Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

40 A 16/2016 - 24Usnesení KSUL ze dne 11.01.2017

Prejudikatura

30 Ca 23/2006 - 41


přidejte vlastní popisek

40A 16/2016-24

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatelky: D. O., nar. „X“, bytem „X“, zastoupené JUDr. Hanou Lukešovou, advokátkou se sídlem Radovesice č. p. 48, PSČ 410 02, a dalšího účastníka řízení: KrajskéhoúřaduÚsteckého kraje, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební č. p. 3118/48, PSČ 402 02, v řízení o návrhu na zrušení rozhodnutí ředitele dalšího účastníka řízení ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 366/LP/2016, JID: 187472/2016/KUUK, o zániku mandátu navrhovatelky v Zastupitelstvu obce Hrobce,

takto:

I. Návrh se zamítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatelka prostřednictvím své právní zástupkyně podala u Krajského soudu v Ústí nad Labem v zákonem stanovené lhůtě návrh, jímž se domáhala zrušení rozhodnutí ředitele dalšího účastníka řízení, a to ředitele Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 366/LP/2016, JID: 187472/2016/KUUK, o zániku mandátu navrhovatelky v Zastupitelstvu obce Hrobce.

V návrhu navrhovatelka vyjádřila přesvědčení, že předmětné rozhodnutí odporuje zákonu, když další účastník měl sice dost podkladů k rozhodnutí, avšak tyto podklady nesprávně vyhodnotil a v důsledku toho i vydal nesprávné, nezákonné rozhodnutí. V daném případě navrhovatelka nezpochybňuje, že je řadovou pracovnicí stavebního úřadu v Roudnici nad Labem, a to již 26 let, a že zároveň byla zvolena zastupitelkou obce Hrobce. Z obsahu správního spisu dle navrhovatelky zjevně vyplývá, že ona a rovněž i její zaměstnavatel, tj. Městský úřad v Roudnici nad Labem, si byli plně vědomi možného rizika střetu zájmů, a proto přijali příslušná opatření, aby k tomuto střetu nedošlo, ačkoliv navrhovatelka není statutárním orgánem či zaměstnancem jmenovaným do funkce statutárním orgánem či vedoucím zaměstnancem. Přijatá opatření spočívají v tom, že ačkoliv dotyčný stavební úřad vykonává státní správu i ve vztahu ke stavebním řízením v obci Hrobce, tak zaměstnavatel navrhovatelky provedl změnu její pracovní smlouvy a vyjmul z její pravomoci řízení ve Pokračování

40A 16/2016

věcech týkajících se územního obvodu, kde je navrhovatelka zastupitelkou. Tento vyjmutý územní obvod pak spravuje pracovnice H., která ani nesedí s navrhovatelkou v jedné kanceláři. Vedle toho jsou všichni pracovníci příslušného stavebního úřadu s tímto opatřením srozuměni, a proto se nikdy nestalo a do budoucna je vyloučeno, aby se navrhovatelka při výkonu práce dle pracovní smlouvy dostala do střetu zájmu jako úředník státu a zastupitelka obce Hrobce. Dle navrhovatelky se další účastník řízení při svém rozhodování příliš opíral o listinu ze dne 1. 1. 2015, jíž vedoucí dotyčného stavebního úřadu, a to Ing. Z. K., určila s účinností od 1. 1. 2015 po dobu své nepřítomnosti svojí zástupkyní navrhovatelku. Tato listina totiž nemá dostatečnou právní sílu a nemůže změnit pracovněprávní dokumenty navrhovatelky, navíc listinu vyhotovila neznámá osoba a dala jí navrhovatelce a vedoucí stavebního úřadu jen na vědomí. „Zastupování“ vedoucí stavebního úřadu deklarované listinou ze dne 1. 1. 2015 je pak ve skutečnosti jen kontakt pro případ nepřítomnosti Ing. Z. K. na pracovišti, čemuž odpovídá fakt, že navrhovatelka nikdy za svoji vedoucí žádné rozhodnutí nepodepsala. Právě uvedené skutečnosti přitom potvrzuje i tajemník Městského úřadu v Roudnici nad Labem v přípise ze dne 15. 11. 2016, v němž výslovně uvádí, že listina ze dne 1. 1. 2015 v žádném případě nezměnila pracovní náplň navrhovatelky a že navrhovatelka v žádném případě nevykonává státní správu na území obce Hrobce, kde je zastupitelkou. Dle navrhovatelky další účastník řízení pochybil, pokud nepřikládal žádnou váhu tvrzením zaměstnavatele navrhovatelky a blíže nezkoumal konkrétní podmínky pro případný střet zájmů. V této souvislosti navrhovatelka navrhla, aby soud případně doplnil správní spis o výpovědi nadřízených navrhovatelky. V důsledku napadeného rozhodnutí hrozí, že žalobkyně bude zbavena svého pasivního volebního práva, které patří mezi základní občanská práva. Závěrem navrhovatelka podotkla, že starosta obce Hrobce je v případně zřetelnějším střetu zájmů, neboť je vojenským policistou a zároveň neuvolněným starostou. Na předmětný případ navrhovatelky je třeba nahlížet i optikou celospolečenských zvyklostí panujících v České republice, kdy ministr zdravotnictví je statutárním orgánem největší nemocnice, předsedkyně nejvyššího státního úřadu je krajskou zastupitelkou a zastupitelé jsou zároveň v zastupitelstvu obce, kraje i v parlamentu, takže rozporované rozhodnutí je přespříliš formalistické, nepromyšlené a silně navrhovatelku diskriminuje.

Další účastník řízení k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k návrhu, v němž navrhl jeho zamítnutí pro nedůvodnost.

K věci další účastník řízení v písemném vyjádření k návrhu předně uvedl, že tvrzení a závěry navrhovatelky jsou v rozporu s dopisem tajemníka Městského úřadu v Roudnici nad Labem a listinou ze dne 1. 1. 2015, z níž zřetelně plyne, že navrhovatelka byla s jejím souhlasem určena zaměstnavatelem jako zástupkyně vedoucí stavebního odboru Městského úřadu v Roudnici nad Labem. Okolnost, že tak nebylo učiněno formou dodatku k popisu pracovní náplně, není rozhodná. Z listiny ze dne 1. 1. 2015 dále plyne, že ji vyhotovila sama vedoucí tohoto odboru. Skutečnost, že navrhovatelka s obsahem této listiny souhlasila, pak vyplývá z jejího podpisu dotyčné listiny. Proto ani případnými výslechy nadřízených navrhovatelky nelze jakkoliv zpochybnit skutkový stav věci doložený správním spisem. Podmínka přímého výkonu státní správy dle ust. § 5 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), se posuzuje v kontextu účelu, který je touto právní úpravou sledován, tj. zamezení a předcházení střetu zájmů, a to při konkrétním výkonu státní správy tak, aby zaměstnanec, který se podílí na plnění úkolů vyplývajících z výkonu státní správy vztahující se k působnosti dané obce, nemohl být členem jejího zastupitelstva. Pro posouzení Pokračování

40A 16/2016

věci proto není rozhodné, zda navrhovatelka v pozici zástupkyně vedoucího stavebního odboru podepsala či nepodepsala rozhodnutí vztahující se k územnímu obvodu obce Hrobce. Pro posouzení předmětné neslučitelnosti výkonů funkcí plně postačuje, že takovou možnost navrhovatelka jako zástupkyně vedoucí stavebního odboru má. Závěrem další účastník řízení shrnul, že jím vedené řízení završené rozporovaným rozhodnutím nebylo formalistické a diskriminační vůči navrhovatelce.

Již v úvodu usnesení bylo soudem zmíněno, že navrhovatelka se předmětným návrhem domáhá zrušení rozhodnutí ředitele dalšího účastníka řízení o zániku jejího mandátu v zastupitelstvu obce Hrobce, které bylo vydáno dle ust. § 55 odst. 4 v návaznosti § 55 odst. 3 písm. c) volebního zákona.

Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se v předmětné věci jedná o řízení ve věci zániku mandátu v obecním zastupitelstvu, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o volbách i v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.). Soud zkoumal ve smyslu ust. § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že zdejší soud je věcně a místně příslušný k jeho projednání. Dále soud shledal, že navrhovatelka je k návrhu podle ust. § 91 odst. 1 s. ř. s. aktivně legitimována.

Z obsahu správního spisu soud zjistil, že navrhovatelka je zaměstnankyní města Roudnice nad Labem se zařazením do stavebního odboru Městského úřadu v Roudnici nad Labem. Dále z obsahu správního spisu vyplývá, že Město Roudnice nad Labem je tzv. obcí s pověřeným obecním úřadem, přičemž obec Hrobce spadá do správního obvodu města Roudnice nad Labem a zároveň Obecní úřad Hrobce nevykonává funkci tzv. obecného stavebního úřadu, když tuto funkci ve vztahu k obci Hrobce vykonává stavební odbor Městského úřadu v Roudnici nad Labem. Součástí správního spisu je i dodatek k pracovní náplni navrhovatelky ze dne 2. 1. 2015, jímž byla navrhovatelka počínaje dnem 2. 1. 2015 určena oprávněnou osobou pro provádění správních řízení v rámci stavebně správní činnosti v rozsahu přenesené působnosti dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, pro územní obvod Dušníky, Libotenice, Mšené-lázně, Vrbice, Bechlín, Oleško, Židovice, tj. pro celý územní obvod dotyčného stavebního úřadu, vyjma obce Hrobce. Nedílnou součást správního spisu tvoří i listina ze dne 1. 1. 2015 o určení navrhovatelky zástupkyní vedoucí stavebního odboru Městského úřadu v Roudnici nad Labem, a to počínaje dnem 1. 1. 2015, kterou vlastnoručně podepsala vedoucího daného stavebního úřadu, tj. Ing. Z. K., rovněž i navrhovatelka a také tajemník příslušného městského úřadu, tj. Mgr. P. Ch. Tuto listinu v průběhu správního řízení do správního spisu předložil dotyčný tajemník s přípisem ze dne 15. 11. 2016, v němž jednak uvádí, že od 2. 1. 2015 doposud navrhovatelka není oprávněnou úřední osobou pro provádění správních řízení v rozsahu přenesené působnosti stavebního odboru Městského úřadu v Roudnici nad Labem pro územní obvod Hrobce, a v němž jednak současně uvádí, že od 1. 1. 2015 je navrhovatelka zástupkyní vedoucí stavebního odboru Městského úřadu v Roudnici nad Labem po dobu její nepřítomnosti v plném rozsahu.

V ust. § 5 odst. 2 volebního zákona je mj. zakotveno, že funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu.

Pokračování

40A 16/2016

Podle ust. § 5 odst. 3 volebního zákona je tato funkce neslučitelná pouze za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce.

Navrhovatelka v předmětné věci tvrdila, že ona sama nemůže vykonávat státní správu pro územní obvod obce Hrobce, v níž získala mandát v jejím obecním zastupitelstvu, a to s ohledem na přijatý dodatek k pracovní náplni navrhovatelky ze dne 2. 1. 2015. S tím soud nesouhlasí a zastává stejný názor jako další účastník řízení, totiž, že nepřípustný potenciálně možný střet zájmů při výkonu státní správy navrhovatelkou zakládá listina ze dne 1. 1. 2015 o určení navrhovatelky zástupkyní vedoucí stavebního odboru Městského úřadu v Roudnici nad Labem, a to počínaje dnem 1. 1. 2015, neboť bez dalšího limitu, a to pokud se jedná o územní rozsah činnosti stavebního úřadu, určuje navrhovatelku zástupkyní vedoucí dotyčného stavebního úřadu při nepřítomnosti dané vedoucí. Podle zmocňovací listiny ze dne 1. 1. 2015 je navrhovatelka oprávněna v nepřítomnosti vedoucí odboru kratší 14 dnů mj. podepisovat písemnosti vydané v přenesené působnosti a kontrolovat výkon státní správy na svěřeném úseku, přičemž v době přesahující 14 dnů nepřítomnosti vedoucí odboru pak zastupuje vedoucí v plném rozsahu dle pracovního a provozního řádu Městského úřadu v Roudnici nad Labem a příslušných právních předpisů. S tímto zastupováním, které nevylučuje vykonávat státní správu pro územní obvod obce Hrobce, navrhovatelka výslovně souhlasila, což stvrdila svým podpisem. V návaznosti na právě uvedené je pro posouzení (ne)důvodnosti předmětného návrhu pro soud rovněž určující skutečnost, že dodatek k pracovní náplni navrhovatelky ze dne 2. 1. 2015 nijak neřeší pracovní úkol navrhovatelky v podobě jejího zastupování vedoucí stavebního úřadu v době její nepřítomnosti.

Z pohledu volebního zákona tak v případě navrhovatelky je nutné uzavřít, že ta vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti obce Hrobce, neboť v době nepřítomnosti vedoucí stavebního odboru je nadřízenou všech zaměstnanců města Roudnice nad Labem zařazených do stavebního odboru jeho městského úřadu s tím, že jejich činnost kontroluje a schvaluje skrze podepisování písemností vydaných v přenesené působnosti. Podmínku přímého výkonu státní správy ve smyslu ust. § 5 odst. 3 volebního zákona je přitom nutno posuzovat v kontextu účelu, který je touto právní úpravou sledován, tj. zamezení a předcházení střetu zájmů, a to při konkrétním výkonu státní správy tak, aby zaměstnanec, který se podílí na plnění úkolů vyplývajících z výkonu státní správy vztahující se k působnosti dané obce, nemohl být současně členem jejího zastupitelstva. Právě předestřenou právní úpravou obsaženou ve volebním zákoně je tak vyjádřen především zájem na předcházení (prevenci) střetu zájmů při výkonu státní správy. S ohledem na tuto skutečnost ztrácí na relevanci, že navrhovatelka nesedí v kanceláři s pracovnicí stavebního úřadu, která územní obvod obce Hrobce spravuje a že v rámci svého zastupování vedoucí stavebního úřadu v její nepřítomnosti nikdy nepodepsala žádný dokument, natož pak ve vztahu k územnímu obvodu obce Hrobce. Z tohoto důvodu soud v intencích ust. § 52 odst. 1 s. ř. s. nepřikročil k provedení svědeckých výslechů nadřízených navrhovatelky z dotyčného stavebního úřadu, neboť dokazování v tomto směru by bylo nadbytečné vzhledem k výše nastíněné právní úpravě a jejího smyslu.

V návaznosti na výše uvedené závěry soud směrem k navrhovatelce považuje za vhodné navíc zdůraznit, že již Krajský soud v Hradci Králové v usnesení ze dne 12. 5. 2006, č. j. 30 Ca 23/2006 – 41, které je dostupné na www.nssoud.cz, judikoval, že „skutečnost, že zaměstnanec pověřeného obecního úřadu je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, Pokračování

40A 16/2016

která se týká obce, v níž je současně zastupitelem, nemá vliv na zánik jeho mandátu člena zastupitelstva podle § 55 odst. 4 volebního zákona“. Předmětnou problematikou, a to výkladem pojmu „přímý výkon státní správy“ se zabýval taktéž i Krajský soud v Ostravě, který v usnesení ze dne 11. 4. 2011, č. j. 22 A 52/2011 – 13, jež je rovněž dostupné na www.nssoud.cz, dovodil, že „pokud státní správu přímo vykonávají podřízení navrhovatele a navrhovatel je řídí, organizuje a kontroluje, pak také navrhovatel vykonává přímo státní správu, čímž je naplněna podmínka podle § 5 odst. 3 volebního zákona pro neslučitelnost funkcí podle § 5 odst. 2 téhož zákona“. Z právě uvedeného je zřejmé, že praxe správních soudů se přiklání k přísnější interpretaci volebního zákona, pokud jde o problematiku střetu zájmů při výkonu státní správy, čili že zastupitel nesmí být úředníkem na takovém úřadě, i když o záležitostech obce přímo nerozhoduje. Tentýž přísnější interpretační příklon vyplývá i z rozhodovací činnosti Ústavního soudu (k tomu srov. např. jeho usnesení ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. IV. ÚS 333/03, které je dostupné na www.usoud.cz), jenž shledal volebním zákonem stanovenou nepřípustnou neslučitelnost souběžného výkonu státní správy s funkcí zastupitele obecního zastupitelstva ústavně konformní.

Omezení obecních zastupitelů včetně navrhovatelky dané volebním zákonem je tak přísné, nicméně nezasahuje nepřípustně do jejího pasivního volebního práva, když navrhovatelka si může svobodně vybrat, kterou funkci si zachová. Navrhovatelka by měla akceptovat, že určitá volebním zákonem daná omezení pro obecní zastupitele jsou legitimní a zákonná, neboť jsou odůvodněna požadavkem na oddělení moci výkonné a samosprávy, jsou přijata ve veřejném zájmu, neboť pomáhají zachovat princip dobré správy, což je jeden z nosných principů výkonu státní správy, tj. kvalitní a řádné fungování veřejné správy v podmínkách a prostředí moderního demokratického právního státu založeného na úctě a respektu k základním právům a svobodám jednotlivců.

Podle ust. § 55 odst. 4 volebního zákona platí, že pokud nevysloví zastupitelstvo obce postupem dle § 55 odst. 3 zákona o volbách zánik mandátu ani na mimořádném zasedání iniciovaném ředitelem krajského úřadu, zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to ředitel krajského úřadu. A k tomu napadeným rozhodnutím došlo, neboť zastupitelstvo obce Hrobce na svém mimořádném zasedání, které se uskutečnilo dne 30. 9. 2016, nevyslovilo zánik mandátu navrhovatelky v obecním zastupitelstvu.

Ředitel dalšího účastníka řízení ze všech shora uvedených důvodů proto rozhodl správně, když vyslovil zánik mandátu navrhovatelky z důvodu neslučitelnosti jejích funkcí. Soud tudíž předmětný návrh ve výroku ad I. usnesení zamítl. Postup ředitele dalšího účastníka řízení nebyl nepřípustně formalistický ani nevykazuje znaky diskriminačního jednání vůči navrhovatelce. Jednotlivé krajské úřady nejsou povinny provádět v rámci výkonu dozoru nad samostatnou působností obcí vyhledávací povinnost k přezkoumávání možné neslučitelnosti funkcí všech členů zastupitelstev všech obcí na jednotlivých územích krajů, nýbrž mají jen povinnost konat v případě pozitivního zjištění neslučitelnosti funkcí. Řešení neslučitelnosti funkcí členů zastupitelstev, ať již obecních, krajských, či celorepublikových zákonodárných sborů a ústředních institucí, je především otázkou těchto samotných subjektů a v neposlední řadě každého jednotlivce, kdo v něm zasedá.

Ve výroku ad II. usnesení pak současně soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle ust. § 93 odst. 4 s. ř. s. v soudnictví ve věcech volebních, mezi něž patří i ochrana ve věcech zániku mandátu, takové právo účastníkům nepřísluší.

Pokračování

40A 16/2016

O návrhu pak v souladu s ust. § 91 odst. 3 s. ř. s. rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jeho doručení bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z předložené dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování, což ostatně soud konstatoval již výše.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (srov. ust. § 104 odst. 1 věta před středníkem s. ř. s.).

Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (ust. § 93 odst. 5 s. ř. s.).

V Ústí nad Labem dne 11. ledna 2017

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru