Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

40 A 14/2014 - 29Usnesení KSUL ze dne 23.09.2014

Prejudikatura

Ars 4/2014 - 99


přidejte vlastní popisek

40A 14/2014-29

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatele: Přípravného výboru pro konání místního referenda ve městě Litoměřice, jednajícího Mgr. P. P., nar. „X“, bytem „X“, proti odpůrci: Městu Litoměřice, Mírové náměstí 15/7, Litoměřice, o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda ze dne 8.7.2014 nemá nedostatky,

takto:

I. Návrh se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Navrhovateli se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 2 000,- Kč. Částka 2 000,- Kč bude navrhovateli vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 27.8.2014 a doručeným soudu téhož dne se navrhovatel domáhal určení, že jeho návrh ze dne 8.7.2014 na vyhlášení místního referenda ve městě Litoměřice o otázce ve znění: „Souhlasíte s tím, aby město Litoměřice zakázalo provozování loterií a sázkových her uvedených v § 2 písm. e), g), i), j), m) a n) a § 50 odst. 3 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, to jest zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů, lokálních i centrálních loterijních systémů a jiných obdobných přístrojů, na celém svém území, a to s právní účinností nejpozději do 31.12.2015?“

Navrhovatel ve svém návrhu mimo jiné uvedl, že dne 25.7.2014 předal zmocněnec navrhovatele na městský úřad odpůrce oznámení o jeho dočasné nepřítomnosti pro účely doručování. Dne 7.8.2014 se zmocněnec vrátil do místa svého trvalého bydliště, byl schopen opět přijímat elektronickou poštu a očekával případné doručení výzvy podle § 12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místnímu referendu (dále jen „zákon o místním referendu“), do datové schránky. Vzhledem k tomu, že lhůta pro řádné doručení výzvy dne 8.8.2014 marně uplynula, považuje navrhovatel podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu návrh za bezvadný. Zásadně nesouhlasí s postupem odpůrce, který mu doručoval výzvu poštou nikoliv datovou schránkou z důvodu, že s výzvou zasílal i návrh a podpisové archy. Výzva k odstranění nedostatků a vrácení návrhu jsou dva naprosto odlišné právní úkony s jiným režimem doručování a měly být učiněny samostatně. Navíc u vrácení není žádná lhůta a vrácení je vázáno na vyhodnocení potřeby. Tato potřeba je však vázána na potřebu Pokračování

40A 14/2014

přípravného výboru a nikoliv úřadu. Navrhovatel obsáhle odůvodnil, proč nebylo nutno podpisové archy vracet.

Odpůrce popsal dosavadní průběh řízení a konkrétně vymezil jednotlivé druhy vad pro něž nebyly některé podpisy uznány a odůvodnil, proč nebyly uznány. Dále uvedl, že konkrétní případy nezapočítaných podpisů oprávněných osob byly uvedeny a zaslány v samostatné příloze výzvy k odstranění nedostatků, kterou si zmocněnec nepřevzal. Pokud by odpůrce nevrátil návrh přípravného výboru i s přílohami, byl by přípravný výbor zbaven možnosti fyzicky zkontrolovat závěry odpůrce a případně doplnit chybějící údaje nebo nesprávné opravit. S odkazem na ustanovení § 19, § 20 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a zejména ustanovení § 17 odst. 1 věta druhá zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), konstatoval, že zákon připouští, aby byl dokument vzhledem ke své povaze dodán nikoliv do datové schránky, ale obvykle používaným způsobem. V daném případě bylo doručení do datové schránky nemožné ve vztahu k povaze listinných podpisových archů. Vzhledem k tomu, že si zmocněnec navrhovatele výzvu ve stanovené lhůtě nevyzvedl, bylo v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 správního řádu nutno považovat výzvu k odstranění nedostatků za doručenou, přičemž lhůta k doplnění výzvy vypršela dnem 14.8.2014.

Před vlastním věcným projednáním předmětného návrhu byl soud povinen zabývat se nejprve otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení včetně otázky aktivní legitimace navrhovatele a včasnosti podaného návrhu, a tedy zda lze tento návrh věcně projednat, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

K otázce aktivní legitimace navrhovatele soud uvádí, že ten je subjektem aktivně legitimovaným k podání předmětného návrhu na zahájení řízení, neboť splňuje zákonnou podmínku vyplývající z ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu a ustanovení § 91a odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“).

Návrh navrhovatele na zahájení řízení však nemohl být projednán a musel být ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. odmítnut pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v opožděnosti návrhu.

Mezi stranami je sporné a je to i podstatnou otázkou pro posouzení podmínek řízení před soudem, zda byla výzva k odstranění vad podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu doručena navrhovateli, resp. jeho zmocněnci, řádně.

Podle § 57 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu návrh je třeba podat soudu nejpozději do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad.

Podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.

Pokračování

40A 14/2014

Podle § 19 odst. 2 věta první správního řádu není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Podle § 17 odst. 1 věta první zákona o elektronických úkonech umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě.

Z ustanovení § 19 odst. 2 správního řádu ve spojení s ustanovením § 17 odst. 1 věta první zákona o elektronických úkonech tak vyplývá, že pokud je doručovaný dokument takového charakteru, že ho nelze zaslat do datové schránky, je možno ho zaslat adresátovi poštou.

Ze správního spisu vyplynulo, že odpůrce dne 9.7.2014 obdržel návrh navrhovatele na konání místního referenda spolu s podpisovou listinou. Výzvou ze dne 24.7.2014, č.j. 0047747/14/SPR/JLa, odpůrce vyzval navrhovatele podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu k odstranění vad, které spočívaly v nedostatku podpisů oprávněných osob. Odpůrce k výzvě přiložil i přehled započtených podpisů a návrh na konání místního referenda spolu s podpisovými archy. Z obálky, ve které byla výzva spolu s ostatními dokumenty zasílána, soud zjistil, že tato byla podána na poštu dne 24.7.2014 a připravena k vyzvednutí dne 25.7.2014, jako nedoručenou obdržel odpůrce tuto zásilku dne 8.8.2014.

V usnesení ze dne 15.9.2014, sp. zn. 40 A 15/2014, zdejšího soudu bylo konstatováno, že z výzvy k odstranění vad přípravnému výboru podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu musí být bez dalšího zřejmé, jaké vady návrh obsahuje a musí být obsaženo i poučení, jak tyto vady odstranit. V případě vady spočívající v tom, že část podpisů osob podporujících návrh nebyla uznána, čímž se podpora návrhu dostala pod zákonnou hranici uvedenou v § 8 odst. 2 zákona o místním referendu, musí být konkretizováno, které podpisy a z jakých důvodů nebyly uznány. V případě uvedených vad spočívajících v nedostatku uznatelných podpisů má přípravný výbor několik možností, jak na výzvu reagovat, a to buď sběrem nových podpisů či opravou údajů již stávajících údajů oprávněných osob. Neuznání některých podpisů může spočívat v systémovém pochybení při sběru podpisů (např. vady v tiskopise podpisového archu) a pouze se znalostí této konkrétní vady se jí může při opětovném sběru podpisů přípravný výbor vyvarovat. Odstraňování vad může být realizováno i opětovnou výzvou jednotlivých oprávněných osob, aby vady zhojily (např. v případě neuvedení některého z povinných údajů). Pokud by některé údaje byly obecním úřadem (magistrátem) považovány za nečitelné, avšak přípravnému výboru by bylo zřejmé, které osoby údaje jsou, mohla by být tato osoba vyzvána k opětovnému podpisu petice, aniž by došlo k duplicitě podpisu, která je přestupkem (§ 56 odst. 1 zákona o místním referendu). V případě, že z výzvy nejsou údaje vyhodnocené jako nečitelné patrné, nemůže přípravný výbor žádat po osobách, jejichž údaje byly vyhodnoceny jako nečitelné, opětovný podpis a těmto osobám tak bude fakticky zabráněno v jejich ústavním petičním právu, neboť se budou domnívat, že petici řádně podpořily, ačkoliv tomu tak fakticky nebude.

Z výše uvedeného je patrné, že odpůrce postupoval správně, když navrhovateli, prostřednictvím zmocněnce, doručoval spolu s podrobnou výzvou k odstranění vad i podpisové archy, na kterých bylo nutno vady odstranit nebo bylo možno tyto podpisové archy doplnit o další nově nasbírané podpisy. Právě na takové případy objektivní potřeby opravy vad míří věta druhá ustanovení § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, která zakotvuje Pokračování

40A 14/2014

postup při vrácení návrhu. Vrácení návrhu zmocněnci spolu s výzvou k odstranění vad je nutné v případech objektivní potřeby návrh doplnit nebo opravit, tak tomu je v případě nezapočítání všech nasbíraných podpisů, čímž se návrh dostal pod zákonný limit nutné podpory oprávněných osob. Návrh však nemusí být vrácen u jiných (formálních) vad, které je možno opravit aniž by k tomu potřeboval přípravný výbor návrh a jeho přílohy, tak tomu může být v případě absence uvedení data narození členů přípravného výboru [§ 10 odst. 1 písm. f) zákona o místním referendu]. Vzhledem k tomu, že návrh a podpisovou listinu není možno zaslat datovou schránkou, neboť jejich originály jsou v listinné podobě, postupoval odpůrce správně, pokud je s výzvou zaslal poštou.

Soud nemůže akceptovat postup zmocněnce navrhovatele, který den po odeslání výzvy k odstranění vad, podal oznámení o jeho nepřítomnosti, v němž požadoval, aby mu nebylo od dne 25.7.2014 do dne 6.8.2014 doručováno. Takovéto oznámení nemá zákonnou oporu a nemůže mít vliv na běh třicetidenní lhůty zakotvené v ustanovení § 12 odst. 3 zákona o místním referendu určené k upozornění přípravného výboru na vady. Uvedené oznámení tedy nevyvolává žádné právní účinky a lhůtu k výzvě k odstranění vad nestaví. Zmocněnec navrhovatele mohl vzniklou situaci absence přítomnosti na adrese pro doručování řešit zplnomocněním jiné osoby podle § 33 odst. 2 správního řádu nebo mohl určit zmocněnce pro doručování (tzv. zmocněnce adresáta) ve vztahu k České poště, s.p.

Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.

V daném případě počala lhůta k vyzvednutí písemnosti (výzvy s přílohami) běžet dne 25.7.2014 a marně uplynula dne 4.8.2014. Den 4.8.2014 je den, který se považuje za den doručení výzvy navrhovateli. Lhůta deseti dnů k podání návrhu k soudu podle § 57 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu marně uplynula dne 14.8.2014, neboť tento byl podán až dne 27.8.2014. Z tohoto důvodu soud v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. tento návrh jako opožděně podaný ve výroku usnesení ad I. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 93 odst. 4 s.ř.s., podle něhož v řízení ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu těchto nákladů.

Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty třetí z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl výrokem ad III. také o vrácení zaplaceného soudního poplatku za návrh v částce 2 000,- Kč navrhovateli, k němuž dojde prostřednictvím účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.

Usnesení bude doručeno účastníkům řízení a současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení

Pokračování

40A 14/2014

rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 23. září 2014

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Markéta Kubová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru