Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

40 A 6/2016 - 102Usnesení KSUL ze dne 03.11.2016

Prejudikatura

22 A 4/2011 - 58


přidejte vlastní popisek

40A 6/2016-102

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatelů: a) Ing. J. Z., nar. „X“, bytem „X“, b) MUDr. S. Š., nar. „X“, bytem „X“, c) Ing. B. S., nar. „X“, bytem „X“, d) Z. J., nar. „X“, bytem „X“, e) MUDr. A. D., nar. „X“, bytem „X“, a dalších účastníků řízení: 1) Krajskéhoúřadu

Ústeckého kraje, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební č. p. 3118/48, PSČ 402 02, 2) volební strany Ano 2011, se sídlem v Praze 4, ul. Babická č. p. 2329/2, PSČ 149 00, jednající volební zmocněnkyní K. L., doručovací adresa: Hnutí ANO 2011, ul. Babická č. p. 2329/2, Praha 4, PSČ 149 00, 3) volební strany Komunistické strany ČechaMoravy, se sídlem v Praze, ul. Politických vězňů č. p. 1531/9, PSČ 110 00, jednající volební zmocněnkyní Ing. J. Š., bytem „X“, 4) volební strany České strany sociálnědemokratické, se sídlem v Praze 1, ul. Hybernská č. p. 1033/7, PSČ 110 00, jednající volební zmocněnkyní L. S., bytem „X“, 5) volební strany Občanskédemokratickéstrany, se sídlem v Praze 1, ul. Truhlářská č. p. 1106/9, PSČ 110 00, jednající volebním zmocněncem Mgr. J. K., doručovací adresa: Občanská demokratická strana, ul. Truhlářská č. p. 1106/9, Praha 1, PSČ 110 00, 6) volební strany KoaliceSvobodaa přímá demokracie– Tomio Okamura(SPD) a StranaPrávObčanů, se sídlem v Praze, ul. Rytířská č. p. 410/6, PSČ 110 00, a se sídlem v Praze, ul. Loretánská č. p. 179/13, PSČ 118 00, jednající volební zmocněnkyní J. B., bytem „X“, v řízení o návrzích na neplatnost voleb do Zastupitelstva Ústeckého kraje konaných ve dnech 7. a 8. října 2016,

takto:

I. Návrhy sezamítají .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Každému z navrhovatelů se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 3.000,-Kč, a to do třiceti dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Odůvodnění:

Pokračování

40A 6/2016

Navrhovatelé a) až e) podali ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem v zákonem stanovené lhůtě samostatné návrhy, jimiž se domáhali vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva Ústeckého kraje konaných ve dnech 7. a 8. října 2016.

Jelikož všechny volební návrhy navrhovatelů a) až e) spolu skutkově souvisely a obsahovaly identické námitky směřující proti uskutečněným volbám do Zastupitelstva Ústeckého kraje konaným ve dnech 7. a 8. října 2016 soud usnesením ze dne 21. 10. 2016, č. j. 40 A 6/2016 – 53, rozhodl o jejich spojení ke společnému projednání.

Ve volebních návrzích navrhovatelé a) až e) uvedli, že dne 19. 8. 2016 rozhodl další účastník řízení 1), tj. Krajský úřad Ústeckého kraje, o registraci kandidátní listiny politického hnutí Severočeši.cz s tím, že z daného rozhodnutí, které bylo řádně zveřejněno na úřední desce a nabylo právní moci, vyplývá, že kandidátní listina splňuje všechny náležitosti předepsané zákonem č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“). Dne 29. 9. 2016 se dostavila k dalšímu účastníku řízení 1) JUDr. H. J. a předložila dokument obsahující odvolání zmocněnce a odvolání náhradníka zmocněnce politického hnutí Severočeši.cz, a dále dokument obsahující „určení nového zmocněnce“ politického hnutí Severočeši.cz, jímž byla ona sama. Následně jako tento nový zmocněnec pak předložila „prohlášení o odvolání kandidatury všech kandidátů hnutí Severočeši.cz v předmětných krajských volbách“, kterým bylijmenovitě odvoláni všichni kandidáti uvedení na kandidátní listině. Další účastník řízení 1) pak ještě téhož dne rozhodl o tom, že ve všech volebních místnostech v Ústeckém kraji bude vyvěšena informace o odvolání všech kandidátů politického hnutí Severočeši.cz, v níž konstatoval, že „zmocněncem politického hnutí Severočeši.cz byli odvoláni všichni kandidáti uvedení na kandidátce hnutí“.

V návaznosti na to navrhovatelé a) až e) namítli, že fyzická osoba vystupující neoprávněně jako zmocněnkyně hnutí Severočeši.cz odvolala všech 55 kandidátů tohoto hnutí, když se dříve sama jmenovala zmocněnkyní onoho hnutí, a další účastník řízení 1) pak pochybil, pokud toto její rozhodnutí aproboval. Dle navrhovatelů je nepřijatelné, aby JUDr. H. J. byla v demokratických podmínkách jedinou tvůrkyní vůle politického hnutí, jelikož se ke svému činu rozhodla svévolně bez vědomí a souhlasu statutárního orgánu hnutí, navíc v situaci, kdy nebyla oprávněna jednat za dané hnutí, a ještě k tomu v rozporu s jeho zájmy, a kdy všichni členové její frakce ve hnutí kandidovali za jiný politický subjekt, a to politické hnutí Nový Sever. Svým počínáním se tak JUDr. H. J. dopustila velmi závažného trestného činu, díky čemuž její jednání nemůže vyvolávat právní účinky legitimního právního jednání. V této souvislosti pak navrhovatelé podotkli, že JUDr. H. J. je v současné době stíhána na základě obžaloby pro svoji činnost související s politickým hnutím Severočeši.cz a trestní řízení je vedeno u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 42 T 40/2015.

Dále navrhovatelé a) až e) uvedli, že v jiných volbách, a to senátních, jiný volební orgán, a to Magistrát města Mostu, zaujal zcela opačné stanovisko k jednání JUDr. H. J. nežli další účastník řízení 1), neboť ten umožnil kandidaturu navrhovatelky e) jakožto kandidátky na senátorku, která následně postoupila do druhého kola senátních voleb a posléze skutečně byla zvolena senátorkou se ziskem 70,81% platných hlasů odevzdaných ve druhém kole senátních voleb.

Dle navrhovatelů a) až e) volební zákon nepřipouští takové zásahy do kandidátní listiny, jaké neoprávněně provedla JUDr. H. J., v době cca 1 týdne před konáním voleb. Pokračování

40A 6/2016

Kandidátní listina má volebním zákonem přesně stanovený obsah a musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti, mezi něž patří označení volebního zmocněnce politické strany, hnutí či koalice a také označení jeho náhradníka. Ačkoliv kandidátní listina musí být odevzdána příslušnému krajskému úřadu nejpozději 66 dnů přede dnem voleb, tak ji lze měnit, a to do 60 dnů přede dnem voleb, kdy lze do kandidátní listiny doplňovat nové kandidáty nebo měnit pořadí kandidátů, a ostatní změny lze provést nejpozději do 50 dnů přede dnem voleb. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že politická strana, hnutí či koalice mohou provádět toliko negativní změny ve faktickém obsahu kandidátní listiny, tj. odvolat kandidaturu nebo zmocněnce, avšak nemohou po uplynutí lhůt, které jsou nepochybně prekluzivní, obsah kandidátní listiny jakkoliv doplňovat. Odvolat svého zmocněnce a zřejmě i jeho náhradníka tak lze, ovšem po uplynutí lhůty nejpozději 50 dnů přede dnem konání voleb není možnost jmenovat nového zmocněnce či jeho nového náhradníka, protože by tím byla obcházena volebním zákonem pevně stanovená lhůta. Ustanovení o povinnosti určit zmocněnce či jeho náhradníka v zákonem přesně stanovené lhůtě by nemělo žádný smysl, pokud by tyto osoby mohly být jmenovány kdykoli. Navíc příslušný krajský úřad přezkoumává kandidátní listinu v období 66 až 60 dnů přede dnem voleb, po její registraci již nemá právo kontroly. Po registraci kandidátní listiny politického hnutí Severočeši.cz, tak již nový jeho zmocněnec jmenován být nemohl a úkon JUDr. H. J. byl v tomto směru nicotný. Problematikou jmenování a odvolávání volebních zmocněnců se dle navrhovatelů zabýval pouze Krajský soud v Ostravě, a to pod sp. zn. 22 A 137/2010, ovšem za stavu, kdy nový zmocněnec byl jmenován více než 60 dnů před konáním voleb, a tedy ještě před rozhodnutím o registraci kandidátní listiny. Krajský soud přitom řešil, zda vůbec lze jmenovat nového zmocněnce, z čehož navrhovatelé dovozují, že nový zmocněnec po registraci kandidátní listiny již jmenován být nemůže.

Dále navrhovatelé a) až e) uvedli, že z aktuálního výpisu z Rejstříku politických stran a politických hnutí plyne, že statutárním orgánem politického hnutí Severočeši.cz je předsednictvo, jehož jménem jedná a podepisuje předseda nebo první místopředseda nebo jiný pověřený člen předsednictva hnutí. Dle tohoto výpisu je funkce předsedy daného hnutí neobsazena a prvním místopředsedou je navrhovatel a) a JUDr. H. J. V daném případě je zjevné, že zájem JUDr. H. J. je odlišný od zájmu politického hnutí Severočeši.cz, když členové její frakce v rámci hnutí Severočeši.cz kandidovali na kandidátní listině politického hnutí Nový Sever, zatímco politické hnutí Mostečané Mostu, za které je zastupitelkou v Zastupitelstvu Statutárního města Mostu, v senátních volbách veřejně podpořilo protikandidáta oproti navrhovatelce e), která byla kandidátkou politického hnutí Severočeši.cz. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 11/98, přitom platí, že zastupovat nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, a proto ani člen statutárního orgánu nemůže jednat ve věci, kdy jeho zájem je rozporný se zájmem právnické osoby, kterou coby statutární orgán zastupuje. Nejvyšší soud tak shodně judikoval i v rozhodnutí pod sp. zn. 2 Cdon 680/97.

Vedle toho navrhovatelé a) až e) uvedli, že další účastník řízení 1) pochybil, pokud na základě nicotného jednání JUDr. H. J. rozeslal oznámení, v němž uvedl, že „zmocněncem politického hnutí Severočeši.cz byli odvoláni všichni kandidáti uvedení na kandidátce hnutí“, a to aniž by zmínil existenci náhradníků. JUDr. H. J. totiž neodvolala náhradníky uvedené na registrované kandidátní listině, a to P. B. a M. V. Pokud další účastník řízení 1) nereagoval na existenci náhradníků, pak postupoval způsobem, který odporuje volebnímu zákonu.

Pokračování

40A 6/2016

Navrhovatelé a) až e) rovněž namítli, že JUDr. H. J. ani vůbec nebyla oprávněna jednat jménem politického hnutí Severočeši.cz, jelikož dne 4. 10. 2013 byl předsedou v rámci zasedání předsednictva zvolen navrhovatel b), a proto jednat jménem hnutí je primárně oprávněn on. V rámci valné hromady, která proběhla dne 26. 3. 2015, bylo přijato rozhodnutí o tom, že se za členy předsednictva volí navrhovatelé a), b) a d) a Ing. P. P., Ing. J. M., L. W. a M. H. a následně předsedou hnutí byl zvolen navrhovatel b), dále 1. místopředsedou byl zvolen navrhovatel a) a místopředsedy navrhovatelka d) a Ing. P. P. JUDr. H. J. tak minimálně od 26. 3. 2015 nebyla členem statutárního orgánu politického hnutí Severočeši.cz a nebyla oprávněna za něj jednat.

Závěrem navrhovatelé a) až e) uvedli, že v důsledku odvolání všech kandidátů politického hnutí Severočeši.cz voliči tohoto hnutí pochopitelně volili jiné volební strany anebo se voleb neúčastnili, čímž došlo k masivnímu, bezprecedentnímu zásahu do aktivního i pasivního volebního práva. Tuto skutečnost dokládá nízká volební účast v domovském městě politického hnutí Severočeši.cz, a to v Mostě. Pro navrhovatele je nepřijatelné, že v důsledku trestné činnosti jedné osoby byly zmařeny milionové náklady vynaložené na volební kampaň a došlo k znehodnocení svobodné politické soutěže. Politické hnutí Severočeši.cz požádalo Český statistický úřad o součet hlasů, které v předmětných volbách obdrželo, přičemž přes nezákonný zásah dalšího účastníka řízení 1) toto hnutí obdrželo přes 2,3% hlasů s tím, že předvolební průzkumy mu přiznávaly až 15% hlasů.

Následně soud obdržel dne 24. 10. 2016 od navrhovatele a) podání, v němž doplnil svá dosavadní tvrzení o nová tvrzení v tom směru, že oprávněná úřední osoba rozhodující jménem dalšího účastníka řízení 1), a to Bc. A. G., se dopustila zjevně protiprávního jednání, které vykazuje znaky trestného činu v podobě zneužití pravomoci úřední osoby, když svévolně rozhodla o vydání oznámení o odvolání všech kandidátů politického hnutí Severočeši.cz v předmětných volbách, jemuž předcházela ze strany dotyčné úřednice akceptace změny v osobě zmocněnce, ovšem aniž by současně byla provedena změna dalších údajů o zmocněnci, takže opisy výsledků hlasování ve volbách byly zasílány původní zmocněnkyni uvedené na kandidátní listině, tedy M. P., a nikoliv nově JUDr. H. J. Dále navrhovatel a) nově namítl, že dotyčná úřednice rozhodující jménem dalšího účastníka řízení 1) sama a bez souhlasu své nadřízené Mgr. D. D. vydala dokument „Odvolání kandidátů – Severočeši.cz“, ačkoliv u jiných obdobných dokumentů je pouze vyhotovovala a vždy je schvalovala její nadřízená. Postupem dalšího účastníka řízení 1) dle navrhovatele a) došlo k zatemnění výsledků voleb ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, sp. zn. Vol 6/2004, a proto by předmětné volby měly být soudem prohlášeny za neplatné.

Poté dne 25. 10. 2016 soud obdržel podání politického hnutí Severočeši.cz, v němž bylo uvedeno, že toto hnutí se cítí být účastníkem předmětného soudního řízení, přičemž bylo navrhováno zamítnutí všech návrhů.

Krajský úřad Ústeckého kraje, jakožto další účastník řízení 1), k předmětným návrhům poskytl písemné vyjádření, v němž uvedl, že navrhovatelé zcela opominuli uvést, že proti jím rozporovaným úkonům volebního orgánu podalo politické hnutí Severočeši.cz zásahovou žalobu, která byla Krajským soudem v Ústí nad Labem rozhodnutím ze dne 6. 10. 2016, č. j. 15A 165/2016 – 81, zamítnuta, tj. soud shledal, že žalobcem napadené úkony volebního orgánu nebyly neoprávněné, resp. byly v souladu s příslušnými právními předpisy. Tuto skutečnost považuje další účastník řízení 1) za podstatnou zejména s ohledem na to, že bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem rozhodnuto před konáním předmětných voleb Pokračování

40A 6/2016

a v důsledku něj další účastník řízení 1) i ostatní volební orgány ve vztahu k hlasovacím lístkům politického hnutí Severočeši.cz dále postupovaly.

Skutečnost, že jiný volební orgán, a to Magistrát města Mostu, zaujal zcela opačné stanovisko k podáním JUDr. H. J. v případě senátních voleb, je pouze věcí odlišného názoru správního orgánu, jehož postup však, na rozdíl od postupu dalšího účastníka řízení 1), nebyl dosud žádným soudem přezkoumáván. V této souvislosti další účastník řízení 1) podotkl, že se snažil získat od Ministerstva vnitra v rámci jeho zákonné metodické pomoci v řešené věci stanovisko, avšak se mu to nepodařilo.

Dále další účastník řízení 1) ve vztahu k navrhovateli provedenému výkladu příslušných ustanovení volebního zákona souvisejících s odvoláním a určováním volebních zmocněnců odkázal na usnesení Krajského soudu v Ostravě, které bylo vydáno pod č. j. 22 A 4/2011 – 58, a které je v důsledku takřka totožné volební právní úpravy aplikovatelné i na krajské volby. Krajský soud v Ostravě se přitom jednoznačně vymezil k tomu, je-li možné ustanovovat nového zmocněnce a kdy. V tomto svém názoru nesouhlasil se stanoviskem Ministerstva vnitra ze dne 29. 12. 2010, který de facto zastávají navrhovatelé, přičemž další účastník řízení 1) v předmětných volbách postupoval zcela v souladu s tímto judikátem.

K tvrzení navrhovatelů, že JUDr. J. neodvolala náhradníky uvedené na registrované kandidátní listině, a to P. B. a M. V., další účastník řízení 1) uvedl, že z doložené volební dokumentace vyplývá, že podáním „Prohlášení zmocněnce o odvolání kandidatury kandidátů pro volby do zastupitelstva Ústeckého kraje, konané dne 7. a 8. října 2016“ byli uvedení kandidáti odvoláni.

Ve vztahu k doplňujícímu podání navrhovatele a) pak další účastník řízení 1) uvedl, že se zásadně ohrazuje proti nevybíravým a odsuzujícím nařčením své zaměstnankyně Bc. A. G. Dle ust. § 11 odst. 2 volebního zákona je oprávněna k úkonům volebního orgánu zde popsaným pouze osoba, která má osvědčení podle zvláštního právního předpisu. Bc. A. G. je držitelkou tohoto osvědčení a veškeré úkony, které provedla, jsou zcela v její samostatné a neomezené působnosti. Pro své názory ohledně porušení vnitřních postupů dalšího účastníka řízení 1) nemá navrhovatel a) naprosto žádnou oporu, o důkazech nemluvě. Skutečnost, že ze strany okrskových komisí nebyla obesílána JUDr. H. J., jakožto nová zmocněnkyně, ale M. P., jakožto původní zmocněnkyně, není pochybením dalšího účastníka řízení, ale okrskových komisí. S ohledem na krátkou lhůtu pro vyjádření k doplňujícímu podání navrhovatele a), nebylo možné oslovit všechny okrskové komise k vyjádření, komu a z jakého důvodu byly opisy výsledků zasílány. Další účastník řízení 1) přitom okrskové komise v tomto směru informoval, a to hromadným e-mailem, tak jak bylo obvyklé, bezodkladně po vyvěšení rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 10. 2016, č. j. 15A 165/2016 - 82. K tomu závěrem podotkl, že seznam zmocněnců, který je v e-mailu uváděn, je stále dostupný na webových stránkách Ústeckého kraje.

K věci se vyjádřil i další účastník řízení 4), tedy Česká strana sociálně demokratická, prostřednictvím své volební zmocněnkyně, v písemném podání, v němž uvedl, že s návrhy nesouhlasí a navrhuje jejich zamítnutí. Dle dalšího účastníka řízení 4) navrhovatelé a) až e) přehlížejí, že kandidátní listina politického hnutí Severočeši.cz ke dni svého podání k registraci u volebního orgánu, tj. ke dni 27. 7. 2016, nebyla v souladu s volebním zákonem, neboť volební zmocněnec, jeho náhradník a osoba oprávněná jednat jménem tohoto hnutí Pokračování

40A 6/2016

nebyli platně ustanoveni dle stanov tohoto politického hnutí. Tento závěr další účastník řízení 4) opírá o rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 9. 2015, č. j. 15 C 261/2014 – 150, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2016, č. j. 14 Co 911/2015 - 192, který nabyl právní moci dne 10. 8. 2016. Uvedeným rozsudkem bylo určeno, že usnesení přijatá na valné hromadě konané dne 10. 2. 2014 týkající se statutárního orgánu politického hnutí Severočeši.cz a změny stanov, včetně změny sídla, jsou v rozporu se stanovami hnutí a zákonem č. 424/1991 Sb., a proto je změna stanov registrovaná Ministerstvem vnitra dne 18. 2. 2014 právně neúčinná. Skutečnost, že Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 22. 7. 2016 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 9. 2015, musela být politickému hnutí Severočeši.cz známa, neboť ve věci se v rámci odvolacího řízení konala dvě jednání, a to dne 19. 7. 2016 a 22. 7. 2016, ovšem přesto 5 dní po vyhlášení rozsudku odvolacího soudu podalo politické hnutí Severočeši.cz dalšímu účastníku řízení 1) k zaregistrování svou kandidátní listinu pro předmětné volby s údaji (co do určení zmocněnce, jeho náhradníka a osoby oprávněné jednat jménem tohoto hnutí), které byly v rozporu s výrokem rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 9. 2015 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2016. Pro daný případ je pak významné to, že další účastník řízení 1) rozhodl o registraci kandidátní listiny politického hnutí Severočeši.cz až 9 dní po právní moci citovaných rozsudků.

Dále další účastník řízení 4) k věci uvedl, že navrhovatelé také zcela přehlížejí skutečnost, že rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 10. 2016, č. j. 15 A 165/2016 – 81, byla zamítnuta tzv. zásahová žaloba politického hnutí Severočeši.cz proti žalovanému Krajskému úřadu Ústeckého kraje, jíž bylo brojeno proti úkonům krajského úřadu v souvislosti s odvoláním kandidatury všech jeho kandidátů z předmětných voleb JUDr. H. J.

Závěrem další účastník řízení 4) shrnul, že JUDr. H. J. byla oprávněna jako zmocněnec politického hnutí Severočeši.cz pro předmětné volby odvolat kandidaturu všech kandidátů tohoto hnutí a na podporu tohoto názoru odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2006, č. j. 22 Ca 391/2006 – 11, a rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 11. 2010, č. j. 10 A 81/2010 – 23. V daném případě nejsou dány důvody, aby soudní moc měnila výsledky volebního procesu, jak předpokládá judikatura Ústavního soudu, kterou další účastník řízení 4) zevrubně předestřel.

K vyjádření dalších účastníků řízení 1) a 4) zaslal navrhovatel a) repliku, v níž setrval na svých námitkách a nadále požadoval, aby soud vyhověl předmětným návrhům. Nadále zůstal u názoru, že úřednice Bc. A. G. pochybila a při své činnosti nepostupovala obezřetně a že JUDr. H. J. neměla právo odvolat kandidaturu všech kandidátů politického hnutí Severočeši.cz z předmětných voleb, když zneužila nastalou nepřehlednou situaci v důsledku rozhodnutí obecných soudů. Nově začal v tomto směru oproti tvrzením obsaženým v návrhu navrhovatel a) tvrdit, že dle stanov politického hnutí Severočeši.cz bylo vyloučené, aby toto hnutí mělo dva 1. místopředsedy. Dále navrhovatel a) uvedl, že v předmětné věci se účastníci nemohou dovolávat rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. 15 A 165/2016, jelikož ještě nejsou známy důvody tohoto rozhodnutí. Navíc rozhodnutí jiného volebního orgánu, a to Magistrátu města Mostu, ve vztahu k senátním volbám bude podrobeno přezkumu Nejvyšším správním soudem. Vedle toho navrhovatel a) podotkl, že Český statistický úřad se stejně jako Magistrát města Mostu neztotožnil s právním názorem dalšího účastníka řízení 1), neboť sečetl hlasy odevzdané pro politické hnutí Severočeši.cz. Pokračování

40A 6/2016

Nesouhlasný postoj k právnímu názoru dalšího účastníka řízení 1) vyplývá i z postupu Ministerstva vnitra. Na podporu svého závěru o důvodnosti podaných návrhů pak navrhovatel a) odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 78/2003. Závěrem navrhovatel podotkl, že další účastník řízení 4) až nyní pokrytecky rozporuje registrovanou kandidátní listinu politického hnutí Severočeši.cz, ačkoliv rozhodnutí ze dne 19. 8. 2016, kterým se prokazuje její registrace, mu již bylo dávno doručeno.

Podle ust. § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je již výše citovaný volební zákon, podle jehož ust. § 53 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva Ústeckého kraje se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětných návrzích věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, když navrhovatelé a) až e) byli k podání předmětného návrhu na neplatnost hlasování aktivně legitimováni, přičemž jejich návrhy byly podány i v zákonné 10 denní lhůtě.

Při posouzení podaného návrhu soud vycházel z ust. § 53 odst. 3 volebního zákona. To stanovuje, že návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění tří předpokladů, a to: musí být dána protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, dále musí být dána příčinná souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, nebo její jednotlivé kandidáty a konečně musí být dána i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovémuto jednání nedošlo.

V souladu s ust. § 90 odst. 2 s. ř. s. jsou v řízení o návrhu na neplatnost voleb účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů (dále jen „volební strana“), na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s ust. § 11 volebního zákona Krajský úřad Ústeckého kraje. Z obsahu návrhů navrhovatelů a) až e) pak dle soudu jednoznačně vyplývá, že navrhovatelé napadají neplatnost voleb, a proto v souladu s výše citovaným ust. § 90 odst. 2 s. ř. s. jsou pak dalšími účastníky řízení všechny volební strany, které v předmětných volbách získaly nějaký mandát v Zastupitelstvu Ústeckého kraje, tj. volební strana ANO 2011 (20 mandátů), volební strana Komunistická strana Čech a Moravy (13 mandátů), volební Pokračování

40A 6/2016

strana Česká strana sociálně demokratická (10 mandátů), volební strana Občanská demokratická strana (7 mandátů), volební strana Koalice Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů (5 mandátů). Jelikož v předmětných volbách volební strana Severočeši.cz nezískala žádný mandát, nesvědčí této volební straně pasivní legitimace, tj. není účastníkem daného řízení, a proto s danou volební stranou soud bez dalšího nejednal jako s účastníkem řízení, třebaže tato volební strana se domáhala svého účastenství v řízení a navrhovala zamítnutí návrhů.

V daném případě navrhovatelé a) až e) shodně namítali, že další účastník řízení 1), tj. Krajský úřad Ústeckého kraje, jakožto příslušný volební orgán, se měl dopustit neoprávněného jednání, a to pokud od JUDr. H. J. převzal listinu o odvolání zmocněnce a náhradníka volební strany Severočeši.cz ze dne 29. 9. 2016, dále pokud od JUDr. H. J. převzal určení nového zmocněnce volební strany Severočeši.cz ze dne 29. 9. 2016, dále pokud od JUDr. H. J. převzal prohlášení zmocněnce o odvolání kandidatury kandidátů pro předmětné volby a pokud v reakci na to zajistil zveřejnění prohlášení o odvolání kandidatury všech kandidátů volební strany Severočeši.cz dle ust. § 23 odst. 4 zákona o volbách včetně kandidátů označených jako náhradníci.

Z obsahu spisového materiálu, který k výzvě soudu předložil další účastník řízení 1) v tomto řízení a v rámci řízení vedeného u soudu pod sp. zn. 15 A 165/2016 ohledně zásahové žaloby volební strany Severočeši.cz, v níž bylo brojeno proti identickým úkonům volebního orgánu jako v předmětné věci, soud zjistil, že dne 29. 9. 2016 se dostavila JUDr. H. J. k dalšímu účastníkovi řízení 1), jakožto příslušnému volebnímu orgánu, a jako 1. místopředsedkyně volební strany Severočeši.cz písemně odvolala volební zmocněnkyni M. P. a náhradnici zmocněnkyně Z. Š. Následně se sama určila jako volební zmocněnkyně a poté písemně odvolala jmenovitě kandidaturu všech 56 kandidátů volební strany Severočeši.cz pro volby do Zastupitelstva Ústeckého kraje konané ve dnech 7. a 8. října 2016.

Předně se soud zabýval otázkou, zda další účastník řízení 1) pochybil, pokud respektoval bez dalšího úkony činěné JUDr. H. J. jménem volební strany Severočeši.cz dne 29. 9. 2016. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že vztahy mezi jednotlivými členy dané volební strany jsou značně napjaté, což připustil výslovně i navrhovatel a) ve své replice. Tyto napjaté vztahy vyústily v několik soudních sporů týkajících se platnosti resp. neplatnosti usnesení valných hromad a v podané trestní oznámení.

Mezi účastníky je nesporné, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 9. 2015, č. j. 15 C 261/2014 -150, potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2016, č. j. 14 Co 911/2015 - 192, byla všechna usnesení přijatá na valné hromadě politického hnutí konané dne 10. 2. 2014, včetně usnesení o odvolání JUDr. H. J. z funkce 1. místopředsedkyně hnutí, kromě zvolení navrhovatele a), tj. Ing. J. Z., 1. místopředsedou hnutí (o tomto usnesení nebylo prvostupňovým soudem rozhodnuto a krajský soud uložil prvostupňovému soudu doplnit rozsudek ohledně tohoto usnesení), shledána jako nesouladná se stanovami hnutí a se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“), a bylo rovněž zrušeno rozhodnutí předsednictva dané volební strany o ukončení členství JUDr. H. J. ze dne 11. 3. 2014. Ke dni 29. 9. 2016 tedy byla na základě uvedených pravomocných rozsudků JUDr. H. J. v Rejstříku politických stran a politických hnutí vedena jako 1. místopředsedkyně dané volební strany s platností od 23. 2. 2009. Současně byl jako 1. místopředseda dané volební strany v Rejstříku politických stran a Pokračování

40A 6/2016

politických hnutí veden i navrhovatel a), tj. Ing. J. Z., s platností od 10. 2. 2014 s poznámkou, že ohledně volby Ing. J. Z. je vedeno soudní řízení a doposud nebylo ve věci rozhodnuto. Ke dni 29. 9. 2016 neměla volební strana Severočeši.cz v Rejstříku politických stran a hnutí zapsaného žádného předsedu. Pro úplnost soud v tomto směru podotýká, že valné hromady konané po 10. 2. 2014 s přihlédnutím k pravomocnému soudnímu zrušení rozhodnutí o ukončení členství JUDr. H. J. a vyslovení nesouladnosti odvolání JUDr. H. J. z funkce 1. místopředsedkyně se stanovami dané volební strany a zákonem o politických stranách nemohly řádně proběhnout, a proto k rozhodnutím na nich přijatým soud nepřihlížel.

Pro daný případ má význam to, že při jednání Okresního soudu v Mostě konaném dne 6. 10. 2016 byl veřejně vyhlášen nepravomocný doplňující rozsudek, sp. zn. 15 C 261/2014, dle něhož i usnesení, jímž byl Ing. Z. zvolen do funkce 1. místopředsedy hnutí za odvolanou JUDr. H. J., bylo shledáno jako nesouladné se stanovami volební strany Severočeši.cz a se zákonem o politických stranách.

S ohledem na právě uvedené skutečnosti nemohou navrhovatelé a) až e) s úspěchem namítat, že JUDr. H. J. minimálně od data 26. 3. 2015 nebyla členem statutárního orgánu volební strany Severočeši.cz a že ke dni 29. 9. 2016, kdy uskutečnila rozporované jednání, které akceptoval další účastník řízení 1), nebyla 1. místopředsedkyní dané volební strany, když dle pravomocných soudních rozhodnutí byla 1. místopředsedkyní dané volební strany. Rovněž navrhovatelé a) až e) nemohou s úspěchem případně namítat, že v době rozhodné byl 1. místopředsedou spolu s JUDr. H. J. i navrhovatel a), tj. Ing. J. Z., když v době podání předmětných návrhů o této skutečnosti bylo příslušným okresním soudem rozhodnuto, třebaže zatím nepravomocně.

Pro daný případ má význam to, že v Rejstříku politických stran a politických hnutí s platností od 5. 11. 2009 je u volební strany Severočeši.cz uveden následující statutární orgán a způsob jednání: „Předsednictvo, jehož jménem jedná a podepisuje předseda nebo první místopředseda nebo jiný pověřený člen Předsednictva hnutí.“ Ve stanovách předložených volební stranou Severočeši.cz k zásahové žalobě vedené u Krajského v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 165/2016, které byly rovněž součástí správního spisu, jež předložil další účastník řízení 1) v daném řízení, je pak uvedeno v čl. VIII, že předseda hnutí je mimo jiné statutárním zástupcem hnutí a jeho reprezentantem. Dále je v tomtéž článku uvedeno, že první místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti a v případě vážných a nepředvídatelných okolností (kdy předseda nemůže pověřit zastupováním) vykonává první místopředseda činnost předsedy v celém rozsahu.

Dle soudu, jak z výše citovaných stanov volební strany Severočeši.cz, tak i ze zápisu v Rejstříku politických stran a politických hnutí jednoznačně vyplývá, že při jednání se 1. místopředseda vůči třetím osobám nemusí prokazovat žádným dalším zmocněním, pověřením či schválením úkonů činěných jménem politického hnutí. Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že 1. místopředseda jedná samostatně. Za dané konstelace, kdy současně vystupovaly v pozici 1. místopředsedy hnutí dvě různé osoby, nelze vyložit způsob jednání za volební stranu Severočeši.cz jinak, než že každý z 1. místopředsedů jednal samostatně a úkony každého z 1. místopředsedů byla volební strana Severočeši.cz vázána. Vzhledem ke skutečnosti, že 1. místopředseda může jednat za určitých podmínek (nepřítomnost a vážné nepředvídatelné okolnosti) za volební stranu v plném rozsahu bez dalšího, není na třetích osobách, aby zkoumaly v případě, kdy 1. místopředseda jedná jménem volební strany, zda nastaly okolnosti, za kterých tak může činit. Ve vztahu k třetím stranám je tedy dle názoru Pokračování

40A 6/2016

soudu 1. místopředseda volební strany Severočeši.cz osobou oprávněnou jednat, jejíž oprávnění nepřísluší třetím osobám jakkoli přezkoumávat. Je věcí každé volební strany, aby v rámci vnitrostranické demokracie si v souladu se zákonem upravila vnitřní poměry a obsazení postů, se kterými je spojeno oprávnění jednat jménem volební strany, tak, aby osoby vykonávající funkci předsedy resp. 1. místopředsedy volební strany činily úkony jménem volební strany v souladu s vůlí většiny členů volební strany. Pokud tak neučiní, nemůže se následně vůči třetím osobám dovolávat toho, že osoba vykovávající příslušnou funkci jednala v rozporu s vůlí členů dané volební strany.

S ohledem na výše uvedené závěry soud dospěl k závěru, že další účastník řízení 1) nepochybil, pokud dne 29. 9. 2016 akceptoval jednání JUDr. H. J. činěné jménem volební strany Severočeši.cz a posuzoval je jako jednání osoby oprávněné jednat jménem této volební strany. Navíc již výše bylo uvedeno, že doplňujícím rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 6. 10. 2016 bylo rozhodnuto, že i usnesení, jímž byl Ing. J. Z. zvolen do funkce 1. místopředsedy volební strany Severočeši.cz za odvolanou JUDr. H. J., bylo shledáno jako nesouladné se stanovami této volební strany a se zákonem o politických stranách.

Následně se soud zabýval otázkou, zda volební strana Severočeši.cz byla oprávněna 8 dní před konáním voleb odvolat volebního zmocněnce a jeho zástupce.

V ust. § 21 odst. 5 větě třetí volebního zákona je výslovně uvedeno, že svého volebního zmocněnce může politické hnutí písemně odvolat. Možnost odvolání volebního zmocněnce není v zákoně omezena žádnou lhůtou, proto dle soudu může politické hnutí volebního zmocněnce odvolat kdykoli. Uvedenou možnost odvolání je nutno vztáhnout i na náhradníka volebního zmocněnce, i když to není v citovaném ustanovení výslovně uvedeno.

Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že samotná právní úprava výslovně pamatuje na možnost odvolání volebního zmocněnce.

Dále se soud zabýval otázkou, zda po odvolání volebního zmocněnce a jeho náhradníka je možné určit nového zmocněnce.

Volební zákon sice neupravuje výslovně postup při určení nového volebního zmocněnce po odvolání původního, ale vzhledem ke skutečnosti, že určení osoby volebního zmocněnce je obligatorní náležitostí kandidátní listiny, bez níž nelze kandidátní listinu registrovat, považuje soud za nutné připustit po odvolání volebního zmocněnce určení nového. Takový výklad je i v zájmu zachování funkčnosti celého volebního procesu, kdy volební strana může být tvořena celou řadou samostatných subjektů a v rámci volebního procesu je nutná existence jednoho zmocněnce, jehož úkony bude volební strana vázána. Obsahovými náležitostmi musí nové určení volebního zmocněnce odpovídat určení volebního zmocněnce na původní kandidátní listině. Odvolání volebního zmocněnce jeho náhradníka a stanovení nového volebního zmocněnce se již z důvodu časové posloupnosti neprojeví na samotné kandidátní listině. To však nemá žádný vliv na skutečnost, že i úkony nově řádně určeného volebního zmocněnce je volební strana vázána.

Uvedeného postupu využila i samotná volební strana Severočeši.cz, za níž kandidovali všichni navrhovatelé v předmětných volbách, když ta po podání kandidátní listiny odvolala původní zmocněnkyni Bc. Z. J. a jejího náhradníka Bc. L. J. a určila zmocněním ze dne 27. 7. 2016 jako novou zmocněnkyni M. P. a jako její náhradnici Z. Š.

Pokračování

40A 6/2016

Soud tedy dospěl k závěru, že po odvolání volebního zmocněnce a jeho náhradníka je možné určit nového volebního zmocněnce. K obdobnému závěru dospěl i Krajský soud v Ostravě ve svém usnesení ze dne 11. 11. 2010, č. j. 22 A 137/2010 - 30, ve vztahu k volbám do zastupitelstev obcí, jejichž zákonná úprava je obdobná jako v případě voleb do zastupitelstev krajů.

Poslední otázkou, kterou musel soud v daném případě postavit na jisto, byla otázka, zda je možnost určení nového volebního zmocněnce omezena nějako lhůtou.

Při posouzení této otázky bylo nutno vycházet z úlohy, kterou volební zmocněnec zastává. Prostřednictvím volebního zmocněnce činí volební strana úkony ve volebních věcech a jeho úkony je volební strana vázána. Mezi tyto úkony patří mimo jiné odvolání kandidatury kandidáta, které lze učinit do 48 hodin před zahájením voleb, či podání návrhu ve správním soudnictví na neplatnost voleb, neplatnost hlasování nebo neplatnost volby kandidátů. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že úloha volebního zmocněnce není zkonzumována pravomocným rozhodnutím o registraci kandidátní listiny. Úloha volebního zmocněnce tedy končí dle soudu až ukončením celého volebního procesu, ke kterému může dojít marným uplynutím lhůty pro podání volebních stížností, pravomocným rozhodnutím o poslední volební stížnosti či v případě opakování hlasování ukončením volebního procesu po opakovaném hlasování. Po celou tuto dobu je dle soudu možné nejen volebního zmocněnce odvolat, ale i určit nového volebního zmocněnce volební strany.

Navrhovatelé a) až e) s poukazem na ust. § 21 odst. 4 volebního zákona dovozovali, že po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb již nelze určit nového volebního zmocněnce. S touto argumentací ovšem nelze souhlasit. V citovaném ustanovení volebního zákona je uvedeno, že po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb do zastupitelstva kraje nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí. Toto ustanovení se vztahuje výlučně na kandidáty a jejich pořadí na kandidátní listině. Jeho účelem v rámci volebního procesu je totiž v daném okamžiku zafixovat kandidáty a jejich pořadí (s výjimkou možnosti vyškrtnutí kandidátů) za účelem zajištění tisku hlasovacích lístků. Takový důvod však nelze vztáhnout vůči volebnímu zmocněnci, neboť údaje o volebním zmocněnci se na hlasovací lístky neuvádí. Analogie spočívající v tom, že pokud nelze měnit jména kandidátů na kandidátní listině, nelze ani měnit osobu volebního zmocněnce, je tedy s ohledem na účel a smysl uvedeného ustanovení zcela nepřípadná.

K závěru, že určit nového volebního zmocněnce ve lhůtě kratší šedesáti dnů před dnem konání voleb je možné, dospěl i Krajský soud v Ostravě ve svém usnesení ze dne 7. 2. 2011, č. j. 22 A 4/2011 - 58, ve vztahu k volbám do zastupitelstev obcí, jejichž zákonná úprava je obdobná jako v případě voleb do zastupitelstev krajů.

Na základě výše uvedených závěrů soud rekapituluje, že dospěl k závěru, že JUDr. H. J. byla oprávněna dne 29. 9. 2016 jednat jménem volební strany Severočeši.cz, jako 1. místopředsedkyně této volební strany, mohla odvolat dosavadní volební zmocněnkyni této volební strany a její náhradnici a určit nového volebního zmocněnce, a to i takto krátce před dnem konání voleb. Pokud JUDr. H. J. jako nově určená volební zmocněnkyně volební strany Severočeši.cz dne 29. 9. 2016 odvolala jmenovitě kandidaturu všech kandidátů včetně kandidátů označených na kandidátní listině předmětné volební strany jako náhradníci, byl tento postup v souladu s ust. § 23 odst. 1 volebního zákona.

Pokračování

40A 6/2016

V návaznosti na právě uvedené soud uvádí, že následně další účastník řízení 1) v pozici příslušného volebního orgánu postupoval v souladu s ust. § 23 odst. 4 volebního zákona, kde je uvedeno, že bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, avšak při zjišťování výsledku voleb do zastupitelstva kraje se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným; krajský úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území kraje, pokud je obdrží alespoň 48 hodin před zahájením voleb do zastupitelstva kraje. Další účastník řízení 1) tak v předmětné věci legitimně činil kroky směřující k zajištění toho, aby informace o odvolání všech kandidátů na kandidátní listině žalobce byla zveřejněna ve všech volebních místnostech na území kraje.

K nově uplatněným tvrzením navrhovatele a), která byla vznesena v doplnění návrhu a replice (tvrzení o zneužití pravomoci úřední osoby Bc. A. G. a tvrzení o tom, že dle stanov volební strany Severočeši.cz bylo vyloučené, aby tato volební strana měla dva 1. místopředsedy), soud uvádí, že se jimi blíže nezabýval. Navrhovatel a) by měl mít na paměti, že soudnictví ve věcech volebních je upraveno v hlavě II., dílu 4 s. ř. s. a v hlavě VII. volebního zákona. V těchto předpisech sice není výslovně zakotvena pro soudní přezkum voleb zásada koncentrace řízení, ovšem dle názoru soudu tento princip vyplývá implicitně z obsahu jednotlivých ustanovení obsažených v uvedených předpisech. V ust. § 53 odst. 1 volebního zákona je výslovně uvedena desetidenní lhůta, ve které je možné podat návrh na neplatnost voleb, hlasování či volby kandidáta. Je nepochybné, že podání učiněné po uplynutí desetidenní lhůty je podání opožděné, které je třeba odmítnout pro opožděnost. V ust. § 90 odst. 3 s. ř. s. je pak dále uvedeno, že soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Dále je v citovaném ustanovení výslovně uvedeno, že jednání není třeba nařizovat. Ze stanovené poměrně krátké lhůty pro rozhodnutí a skutečnosti, že není nutno nařizovat jednání ve věci, vyplývá jednoznačně zákonodárcův záměr, aby ve věcech platnosti voleb, platnosti hlasování a platnosti volby kandidáta bylo rozhodnuto ve věci rychle a otázka platnosti výsledků voleb byla v krátké době postavena na jisto. Podmínkou rychlého rozhodnutí bez nařízení jednání je však to, že navrhovatel uplatní veškeré své námitky včetně navrhovaných důkazů již ve svých podáních učiněných ve lhůtě pro podání volební stížnosti samotné. Z uvedených skutečností tedy dle soudu vyplývá, jak již uvedl výše, že soudní přezkum voleb je ovládán zásadou koncentrační, a proto není možno k námitkám uplatněným po lhůtě pro podání návrhu přihlížet, což dovodil i Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 13. 12. 2004, č. j. Vol 13/2004 – 91, které je publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3/2005 a také na www.nssoud.cz.

S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva Ústeckého kraje konaných ve dnech 7. a 8. října 2016, a proto návrhy ve výroku ad I. tohoto usnesení zamítl. V této souvislosti soud poznamenává, že shodné závěry dovodil již v rozsudku ze dne 6. 10. 2016, č. j. 15 A 165/2016 - 82.

Ve výroku ad II. usnesení pak současně soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle ust. § 93 odst. 4 s. ř. s. v soudnictví ve věcech volebních takové právo účastníkům nepřísluší.

Ve výroku ad III. usnesení soud rozhodl o vrácení zaplacených soudních poplatků každému z navrhovatelů v částce 3.000,-Kč, a to v obvyklé lhůtě, neboť předmětné řízení je ze zákona osvobozeno od poplatkové povinnosti.

Pokračování

40A 6/2016

O návrzích v souladu s ust. § 90 odst. 3 s. ř. s. rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jejich doručení bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z předložené volební dokumentace a ze spisového materiálu, který byl předložen v soudním řízení vedeném pod sp. zn. 15 A 165/2016, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou podle ust. § 104 odst. 1 s. ř. s. věta před středníkem opravné prostředky přípustné.

Usnesení nabývá právní moci podle ust. § 93 odst. 5 s. ř. s. dnem vyvěšení na úřední desce soudu.

V Ústí nad Labem dne 3. listopadu 2016

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru