a dospěla k závěru, že ten je invalidní a jde o invaliditu druhého stupně. Dle závěru dotyčné lékařky pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce odpovídá 55 %, tj. postižení uvedenému v kapitole IX, oddílu B, položce 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s tím, že míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky se nemění. Na základě tohoto posudku žalovaná vydala dne 17.9.2010 rozhodnutí č. 531 104 266, kterým bylo rozhodnuto, že žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu se zamítá a žalobci náleží nadále invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné námitky, kde uvedl, že jeho zdravotní stav se výrazně zhoršil. Uvedl, že mu byl do hlavy na levé straně voperován stent a na pravé straně má ucpanou cévu. Současně vyjádřil přesvědčení, že posudková lékařka Okresní správy sociálního zabezpečení Teplice je vůči němu zaujatá a nemluví pravdu.

Žalovaná si v rámci řízení o námitkách vyhotovila nový posudek o invaliditě ze dne 17.12.2010. Tento posudek vyhotovovala MUDr. E. V.. Tato lékařka opětovně posoudila zdravotní stav žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a dospěla k závěru, že u něho jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je ischemická choroba srdeční a povšechná aterioskleroza, která se projevuje mimo jiné postižením mozkových cév a cév dolních končetin. Jedná se o středně těžký pokles výkonnosti při dobré funkci levé komory srdeční, při dobrém kolaterálním oběhu na pravé dolní končetině a při upraveném neurologickém nálezu. Dále dospěla k závěru, že na vyšší procentuelní hodnocení poklesu míry pracovní schopnosti žalobce nedosahuje. Dále konstatovala, že stav po prodělané mozkové příhodě se podle neurologického vyšetření upravil a nedosahuje míry, která by těžce měnila funkci organismu. Lékařka současně potvrdila správnost závěrů posudkové lékařky, na základě kterých bylo vydáno prvoinstanční rozhodnutí, ovšem dospěla k závěru, že rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
42Ad 8/2011

s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, oddíl A, položka 1, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a stanovila míru poklesu na 55%.

Na základě tohoto nového posudku bylo vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly zamítnuty námitky žalobce, a prvoinstanční rozhodnutí bylo potvrzeno.

Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. V souladu s odstavcem 2 citovaného ustanovení jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně a nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Dle § 39 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se pracovní schopností rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V souladu s odstavcem 4 citovaného ustanovení se při určování poklesu pracovní schopnosti vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikacepojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

V odstavci 5 citovaného ustanovení je dále stanoveno, že za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. V souladu s odstavcem 6 citovaného ustanovení se za stabilizovaný zdravotní stav považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Dle odstavce 7 je pojištěnec adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se vždy určuje v celých číslech.

Procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
4
42Ad 8/2011

V projednávané věci bylo rozhodnuto prvostupňovým rozhodnutím, že žalobcova žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu se zamítá a žalobci náleží nadále invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť dle posudku posudkové lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení Teplice ze dne 19.8.2010 pokles pracovní schopnosti u žalobce dosahuje míry 55%. V rámci námitkového řízení posudková lékařka dospěla ke stejnému závěru.

Jedním z předpokladů pro vznik nároku na invalidní důchod je existence invalidity pojištěnce ve smyslu ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Bylo proto třeba zjistit, zda žalobce splňoval ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky invalidity, tj. zda pokles pracovní schopnosti u něho činil nejméně 35%.

Mezi účastníky je nesporné, že této míry žalobce dosahuje, tedy že je invalidní. Sporným zůstává ovšem v jakém stupni invalidity. V souladu s § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně a nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Již výše bylo zmíněno, že napadené rozhodnutí bylo odůvodněno závěrem lékařky MUDr. V., která učinila závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce. Soud se s tímto závěrem lékařky nespokojil, a protože nemá odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity především závisí, vyžádal si proto v rámci předmětného soudního řízení v intencích ust. § 52 odst. 1 v návaznosti na ust. § 77 s.ř.s. odborný posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „komise“), která je v těchto věcech dle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povolána k posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Tato komise nově posoudila celkový stav žalobce a také posoudila pokles jeho pracovní schopnosti.

Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 30.6.2011. Žalobce byl jednání komise přítomen a přímo při jednání komise byl vyšetřen odborným lékařem – internistou. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů a obvodní zdravotní dokumentace pak komise dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69%.

Komise konstatovala, že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je ischemická choroba srdeční se stavem po opakovaných infarktech myokardu, stavem po PCI s inplantací stentu a syndromem reziduální AP. Komise zhodnotila poruchu jako středně těžkou vzhledem k přetrvávajícím značným subjektivním potížím žalobce. Pokles pracovní schopnosti hodnotila komise podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v platném znění, následovně: kapitola IX, oddíl A, položka 1, písmeno c). Z rozmezí 50 – 60% stanovila komise 55%. Jedná se o invaliditu druhého stupně. Komise se tedy při

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
5
42Ad 8/2011

hodnocení ztotožnila s posudkovou lékařkou pracoviště pro námitkové řízení. U žalobce je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu kardiální onemocnění, i když jsou přítomny projevy celkové ateroskerozy, a to zejména ve formě ischemické choroby dolních končetin a postižení mozkových tepen. Stav po prodělané mozkové příhodě se u žalobce dle neurologického vyšetření upravil, zůstává pouze lehčí residuum, není přítomen funkčně významný neurologický deficit. Již ošetřující lékařka MUDr. R. ve zprávě ze dne 14.7.2010 uvádí, že žalobce je zcela orientovaný, přichází sám, bez oporných pomůcek, chůze je jistá, stoj jistý, neurologický nález bez lateriazace. Po mozkové příhodě, kterou žalobce prodělal v květnu 2010, se stav poměrně rychle zlepšoval, což je zřejmé z podkladové dokumentace a residuum po této příhodě bylo k datu vydání napadeného rozhodnutí lehké. Přítomná ischemická choroba dolních končetin je u žalobce pouze ve stadiu IIa – IIb dle Fontaina, tedy maximálně ve stadiu středně těžkých klaudikací (pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti 30 – 40%). Rovněž ostatní uvedená onemocnění nezpůsobují u žalobce pokles pracovní schopnosti větší než onemocnění, které komise považuje za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tedy postižení srdce. Polytopní VAS při vrozeně zúženém páteřním kanále a protruzích disků L4,5/S1 nebyl provázen funkčně významnou neurologickou symptomatologií, nebyly zjištěny známky silnějšího kořenového dráždění, nebyly přítomny parezy ani významné svalové atrofie, uváděná hypacusis je pouze lehká, je přítomna chronická obstrukční plicní nemoc II. stadia, což je z funkčního hlediska postižení středně těžké (pokles pracovní schopnosti 15 – 30%). Ostatní uváděná onemocnění nejsou z funkčního hlediska posudkově významná. Komise hodnotila stav žalobce, jak bylo výše uvedeno, a to přestože některá kriteria pro zařazení do výše uvedené položky nebyla splněna. Nebyla přítomna středně těžká systolická dysfunkce levé komory srdeční, ani středně těžká diastolická dysfunkce. Komise však zohlednila přetrvávající subjektivní potíže žalobce, zejména dušnost, zohlednila rovněž dosavadní nepříznivý průběh onemocnění s opakovanými infarkty myokardu v mladém věku v anamnéze a přítomnost ostatních onemocnění žalobce, zejména projevů povšechné aterosklerozy. Komise však nemohla použít písmeno d) výše uvedené položky, protože u žalobce se nejednalo o neschopnost jakékoliv zátěže a rozhodně se také nejednalo ani o těžkou systolickou či diastolickou dysfunkci levé komory srdeční, dušnost u žalobce rozhodně nedosahovala stupně NYHA IV. Pokud by komise určila za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce ateroslkerozu, hodnotila by stav podle kapitoly IX, oddíl B, položka 1 písm. c) citované přílohy s mírou poklesu pracovní schopnosti 55%, tedy tak, jak stav hodnotil posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Teplice. Jednalo by se totiž o stadium již s těžší ischemií, které způsobuje pokles celkové výkonnosti již při lehčím zatížení, nejednalo by se však o neschopnost jakékoliv zátěže při těžkém orgánovém postižení, což je podmínkou pro uznání invalidity III. stupně. Komise konstatovala, že při posouzení zdravotního stavu žalobce musela zohlednit zejména funkční hledisko. Počet prodělaných infarktů či implantovaných stentů není pro posouzení zdravotního stavu rozhodující, i když i tento fakt komise vzala při posouzení zdravotního stavu žalobce v úvahu. Komise se shodla, že funkčně významné zlepšení zdravotního stavu u postiženého nelze očekávat a proto považuje další kontrolu zdravotního stavu za neúčelnou. Dále komise konstatovala, že žalobce nebyl schopen vykonávat práce fyzicky náročné, práce v nepříznivých klimatických podmínkách a práce v riziku. Byl však obecně schopen vykonávat lehké práce odpovídající jeho kvalifikaci, případně na zkrácený úvazek, za předpokladu dodržování režimových opatření.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
6
42Ad 8/2011

Po zhodnocení výše předestřených důkazů, které byly provedeny při soudním jednání, soud konstatuje, že Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí jednala v řádném složení, že posudek ze dne 30.6.2011, jenž soud hodnotí jako stěžejní důkaz v tomto přezkumném soudním řízení, byl vypracován po náležitém zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů. Žalobce byl přítomen při jednání komise a byl přešetřen odborným lékařem - internistou. Lékaři Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí přitom oproti lékařce Okresní správy sociálního zabezpečení Teplice ve shodě s lékařkou posuzující zdravotní stav žalobce v rámci řízení o námitkách ohledně míry poklesu pracovní schopnosti žalobce dospěli k závěru, že dosahuje 55 % důsledku ischemické choroby srdeční, na základě čehož pak uzavřeli, že žalobce je nadále invalidní ve stupni II.

Dále soud uvádí, že se ztotožnil s posudkovým závěrem komise a s ohledem na vše, co bylo uvedeno shora, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce nebyla ve věci úspěšný a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 23. listopadu 2011

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru