Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 Af 72/2018 - 32Usnesení KSUL ze dne 08.07.2020

Prejudikatura

3 Azs 66/2017 - 31

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 Afs 255/2020

přidejte vlastní popisek

15 Af 72/2018-32

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

žalobce: K. S., narozený ...,

bytem „X“,
zastoupen Ing. Pavlem Řádkem, daňovým poradcem,
sídlem Křižíkova 1120/14, 430 01 Chomutov,

proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,
sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno,

o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 9. 2018, č. j. 43409/18/5200-10423-705778, a ze dne 27. 9. 2018, č. j. 43269/18/5300-21441-708995,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Odvolacího finančního ředitelství ze dne 26. 9. 2018, č. j. 43409/18/5200-10423-705778, kterým byl dodatečný platební výměr Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále též jen „správce daně“) na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013, č. j. 1590943/17/2505-50524-506281, ze dne 12. 6. 2017 změněn tak, že:

„daňovému subjektu se doměřuje daň ve výši:
126 987.00 Kč, doměřuje daňová ztráta ve výši:
- 200 091.00 Kč, doměřuje daňový bonus podle § 35c zákona o daních z příjmu ve výši:
- 26 808.00 Kč. Současně vzniká povinnost uhradit penále z doměřené daně

podle § 251 odst. 1 písm. a) daňového řádu
30 759.00 Kč, podle § 251 odst. 1 písm. c) daňového řádu
2 000.00 Kč.“

2. Dále se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2018, č. j. 43269/18/5300-21441-708995, kterým bylo ohledně dodatečných platebních výměrů Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 12. 6. 2017, rozhodnuto tak, že se dodatečné platební výměry č. j. 1591001/17/2505-50524-506281, č. j. 1591015/17/2505-50524-506281, č. j. 1591066/17/2505-50524-506281, potvrzují a dodatečný platební výměr č. j. 1591091/17/2505-50524-506281, byl změněn tak, že:

„Na str. 1 se v první větě mění částka 350 437 Kč na částku ve výši 349 653 Kč. Ve druhé větě týkající se penále podle ust. § 251 odst. 1 písm. a), b) daňového řádu se mění částka 70 087 Kč na částku ve výši 69 930 Kč.

IV. Nárok na odpočet daně Z přijatých zdanitelných plnění od plátců hodnota ř. 40 základ daně, zákl. sazba
se mění z: - 1 668 742 na: - 1 665 007

Shodu s prvopisem potrvzuje I. T.

hodnota ř. 40 v plné výši, zákl. sazba
se mění z: - 350 437 na: - 349 653 hodnota ř. 46 odpočet daně celkem
se mění z: - 350 437 na: - 349 653 VI. Výpočet daně

hodnota ř. 63 odpočet daně
se mění z: - 350 437 na: - 349 653 hodnota ř. 66 rozdíl proti poslední známé dani po doměření se mění z: 350 437 na: 349 653 a dále se mění údaje týkající se placení daní a nově zní takto:

Doměřená daň včetně penále ve výši 419 583 Kč je splatná v náhradní lhůtě v souladu s ust. § 143 odst. 5 a ust. § 251 odst. 3 daňového řádu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet správce daně

číslo: „X“

IBAN: „X“ U pobočky banky: ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Ústí nad Labem konstantní symbol: „X“ - převodní příkaz

variabilní symbol: „X“

3. Soud je před vlastním meritorním projednáním žaloby povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Podle ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), žaloba kromě obecných náležitostí podání (viz ustanovení § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Dle ustanovení § 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s. platí, že žalobce může rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby. Dle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.

4. K problematice žalobních bodů existuje bohatá judikatura Nejvyššího správního soudu, podle které „[u]platnění alespoň jednoho projednatelného žalobního bodu nepředstavuje podmínku řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], ale zvláštní náležitost žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) uvedeného zákona. Absence takovéto náležitosti se odstraňuje postupem dle § 37 odst. 5 téhož zákona. Soud pro odstranění této vady stanoví lhůtu odpovídající zbývající části lhůty pro podání žaloby. Soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů (§ 37 odst. 5 s. ř. s.) vždy, je-li se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu doplnit včas. Neuplatní-li žalobce ve lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.), soud žalobu odmítne podle § 37 odst. 5 téhož zákona“ (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, publ. pod č. 3733/2018 Sb. NSS, nebo také starší rozsudky téhož soudu ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 Azs 9/2003-40, publ. pod č. 113/2004 Sb. NSS, a ze dne 11. 3. 2010, č. j. 7 As 15/2010-56, všechny dostupné na www.nssoud.cz).

5. Obě napadená rozhodnutí byla žalobci doručena prostřednictvím datové schránky dne 1. 10. 2018, jak vyplývá z doručenky datové zprávy, jakožto důkazu o doručení napadených rozhodnutí žalobci. S ohledem na ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. ve spojení § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. lhůta pro podání žaloby uplynula dne 3. 12. 2018, resp. lhůta pro podání žaloby by byla zachována, pakliže by tento den podání obsahující žalobu bylo např. předáno soudu nebo soudu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence. Předmětná žaloba byla doručena na elektronickou podatelnu soudu dne 2. 12. 2018, byla tudíž podána v zákonné lhůtě.

6. Vycházeje z citované judikatury Nejvyššího správního soudu zdejší soud konstatuje, že žalobce ve lhůtě pro podání žaloby, tj. nejpozději do 3. 12. 2018, neuplatnil žádný žalobní bod, a proto jeho žaloba není projednatelná. Za situace, kdy žaloba byla podána prostřednictvím datové schránky v

Shodu s prvopisem potrvzuje: I. T

neděli 2. 12. 2018 a podatelnou soudu zpracována v pondělí 3. 12. 2018, soud dospěl k závěru, že nebylo jeho povinností vyzývat žalobce k doplnění žalobních bodů, neboť lhůta k podání žaloby končila právě v tento den a v případné výzvě by lhůtu k doplnění žalobních bodů mohl soud stanovit jen do 3. 12. 2018. Soud tedy vyhodnotil, že doplnění žaloby v horizontu několika zbývajících hodin do konce lhůty dle § 71 odst. 2 s. ř. s. není s ohledem na uvedené okolnosti pravděpodobné.

7. V souzené věci žalobce v žalobě toliko uvedl, že napadeným rozhodnutím vytýká v podstatě všechny závažné nedostatky rozhodnutí správce daně, které namítal v odvolacím řízení. Zejména žalovanému vytkl nesprávné hodnocení důkazů, nesprávné posouzení a aplikování důkazního břemene a jeho přesunu mezi správcem daně a daňovým subjektem. Dále namítal porušení zásad daňového řízení, zejména zásady hospodárnosti a přiměřenosti.

8. Dle rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, dostupné na www.nssoud.cz, platí, že za žalobní bod je nutno považovat každé vyjádření žalobce, z něhož, byť i jen v nejhrubších obrysech, lze dovodit, že napadené správní rozhodnutí je z určitého důvodu žalobcem považováno za nezákonné. Jinými slovy řečeno – náležitost žaloby dle ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. je splněna, pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí; právní důvody nezákonnosti (či nicotnosti) napadeného správního rozhodnutí pak musí být tvrzeny alespoň tak, aby soud při aplikaci obecného pravidla, že soud zná právo, mohl dostatečně vymezit, kterým směrem, tj. ve vztahu k jakým právním předpisům, bude směřovat jeho přezkum.

9. Z ustálené a jednotné judikatury Nejvyššího správního soudu lze připomenout například usnesení ze dne 17. 1. 2013, č. j. 4 Azs 41/2012-17, dostupné na www.nssoud.cz, v němž nebylo jako žalobní bod klasifikováno tvrzení o porušení ustanovení § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ustanovení § 12 a § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, o zkrácení práv žalobce napadeným rozhodnutím, aniž by bylo alespoň naznačeno, v čem měl rozpor se zákonem spočívat a jaká práva žalobce byla zkrácena.

10. Ve světle shora uvedeného pak soud posuzoval, zda tvrzení o tom, že žalovaný ve správním řízení nesprávně hodnotil důkazy, nereflektoval přesun důkazního břemene a porušil zásady daňového řízení, zejména zásadu hospodárnosti a přiměřenosti, lze kvalifikovat jako žalobní bod podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

11. V daném případě je nutno uvést, že za žalobní bod nemůže být považováno jakékoliv tvrzení, ale pouze tvrzení pohybující se v rámci předmětu daného soudního řízení. K zahájení řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 s. ř. s. je nutným předpokladem tvrzení o zkrácení žalobcových veřejných subjektivních práv. To znamená, že předmětem soudního řízení podle § 65 odst. 1 s. ř. s. je ochrana veřejných subjektivních práv žalobce a žalobní body se pak musí bezpochyby vztahovat k tvrzení o zkrácení žalobcových veřejných subjektivních práv. V daném případě však žalobce netvrdí nic o zkrácení svých práv, ale omezil se toliko na obecné konstatování o porušení obecných zásad správního, resp. daňového řízení, a proto uvedená tvrzení nemohou být považována za žalobní bod, neboť jsou příliš obecně formulovaná a není z nich zřejmé, jakým způsobem bylo do práv žalobce konkrétně zasaženo. Soud zároveň dodává, že s ohledem na situaci, kdy se žalobce žalobou podanou v posledních dnech zákonné lhůty sám připravil o možnost být soudem poučen o nedostatcích svého podání, neměl za daného stavu zákonnou povinnost vyzvat žalobce dle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. k odstranění vad žaloby, tj. k doplnění žaloby o žalobní body.

Shodu s prvopisem potrvzuje: I. T

12. Jelikož žaloba neobsahovala žádné žalobní body, tj. nebyla podána kvalifikovaným způsobem, ačkoliv dle ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. je měla obsahovat, jednalo se v tomto případě o vadu podání, kterou však bylo možno stále odstranit, a to ve lhůtě pro podání žaloby (viz ustanovení § 71 odst. 2 s. ř. s.). Vadu podání bylo tedy možno odstranit, pakliže by soudu s ohledem na zásadu koncentrace řízení bylo nejpozději dne 3. 12. 2018 doručeno podání, jež by obsahovalo doplnění žaloby spočívající v uvedení žalobních bodů. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce neodstranil vady podání týkající se neuvedení žalobních bodů v uvedené lhůtě, nezbylo soudu, než předmětnou žalobu s odkazem na ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. tímto usnesením odmítnout.

13. Výrok usnesení ad II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobcem uhrazen.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 8. července 2020

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potrvzuje: I. T

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru