Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 Ca 34/2009 - 31Rozsudek KSUL ze dne 13.01.2011

Prejudikatura

1 Afs 16/2005


přidejte vlastní popisek

15Ca 34/2009-32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Dagmar Štullerové a soudců JUDr. Ivy Kaňákové a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: Zoologická zahrada v Ústí nad Labem, DIČ CZ00081582 se sídlem Drážďanská 454/23, Ústí nad Labem, zastoupeného JUDr. Lubomírem Pánikem, advokátem se sídlem Masarykova 43, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 62, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.1.2009 č.j. 165/09-1500-505267,

takto:

I. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 19.1.2009 č.j. 165/09-1500-505267 a platební výměry Finančního úřadu v Ústí nad Labem ze dne 24.6.2008 č.j. 150826/08/214913/7245, č.j. 150827/08/214913/7245 a č.j. 150828/08/214913/7245 se zrušují pro nezákonnost a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6 800,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se v žalobě podané v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19.1.2009 č.j. 165/09-1500-505267, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti platebním výměrům Finančního úřadu v Ústí nad Labem ze dne 24.6.2008 č.j. Pokračování
2
15Ca 34/2009

150826/08/214913/7245, č.j. 150827/08/214913/7245 a č.j. 150828/08/214913/7245, kterými byl žalobce vyrozuměn o předpisu úroku z prodlení úhrady daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2006, 1. čtvrtletí roku 2007 a 4. čtvrtletí roku 2007.

Žalobce v žalobě namítá, že v době vydání napadeného rozhodnutí se ještě stále vedlo odvolací řízení o odvolání proti platebním výměrům na daň pzřidané hodnoty na zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2006, 1. čtvrtletí roku 2007 a 4. čtvrtletí roku 2007. Bylo tedy vedeno řízení o odvolání proti rozhodnutím, kterými byla vyměřena samotná daň. Podstatou námitek je to, že daňový subjekt tvrdí, že není osvobozen od daně z přidané hodnoty, že má nárok na odpočet u uskutečňovaných plnění a v důsledku toho má nárok na vrácení tohoto odpočtu. Podstatou sporu dle žalobce je tedy to, zda ZOO je osvobozena od DPH, či zda osvobozena není. Žalobce trvá na tom, že teprve na základě rozhodnutí o odvolání ve věci stanovení samotné daně bude možné rozhodovat o úroku z prodlení, tedy v případě, že by bylo vyhověno odvolání daňového subjektu o věci samé, nevznikl by ani nárok správce daně vyměřit úrok z prodlení a nedošlo by ani k jeho splatnosti.

Žalobce trvá na tom, že pokud správce daně tvrdí, že není stanovena nemožnost rozhodování o úroku z prodlení při současné existenci nevyřzíeného odvolání do rozhodnutí o dani, ze které úrok vznikl, pak dle žalobce dochází k porušení § 63 odst. 4 až 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „daňový řád“). Dle žalobce si měl správce daně jako předběžnou otázku vyřešit, zda je žalobce osvobozen od DPH či nikoliv. V důsledku porušení povinností správce daně při zjištění skutečností rozhodných pro posouzení postavení daňového subjektu, a aplikací nesprávně zjištěného skutkového stavu pak dochází dle žalobce i k porušení konkrétních ustanovení daňového řádu.

Následně žalobce ve velmi obsáhlé žalobě argumentuje v tom směru, že žalobce je daňovým subjektem, který není osvobozen od daně z přidané hodnoty a má nárok na odpočet u uskutečněných plnění s nárokem na navrácení případného nadměrného odpočtu, neboť činnosti vykonávané žalobcem jsou ekonomickými činnostmi, na které osvobození nedopadá.

Žalovaný ve svém písemném vyjádření k podané žalobě navrhl její zamítnutí v plném rozsahu.

Žalovaný uvádí, že daň z přidané hodnoty za 4. čtvrtletí roku 2006 byla splatná dne 25.1.2007, daň z přidané hodnoty za 1. čtvrtletí roku 2007 byla splatná dne 25.4.2007 a daň z přidané hodnoty ze 4. čtvrtletí roku 2007 byla splatná dne 25.1.2008. Všechny výše uvedené daňové povinnosti žalobce uhradil dne 26.5.2008. Tím došlo k prodlení, které mělo za následek vznik úroku podle ustanovení § 63 odst. 2 daňového řádu, který byl žalobci jako daňovému dlužníku sdělen podle ustanovení § 63 odst. 7 daňového řádu platebními výměry ze dne 24.6.2008. Skutečnost, že žalobce podal dne 13.5.2008 odvolání do platebních výměrů na daň z přidané hodnoty za výše uvedená zdaňovací období ze dne 15.4.2008 č.j. 108153/08/214913/7245, č.j. 108181/08/214913/7245 a č.j. 108394/08/214913/7245, dle žalovaného neosvědčuje nesprávnost nebo nezákonnost napadených platebních výměrů na úrok zprodlení. Dle žalovaného daňovému dlužníkovi vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení ze zákona, což je zakotveno v ustanovení § 63 odst. 2 daňového řádu, kde je uvedena i doba a výše úročení. V ustanovení § 63 odst. 3 daňového řádu je pak určena i splatnost úroku a termín jeho předpisu.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
15Ca 34/2009

Žalovaný zdůrazňuje, že v ustanovení § 63 daňového řádu není stanovena (v žalobě tvrzená) nemožnost rozhodování o úroku z prodlení při současné existenci nevyřízeného odvolání do rozhodnutí o dani, ze které úrok vznikl. Oporu pro tuto odvolací námitku nelze nalézt ani v ustanovení § 48 daňového řádu, kde je upraven institut odvolání. Podle § 48 odst. 12 daňového řádu odvolání nemá odkladný účinek, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Vzhledem k tomu, že daňový řád ani zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, odkladný účinek odvolání do platebního výměru na daň nestanoví, neměla dovolání do výše uvedených platebních výměrů na daň z přidané hodnoty podaná dne 13.5.2008 odkladný účinek vůči úročení daňových nedoplatků podle

ustanovení § 63 daňového řádu.

K námitkám směřujícím proti rozhodnutím o vyměření samotné daně přzidané hodnoty žalovaný uvedl, že není v tomto předmětném řízení vůbec oprávněn se těmito námitkami zabývat. S těmito námitkami se v souladu s ustanovením § 50 odst. 7 daňového řádu vypořádá jako odvolací orgán v odůvodnění rozhodnutí o odvolání proti platebním výměrům na daň.

O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s.ř.s. bez jednání, neboť žalovaný s tím výslovně souhlasil a žalobce nevyjádřil do dvou týdnů od doručení vzývy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci, a proto se má za to, že souhlas udělil, když byl o uvedeném následku ve výzvě výslovně poučen.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení podle prvního dílu hlavy druhé s.ř.s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. Z ní vyplývá, že soud přezkoumává rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v zákonem stanovené lhůtě. Povinností žalobce je tedy tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení odůvodnit. Bez návrhu žalobce pak musí soud podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout pouze k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost, avšak takové nedostatky nebyly v projednávané věci zjištěny.

K námitkám žalobce vztahujícím se k otázce, zda žalobce je daňovým subjektem, který není osvobozen od daně z přidané hodnoty a má nárok na odpočet u uskutečněných plnění s nárokem na navrácení případného nadměrného odpočtu, neboť činnosti vykonávané žalobcem jsou ekonomickými činnostmi, na které osvobození nedopadá, soud uvádí následující. Úrok z prodlení není daní, proto se nevyměřuje; k jeho výši dospívá správce daně prostou matematickou operací, kterou daňovému subjektu sděluje v souladu s § 64 odst. 7 daňového řádu formou platebního výměru. Nezjišťují se zde skutečnosti rozhodné pro určení výše původní daňové povinnosti, tak jak je tomu u daně při vyměřovacím řízení, vytýkacím řízení či daňové kontrole, neboť v každém okamžiku daňového řízení nastalém po splatnosti daně lze penále vypočíst na základě již učiněného rozhodnutí o dani. V rámci odvolacího řízení proti platebnímu výměru, kterým byl stanoven úrok z prodlení, se tedy může správní orgán zabývat pouze skutečnostmi rozhodnými pro sdělení úroku z prodlení a nikoli skutečnostmi rozhodnými pro stanovení samotné daně.

Vzhledem k výše uvedenému tedy soud považuje veškeré žalobcem obsáhle odůvodněné námitky vztahující se k otázce samotného vyměření daně pro dané soudní řízení jako bezpředmětné.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
4
15Ca 34/2009

Mezi účastníky je nesporná skutečnost, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebylo pravomocně rozhodnuto o odvolání proti platebním výměrům, kterými byla stanovena samotná daň, ke které se sdělený úrok z prodlení vztahuje. Podstatou sporu proto v daném případě zůstává otázka, zda správce daně může sdělit daňovému subjektu platebním výměrem úrok z prodlení, pokud není doposud pravomocně stanovena samotná daň, k níž se daný úrok vztahuje.

V § 63 odst. 1 daňového řádu je uvedeno, že daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. V odst. 2 citovaného ustanovení je pak uvedeno, že daňovému dlužníku vzniká ponvniost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.

Daňová povinnost vzniká splatností daně, podle § 40 odst. 1 daňového řádu je daň splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo hlášení (nestanoví-li daňový zákon nebo daňový řád splatnost daně odchylně). Není-li nejpozději dnem splatnosti daně daň zaplacena ve výši odpovídající zákonné daňové povinnosti, daňový subjekt se dostává do prodlení, stává se daňovým dlužníkem a vzniká mu povinnost platit za dobu, po kterou je s placením v prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši. Povinnost platit úrok z prodlení tak vzniká přímo ze zákona, nezakládá ji tedy správce daně vydáním platebního výměru. Platební výměr m ájen charakter deklaratorního rozhodnutí, jímž správce daně sděluje daňovému dlužníkovi předpis penále, jež tu v důsledku jeho prodlení s uhrazením daňové povinnosti v určité výši k určitému datu ex lege existuje.

Vydá-li správce daně platební výměr, autoritativně tak rozhoduje o výši předmětné daně. Proti platebnímu výměru je přípustné odvolání. Daňové řízení spojuje s odvoláním proti konkrétnímu výměru odkladný účinek pouze tehdy, pokud daňový řád nebo zvláštní zákon výslovně odvolání proti konkrétnímu druhu rozhodnutí vydávaných v daňovém řízení odkladný účinek zakládá (§ 48 odst. 12 daňového řádu). Tak tomu v daném případě není, neboť ani daňový řád ani zákon o dani z přidané hodnoty nespojuje s podáním odvolání proti platebnímu výměru odkladný účinek. Řádně doručený dodatečný platební výměr se stává dle § 32 odst. 13 daňového řádu vykonatelným uplynutím lhůty k plnění, a to bez ohledu na právní moci tohoto rozhodnutí.

Právní moc správního rozhodnutí je taková jeho vlastnost, která činí výrok rozhodnutí oprávu nebo povinnosti závazným a nezměnitelným a vytváří tak překážku bránící novému projednání věci. Pravomocné rozhodnutí je „odstranitelné“ pouze cestou mimořádných opravných prostředků či rozhodnutím soudu ve správním soudnictví k podané žalobě proti rozhodnutí správního orgánu; tuto vlastnost si rozhodnutí zachovává i po dobu řízení, které se o takovém opravném prostředku či žalobě vede (s výjimkou situace kdy je rozhodnuto o odkladném účinku žaloby podle § 73 odst. 3 s.ř.s.), a to až do doby právní moci rozhodnutí, jímž je pravomocné rozhodnutí zrušeno. Právní moci nabývá takové daňové rozhodnutí, proti kterému nelze uplatnit opravný prostředek (§ 32 odst. 12 daňového řádu).

Vykonatelnost naproti tomu znamená takový účinek rozhodnutí, který spočívá vtom, že povinnosti ve výroku rozhodnutí stanovené lze vynutit i proti vůli povinného účastníka. U převážné většiny daňových rozhodnutí napadnutelných odvoláním (včetně platebních výměrů), není

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
5
15Ca 34/2009

vykonatelnost vázána na právní moc rozhodnutí, ale pouze na uplynutí lhůty k plnění (§32 odst. 13 ve spojení s § 48 odst. 12 daňového řádu), a jsou tedy předběžně vykonatelné. Je-li platebním výměrem stanovena daňová povinnost, pak s ohledem na předběžnou vykonatelnost tohoto rozhodnutí je daňový subjekt povinen splnti povinnost a daň doplatit v náhradní lhůtě správcem daně stanovené, bez ohledu na to, zda podal proti tomuto platebnímu výměru odvolání. Vykonatelnost platebního výměru tedy určuje, kdy je daňový subjekt povinen plnit povinnost tímto rozhodnutím mu uloženou, zatímco právní moc tohoto rozhodnutí určuje závazně a skonečnou platností výši daňové povinnosti daňového subjektu za příslušné zdaňovací období.

Žalovaný se tedy dle soudu mýlí, jestliže z předběžné vykonatelnosti dodatečného platebního výměru odvozuje i účinky pro vznik povinnosti platit úroky zprodlení. O tom, zda zákonná daňová povinnost daňového subjektu byla vyšší než přiznaná v daňovém přiznání, je závazně a s konečnou platností rozhodnuto až tehdy, kdy rozhodnutí nabude právní moci. Teprve dnem právní moci platebního výměru je tak zároveň s konečnou platností rozhodnuto o tom, že daňový dlužník je v prodlení se zaplacením daňového nedoplatku. Právní moc rozhodnutí o existenci daňového nedoplatku je proto rozhodná z hlediska splnění zákonem stanovených podmínek pro uplatnění penále a není-li platební výměr stanovující předmětnou daň v právní moci, nelze ani předepsat k úhradě úroky z prodlení.

Při výše uvedených úvahách vycházel soud z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8.2.2006 č.j. 1 Afs 16/2005-63, který se zabýval otázkou možnosti sdělení penále v případě dosud nepravomocného platebního výměru. Soud je přesvědčen, že závěry obsažené v uvedeném rozsudku jsou plně aplikovatelné i na předmětný případ, kdy po změně právního předpisu je namísto penále v případě prodlení daňového dlužníka sdělován úrok z prodlení.

S ohledem na výše uvedené soud napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 19.1.2009 č.j. 165/09-1500-505267 zrušil pro nezákonnost a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Současně zrušil i platební výměry Finančního úřadu v Ústí nad Labem ze dne 24.6.2008 č.j. 150826/08/214913/7245, č.j. 150827/08/214913/7245 a č.j. 150828/08/214913/7245, neboť k výše zmíněné nezákonnosti došlo již ve stádiu řízení v prvním stupni (§ 78 odst. 1 věty první a § 78 odst. 3 a 4 s.ř.s.). V dalším řízení bude pak správní orgán podle § 78 odst. 5 s.ř.s. vázán právním názorem, který byl vysloven v tomto zrušujícím rozsudku.

Žalobce měl v projednávané věci plný úspěch, a proto soud podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. uložil žalovanému povinnost zaplatit mu do třiceti dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 6 800,- Kč, která se skládá z částky 2 000,- Kč za zaplacený soudní poplatek, z částky 4 200,- Kč za dva úkony právní služby poskytnuté advokátem JUDr. Lubomírem Pánikem v řízení před krajským soudem po 2 100,- Kč (za převzetí věci a podání žaloby dle § 7, § 9 odst. 3 písm. f) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb) a z částky 600,- Kč za s tím související dva režijní paušály po 300,- Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho
doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního.

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
6
15Ca 34/2009

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a
rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání
musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a
z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí
doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což
neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je
podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 13. ledna 2011

JUDr. Dagmar Štullerová v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru