Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 Ad 16/2010 - 37Rozsudek KSUL ze dne 02.05.2011

Prejudikatura

5 Ads 33/2003


přidejte vlastní popisek

42Ad 16/2010-37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem, v právní věci žalobkyně: B. F., „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24.3.2010, č.j. „X“, částečném invalidní důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 24.3.2010, č.j. „X“, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí o částečném invalidním důchodu ze dne 10.2.2010 č. „X“, kterým žalovaná s odkazem na ust. § 43 a § 44 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v rozhodném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítla žádost žalobkyně o částečný invalidní důchod s odůvodněním, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Most ze dne 11.11.2009 žalobkyni poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti toliko o 30 %.

Žalobkyně uvedla v žalobě, že s napadeným rozhodnutím nemůže souhlasit, neboť její zdravotní potíže mají trvale stoupající tendenci, bolesti přetrvávají a velmi omezují její pohyb a případnou pracovní aktivitu. Její zdravotní stav a finanční problémy mají značný vliv i na její psychický stav. Je na hranici úplného fyzického i psychického vyčerpání. Za dané situace ji žádný zaměstnavatel nechce zaměstnat ani na lehčí práci.

Pokračování
2
42Ad 16/2010

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla posouzení zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Žalobkyně se po řádném předvolání k jednání soudu bez omluvy nedostavila. V souladu s poučením obsaženým v předvolání bylo v předmětné věci jednáno bez její přítomnosti.

Pověřená pracovnice žalované při jednání soudu se odkázala na obsah posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem ze dne 4.6.2010.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobkyně uplatnila v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobkyně je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Po přezkoumání skutkového a právního stavu v následném řízení ve věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti o částečný invalidní důchod bylo vydáno na základě posudku lékařky MUDr. D. K. pověřené vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení Most, která při lékařské prohlídce dne 11.11.2009 posoudila zdravotní stav žalobkyně a dospěla k závěru, že ta není částečně invalidní podle ust. § 44 zákona o důchodovém pojištění ani není plně invalidní podle ust. § 39 téhož zákona. Dle závěru dotyčné lékařky procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobkyně odpovídá 30 %, tj. postižení uvedenému v kapitole XIII, položce 4, písm. a) přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. s tím, že míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 citované vyhlášky se nemění. Na základě tohoto posudku

žalovaná vydala dne 10.2.2010 rozhodnutí č. „X“,, kterým zamítla žádost žalobkyně o přiznání částečného invalidního důchodu.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně včasné námitky, kde uvedla, že s rozhodnutím žalované nemůže souhlasit, neboť není schopna soustavné výdělečné činnosti. Zdravotní pooperační potíže u ní přetrvávají a mají stoupající tendenci. Žádný zaměstnavatel ji nezaměstná ani na lehčí práci. Uvedla, že za dobu pracovní neschopnosti se dostala do tíživé finanční situace, velice se zadlužila, a není schopna dluhy zaplatit. Uvedené skutečnosti dle jejího názoru mají vliv na její zhoršující se psychický i fyzický stav. Poukázala na to, že po operaci byla v dočasném relativním klidu, což mohlo ovlivnit výrok OSSZ Most. V současné době se cítí stále hůře, zdravotní problémy narůstají a její celkový stav se zhoršil. Žalovaná si v rámci řízení o námitkách vyhotovila nový posudek o invaliditě ze dne 18.3.2010. Tento posudek vyhotovovala MUDr. M. Š. Tato lékařka opětovně posoudila zdravotní stav žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a dospěla k závěru, že u žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který neodpovídá žádné invaliditě. Onkologický nález byl lokalizovaný ve stadiu T1 N0 M0 a nevyžadoval žádnou pooperační ani onkologickou kontrolu. Jde o výrazné projevy navozeného klimakteria u sociálně velmi

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
42Ad 16/2010

slabé osoby, které bylo vysvětleno, že je bez omezení denních aktivit, a že subjektivní potíže jsou léčebně ovlivnitelné. K námitce žalobkyně lékařka konstatovala, že nebyly předloženy žádné jiné či nové odborné nálezy, které by mohly měnit zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně. Nepodařilo se prokázat zhoršení zdravotního stavu po standardní gynekologické operaci bez komplikací, která byla provedena pro polyp endometria ve fázi velmi dobře differenc. adenom, tedy onkologického nálezu s velmi dobrou prognózou, což dokazuje i fakt, že nebyla zahájena ani předoperační ani pooperační onkologická léčba.

Lékařka dospěla v rámci posudku vyhotoveného v řízení o námitkách k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti u dané pacientky dosahuje 10%. Na základě tohoto nového posudku bylo vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty.

Vzhledem ke skutečnosti, že mezi podáním žádosti o přiznání částečného invalidního důchodu a vydáním napadeného rozhodnutí došlo k podstatné změně právní úpravy, zabýval se soud otázkou, jaká právní úprava je rozhodná pro posuzování daného případu. Při tom bylo nutno vycházet z přechodných ustanovení zakotvených v zák. č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V čl. II bod 1. citovaného zákona je uvedeno, že o nárocích na důchody, které vznikly před 1.1.2010 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle právních předpisů účinných před tímto dnem. Dále v čl. V bod 1. citovaného zákona se stanoví, že jestliže řízení o nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod bylo zahájeno před 1.1.2010 a nebylo před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí se podle právních předpisů účinných ke dni 31.12.2009, pokud plná invalidita nebo částečná invalidita vznikla před 1.1.2010.

Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že pro posouzení daného případu je rozhodné znění zákona o důchodovém pojištění ve stavu ke dni 31.12.2009. Z uvedeného znění tedy vycházel i soud v rámci právního přezkumu, neboť v souladu s ustanovením § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, který rozhodoval v posledním stupni.

Podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Podle odst. 2 a odst. 3 stejného paragrafu se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem. Přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
4
42Ad 16/2010

Podle ust. § 44 odst. 1, odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, pokud pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něho činí nejméně 33% nebo pokud mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžuje obecné životní podmínky.

Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek a zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky pak stanovuje prováděcí předpis, konkrétně přílohy č. 2, 3 a 4 k vyhl. č. 284/1995 Sb. kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění v platném znění.

V projednávané věci byla žádost žalobkyně o částečný invalidní důchod zamítnuta, neboť dle posudku posudkové lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení Most ze dne 11.11.2009 pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobkyně dosahuje pouze míry 30%, takže není částečně invalidní. Napadeným rozhodnutím pak byly zamítnuty námitky žalobkyně, když posudková lékařka v rámci přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně v řízení o námitkách dospěla k závěru, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti dosahuje toliko 10%.

Jedním z předpokladů pro vznik nároku na částečný invalidní důchod je existence částečné invalidity pojištěnce ve smyslu ust. § 44 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Bylo proto třeba zjistit, zda žalobkyně splňovala ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky částečné invalidity, tj. zda pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u ní činil nejméně 33% nebo zda jí dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžoval obecné životní podmínky.

Již výše bylo zmíněno, že napadené rozhodnutí bylo odůvodněno závěrem lékařky MUDr. Š., která učinila závěr o poklesu její schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Soud se s tímto závěrem lékařky nespokojil, a protože nemá odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity plné či částečné především závisí, vyžádal si proto v rámci předmětného soudního řízení v intencích ust. § 52 odst. 1 v návaznosti na ust. § 77 s.ř.s. odborný posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí Ústí nad Labem (dále jen „komise“), která je v těchto věcech dle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povolána k posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Tato komise nově posoudila celkový stav žalobkyně, dále také posoudila pokles její schopnosti soustavné výdělečné činnosti.

Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 22.2.2011. Žalobkyně nebyla jednání komise přítomna. Z jednání komise se písemně omluvila. Komise prostudovala podkladovou dokumentaci a shledala ji dostatečnou k projednání věci v nepřítomnosti žalobkyně a k přijetí posudkového závěru. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů a obvodní zdravotní dokumentace a konzultace s odbornou lékařkou z oboru gynekologie pak komise dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ani částečně invalidní podle ust. § 44 odst. 1 téhož zákona, když nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33% a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
5
42Ad 16/2010

výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí značně neztěžoval obecné životní podmínky.

Komise na podkladě dostatečně doloženého zdravotního stavu žalobkyně a na podkladě prostudování celé podkladové a zdravotní dokumentace konstatovala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl klimakterický syndrom u žalobkyně s normálním nálezem po odstranění dělohy s oboustrannou adnextomií pro endometroidní korporální adenokarcinom v myomatozní děloze v 52 letech. Žalobkyně byla nadále bez medikamentózní léčby. Z funkčního hlediska se jednalo o lehkou onkologickou formu s pooperačním stagingem T1NXMX G1, který potvrdil adekvátnost rozsahu operačního výkonu a nepotřebu další onkologické léčby např. chemoterapie a radioterapie. K rozhodnému datu žalobkyně dle komise netrpěla ani jiným závažným onemocněním, které by mělo vliv na její pracovní začlenění. Trpěla pouze prostou obezitou a závislostí na nikotinu. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti hodnotila komise dle kapitoly XIII, položky 13. Z rozmezí 10-20% stanovila komise dolní hranici 10 %. Dolní hranici komise použila pro menopauzální poruchu po odstranění dělohy s oboustrannou adnextomií pro endometroidní korporální adenokarcinom v myomatozní děloze s velmi příznivým stagingem, bez nutnosti další onkologické léčby. Horní hranici rozmezí komise nepoužila, neboť žalobkyně tento stav zvládala i bez zavedené substituční léčby či jiné medikamentózní léčby a dále netrpěla jiným závažným onemocnění, které by mělo podstatný vliv na její pracovní začlenění.

Komise se neztotožnila s posudkovým závěrem posudkové lékařky OSSZ Most ani se závěrem posudkové lékařky z námitkového řízení, přestože jejich posudkové závěry nepovažuje za chybné. Komisi se její hodnocení jeví jako objektivnější, protože jak výše uvedeno a na základě doložených histologických nálezů se opravdu jednalo o lehkou formu endometridního korporálního adenokarcinomu v myomatozní děloze, který byl odléčen operativně a to odstraněním dělohy a oboustrannou adnextomií bez nutnosti další onkologické léčby zářením či chemoterapií s velmi příznivým pooperačním stagingem. Lze tedy konstatovat, že z medicínského hlediska byl problém tohoto z onkologického hlediska lehkého nálezu vyřešen. Po této operaci ale u žalobkyně přetrvávaly v subjektivních stescích projevy pooperačního menopauzálního syndromu, který žalobkyni obtěžoval. Ovšem možnosti zmírnění těchto potíží medikamentózní léčbou nevyužila. Proto se komise po konzultaci s odbornou lékařkou přiklonila k výše citovanému závěru. Konečný výsledek hodnocení poklesu schopnosti samostatné výdělečné schopnosti byl shodný s hodnocením posudkové lékařky z námitkového řízení. Dále komise konstatovala, že žalobkyně byla schopná vykonávat středně těžké pomocné práce a úklidové práce.

Po zhodnocení výše předestřených důkazů, které byly provedeny při soudním jednání, soud konstatuje, že Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem jednala v řádném složení, že posudek ze dne 22.2.2011, jež soud hodnotí jako stěžejní důkaz v tomto přezkumném soudním řízení, byl vypracován po náležitém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů. Lékaři Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem ohledně míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobkyně shodně dospěli k závěru, že dosahuje 10 %, a z této skutečnosti je patrné, že žalobkyně nesplnila podmínku částečné invalidity dle zákona o důchodovém pojištění, a to minimálně 33% míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Žalobkyně poté, co byla seznámena s posudkovým závěrem, nevznesla žádný požadavek na doplnění předmětného posudku ani návrh na provedení

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
6
42Ad 16/2010

znaleckého dokazování ve věci. Soud rovněž neshledal potřebu, aby předmětný posudek byl doplňován či aby byl vyhotoven nový posudek jinou posudkovou komisí či aby byl vyhotoven znalecký posudek. Závěr soudu o tom, že v daném případě již nebylo zapotřebí provádět nějaké další dokazování, koresponduje s ustálenou judikaturou správních soudu včetně Nejvyššího správního soudu (viz např. jeho rozsudek ze dne 25.6.2003 č.j. 2 Ads 9/2003-50, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudupod č. 150/2004, nebo ze dne 28.8.2003 č.j. Ads 22/2003-48 či ze dne 12.3.2009 č.j. 3 Ads 143/2008-92, které jsou dostupné na www.nssoud.cz).

Dále soud uvádí, že se ztotožnil s posudkovým závěrem komise a s ohledem na vše, co bylo uvedeno shora, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po
jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu
správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem
a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí
podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom,
kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem,
což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 2. května 2011

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru