Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 A 4/2011 - 38Usnesení KSUL ze dne 14.07.2011

Prejudikatura

2 Afs 98/2004

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 130/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

42A 4/2011-38

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobce: P. V., „X“, zastoupeného JUDr. Hanou Levou advokátkou vykonávající advokacii jako zaměstnaný advokát v advokátní kanceláři Bureš Maglia, se sídlem Bělehradská 14, Karlovy Vary, proti žalovanému: Městskému úřadu Kadaň, odboru vnitřních věcí, se sídlem J. Roháče 1381, Kadaň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.9.2010 č.j. OVV-DOP/475/2010/Srb,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se v žalobě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10.9.2010 č.j. OVV-DOP/475/201/Srb, kterým bylo rozhodnuto, že žalobce je vinen tím, že dne 24.6.2010 v 11.43 hod. v obci Kadaň, ulici Rokelská řídil osobní motorové vozidlo zn. Peugeot 103, RZ „X“, kdy při kontrole Policií ČR bylo zjištěno dechovou zkouškou digitálním přístrojem Dräger požití alkoholických nápojů před jízdou s výsledkem 0,89 a 0,94 promile alkoholu v dechu řidiče, tedy porušil ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a tím naplnil skutkovou podstatu přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu dle § 22 odst. 1 písm. b) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Uvedeným rozhodnutím byla žalobci uložena dle § 22 odst. 5 zákona o přestupcích pokuta ve výši 20 000,- Kč a podle § 22 odst. 5 zákona o přestupcích zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v délce 12 měsíců a byla mu uložena povinnost náhrady nákladů řízení v částce 1 000,- Kč.

Žalobce namítá, že mu toto rozhodnutí nebylo nikdy řádně doručeno, a proto se domáhá jeho zrušení.

Primárně se soud zabýval v dané věci otázkou přípustnosti dané žaloby. Žalobce se předmětnou žalobou domáhal zrušení správního rozhodnutí žalovaného ve smyslu ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen “s.ř.s.“). Podle ust. § 5 s.ř.s. přitom platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Soudní ochrana ve správním soudnictví tedy nastupuje teprve poté, kdy jsou Pokračování

42A 4/2011

vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení.

Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ust. § 5 s.ř.s. rozvádí ust. § 68 písm. a) s.ř.s., podle kterého je žaloba nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.

Za účelem zjištění, zda v předmětném případě byly ze strany žalobce vyčerpány řádné opravné prostředky, se soud obrátil na žalovaného přípisem ze dne 20.5.2011, č.j. 42 A 4/2011-34, ve kterém jej požádal o sdělení, zda předmětné rozhodnutí bylo napadeno odvoláním, pokud ano požadoval předložení tohoto odvolání a pokud ne požadoval předložení rozhodnutí s doložkou právní moci.

Na tento přípis reagoval žalovaný vyjádřením ze dne 27.5.2011 č.j. OVV-DOP/475/2010/Srb, ve kterém uvedl, že ve vztahu k předmětnému rozhodnutí byl ze strany žalobce podán podnět k zahájení přezkumného řízení a přiložil napadené rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci. Dle soudu z vyjádření žalovaného vyplývalo, že vedle podnětu k nezkumnému řízení odvolání v předmětné věci ze strany žalobce podáno nebylo, ovšem výslovně to v tomto vyjádření uvedeno nebylo. Za účelem odstranění veškerých pochybností si tuto skutečnost soud u žalovaného ověřilo telefonicky. Mgr. Roman Srb soudu sdělil, že v dané věci skutečně odvolání podáno nebylo. Ani žalobce ve své žalobě neuváděl, že by proti napadenému prvoinstančnímu rozhodnutí podal odvolání.

V daném případě má tedy soud postaveno na jisto, že předmětné věci nebyly vyčerpány ze strany žalobce v řízení před správními orgány řádné opravné prostředky.

Soud poznamenává, že i v případě, kdy se prvostupňový správní orgán domnívá, že rozhodnutí nabylo právní moci a vyznačí doložku právní moci, ale účastník správního řízení se domnívá, že prvoinstanční rozhodnutí mu nebylo řádně doručeno a nenabylo tedy právní moci, musí být ze strany účastníka řízení podáno odvolání, o kterém bude rozhodnuto odvolacím orgánem, aby soud v rámci správního soudnictví mohl přistoupit k přezkumu správního rozhodnutí. Předmětem přezkumu bude v takovém případě druhoinstanční rozhodnutí. Pak soud může posoudit eventuelní včasnost odvolání a podobně. V ustanovení § 68 písm. a) s.ř.s. se odráží princip subsidiarity soudního přezkumu v rámci správního soudnictví.

Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce nevyčerpal ve správním řízení řádné opravné prostředky, je nutné podanou žalobu považovat ve smyslu § 68 písm. a) s.ř.s. za nepřípustnou. V § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. je uvedeno, že soud usnesením návrh odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. Proto soud tímto usnesením ve smyslu § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žalobu proti napadenému rozhodnutí odmítl.

V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, protože ke dni vydání rozhodnutí nebyl uhrazen.

Pokračování

42A 4/2011

Pro úplnost soud poznamenává, že žalobcem podaný podnět k zahájení přezkumného řízení nelze považovat za odvolání proti napadenému rozhodnutí. Je totiž plně v dispozici účastníka řízení jaké opravné prostředky a kdy k obraně svých zájmů využije. Správní orgány tedy ani nemohly podnět k zahájení nezkumného řízení vyhodnotit jako žalobcovo odvolání.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 14. července 2011

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru