Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 A 23/2014 - 13Usnesení KSUL ze dne 02.12.2014

Prejudikatura

2 Afs 98/2004


přidejte vlastní popisek

42A 23/2014-13

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobkyně: V. D., nar. „X“, státní příslušnost Běloruská republika, bytem „X“, zastoupené Mgr. Vilémem Burianem, advokátem, se sídlem Na Příkopech 902, 430 01 Chomutov, proti žalované: Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, Odbor cizineckého policie KŘPU, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, se sídlem Masarykova 27, 400 01 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19.9.2014, č.j. KRPU-211651-17/ČJ-2014-040022-SV-CV,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce, jež byla soudu prostřednictvím datové zprávy doručena dne 19.11.2014, domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 19.9.2014, č.j. KRPU-211651-17/ČJ-2014-040022-SV-CV, kterým ji byla dle ustanovení § 50a odst. 3 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uložena povinnost opustit území České republiky. Současně ji byla dle ustanovení § 50a odst. 4 zákona o pobytu cizinců stanovena doba k opuštění území České republiky, a to nejpozději do 30 dnů od převzetí žalobou napadeného rozhodnutí.

S ohledem na obsah žaloby je zřejmé, že se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované, jakožto správního orgánu, což znamená, že v tomto případě se jedná o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“).

Při posuzování žaloby proti rozhodnutí správního orgánu soud nejprve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Nezbytnou podmínkou v řízení o této žalobě je předchozí vyčerpání řádných opravných prostředků, které jsou účastníkovi správního řízení k dispozici Pokračování

42A 23/2014

ve správním řízení. Uvedená podmínka vychází z celkové koncepce správního soudnictví v České republice, která je založena na subsidiaritě ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví oproti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Před použitím některé z žalob ve správním soudnictví je tedy nutné vždy vyčerpat řádné opravné prostředky či jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem. Tato zásada je v obecné rovině vyjádřena v ustanovení § 5 s.ř.s., podle které platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ustanovení § 5 s.ř.s. dále rozvádí ustanovení § 68 písm. a) s.ř.s., podle kterého je žaloba nepřípustná tehdy, pokud žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.

Z obsahu podané žaloby, z vyjádření žalované ze dne 26.11.2014, č.j. KRPU-211651- /ČJ-2014-040022-SV-CV, jakož i z předloženého správního spisu, soud zjistil, že žalobkyně předmětnou žalobou napadá toliko prvoinstanční rozhodnutí vydané žalovanou, aniž by proti němu uplatnila řádný opravný prostředek, tj. odvolání. V dané věci bylo žalobou napadené rozhodnutí žalobkyní osobně převzato dne 19.9.2014, pročež je třeba tento den, tj. pátek 19.9.2014, považovat ze den, kdy bylo žalobkyni žalobou napadené rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), oznámeno. Od následujícího dne počala žalobkyni v souladu s ustanovením § 169 odst. 6 zákona o pobytu cizinců běžet 5 denní lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí žalované. Žalobkyně právo podat proti tomuto rozhodnutí odvolání v této lhůtě ani později nijak nevyužila, jak vyplývá z předloženého správního spisu, třebaže žalobou napadené rozhodnutí obsahovalo výslovné poučení o tom, že proti tomuto rozhodnutí je možné u žalované podat odvolání do 5 dnů ode dne jeho oznámení. Jelikož o tomto rozhodnutí nebylo jakkoliv rozhodováno odvolacím správním orgánem v důsledku nepodaní řádného opravného prostředku žalobkyní, jak je to předvídáno příslušnými ustanoveními správního řádu ve spojení se zákonem o pobytu cizinců, nebyla tímto splněna jedna ze základních podmínek soudního řízení, tj. vyčerpání řádných opravných prostředků před podáním žaloby, jež je nezbytná k tomu, aby soud mohl předmětnou žalobu meritorně projednat.

Za současného skutkového a právního stavu tak soudu nezbylo nic jiného než vyslovit, že žaloba je ve smyslu ustanovení § 68 písm. a) s.ř.s. nepřípustná, a proto ji podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl, když žalobkyně předmětnou žalobou toliko napadá prvoinstanční rozhodnutí žalované, aniž by před jejím podáním vyčerpala řádné opravné prostředky. Nutnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ke správnímu soudu přitom opakovaně konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích (např. viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.5.2005, č.j. 2 Afs 98/2004-65, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005 a také na www.nssoud.cz).

Z důvodu odmítnutí žaloby současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O případném vrácení Pokračování

42A 23/2014

soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť předmětné řízení je přímo ze zákona osvobozeno od soudního poplatku.

O návrhu na přiznání odkladného účinku soud nerozhodoval, neboť ve lhůtě pro vydání rozhodnutí o odkladném účinku byla odmítnuta samotná žaloba.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 2. prosince 2014

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru