Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 Ad 2/2011 - 25Rozsudek KSUL ze dne 02.05.2011

Prejudikatura

5 Ads 33/2003


přidejte vlastní popisek

42Ad 2/2011-25

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem, v právní věci žalobce: J. Š., „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9.12.2010, č.j. „X“, o námitkách proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchod,

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o námitkách ze dne 9.12.2010 č.j. 570 904 7311/45091-JA a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. II ze dne 13.9.2010 č.j. 570 904 7311 o částečném invalidním důchodu se pro vady řízení ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 9.12.2010 č.j. „X“, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu ze dne 13.9.2010 č.j. „X“, kterým žalovaná s odkazem na ust. § 56 odst. 1 a § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v rozhodném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), odňala žalobci invalidní důchod s odůvodněním, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem ze dne 15.6.2010 žalobci poklesla jeho pracovní schopnost toliko o 25 %.

Pokračování
2
42Ad 2/2011

Žalobce uvedl v žalobě, že má neustálé bolesti a nemůže tedy pracovat. Nemá prostředky ani a obživu ani na potřebné léky. Je stále slabý. Chodí na opakované lékařské kontroly.

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla posouzení zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Při jednání soudu žalobce přenesl svoji žalobu shodně jako vjejím písemném vyhotovení. Zdůraznil, že se cítí stále slabý, má potíže s dýcháním a musí chodit na pravidelné prohlídky.

Při tomtéž jednání soudu se pověřená pracovnice žalované plně odkázala na své písemné vyjádření k podané žalobě. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Po přezkoumání skutkového a právního stavu v následném řízení ve věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že rozhodnutí o odnětí částečného invalidního důchodu bylo vydáno na základě posudku lékařky MUDr. M. V. pověřené vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení Ústí nad Labem, která při lékařské prohlídce dne 15.6.2010 posoudila zdravotní stav žalobce a dospěla k závěru, že ten není invalidní. Dle závěru dotyčné lékařky pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce odpovídá 25 %, tj. postižení uvedenému v kapitole II, položce 1, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s tím, že míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky se nemění. Na základě tohoto posudku žalovaná vydala dne 13.9.2010 rozhodnutí č. II č. 570 904 7311, kterým odňala žalobci invalidní důchod.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné námitky, kde uvedl, že s rozhodnutím žalované nemůže souhlasit, neboť není schopen soustavné výdělečné činnosti. Stále trpí bolestmi a cítí se špatně. Poukázal na skutečnost, že celý život bude chodit na lékařské kontroly a vývoj jeho nemoci je nejistý.

Žalovaná si v rámci řízení o námitkách vyhotovila nový posudek o invaliditě ze dne 8.12.2010. Tento posudek vyhotovovala MUDr. D. H. Tato lékařka opětovně posoudila zdravotní stav žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a dospěla k závěru, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který neodpovídá žádné invaliditě. Konstatovala, že zdravotní stav žalobce byl dle jejího názoru posouzen posudkovým lékařem objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které vyplývá stabilizace zdravotního stavu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je dle uvedené lékařky zdravotní

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
42Ad 2/2011

postižení uvedené v kapitole II odd. A, položce 1 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky dle uvedené lékařky nemění. Vzhledem k subjektivním obtížím položky dle písm. b) hodnotila daná lékařka zdravotní stav jako lehké postižení v kompletní remisi, po 6 měsících po ukončení onkologické léčby, s lehkým funkčním postižením trávícího systému. Středně těžké postižení dle písm. c) nezvolila, neboť dle jejího názoru onemocnění nesplňuje zde uvedená posudková kriteria. I dle posledního nálezu z RTO ambulance ze dne 6.12.2010 je potvrzena remise onemocnění.

Na základě tohoto nového posudku bylo vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty.

Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. V souladu s odstavcem 2 citovaného ustanovení jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně a nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Dle § 39 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se pracovní schopností rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V souladu s odstavcem 4 citovaného ustanovení se při určování poklesu pracovní schopnosti vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikacepojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

V odstavci 5 citovaného ustanovení je dále stanoveno, že za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. V souladu s odstavcem 6 citovaného ustanovení se za stabilizovaný zdravotní stav považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Dle odstavce 7 je pojištěnec adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se vždy určuje v celých číslech.

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
4
42Ad 2/2011

Procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity.

V projednávané věci byl žalobci invalidní důchod odňat, neboť dle posudku posudkové lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení ústí nad Labem ze dne 15.6.2010 pokles pracovní schopnosti u žalobce dosahuje pouze míry 25%, takže není částečně invalidní. Napadeným rozhodnutím pak byly zamítnuty námitky žalobce, když posudková lékařka v rámci přezkoumání zdravotního stavu žalobce v řízení o námitkách dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce dosahuje 25%.

Jedním z předpokladů pro vznik nároku na invalidní důchod je existence invalidity pojištěnce ve smyslu ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Bylo proto třeba zjistit, zda žalobce splňoval ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky invalidity, tj. zda pokles pracovní schopnosti u něho činil nejméně 35%.

Již výše bylo zmíněno, že napadené rozhodnutí bylo odůvodněno závěrem lékařky MUDr. H., která učinila závěr o poklesu jeho pracovní schopnosti. Soud se s tímto závěrem lékařky nespokojil, a protože nemá odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity plné či částečné především závisí, vyžádal si proto v rámci předmětného soudního řízení v intencích ust. § 52 odst. 1 v návaznosti na ust. § 77 s.ř.s. odborný posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „komise“), která je v těchto věcech dle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povolána k posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Tato komise nově posoudila celkový stav žalobce, dále také posoudila pokles jeho pracovní schopnosti.

Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 10.3.2011. Žalobce byl jednání komise přítomen a přímo při jednání komise byl vyšetřen odborným lékařem – internistou. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů a obvodní zdravotní dokumentace pak komise dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém

pojištění, nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%.

Komise konstatovala, že u žalobce se jednalo o zhoubné onemocnění – maligní lymfom non Hodgkinského typu lokalizovaný v žaludku, zjištěné a léčené v roce 2006. Léčbou byla navozena kompletní remise onemocnění. Žalobce byl doposud pravidelně kontrolován onkology a gastroenterology a při kontrolách byla konstatována trvající kompletní remise onemocnění (nejsou zjištěny známky recidivy onemocnění. Při gastrofibroskopickém vyšetření byla zjištěna jen aftosní bulbitida a známky chronické gastritidy, rozšíření lehké stěny žaludku v oblasti antra a pyloru. V oblasti krku, mediastina, břicha i pánve přetrvávají drobné lymfatické uzliny, rovněž bez významnější dynamiky. V plicním okně jsou patrné subpleurálně četné buly velikosti okolo 1 cm, v kostním okně bez ložiskových změn skeletu.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
5
42Ad 2/2011

Gastroskopie – histologický výsledek je bez záchytu malignity. Prognóza onemocnění je stále nejistá.

Komise považuje zdravotní stav posuzovaného nadále za dlouhodobě nepříznivý a za rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považuje stále zhoubné onemocnění v remisi. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti na základě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu komise hodnotí dle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., dle kapitoly II, oddíl A, položka 1b – z funkčního hlediska lehké postižení. Z rozmezí 10 – 25% komise přiznala 25%. Horní hranici komise zvolila s ohledem na popisované funkční onkologické vyšetření a nález CT a gastroskopie. Dále komise použila ustanovení § 3 odst. 2 citované vyhlášky a zvýšila s ohledem na výkon pomocných dělnických profesí a pro minimální vzdělání a neschopnost rekvalifikace hodnocení o dalších 10 %. Pokles pracovní schopnosti tedy u žalobce dle komise činil celkem 35 %. Dále komise konstatovala, že při zachovaném pracovním potenciálu byl žalobce schopen vykonávat fyzicky lehké práce s vyloučením nočních směn, s možností dodržování stravovacího a dietního režimu, bez stresových situací, např. v chráněných dílnách apod.

Po zhodnocení výše předestřených důkazů, které byly provedeny při soudním jednání, soud konstatuje, že Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí jednala v řádném složení, že posudek ze dne 10.3.2011, jenž soud hodnotí jako stěžejní důkaz v tomto přezkumném soudním řízení, byl vypracován po náležitém zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů. Žalobce byl přítomen při jednání komise a byl přešetřen odborným lékařem - internistou. Lékaři Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí přitom oproti lékařce Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem a lékařce posuzující zdravotní stav žalobce v rámci řízení o námitkách ohledně míry poklesu pracovní schopnosti žalobce dospěli k závěru, že dosahuje 35 %, na základě čehož pak uzavřeli, že žalobce je nadále invalidní.

Dále soud uvádí, že se ztotožnil s posudkovým závěrem komise a s ohledem na vše, co bylo uvedeno shora, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku lékařky, jejíž rozhodnutí odpovídalo neúplně zjištěnému skutkovému stavu.

Soud proto napadené rozhodnutí pro vady řízení ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. b) podle ust. § 78 odst.1 a odst. 4 s.ř.s. zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Podle ust. § 78 odst. 5 s.ř.s. přitom platí, že pokud soud zruší rozhodnutí správního orgánu, je správní orgán v dalším řízení vázán právním názorem soudu. Současně s napadeným rozhodnutím zrušil soud v souladu s ustanovením § 78 odst. 3 s.ř.s. i prvostupňové rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu, neboť i při vydávání tohoto rozhodnutí vycházela žalovaná z posudku lékařky, jejíž posouzení odpovídalo neúplně zjištěnému skutkovému stavu.

Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce měl sice úspěch ve věci, ovšem práva na náhradu nákladů řízení se výslovně vzdal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po
jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu
správního.

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
6
42Ad 2/2011

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem
a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí
podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom,
kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem,
což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 2. května 2011

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru