Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

41 A 12/2020 - 15Usnesení KSUL ze dne 29.07.2020

Prejudikatura

3 Azs 66/2017 - 31

7 As 15/2010 - 56

2 Azs 9/2003 - 40


přidejte vlastní popisek

41 A 12/2020-15

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci

žalobkyně: Tisk Horák a. s., IČO: 25744747, sídlem Drážďanská 814/83a, 400 07 Ústí nad Labem, zastoupena Mgr. Ing. Štěpánem Dražkou, advokátem, sídlem Orlí 483/1, 602 00 Brno,

proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2020, č. j. KUUK/052762/2020,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 5. 2020 prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2020, č. j. KUUK/052762/2020, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, odboru přestupkových agend, (dále jen „magistrát“) ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. MMUL/OPA/OKS/82114/2019/AndM. Tímto rozhodnutím magistrát uznal žalobkyni vinnou spácháním přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se žalobkyně dopustila tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu dne 23. 5. 2019 v 5:55 hodin v blízkosti objektu č. „X“ v ulici „X“ v „X“ nezajistila, aby při užití vozidla Škoda registrační značky „X“ na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu, neboť blíže neustanovený řidič uvedeného vozidla porušil povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích tím, že nerespektoval svislou dopravní značku IP 12 „Vyhrazené parkoviště“ s dodatkovou tabulkou „3 místa pro vozidla lékařů ve službě”. Za spáchání uvedeného přestupku magistrát podle § 125f odst. 4 v návaznosti na § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu a podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů uložil žalobkyni pokutu 1 500 Kč. Magistrát zároveň uložil žalobkyni povinnost uhradit náklady řízení v paušální částce 1 000 Kč.

2. Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Podle § 71 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) platí, že „[ž]aloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.“ Podle § 71 odst. 2 věty třetí s. ř. s. přitom platí, že žalobce může rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby, která je v souladu s § 72 odst. 1 s. ř. s. dvouměsíční a plyne ode dne, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem.

3. K problematice žalobních bodů existuje bohatá judikatura Nejvyššího správního soudu, podle které „[u]platnění alespoň jednoho projednatelného žalobního bodu nepředstavuje podmínku řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], ale zvláštní náležitost žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) uvedeného zákona. Absence takovéto náležitosti se odstraňuje postupem dle § 37 odst. 5 téhož zákona. Soud pro odstranění této vady stanoví lhůtu odpovídající zbývající části lhůty pro podání žaloby. Soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů (§ 37 odst. 5 s. ř. s.) vždy, je-li se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu doplnit včas. Neuplatní-li žalobce ve lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.), soud žalobu odmítne podle § 37 odst. 5 téhož zákona“ (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, publ. pod č. 3733/2018 Sb. NSS, nebo také starší rozsudky téhož soudu ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 Azs 9/2003-40, publ. pod č. 113/2004 Sb. NSS, a ze dne 11. 3. 2010, č. j. 7 As 15/2010-56, všechny dostupné na www.nssoud.cz).

4. V projednávané věci žalobkyně podala dne 27. 5. 2020 žalobu, která neobsahovala žádné žalobní body; sama žalobkyně označila žalobu za blanketní a přislíbila její doplnění na výzvu soudu. Vzhledem k tomu, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno do její datové schránky dne 27. 3. 2020, jak vyplývá z doručenky připojené k žalobě a potvrzené ze strany žalovaného předložením doručenky téhož obsahu, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), resp. pro uplatnění alespoň jednoho žalobního bodu ve smyslu citované judikatury, uplynula dne 27. 5. 2020.

5. Vycházeje z citované judikatury Nejvyššího správního soudu zdejší soud konstatuje, že žalobkyně ve lhůtě pro podání žaloby, tj. nejpozději do 27. 5. 2020, neuplatnila žádný žalobní bod. Za situace, kdy žaloba byla podána prostřednictvím datové schránky v poslední den lhůty k jejímu podání a po zpracování podatelnou a rejstříkovou vedoucí předložena soudci až po uplynutí této lhůty dne 28. 5. 2020, soud dospěl k závěru, že nebylo jeho povinností vyzývat žalobkyni k doplnění žalobních bodů, neboť v případné výzvě by soud mohl stanovit lhůtu k doplnění žalobních bodů jen do 27. 5. 2020. Zároveň soud poukazuje na obecně platnou zásadu „neznalost zákona neomlouvá“ a dodává, že žalobkyně, která je zastoupena advokátem, by si tím spíš měla být vědoma toho, že přednést žalobní body lze jen ve lhůtě pro podání žaloby, což ovšem neučinila.

6. Soud uzavírá, že žalobkyně neuplatnila ve lhůtě pro podání žaloby žádný žalobní bod, její žaloba není projednatelná, a proto ji soud v souladu s citovanou judikaturou odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 29. července 2020

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru