Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 Ad 17/2014 - 26Usnesení KSUL ze dne 11.12.2014

Prejudikatura
2 As 11/2005 - 72

přidejte vlastní popisek


42Ad 17/2014-26

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobce: J. Č., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2.7.2013, č.j. „X“, o invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 23.7.2014, domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 2.7.2013, č.j. „X“, jímž byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11.4.2013, č.j. „X“, kterým byl žalobci dle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, odňat invalidní důchod, jelikož žalobce není invalidní, neboť jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 20 %.

Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., správní řád soudní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle ust. § 72 odst. 3 s. ř. s. taktéž platí, že jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení. Podle odst. 4 téhož ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

Podle ust. § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 3 tohoto ustanovení připadne-li poslední den lhůty na Pokračování

42Ad 17/2014
2

sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.

V nyní posuzovaném případě je třeba uvést, že shora zmíněná žaloba byla ke zdejšímu soudu podána až v návaznosti na usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 9.7.2014, č.j. 12 Nc 308/2013-29, jež nabylo právní moci dne 12.8.2014. Předmětným usnesením bylo totiž zastaveno řízení o žalobě podané žalobcem proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2.7.2013, č.j. „X“, a to z důvodu, že žalobce tuto žalobu podal u věcně nepříslušného soudu, neboť tato věc náleží soudu, který rozhoduje podle zvláštního právního předpisu ve správním soudnictví. Tato žaloba byla u věcně nepříslušného soudu podána dne 9.9.2013 s tím, že k poštovní přepravě byla podána dne 6.9.2013.

V projednávané věci, aby soud mohl předmětnou žalobu vyhodnotit jako včasně podanou, je nezbytné, aby současně byly splněny dvě podmínky. Žaloba musí být podána do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení, a v případě, že žaloba byla žalobcem nesprávně podána u soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení, je nutné následně takovou žalobu podat do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení.

Podmínku podání žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí Okresního soudu v Litoměřicích o zastavení řízení soud považuje za splněnou. Zabýval se proto dále druhou z podmínek, tedy zda byla původní žaloba podána žalobcem u věcně nepříslušného soudu ve lhůtě pro podání správní žaloby, tedy ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení.

Jelikož žalobce v předmětné žalobě neuvedl, kdy mu bylo doručeno žalobou napadené rozhodnutí, soud prvotně vycházel z faktu, že dotyčná žaloba byla podána v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě, a proto vyzval žalovanou, aby se k předmětné žalobě vyjádřila a soudu předložila příslušný spisový materiál.

Žalovaná k výzvě soudu ze dne 15.8.2014, č.j. 42Ad 17/2014-15, zaslala písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhla odmítnutí žaloby z důvodu její opožděnosti. Současně s písemným vyjádřením k žalobě žalovaná soudu předložila správní spis, který obsahoval i originál dotyčného správního rozhodnutí, tj. rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2.7.2013 č.j. „X“, a to včetně dokladu o doručení tohoto rozhodnutí žalobci.

Z dokladů předložených žalovanou soud zjistil, že žalobou napadeného rozhodnutí bylo žalobcem osobně převzato dne 4.7.2013, když převzetí tohoto rozhodnutí žalobce stvrdil na dodejce svým podpisem. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí čtvrtek 4.7.2013 a dvouměsíční lhůta dle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. pro podání správní žaloby tak skončila ve středu 4.9.2013.

Na základě výzvy soudu ze dne 11.8.2014, č.j. 17/2014-12, Okresní soud v Litoměřicích předložil zdejšímu soudu soudní spis vedený pod sp. zn. 12 Nc 308/2013. Z tohoto spisu soud zjistil, že žaloba byla žalobcem vyhotovena dne 6.9.2013 a zároveň byla

Pokračování

42Ad 17/2014
3

téhož dne, tj. 6.9.2013, dána k poštovní přepravě, jak zřetelně vyplývá z podacího razítka odesílací pošty.

Z právě uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k včasnému podání žaloby nebyla ze strany žalobce zachována, neboť žalobce podal žalobu k poštovní přepravě až ve středu 6.9.2013, přičemž poslední den dvouměsíční lhůty pro podání žaloby bylo pondělí 4.9.2013, když však v tento poslední den lhůty pro podání žaloby tato nebyla předána soudu nebo mu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence.

S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. nezbylo soudu nic jiného než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve výroku usnesení ad I. tuto žalobu pro opožděnost odmítl. Opožděnost žaloby je soud povinen zohlednit v každé fázi řízení o ní, když pro tento závěr svědčí jednoznačná dikce obecné úpravy obsažené v ust. § 72 odst. 4 s. ř. s. Tentýž závěr vyslovil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 As 11/2005-72, který byl publikován se Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 715/2005 a také na www.nssoud.cz.

V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku soud nerozhodoval, neboť v souzené věci se jednalo o řízení ve věcech důchodového pojištění, které je přímo ze zákona osvobozeno od poplatkové povinnosti.

Pro úplnost soud směrem k žalobci poznamenává, že ve věci nároku na invalidní důchod má možnost, pokud u něho dojde k nějaké změně (zhoršení) jeho zdravotního stavu, aby u žalované České správy sociálního zabezpečení opětovně zažádal o přiznání určitého stupně invalidního důchodu a inicioval tak nové správní řízení včetně případného soudního přezkumu v rámci správního soudnictví.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo Pokračování

42Ad 17/2014
4

jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 11. prosince 2014

Mgr. Václav Trajer v.r.
samosoudce Za správnost vyhotovení: Gabriela Zlatová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru