Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ca 10/2008 - 50Rozsudek KSUL ze dne 22.12.2010


přidejte vlastní popisek


16Ca 10/2008-50

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou v právní věci žalobce: J. B., „X“, zastoupeného JUDr. Vladimírem Formánkem, advokátem, se sídlem Ústí nad Labem, Pařížská 538/19, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2007, č.j. 2868/DS/07/116843/Bre ,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. V řízení o žalobě a v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 8. 2007, č.j. 42 Ca 14/2007-14 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se v žalobě podané v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2007 č.j. 2868/DS/07/116843/Bre, kterým bylo rozhodnuto, že odvolání žalobce se zamítá a rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, odboru kontroly, ze dne 28. 2. 2007, č.j. MM/OK/PD/62422/06, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 22 odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a kterým mu byla uložena pokuta ve výši 5.000,- Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč, se potvrzuje. Pokračování
2
16Ca 10/2008

Žalobce ve své žalobě namítá, že byl v řízení postupem žalovaného zkrácen na svých zákonných právech. Žalobce namítl, že žalovaný se odvoláním žalobce ze dne 29. 3. 2007 proti prvoinstančnímu rozhodnutí správního orgánu vůbec nemohl zabývat, neboť toto odvolání neobsahovalo odůvodnění a žalovaný tedy ani nemohl zhodnotit jeho oprávněnost. Odvolání žalobce trpělo vadami podání, neboť neobsahovalo náležitosti podle § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalovaný tedy nepostupoval v souladu s ustanovením § 37 odst. 3 správního řádu, když po té, co zjistil uvedenou vadu podání (odvolání), nepomohl žalobci vady odstranit, ani jej nevyzval k odstranění takových vad podání. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný pouze konstatuje, že „k datu vydání tohoto rozhodnutí zdejší správní orgán doplnění odvolání neobdržel“, aniž by vysvětlil, proč nepostupoval v souladu s ustanovením § 37 odst. 3 správního řádu. Žalobce se domnívá, že v tomto ohledu žalovaný porušil ustanovení o řízení před správním orgánem natolik podstatným způsobem, že to má za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

K podané žalobě se písemně vyjádřil žalovaný, který navrhl její zamítnutí. Uvedl, že zásilka obsahující rozhodnutí správního orgánu 1. stupně byla doručována žalobci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Písemnost byla dne 6. 3. 2007 uložena na poště, neboť adresát nebyl doručovatelem zastižen. Dle záznamů na dodejce byla adresátovi zanechána výzva a poučení. Písemnost byla žalobci doručena dne 16. 3. 2007 v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 správního řádu, i když ji fakticky převzal dne 21. 3. 2007. Na datum náhradního doručení 16. 3. 2007 navazuje odvolací 15ti denní lhůta, která začala běžet dne 17. 3. 2007 a její konec připadl na 2. 4. 2007. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce podal odvolání proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně včas. V odvolání podaném proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně žalobce prostřednictvím svého právního zástupce uvedl, že žalobci bylo rozhodnutí správního orgánu 1. stupně doručeno a v právním zastoupení žalobce podává jeho právní zástupce proti tomuto rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě odvolání. V odvolání právní zástupce žalobce uvedl, že vzhledem k tomu, že právní zastupování žalobce převzal dne 26. 3. 2007, nebylo možné se v tak krátkém čase s uvedenou věcí řádně seznámit, a proto odvolání odůvodní ve lhůtě 14 dnů. Vzhledem k tomu, že správní orgán 1. stupně neobdržel ve stanovené lhůtě odůvodnění odvolání, postoupil ho žalovanému k rozhodnutí o odvolání. Žalovaný vydal dne 25. 6. 2007 rozhodnutí o odvolání, kterým odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí správního orgánu 1. stupně potvrdil. Rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci dne 27. 6. 2007. Žalovaný uvedl, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odvolání nedoplnil. Žalovaný dále poukázal na ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu, které upravuje náležitosti odvolání. V předmětné věci mělo odvolání podané právní zástupcem žalobce všechny náležitosti ve smyslu shora uvedeného ustanovení správního řádu. Protože žalobce neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí správního orgánu 1. stupně napadá, žalovaný rozhodnutí přezkoumal v odvolacím řízení tak, jako by se žalobce domáhal zrušení celého rozhodnutí (celé výrokové části).

V dané věci již jednou Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl rozsudkem ze dne 9. 8. 2007, č.j. 42 Ca 14/2007-14, kterým zrušil rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud uvedl, že není možné, aby žalovaný rozhodl o nijak neodůvodněném odvolání jen na základě spisových listin a bez znalosti podstaty

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
3
16Ca 10/2008

odvolatelových námitek. Žalovaný měl žalobce vyzvat k odstranění nedostatků odvolání, popřípadě mu měl pomoci tyto nedostatky odstranit a k tomu měl žalobci určit přiměřenou lhůtu.

Výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem byl rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2008, č.j. 5 As 61/2008-33 zrušen a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud uvedl, že krajský soud se svým postupem dopustil vady řízení před soudem, která měla za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, když nebyla v souladu s ustanovením § 74 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) doručena žaloba žalovanému, nebylo mu uloženo předložit správní spis a své vyjádření k žalobě. Krajský soud zásadním způsobem porušil právo žalovaného na spravedlivý proces, odňal-li mu možnost hájit své zájmy před soudem. Právo na spravedlivý proces v sobě zahrnuje jednak jeden z prvků širšího pojmu spravedlivého řízení – zásadu rovnosti zbraní, která žádá, aby každému účastníku řízení byla dána možnost přednést svoji věc za podmínek, které ho neznevýhodňují ve srovnání s protistranou; dále v sobě zahrnuje právo na kontradiktorní řízení, které opravňuje účastníka dozvědět se o názoru nebo dokumentech protistrany a diskutovat o nich. Správní spisy jsou přitom v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu esenciálním podkladem, z něhož krajský soud vychází, neboť při své činnosti také zjišťuje, zda obsah správního spisu je dostatečnou oporou pro žalobou napadené rozhodnutí. Pokud si krajský soud spis nevyžádal, nemohl být jeho rozhodnutí řádně odůvodněno a nutně se stává nepřezkoumatelným. Dále Nejvyšší správní soud uvedl, že krajský soud pochybil, rozhodl-li o nákladech řízení dle vyhlášky č. 484/2000 Sb., upravující odměny za zastupování účastníka advokátem v občanském soudním řízení a nikoliv dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu.

O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s.ř.s. bez jednání, neboť žalobce s tímto výslovně souhlasil a žalovaný v zákonem stanovené lhůtě nevyjádřil svůj nesouhlas s takovým projednáním věci.

Soud se zabýval jedinou žalobní námitkou, kterou žalobce v žalobě uplatnil, a to, že žalovaný rozhodoval o odvolání žalobce, které neobsahovalo odůvodnění a žalovaný tedy ani nemohl zhodnotit jeho oprávněnost. Odvolání žalobce trpělo tedy vadami podání, přesto žalovaný nepostupoval podle § 37 odst. 3 správního řádu a nevyzval žalobce k odstranění vad podání, resp. nepomohl žalobci vady odstranit.

Podle § 82 odst. 2 správního řádu odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Podle § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
4
16Ca 10/2008

dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této sobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

Ze správního spisu soud zjistil, že rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, odboru kontroly, č.j.MM/OK/PD/62422/06, ze dne 28. 2. 2007, bylo žalobci doručeno dne 16. 3. 2007. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce podal dne 30. 3. 2007 proti výše uvedenému rozhodnutí správního orgánu 1. stupně odvolání. V tomto odvolání byl řádně označen žalobce (odvolatel), správní orgán 1. stupně i žalovaný, dále bylo řádně označeno rozhodnutí, proti kterému podal žalobce odvolání, dále v něm bylo uvedeno, že žalobce podává odvolání proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně a prostřednictvím svého právního zástupce odvolání odůvodní ve lhůtě 14 dnů. Odvolání je podepsáno právním zástupcem žalobce a datováno.

Soud dospěl k názoru, že odvolání žalobce založené ve správním spisu obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a rovněž tak obsahuje údaje uvedené v § 82 odst. 2 správního řádu, tedy, proti kterému rozhodnutí směřuje.

To, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí správního orgánu 1. stupně napadá a žalovaný o takovém odvolání rozhodoval, nezpůsobuje nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, neboť žalovaný postupoval v souladu s ustanovením § 82 odst. 2 správního řádu, když na základě takového odvolání žalobce přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí v celém rozsahu.

Soud v této věci poznamenává, že žalobce byl i ve správním řízení zastoupen právním zástupcem, který má vysokoškolské právní vzdělání a soud tedy důvodně předpokládá, že má i dostatečné odborné znalosti v oblasti správního práva. Právnímu zástupci žalobce vzhledem k jeho předpokládaným odborným znalostem tedy správní orgán nemusí poskytovat odbornou pomoc ve věci odstranění nedostatků podání. Jestliže tedy právní zástupce žalobce podal jménem žalobce odvolání proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně s tím, že ho do 14 dnů odůvodní, vycházel správní orgán z této skutečnosti a pokud ve lhůtě uvedené samotným právním zástupcem nebylo odvolání odůvodněno, tj. právní zástupce žalobce neuvedl rozsah, v jakém rozhodnutí správního orgánu 1. stupně napadá, správní orgán 1. stupně v souladu s ustanovením § 88 správního řádu věc postoupil žalovanému k rozhodnutí o odvolání a ten ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu rozhodnutí správního orgánu 1. stupně přezkoumal v celém rozsahu, což vyplývá i z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí.

S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
5
16Ca 10/2008

Výrok ad. II. o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 1 věty první a ustanovení § 110 odst. 2 s.ř.s., neboť žalovaný měl ve věci úspěch, když pro rozhodování o nákladech řízení je podstatný celkový úspěch ve věci, a nikoliv v některém jejím stadiu. Žalovanému nad rámec jeho úřadní činnosti žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v řízení o žalobě a v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 8. 2007, č.j. 42 Ca 14/2007-14.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního. Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 22. prosince 2010

JUDr. Iva Kaňáková v.r.
samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru