Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

40 A 1/2012 - 17Usnesení KSUL ze dne 29.03.2012

Prejudikatura

2 Ao 3/2008 - 100

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 Aos 1/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

42Cad 45/2009-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem, v právní věci žalobkyně: Evy Drapákové, Třebízského náměstí 518, Postoloprty, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29.5.2009 č. 645 117 7084, o plném invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálnhío zabezpečení ze dne 29.5.2009, č. 645 117 7084, o plném invalidním důchodu, kterým žalovaná s odkazem na ust. § 38 a § 39 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítla žalobkyni žádost o plný invalidní dcůhod s odůvodněním, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Lounech ze dne 18.5.2009 žalobkyni poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti toliko o 25 %.

Žalobkyně v žalobě uvedla, že je nespokojená s napadeným rozhodnutím. Dle jejího názoru se její zdravotní stav neustále zhoršuje. Téměř denně je jí špatně od srdce. Z důvodu své choroby si ani Pokračování
2
42Cad 45/2009

nemůže sehnat zaměstnání. Pokus o práci v úklidové firmě skončil hospitalizací. Po pokusu pracovat se její zdravotní stav rapidně zhoršil.

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že navrhuje jako důkaz vyhotovení posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

Na zaslání posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí reagovala žalobkyně replikou, ve které opět poukázala na svůj pokus o výkon práce v úklidové firmě a na následné zhoršení zdravotního stavu. Současně tato replika obsahovala i omluvu z nařízeného jednání. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila z finančních a zdravotních důvodů. Výslovně neuvedla, že požaduje odročení jednání a z obsahu podání vyplývalo, že souhlasí s projednáním věcí bez její přítomnosti.

Pověřená pracovnice žalované při jednání soudu setrvala na napadeném rozhodnutí a odkázala na závěry Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí obsažené v jím vypracovaném posudku ze dne 13.10.2009.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé zák. č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobkyně uplatnila v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobkyně je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrezní zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékaře MUDr. Jiřího Haláska pověřeného vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení v Lounech, který při kontrolní lékařské prohlídce dne 18.5.2009 posoudil zdravotní stav žalobkyně a dospěl k závěru, že ta není plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění ani částečně invalidní podle ust. § 44 odst. 1. Dle závěru dotyčného lékaře procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobkyně odpovídá 25 %, tj. postižení uvedenému v kapitole IX, oddílu A, položce 1, písm. a) přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb., tj. 15 % s tím, že míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu ust. § 6 odst. 4 téže vyhlášky se navyšuje o 10 %.

Podle ust. § 39 odst. 1 téhož zákona pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
42Cad 45/2009

% nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Podle odst. 2 a odst. 3 stejného paragrafu se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem. Přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Podle ust. § 44 odst. 1, odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, pokud pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něho činí nejméně 33% nebo pokud mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžuje obecné životní podmínky.

Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek a zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky pak stanovuje prováděcí předpis, konkrétně přílohy č. 2, 3 a 4 k vyhl. č. 284/1995 Sb. kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění v platném znění.

V projednávané věci byl žalobkyni zamítnuta žádost o plný invalidní důchod s odůvodněním, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Lounech ze dne 18.5.2009 žalobkyni poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti toliko o 25 %.

Jedním z předpokladů pro vznik nároku na plný invalidní důchod je existence plné invalidity pojištěnce ve smyslu ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Bylo proto třeba zjistit, zda žalobkyně splňovala ke dni 29.5.2009, tedy ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky plné invalidity, tj. zda pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u ní činil nejméně 66%, nebo zda je schopna pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 13.10.2009. Žalobkyně nebyla jednání komise přítomna. Z jednání se telefonicky omluvila z finančních a zdravotních důvodů. Komise prostudovala podkladovou dokumentaci a dospěla k závěru, že je dostatečná k projednání v nepřítomnosti žalobkyně a k přijetí posudkového závěru. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů a obvodní zdravotní dokumentace pak komise dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla plně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a nebyla ani částečně invalidní podle § 44 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33% a nešlo ani o schopnost vykonávat pro

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
4
42Cad 45/2009

zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí značně neztěžoval obecné životní podmínky.

Komise konstatovala, že u žalobkyně se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož dominující příčinou je lehká arteriální hypertenze léčbou dobře kompenzovaná s podezřením na vasospastickou formu anginy pectoris. Proto byla opakovaně žalobkyně přešetřována i funkčně kardiologem a všechna vyšetření dosud provedená diagnosu ischemické choroby srdeční nepotvrzují. Jedná se o simplexní, letitou těžkou kuřačku s neurovegetativní dystonií u anxiosně disponované osobnosti. Pokles schopnosti žalobkyně soustavné výdělečné činnosti na základě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu komise stanovila dle přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb. v platném znění ke dni napadeného rozhodnutí podle kapitoly IX, oddíl A, položka 6, písmeno a) ve výši 10 %. Dále komise použila § 6 odst. 4 citované vyhlášky a zvýšila hodnocení pro vykonávanou dělnickou profesi o 10 % na celkových 20 %. Písmeno b) stejné kapitoly a oddílu komise nemohla použít, protože se o toto funkční postižení u žalobkyně nejednalo. Komise se nemohla ani ztotožnit s hodnocením posudkového lékaře a to z toho důvodu, že existence ischemické choroby srdeční k datu vydání napadeného rozhodnutí byla sporná a nepřesvědčivá dlepr ovedených norm. spec. a funkčních kardiologických vyšetření. Dále komise konstatovala, že žalobkyně byla obecně schopná vykonávat středně těžké dělnické práce např. úklidového charakteru jako doposud.

Po zhodnocení výše předestřených důkazů, které byly provedeny při soudním jednání, soud konstatuje, že Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí jednala v řádném složení, že posudek ze dne 13.10.2009, jenž soud hodnotí jako stěžejní důkaz v tomto přezkumném soudním řízení, byl vypracován po náležitém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů. Lékaři Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobkyně dospěli k závěru, že dosahuje pouze 20 %. Žalobkyně tedy nesplnila podmínku plné invalidity dle zákona o důchodovém pojištění, a to minimálně 66% míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Shodně pak lékaři Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí a lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Lounech dále konstatovali, že žalobkyně není plně invalidní ani částečně invalidní.

Soud také poukazuje na pasivní přístup žalobkyně, kdy se nedostavila ani k jednání posudkové komise ani k samotnému jednání soudu. Dále soud uvádí, že se ztotožnil s posudkovým závěrem komise a s ohledem na vše, co bylo uvedeno shora a s poukazem na pasivní přístup žalobkyně, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho
doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního.

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
5
42Cad 45/2009

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a
rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání
musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a
z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí
doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což
neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je
podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 11. ledna 2010

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru