Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 Cad 48/2008 - 27Rozsudek KSUL ze dne 30.06.2011


přidejte vlastní popisek

15Cad 48/2008-27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D., v právní věci žalobce: A. D., „X“, PSČ 431 51, proti žalované: České správě soci álního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí č. I žalované ze dne 30. 6. 208, č. „X“, o starobním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím žalované v zákonem stanovené lhůtě domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí č. I žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 6. 2008, č. „X“, kterým žalovaná s odkazem na ust. § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), rozhodla o výplatě starobního důchodu žalobce tak, že mu výplata v době od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007 nenáleží, s tím, že vzniklý přeplatek na starobním důchodu za tuto dobu ve výši 27.015,-Kč je podle ust. § 118a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o org. soc. zabezpečení“), je žalobce povinen vrátit žalované do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

V žalobě ze dne 22. 7. 2008 uvedl, že v době od 1. 1. 2007 do 1. 10. 2007 byl zaměstnán a zároveň vykonával činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, která mu po tuto dobu založila účast na důchodovém pojištění. K datu 1. 10. 2007 žalobce odešel o 3 měsíce do předčasného starobního důchodu, a to vzhledem k jeho zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Proto se žalobce domnívá, že za 3 měsíce, kdy pobíral starobní důchod, by měl vystavit ještě jeden přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné. V období od 1. 1. 2007 do 1. 10. 2007 jeho příjmy dosáhly výše 71.390,-Kč a v období od 1. Pokračování
2
15Cad 48/2008

10. 2007 do 31. 12. 2007 dosáhly výše 3.600,-Kč, a proto se žalobce domnívá, že za toto druhé období, kdy jeho výdělky nebyly tak vysoké, aby založily účast na důchodovém pojištění, mu starobní důchod za toto období 3 měsíců náleží.

Dále žalobce uvedl, že jej nikdo nepoučil o tom, že nesmí vydělat víc jak 45.000,-Kč ročně jako osoba samostatně výdělečně činná. Takto byl žalobce poučen až pracovnicí okresní správy sociálního zabezpečení při odevzdávání přehledu o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné v březnu 2008. V této souvislosti žalobce poznamenal, že řádně odvedl pojistné z částek, které si vydělal, přičemž pojistné činilo 8.303,-Kč, a že pojistné platil každý měsíc ze závislé činnosti.

V doplnění žaloby ze dne 23. 7. 2008 žalobce uvedl, že žalobou napadené rozhodnutí mu přijde až příliš tvrdé a bezohledné. Od narození je totiž zdravotně postižen, díky čemuž má sníženou pracovní schopnost o 75%, avšak přesto vždy se snažil vyrovnat zdravým pracujícím a nikdy nežádal o jakoukoliv úlevu. Do předčasného důchodu odešel jen s ohledem na stále se zhoršující jeho zdravotní stav.

Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. K věci uvedla, že žalobce pobíral v období od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007 starobní důchod přiznaný podle ust. § 31 zákona o důchodovém pojištění. Výplata tohoto důchodu však dle ust. § 37 odst. 1 téhož zákona nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost ve smyslu ust. § 27 stejného zákona, a to v rozsahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. V roce 2007 byl přitom žalobce jako osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost účasten důchodového pojištění podle ust. § 10 odst. 2 citovaného zákona, neboť jeho příjem z této činnosti byl v roce 2007 vyšší než rozhodná částka, která činila 48.334,-Kč, když sám žalobce uvádí úhrn příjmů za celý rok 2007 ve výši 74.990,-Kč.

Žalovaná nesouhlasí s tím, že by se měla posuzovat zvlášť účast na důchodovém pojištění za dobu 3 měsíců, kdy žalobce pobíral starobní důchod, když podle zákona příjem žalobce za kalendářní rok 2007 založil účast na důchodovém pojištění v celém kalendářním roce 2007, tedy i v době od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007. V tomto období 3 měsíců tak žalobce vykonával výdělečnou činnost ve smyslu ust. § 27 zákona o důchodovém pojištění, a proto mu podle ust. § 37 stejného zákona nenáležela výplata starobního důchodu podle ust. § 31 téhož zákona.

O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), bez ústního jednání, neboť žalobce ani žalovaná nevyjádřili do dvou týdnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci, a proto se má za to, že souhlas udělili, když byli o uvedeném následku ve výzvě výslovně poučeni.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé s.ř.s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout toliko k takovým vadám

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
15Cad 48/2008

napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalovaná při své rozhodovací činnosti ohledně výplaty starobního důchodu žalobci v době od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007 postupovala zcela v souladu se zákonnou úpravou, která na dotyčný případ dopadala, a to konkrétně zejména s ust. § 10 odst. 2, § 27, § 31 odst. 1, § 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění a s ust. § 118a odst. 2 zákona o org. soc. zabezpečení, jež byla povinna, jakožto orgán veřejné moci, při výkonu své rozhodovací činnosti respektovat.

V předmětném případě není mezi žalobcem a žalovanou žádného sporu ohledně skutkových okolností případu, kterému ostatně koresponduje obsah správního spisu, jenž byl předložen žalovanou, a tedy že žalobce v době od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007 pobíral starobní důchod podle ust. § 31 zákona o důchodovém pojištění, dále že žalobce jakožto osoba samostatně výdělečně činná dosáhl úhrnu příjmů za období od 1. 1. 2007 do 1. 10. 2007 ve výši 71.390,-Kč a za období od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007 ve výši 3.600,-Kč. Účastníci řízení se v dané věci „toliko“ neshodují v tom, zda za období od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007 žalobci náležela výplata starobního důchodu. Žalobce zastává názor, že výplata starobního důchodu za toto období mu náležela, když příjem z výdělečné činnosti za toto období dosáhl ve svém úhrnu pouze částky 3.900,-Kč, a proto tento příjem mu nezaložil účast na důchodovém pojištění v tomto období 3 měsíců, když účast na důchodovém pojištění by se měla posuzovat zvlášť za dobu, kdy žalobce pobíral starobní důchod, zatímco žalovaná je toho názoru, že výplata starobního důchodu za toto období 3 měsíců žalobci nenáležela, neboť je třeba zohlednit celkový úhrn příjmů žalobce z výdělečné činnosti za celý kalendářní rok 2007, který dosáhl ve svém úhrnu částky 74.990,-Kč, což založilo žalobcovu účast na důchodovém pojištění v celém kalendářním roce 2007. Soud se přitom ztotožnil s názorem žalované, jak již předeslal shora.

V daném případě žalobci vznikl nárok na starobní důchod dle ust. § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, tedy vznikl mu nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, neboť získal dobu pojištění nejméně 25 let a do dosažení důchodového věku mu ode dne, do něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky.

Proto při vyhodnocení důvodnosti žaloby je třeba brát v potaz ust. § 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, dle kterého platí, že výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok mj. podle ust. § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána mj. výdělečná činnost.

Výdělečnou činností se dle ust. § 27 zákona o důchodovém pojištění rozumí pouze činnost osob uvedených v ust. § 5 odst. 1 písm. a) až l) vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění.

V předmětné věci je tak klíčové zjištění, zda v roce 2007 včetně období od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007 žalobce vykonával výdělečnou činnost ve smyslu ust. § 27 zákona o důchodovém pojištění, když sám žalobce připustil, že v období od 1. 1. 2007 do 1. 10. 2007 byl zaměstnán a zároveň vykonával činnost jako osoba samostatně výdělečně činná s úhrnným příjmem z této činnosti ve výši 71.390,-Kč a v období od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007 vykonával činnost jako osoba samostatně výdělečně činná s úhrnným příjmem z této činnosti ve výši 3.900,-Kč a zároveň pobíral starobní důchod podle ust. § 31 zákona o důchodovém pojištění.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
4
15Cad 48/2008

Z dikce ust. § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění vyplývá, že nelze posuzovat zvlášť úhrn příjmů z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za období od 1. 1. 2007 do 1. 10. 2007, kdy byl žalobce zároveň ještě zaměstnán, a zvlášť úhrn příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za období od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007, kdy žalobce zároveň začal pobírat starobní důchod. Naopak platí, že veškeré příjmy ze samostatné výdělečné činnosti dosažené za jeden kalendářní rok je třeba zohlednit při zjišťování, zda tyto příjmy jsou vyšší než rozhodná částka stanovená pro daný kalendářní rok zakládající osobě samostatně výdělečně činné účast na důchodovém pojištění po dobu v daném kalendářním roce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Ust. § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění totiž výslovně stanovuje, že osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky, která pro rok 2007 činila 48.334,-Kč.

V projednávaném případě je přitom nepochybné, že žalobce byl osobou samostatně výdělečně činnou po celý kalendářní rok 2007, přičemž z této výdělečné činnosti za tento kalendářní rok dosáhl úhrnného příjmu ve výši 74.990,-Kč. Pokud byl tedy žalobce po celý kalendářní rok 2007 osobou samostatně výdělečně činnou a z této výdělečné činnosti za tento kalendářní rok dosáhl vyššího úhrnného příjmu, než jak je stanovena rozhodná částka ve výši 48.334,-Kč pro kalendářní rok 2007, nelze proto dospět k jinému závěru než k tomu, že žalobce po celý kalendářní rok 2007, tedy včetně období od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007, kdy mu začal být vyplácen starobní důchod, vykonával výdělečnou činnost v rozsahu, který mu zakládal účast na důchodovém pojištění.

Na základě právě předestřených skutečností byl soud nucen uzavřít, že žalovaná zcela správně v rámci své rozhodovací činnosti vyslovila, že žalobce v období od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007 vykonával výdělečnou činnost ve smyslu ust. § 27 zákona o důchodovém pojištění, a proto mu dle ust. § 37 odst. 2 po toto období nenáležela výplata starobního důchodu. V důsledku toho pak žalovaná současně legitimně uložila žalobci vrátit vzniklý přeplatek na starobním důchodu ve výši 27.105,-Kč za dotyčné období ve stanovené lhůtě, když tento její postup předvídá ust. § 118a zákona o org. soc. zabezpečení. Pro úplnost soud ještě poznamenává, že v dané věci nemohl jakkoliv zohlednit fakt, že žalobce si nesprávně vyložil ust. § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, které nakonec vyústilo k vydání pro něj nepříznivého rozhodnutí, a to s ohledem na stále platnou klausuli ignorantia iuris neminem excusat (neznalost práva nikoho neomlouvá), obzvláště když z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce při uplatnění žádosti o přiznání starobního důchodu podle ust. § 31 zákona o důchodovém pojištění vlastnoručně podepsal prohlášení o tom, že bude v kalendářním roce 2007 vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, která mu nezaloží účast na důchodovém pojištění ve smyslu ust. § 10 odst. 2, odst. 3 stejného zákona, s tím, že pokud tomu tak nebude, bere na vědomí, že dle ust. § 118 a odst. 2 téhož zákona má žalovaná nárok na vrácení vyplacených částek starobního důchodu, které mu nenáležely. Před podepsáním tohoto prohlášení a podáním žádosti o přiznání starobního důchodu přitom žalobci nic nebránilo v tom, aby si u žalované ujasnil přesné podmínky výplaty starobního důchodu v jeho případě. To že takto žalobce neučinil, nemůže soud v předmětné věci přičítat k tíži žalované.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soudu tedy nezbylo než žalobu vyhodnotit z hlediska uplatněných žalobních námitek jako nedůvodnou, a proto ji podle ust.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
5
15Cad 48/2008

§ 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 30. června 2011

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru