Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 Ad 10/2010 - 64Rozsudek KSUL ze dne 24.01.2011

Prejudikatura

5 Ads 33/2003


přidejte vlastní popisek

42Ad 10/2010-64

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem, v právní věci žalobkyně: J. K., „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21.12.2009, č. „X“, o částečném invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 12. 2009, č. „X“, o částečném invalidním důchodu, kterým žalovaná s odkazem na ust. § 43 a § 44 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítla žádost žalobkyně o částečný invalidní důchod s odůvodněním, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Chomutově ze dne 1. 12. 2009 žalobkyni poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti toliko o 25 %.

Žalobkyně uvedla v žalobě, že dle jejího názoru posudkový lékař nevzal plně v potaz zhoršení jejího zdravotního stavu od okamžiku posledního posouzení. Uvádí, že v roce 2004 jí byla voperována umělá plotýnka. Vzhledem k postižení po operaci páteře je u ní dána trvalá doživotní limitace páteře spočívající v neschopnosti zvedání těžších břemen (více než 3 kg) a neschopnosti práce v klimaticky nepříznivých podmínkách. Uvádí, že rozhodnutím Úřadu práce v Chomutově č.j. OZZ 16/2007-CV ze dne 7.3.2007 byla uznána osobou zdravotně znevýhodněnou, a to od 5.3.2007 do 5.3.2012. Uvádí, že jako osoba zdravotně znevýhodněná má schopnost být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci či kvalifikaci získat podstatně omezenu, a to z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. I přes svá omezení se snaží dle svých možností pracovat. Pracuje jako pomocná síla v reklamním oddělní.

Pokračování
2
42Ad 10/2010

Uvádí, že od roku 2007 se její zdravotní stav začal zhoršovat. Stupňují se bolesti zad, především v oblasti bederní, a s tím souvisí i bolestivé pocity v levé noze a omezená hybnost celého těla. Kvůli bolestem v poslední době musela několikrát vyhledat lékaře, který jí provedl obstřiky. Vzhledem k bolestem jí byla doporučena reoperace páteře. Právě toto zhoršení dle jejího názoru posudkový lékař nezohlednil.

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla posouzení zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Žalobkyně se z jednání soudu omluvila s tím, že souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti.

Za žalovanou se rovněž žádný pověřený pracovník nedostavil. Vzhledem k obsahu řádně doručeného předvolání, bylo jednáno i bez přítomnosti zástupce žalované.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobkyně uplatnila v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobkyně je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Po přezkoumání skutkového a právního stavu v následném řízení ve věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékařky MUDr. E. O. pověřené vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení v Chomutově, která při lékařské prohlídce dne 1.12.2009 posoudila zdravotní stav žalobkyně a dospěla k závěru, že ta není částečně invalidní podle ust. § 44 zákona o důchodovém pojištění ani není plně invalidní podle ust. § 39 téhož zákona. Dle závěru dotyčné lékařky procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobkyně odpovídá 25 %, tj. postižení uvedenému v kapitole XV, oddílu F, položce 3, písm. a) přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. (20 %) navýšenému dle § 6 odst. 4 citované vyhlášky o dalších 5 % pro ostatní přidružená onemocnění.

Podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Podle odst. 2 a odst. 3 stejného paragrafu se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem. Přitom se bere

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
42Ad 10/2010

v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Podle ust. § 44 odst. 1, odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, pokud pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něho činí nejméně 33% nebo pokud mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžuje obecné životní podmínky.

Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek a zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky pak stanovuje prováděcí předpis, konkrétně přílohy č. 2, 3 a 4 k vyhl. č. 284/1995 Sb. kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění v platném znění.

V projednávané věci byla žádost žalobkyně o částečný invalidní důchod zamítnuta, neboť dle posudku posudkové lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení v Chomutově ze dne 1. 12. 2009 pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobkyně dosahuje pouze míry 25%, takže není částečně invalidní.

Jedním z předpokladů pro vznik nároku na částečný invalidní důchod je existence částečné invalidity pojištěnce ve smyslu ust. § 44 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. Bylo proto třeba zjistit, zda žalobkyně splňovala ke dni 21. 12. 2009, tedy ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky částečné invalidity, tj. zda pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u ní činil nejméně 33% nebo zda jí dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžoval obecné životní podmínky.

Již výše bylo zmíněno, že napadené rozhodnutí bylo odůvodněno závěrem lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení v Chomutově, která žalobkyni vyšetřila a učinila závěr o poklesu její schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Soud se s tímto závěrem lékařky nespokojil, a protože nemá odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity plné či částečné především závisí, vyžádal si proto v rámci předmětného soudního řízení v intencích ust. § 52 odst. 1 v návaznosti na ust. § 77 s.ř.s. odborný posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „komise“), která je v těchto věcech dle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povolána k posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Tato komise nově posoudila celkový stav žalobkyně, dále také posoudila pokles její schopnosti soustavné výdělečné činnosti.

Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 10.6.2010. Žalobkyně byla jednání komise přítomna. Při jednání komise byla žalobkyně vyšetřena odbornou lékařkou – a to odbornou neuroložkou. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů a obvodní zdravotní dokumentace pak komise dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ani částečně invalidní podle ust. § 44 odst. 1 téhož zákona, když nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33% a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí značně neztěžoval obecné životní podmínky.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
4
42Ad 10/2010

Komise konstatovala, že prostudovala spisovou i zdravotní dokumentaci, včetně posudkové spisové dokumentace OSSZ Chomutov, vyhodnotila výsledek odborného lékařského vyšetření specialistkou v oboru neurologie MUDr. K. při jednání a konstatovala, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož dominující příčinou je vertebrogenní chron. polytopní syndrom, především LS úseku páteře na podkladě degenerativních discogenních změn, pro který se léčí již více než 15 let. V roce 2003 byla provedena pro bolesti bederní páteře dvoufázová neurologická operace s distrakcí L5-S1 úseku páteře. Kovový materiál dosud in situ. V současné době není přítomen neurologický motorický či senzitivní deficit. Funkční postižení je nevýrazné, neodpovídající udávaným subjektivním potížím. Objektivní symptomatologie je potencována svalovou dysbalancí při obesitě. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti na základě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu komise hodnotila dle přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb. ve znění platném k datu vydání napadeného rozhodnutí dle kapitoly XV, oddíl F, položka 3, písm. a). Ze zde uvedeného rozmezí 10-20 % přiznala komise 20 % s tím, že navyšuje míru poklesu soustavné výdělečné činnosti dle § 6 odst. 4 citované vyhlášky o 10 % s přihlédnutím k její předchozí výdělečné činnosti. Celková míra poklesu soustavné výdělečné činnosti tedy činí celkem 30 %. Nejedná se o zdravotní postižení uvedené v přílohách 3 nebo 4 citované vyhlášky. Dále komise konstatovala, že žalobkyně je neschopna fyzicky náročné práce, zvláště zvedání těžších břemen, spojených s dlouhým stáním a chůzí, zvl. v nerovném terénu a v nepříznivých klimatických podmínkách.

K posudku žalobkyně uvedla, že se domnívá, že nebyla dostatečně zhodnocena skutečnost nutnosti plánované reoperace páteře. Dále uvedla, že dle jejího názoru při vyšetření před posudkovou komisí odbornou lékařkou nebyly dostatečným způsobem zohledněny její subjektivní potíže, které nejsou přechodného charakteru, nýbrž jimi trpí již od roku 2007. Domnívá se, že vyšetření při jednání komise bylo provedeno nedostačujícím způsobem, neboť odborná lékařka neměla k dispozici žádné rentgenové snímky. Provedené vyšetření tedy dle jejího názoru nebylo provedeno odpovídajícím způsobem a nebralo v potaz všechny dostupné lékařské podklady. Samotné hodnocení dle jejího názoru rovněž vychází pouze ze zběžného vyšetření a nedostatečných lékařských podkladů.

Vzhledem námitkám žalobkyně si soud vyžádal vyhotovení dalšího posudku od posudkové komise, detašovaného pracoviště v Praze.

Rovněž z obsahu posudkové dokumentace vypracované touto dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů, a to dne 18.10.2010. Žalobkyně byla jednání komise přítomna. Při jednání komise byla žalobkyně vyšetřena odbornou lékařkou – a to odbornou neuroložkou. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů a obvodní zdravotní dokumentace pak komise dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ani částečně invalidní podle ust. § 44 odst. 1 téhož zákona, když nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33% a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí značně neztěžoval obecné životní podmínky.

Tato komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí v klinickém obrazu dominovaly subjektivní potíže žalobkyně, orientační neurologický nález byl v normě, na

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
5
42Ad 10/2010

zobrazujícím vyšetření páteře již v roce 2008 byl patrný posun těla 4. bederního obratle po 5. obratli, podle kontrolního rentgenového vyšetření v červenci 2009 byl tento nález stacionární, objektivně nebyly přítomny klinické známky útlaku odstupujících nervových kořenů, nebylo objektivizováno dlouhotrvající nervosvalové dráždění, nedostatečnost svalového korzetu, nebyla ani významně omezena dynamika a statika páteře. Nebyla objektivizována významná porucha hybnosti velkých i malých kloubů končetin, korekční operace na nohou byly prováděny ke zlepšení jejich funkce. Po interní stránce byla kompenzovaná. V době rozhodné k posouzení šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl vleklý bolestivý syndrom bederní páteře při degenerativních změnách obratlů a meziobratlových plotének v dolní bederní páteři, bez známek vleklého kořenového dráždění a neurologického deficitu na dolních končetinách. Subjektivní obtíže žalobkyně byly nepochybně potencovány i její nadváhou a funkční nadstavbou.

Žalobkyně dle komise byla schopna vykonávat nekvalifikované dělnické práce s fyzickou zátěží odpovídající ženské konstituci a s možností změny pracovní polohy, byla schopna i zaučení k pomocným administrativním pracím či obsluze jednoduchého stroje nebo přístroje. Nevhodné byly práce fyzicky těžké, práce v dlouhodobých vynucených pracovních polohách a nepříznivých klimatických podmínkách.

Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti na základě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu komise hodnotila dle přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb. ve znění platném k datu vydání napadeného rozhodnutí dle kapitoly XV, oddíl F, položka 3, písm. a). Ze zde uvedeného rozmezí 10-20 % přiznala komise s přihlédnutím k nadváze 20 % s tím, že navyšuje míru poklesu soustavné výdělečné činnosti dle § 6 odst. 4 citované vyhlášky o 10 % s přihlédnutím k její dosažené pracovní kvalifikaci a dříve vykonávaným pracem. Celkem tedy dosahuje míra poklesu 30 %.

Dále komise konstatovala, že nově zjištěné projevy nervosvalového dráždění, zjištěné při vyšetření před posudkovou komisí hluboko po rozhodné době stejně jako i plánovaný nástup k reoperaci na bederní páteři nemohou ovlivnit posudkové hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí.

K námitkám žalobkyně komise uvedla, že po prostudování podkladové dokumentace nezjistila objektivní zhoršení zdravotního stavu od posouzení v červnu 2009. To, že nesmí zvedat těžší břemena a pracovat v klimaticky nepříznivých podmínkách, je běžným preventivním opatřením u vertebropatů. Kromě toho, jak vyplývá z výše citovaného vyšetření funkčních schopností, mohla žalobkyně manipulovat s břemeny až do 8 kg. Dále popisuje své subjektivní obtíže úvahy o reoperaci, nejsou samy o sobě posudkovým důvodem k invalidizaci. K námitce, že nebyly dostatečným způsobem zohledněny její subjektivní potíže, komise zdůraznila, že v posudkovém hodnocení procentní míry poklesu schopnosti výdělečné činnosti podle výše citované přílohy č. 2 jsou zahrnuty i subjektivní obtíže odpovídající objektivním lékařským nálezům.

Ani s tím to posudkem nebyla žalobkyně spokojena. Domnívá se, že k posouzení jejího zdravotního stavu nepostačuje vyšetření pouhým neurologem, ale je nutno, aby byla vyšetřena rovněž ortopedem. Zdůrazňuje, že u ní v roce 2009 došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu, jehož dokladem měla být právě plánovaná reoperace. Poukazuje rovněž na skutečnost, že v posudku nejsou uvedeny žádné léky, které v důsledku svého zdravotního stavu užívá. Již od listopadu 2009 užívá velmi silné léky proti bolesti. Se závěry posudku nesouhlasí, neboť posudek dle jejího názoru nevycházel ze všech možných a dostupných lékařských podkladů.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
6
42Ad 10/2010

Po zhodnocení výše předestřených důkazů, které byly provedeny při soudním jednání, soud konstatuje, že Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jednaly v řádném složení, že posudky ze dne 27.4.2010 a ze dne 18.10.2010, jež soud hodnotí jako stěžejní důkazy v tomto přezkumném soudním řízení, byly vypracovány po náležitém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů. Lékaři Posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobkyně shodně dospěli k závěru, že dosahuje 30 %, a z této skutečnosti je patrné, že žalobkyně nesplnila podmínku částečné invalidity dle zákona o důchodovém pojištění, a to minimálně 33% míru poklesu schopnosti

soustavné výdělečné činnosti.

Dále soud uvádí, že se ztotožnil s posudkovými závěry komisí a s ohledem na vše, co bylo uvedeno shora, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po
jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu
správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem
a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí
podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom,
kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem,
což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 24. ledna 2011

Mgr. Václav Trajer,v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení:

Petra Skřenková

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru