Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

42 A 13/2020 - 17Usnesení KSUL ze dne 23.06.2020

Prejudikatura

2 Afs 98/2004


přidejte vlastní popisek

42 A 13/2020-17

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobce: V. W., narozený „X“,

bytem „X“ zastoupený obecnou zástupkyní Mgr. Bc. K. R., bytem „X“,

proti žalovanému: Magistrát města Ústí nad Labem, odbor přestupkových agend, oddělení dopravních nehod, sídlem Velká Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad Labem,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2020, č. j. MMUL/OPA/ODN/286668/2018/KruE,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2020, č. j. MMUL/OPA/ODN/286668/2018/KruE, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil porušením § 5 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 7 písm. d) zákona o silničním provozu. Za spáchání uvedeného přestupku mu byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení v paušální částce 1 000 Kč a v částce 5 000 Kč za přibrání znalce z oboru dopravy.

2. S ohledem na obsah žaloby je zřejmé, že žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, jakožto správního orgánu, což znamená, že v tomto případě se jedná o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

3. Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podanou žalobu s odkazem na některé písmeno odst. 1 ustanovení § 46 s. ř. s. usnesením odmítnout.

4. Při vyhodnocování existence překážek bránících o žalobou napadeném rozhodnutí věcně rozhodnout soud předně vycházel z ustanovení § 5 s. ř. s., dle něhož platí, že pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Soudní ochrana ve správním soudnictví tedy nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení.

5. Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ustanovení § 5 s. ř. s. je rozveden v následujících ustanoveních s. ř. s., např. v ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.

6. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.

7. V daném případě přitom soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí je třeba odmítnout, a to s poukazem právě na ustanovení 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť žaloba vůči němu byla ze strany žalobce podána předčasně.

8. Sám žalobce ke své žalobě přiložil vyrozumění o opožděném podání odvolání ze dne 6. 5. 2020, č. j. MMUL/OPA/ODN/286668/2018/KruE, ze kterého jednoznačně vyplývá, že žalobce proti žalobou napadenému rozhodnutí podal odvolání. K dotazu soudu pak Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, jako odvolací orgán dne 23. 6. 2020 uvedl, že o podaném odvolání žalobce doposud nebylo rozhodnuto.

9. V daném případě tedy z výše uvedeného vyplývá, že žalobce sice vyčerpal řádný opravný prostředek, ovšem nevyčkal na konečné rozhodnutí ve věci, tj. rozhodnutí o jeho odvolání. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí dosud o odvolání nebylo rozhodnuto. Žalobce tak podal žalobu předčasně.

10. Lze tedy uzavřít, že žalobce nepřípustně brojí toliko proti prvoinstančnímu rozhodnutí žalovaného, a nikoliv proti konečnému rozhodnutí ve věci, které z povahy věci je v daném případě rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 5 s. ř. s. Soud směrem k žalobci výslovně podotýká, že bude mít možnost podat žalobu proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu o jeho odvolání proti rozhodnutí žalovaného, až teprve poté, co bude toto odvolací rozhodnutí vydáno a řádně mu doručeno, a to ve lhůtě 2 měsíců od doručení tohoto odvolacího rozhodnutí žalobci, popř. jeho zástupci.

11. S ohledem na shora rozvedené skutečnosti, které korespondují konstantní judikatuře správních soudů v této otázce včetně Nejvyššího správního soudu (srov. např. jeho rozsudek ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, který je publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005, a na www.nssoud.cz), soudu tedy nezbylo než žalobu ve výroku I. tohoto usnesení odmítnout.

12. Z důvodu odmítnutí žaloby soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

13. O soudním poplatku soud nerozhodoval, neboť nebyl uhrazen.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 23. června 2020

Mgr. Václav Trajer, v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru