Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 Af 63/2013 - 7Usnesení KSUL ze dne 10.04.2013

Prejudikatura

1 Afs 14/2012 - 24


přidejte vlastní popisek

15Af 63/2013-7

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: N O H E J L, spol. s r.o., IČ: 254 14 071, se sídlem Nové Kopisty č. p. 164, 411 55 Terezín, zastoupené JUDr. Ing. Vladimírem Nedvědem, advokátem se sídlem Kostelní náměstí č. p. 233/1, 412 01 Litoměřice, proti žalovanému: Finančnímu úřadu proÚsteckýkraj, se sídlem Velká Hradební č. p. 61, 400 21 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2013, č. j. 63878/13/2507-25200-506917,

takto:

I. Žaloba se odmítá .

II. Věc se postupuje k vyřízení Odvolacímu finančnímu ředitelství.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou ze dne 1. 4. 2013, která byla zdejšímu soudu podána prostřednictvím držitele poštovní licence dne 2. 4. 2013, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 29. 1. 2013, č. j. 63878/13/2507-25200-506917, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na zastavení daňové exekuce prodejem nemovitosti nařízené exekučním příkazem Finančního úřadu v Litoměřicích ze dne 3. 8. 2004, č. j. 8049/04/196940/6875, jenž byl podán z důvodu, že odpadl důvod, pro který byla daňová exekuce nařízena.

Žalobkyně se tedy předmětnou žalobou domáhala zrušení správního rozhodnutí původního žalovaného ve smyslu ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Před vlastním projednáním věci byl soud ovšem nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podanou žalobu jako nepřípustnou podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. usnesením odmítnout. O tom, kdy nastává taková situace, hovoří např. ust. § 68 písm. a) s. ř. s.

V ust. § 68 písm. a) s. ř. s. je zakotveno, že žaloba je nepřípustná tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, Pokračování

15Af 63/2013

ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že soud návrh (žalobu) usnesením odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.

V daném případě je žalobou brojeno proti rozhodnutí žalovaného Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 29. 1. 2013, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na zastavení daňové exekuce prodejem nemovitosti nařízené exekučním příkazem ze dne 3. 8. 2004, přičemž návrh žalobkyně byl podán ve smyslu ust. § 181 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), s poukazem na to, že odpadl důvod, pro který byla daňová exekuce nařízena, neboť vymáhaný nedoplatek, který je předmětem uvedené exekuce, byl zcela uhrazen včetně exekučních nákladů připsáním platby ve výši 200.000,-Kč ze dne 19. 11. 2012 na depozitní účet správce daně. V poučení žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný výslovně uvedl, že proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 181 odst. 4 daňového řádu).

V posuzované věci se soud ovšem neztotožnil s vyhodnocením žalobou napadeného rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně jakožto daňového dlužníka na zastavení daňové exekuce s poukazem na to, že odpadl důvod, pro který byla daňová exekuce nařízena, jak jej učinil žalovaný, a tedy že toto rozhodnutí lze chápat jako rozhodnutí o zastavení daňové exekuce ve smyslu ust. § 181 odst. 3 daňového řádu. Soud naproti tomu zaujal názor, že na předmětné rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na zastavení daňové exekuce, nelze nazírat jako rozhodnutí o zastavení daňové exekuce ve smyslu ust. § 181 odst. 3 daňového řádu. To má pak ale za následek to, že v daném případě nebyl prostor pro aplikaci ust. § 181 odst. 4 daňového řádu o vyloučení možnosti podat proti takovému rozhodnutí opravný prostředek a takové rozhodnutí tedy v souladu s ust. § 109 odst. 1 daňového řádu bylo možné napadnout odvoláním.

Podle ust. § 181 odst. 3 daňového řádu platí, že rozhodnutí o odložení, jakož i o pokračování v odložené daňové exekuci, nebo rozhodnutí o zastavení daňové exekuce se doručuje všem příjemcům exekučního příkazu. Jde-li o částečné zastavení daňové exekuce, doručuje se rozhodnutí pouze dlužníkovi a plátci mzdy, poskytovateli platebních služeb nebo jinému poddlužníkovi (dále jen „poddlužník“), kterého se částečné zastavení týká. V odst. 4 téhož paragrafu je pak stanoveno, že proti rozhodnutím podle odstavce 3 nelze uplatnit opravné prostředky.

Při učinění závěru, že předmětné rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na zastavení daňové exekuce nelze považovat za rozhodnutí o zastavení daňové exekuce ve smyslu ust. § 181 odst. 3 daňového řádu a tudíž je proti němu v souladu s ust. § 109 odst. 1 daňového řádu přípustné odvolání, soud vycházel především z názorů obsažených v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, č. j. 1 Afs 14/2012 – 24, který je publikovaný ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 2627/2012 a také na www.nssoud.cz. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud mj. dovodil, že „z daňového řádu vyplývá, že správce daně může daňovou exekuci zastavit z úřední povinnosti nebo na návrh příjemce exekučního příkazu, jsou-li dány důvody vymezené v § 181 odst. 2 daňového řádu. Rozhodnutí o zastavení daňové exekuce se pak doručuje daňovému dlužníkovi a všem ostatním příjemcům exekučního příkazu. Daňový dlužník, jakožto jeden z příjemců exekučního příkazu, je tedy oprávněn podat návrh na zastavení daňové exekuce [např. z důvodu promlčení, resp. prekluze práva vymáhat Pokračování

15Af 63/2013

daňový nedoplatek podle § 181 odst. 2 písm. e) daňového řádu], na jehož základě správce daně zváží, zda jsou či nejsou dány důvody pro zastavení exekuce. Shledá-li správce daně návrh daňového dlužníka důvodný, rozhodne o zastavení daňové exekuce; stejně tak může správce daně rozhodnout o zastavení daňové exekuce z důvodu zániku práva vymáhat nedoplatek z úřední povinnosti. Rozhodnutí o zastavení daňové exekuce doručí správce daně v souladu s § 181 odst. 3 daňového řádu; proti takovému rozhodnutí nebude přípustné odvolání, neboť správce daně plně vyhověl návrhu daňového subjektu a rozhodl v jeho prospěch (přiměřeně srov. např. § 98 odst. 4 daňového řádu upravující sjednání daně, § 140 odst. 4 a § 144 odst. 4 daňového řádu upravující vyměření a dodatečné vyměření daně, § 155 odst. 4 upravující vratitelný přeplatek). Oproti tomu rozhodnutí správce daně, jímž zamítne návrh daňového dlužníka na zastavení daňové exekuce z důvodu promlčení, resp. prekluze práva vymáhat daňové nedoplatky podle § 181 odst. 2 daňového řádu, doručí správce daně pouze daňovému subjektu, jak ostatně učinil v projednávaném případě. O takovémto rozhodnutí není důvodu vyrozumívat ostatní příjemce exekučního příkazu, neboť se ke dni vydání rozhodnutí na dosavadním způsobu provádění exekuce ničeho nemění. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zastavení daňové exekuce tedy nelze chápat jako rozhodnutí o zastavení daňové exekuce ve smyslu § 181 odst. 3 daňového řádu. Správnost závěrů vyslovených správcem daně v rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce podaného daňovým dlužníkem je možné napadnout řádným opravným prostředkem (§ 109 odst. 1 daňového řádu), neboť zákon podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce nevylučuje. Takový závěr navíc plně odpovídá ..... ustálené judikatuře Nejvyššího správního soudu i subsidiaritě soudního přezkumu správních rozhodnutí. (k tomu srov. např. jeho rozsudek ze dne 24. 5. 2006, č. j. 1 Afs 85/2005 - 45, dostupný na www.nssoud.cz, kde Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „opravný prostředek (odvolání) je vyloučen tam, kde je žadateli (odvolateli) zcela vyhověno anebo tam, kde jeho užití výslovně zákon vylučuje. (…) z § 65 odst. 5 [zákona o správě daní a poplatků] lze dovodit, že je-li vyhověno žádosti o prominutí daňového nedoplatku, pak je odvolání nepřípustné (je li vyhověno, není proti čemu brojit). Jinak je tomu však v případě nevyhovění žádosti o prominutí nedoplatku na dani správcem daně. V takovém případě je nutno užití opravného prostředku připustit.“; obdobný závěr vyslovil Nejvyšší správní soud rovněž v rozsudku ze dne 27. 7. 2006, č. j. 2 Afs 207/2005 - 55, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 1472/2008 Sb. NSS).

Z výše předestřených závěrů Nejvyššího správního soudu obsažených v jeho rozsudku ze dne 9. 2. 2012, č. j. 1 Afs 14/2012 – 24, mající návaznost na jeho předchozí judikáty k problematice opravných prostředků v daňovém řízení, je tak zřetelně patrné, že charakter pozitivního a negativního rozhodnutí o návrhu na zastavení daňové exekuce je odlišný. Kromě rozdílů vyplývajících z možnosti či nemožnosti podání řádného opravného prostředku proti danému rozhodnutí se liší i okruh subjektů, jimž jsou tato rozhodnutí doručována. Možnost podat řádný opravný prostředek proti rozhodnutí o zastavení exekuce podle § 181 odst. 4 daňového řádu je daňovému dlužníku odňata pouze v případě pozitivního rozhodnutí o zastavení daňové exekuce. Rozhodnutí, jímž správce daně zamítne návrh daňového dlužníka na zastavení exekuce, není rozhodnutím ve smyslu § 181 odst. 3 daňového řádu, a proto je proti němu odvolání přípustné (§ 109 odst. 1 daňového řádu).

Soud tedy shrnuje, že možnost podat řádný opravný prostředek proti rozhodnutí o zastavení daňové exekuce podle § 181 odst. 4 daňového řádu je daňovému dlužníku odňata pouze v případě pozitivního rozhodnutí o zastavení daňové exekuce. Pokud správce daně zamítne návrh daňového dlužníka na zastavení daňové exekuce, nejedná se o rozhodnutí Pokračování

15Af 63/2013

ve smyslu ust. § 181 odst. 3 daňového řádu, a proto je proti němu odvolání ve smyslu ust. § 109 odst. 1 daňového řádu přípustné.

Správce daně tedy s ohledem na výše uvedené žalobkyni nesprávně poučil o nemožnosti užití odvolání. Ta se proto obrátila na správní soud, ačkoliv správnost závěrů vyslovených správcem daně v rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zastavení daňové exekuce podaného daňovým dlužníkem bylo možné napadnout řádným opravným prostředkem (§ 109 odst. 1 daňového řádu), neboť zákon podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zastavení daňové exekuce nevylučuje. V ust. § 46 odst. 5 s. ř. s. je přitom na tuto procesní situaci pamatováno, když je zde stanoveno, že podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.

V důsledku shora uvedených skutečností se soud tedy nezabýval námitkami žalobkyně směřujícími do merita věci, neboť správnost závěrů správce daně ve vztahu k námitkám ohledně splnění podmínek pro zastavení daňové exekuce vznesené žalobkyní z pozice daňového dlužníka bude nejprve přezkoumána v rámci odvolacího řízení příslušným odvolacím orgánem stávajícího žalovaného, kterým je počínaje dnem 1. 1. 2013 Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně.

Soud tedy posoudil předmětnou žalobu, která k němu byla podána žalobkyní, jako odvolání, neboť původní žalovaný ve svém rozhodnutí nesprávně žalobkyni poučil o nemožnosti podat odvolání. Proto soud v intencích ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. v návaznosti na ust. § 68 a) s. ř. s. ve výroku usnesení ad I. žalobu pro nepřípustnost bez dalšího odmítl.

Současně soud ve výroku usnesení ad II. ve smyslu ust. § 46 odst. 5 s. ř. s. věc postoupil k vyřízení opravného prostředku Odvolacímu finančnímu ředitelství se sídlem v Brně, jako orgánu k jeho vyřízení příslušnému.

V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad III. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

O případném vrácení soudního poplatku žalobkyni soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobkyní uhrazen.

Pro úplnost soud poznamenává, že tytéž závěry již vyslovil ve svém usnesení ze dne 28. 2. 2013, č. j. 15 Af 1/2013 – 25, ve vztahu k rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno návrhu žalobkyně na odložení daňové exekuce, když předmětné rozhodnutí je kvalitativně stejné povahy jako rozhodnutí o odložení daňové exekuce s ohledem na společnou právní úpravu obsaženou v ust. § 181 daňového řádu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Pokračování

15Af 63/2013

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 10. dubna 2013

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru