Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 A 23/2019 - 36Rozsudek KSUL ze dne 05.08.2019

Prejudikatura

6 As 24/2005

3 Ads 21/2004


přidejte vlastní popisek

42 A 23/2019-36

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobce: A. H., narozený „X“,

toho času pobytem Zařízení pro zajištění cizinců Balková, Balková 1,
331 65 Tis u Blatna,

zastoupen Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem,
sídlem Šlejnická 1547/13, 160 00 Praha 6,

proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje,
odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání
a eskort,

sídlem Masarykova 27, 400 01 Ústí nad Labem,

o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 6. 2019, č. j. KRPU-102595-50/ČJ-2019-040022-ZZ-DB,

takto:

I. Rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 25. 6. 2019, č. j. KRPU-102595-50/ČJ-2019-040022-ZZ-DB, se pro vadu řízení zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, ze dne 25. 6. 2019, č. j. KRPU-102595-50/ČJ-2019-040022-ZZ-DB, kterým bylo rozhodnuto, že se podle ustanovení § 129 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), prodlužuje doba zajištění žalobce za účelem jeho předání podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. 06. 2013, č. 604/2013 (dále jen „dublinské nařízení“) o 30 dnů.

Žaloba

2. Žalobce v žalobě namítal, že ve výroku žalobou napadeného rozhodnutí je uvedeno, že se zajištění prodlužuje o 30 dnů, ovšem v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí na straně 4 je uvedeno, že se doba zajištění žalobce prodlužuje o 35 dnů. Výrok žalobou napadeného rozhodnutí je tedy rozporný s odůvodněním rozhodnutí. V této skutečnosti spatřoval žalobce nesrozumitelnost, a tedy i nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí.

Vyjádření žalovaného k žalobě

3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že při přepisování původního rozhodnutí o zajištění nebyla 22 opravena původní číslice 30 na požadovaných a v odůvodnění uvedených 35 dnů. Vzhledem ke skutečnosti, že této chyby si žalovaný sám nevšiml a včas ji neopravil opravným rozhodnutím, kdy na chybu byl upozorněn až v samotné žalobě proti napadenému rozhodnutí, vyslovil žalovaný souhlas se zrušením žalobou napadeného rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost z důvodu nesrozumitelnosti spočívající v rozporu mezi výrokem a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí.

Posouzení věci soudem

4. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem výslovně vyjádřili souhlas.

5. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle ustanovení § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

6. Po přezkoumání skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování žalovaného (dle ustanovení § 75 odst. 1 s. ř. s.), dospěl soud k závěru, že předmětná žaloba je důvodná.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

7. Jedinou námitkou žalobce bylo, že žalobou napadené rozhodnutí obsahuje rozpor mezi výrokem rozhodnutí a jeho odůvodněním, a to v údaji o době, o kterou se prodlužuje žalobcovo zajištění. Ve výroku rozhodnutí je uvedeno, že doba zajištění se prodlužuje o 30 dnů, kdežto v odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že doba zajištění žalobce se prodlužuje o 35 dnů. Tento rozpor žalovaný ve svém vyjádření nikterak nezpochybnil.

8. Na tomto místě soud považuje za nutné zdůraznit, že předmětné rozhodnutí se týká omezení osobní svobody žalovaného a stanovení doby, po kterou jeho osobní svoboda má být omezena, je zcela zásadní skutečností. Pokud je tedy rozpor mezi údajem o trvání omezení osobní svobody žalobce uvedeným ve výroku rozhodnutí a údajem uvedeným v odůvodnění je nutno takové rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. V daném případě tak tomu bylo. Proto shledal soud žalobou napadené rozhodnutí ve vztahu k délce trvání zajištění žalobce za nepřezkoumatelné ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nesrozumitelnost.

9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud proto s poukazem na ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. výrokem I. zrušil rozhodnutí žalovaného pro vady řízení a současně ve smyslu ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. také rozhodl o vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení bude žalovaný dle ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán právním názorem, který soud vyslovil v tomto zrušujícím rozsudku.

10. Současně výrokem II. podle ustanovení § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval a žalovaný neměl ve věci úspěch.

11. O odměně ustanoveného advokáta bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 5. srpna 2019

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru