Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 Af 331/2012 - 23Usnesení KSUL ze dne 01.10.2014

Prejudikatura

2 Afs 144/2004 - 110

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Afs 216/2014

přidejte vlastní popisek

15Af 331/2012-23

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: Global Holding, a.s., sídlem v Praze, Biskupský dvůr 2095/8, IČ 27319237, zastoupeného Auditorskou a daňovou kanceláří s.r.o., sídlem v Praze, Husitská 344/63, IČ 64939090, proti žalovanému: Generálnímu finančnímu ředitelství, odbor právního a daňového procesu, se sídlem Lazarská 7, 117 22 Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.6.2012, č.j. 20933/12-2110-011826,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 3 000,- Kč. Částka 3 000,- Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce se včasně podanou žalobou ze dne 7.4.2012 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25.6.2012, č.j. 20933/12-2110-011826, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 15.3.2012, č.j. 20933/12-2110-011826, jímž byla podle § 82 odst. 4, § 86 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), na žádost Finančního úřadu v Děčíně do dne 29.6.2012 prodloužena lhůta pro zapůjčení dokladů převzatých od žalobce dne 9.1.2012, 20.1.2012 a dne 16.2.2012 při daňové kontrole daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. až 4. čtvrtletí roku 2010 a 1. a 2. čtvrtletí roku 2011.

Žalobce má za to, že i když žalobou napadené rozhodnutí není meritorní, není ze soudního rozhodnutí vyloučeno. Kdyby nebylo rozhodnutí o prodloužení lhůty přezkoumatelné, mohly by daňové orgány libovolně omezit nakládání s majetkem žalobce a nebyla by právní ochrana. Správnímu rozhodnutí, prodlužujícímu lhůtu pro zapůjčení dokladů, svědčí presumpce správnosti, a proto by nebylo možné využít reivindikační žalobu. Žalovaný měl ve věci nařídit ústní jednání, aby mohla být věc žalobce projednána v jeho přítomnosti a mohl být seznámen s novými skutečnostmi, které zjistil žalovaný. Žalobce dále uvedl, že skutkový stav dokládající zvláštní složitost případu jak požaduje ustanovení § 82 Pokračování

15Af 331/2012

odst. 4 daňového řádu, nebyl prokázán žádným důkazem. Napadené rozhodnutí je dále nezákonné, protože v řízení o omezení vlastnického práva k účetním dokladům a dalším dokumentům je potřeba účasti žalobce, který musí být seznámen s objektivními skutečnostmi zvláštní složitosti, coby podmínky pro prodloužení lhůty pro zapůjčení dokladů.

Soud podotýká, že již v době rozhodování o odvolání žalovaným byly doklady žalobci vráceny, a to dne 23.4.2012.

Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného, než podanou žalobu s odkazem na některé písmeno ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) usnesením odmítnout.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný, přičemž ustanovení § 68 písm. e) s.ř.s. stanovuje, že žaloba je nepřípustná tehdy, domáhá-li se žalobce přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

Podle ustanovení § 70 písm. c) s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.

Podle § 82 odst. 4 daňového řádu upravujícího průběh místního šetření zapůjčení dokladů a jiných věcí nebo odebrání vzorků potvrdí správce daně při jejich převzetí nebo odebrání. Převzaté doklady a další věci nebo odebrané vzorky vrátí správce daně osobě, od které je převzal, nejpozději do 30 dnů od jejich převzetí nebo odebrání. Ve zvlášť složitých případech, zejména je-li nutno zapůjčené doklady a další věci nebo odebrané vzorky podrobit vnější expertize, může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně; pokud důvody pro zapůjčení trvají, může být tato lhůta z důležitých důvodů prodlužována opakovaně.

V daném případě bylo bezesporu vydáno rozhodnutí o prodloužení lhůty k zapůjčení dokladů, proti kterému je přípustné odvolání. K tomu je však nutno uvést, že ne každé rozhodnutí je soudně přezkoumatelné a je považováno za rozhodnutí ve smyslu s.ř.s. Jako příklad lze uvést výzvu podle § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, účinném do 31.12.2010, která byla ze soudního přezkumu vyloučena podle § 70 písm. a) s.ř.s., neboť nebyla považována za rozhodnutí ve smyslu s.ř.s. (srov. rozsudek NSS ze dne 16.8.2006, sp. zn. 1 Afs 10/2006, www.nssoud.cz).

Ačkoliv s.ř.s. ani daňový řád pojem úkonů, jimiž se upravuje vedení řízení ve smyslu ustanovení § 70 písm. c) s.ř.s., blíže nespecifikuje, soudní praxe se ustálila na výkladu, že se jedná o úkony, jimiž se správní orgán nedotkl přímo těch práv účastníka, která zakládají hmotné právo, ale zasáhl jen do práv daných pro vlastní vedení řízení. Tyto úkony tedy nadále nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva ani hmotněprávní povinnosti, pouze se jimi upravuje vedení správních řízení; nemají povahu meritorního rozhodnutí, tj. rozhodnutí ve věci samé (viz usnesení VS v Praze ze dne 14.7.1999, sp. zn. 5 A 48/99, pub. ve sbírce Soudní judikatura pod č. 664/2000; rozsudek NSS ze dne 23.10.2013, sp.zn. 6 As 46/2013, www.nssoud.cz). Soud, když se zabývá charakterem úkonu, proti němuž míří žaloba Pokračování

15Af 331/2012

dle § 65 s.ř.s., zohledňuje toliko přímé právní účinky rozhodnutí, nikoliv jeho „vzdálenější“ konsekvence vyvolané spolupůsobením dalších vlivů, např. prodloužení řízení (srov. rozsudek NSS ze dne 27.11.2012, sp. zn. 1 As 144/2012, www.nssoud.cz). Za rozhodnutí, která jsou podle § 70 písm. c) s.ř.s. z přezkumu vyloučena byla již v minulosti shledána rozhodnutí o přerušení řízení, rozhodnutí o námitce podjatosti či výzva k zaplacení soudního poplatku (viz rozsudky NSS ze dne 23.10.2013, sp. zn. 6 As 46/2013; ze dne 7.8.2013, sp. zn. 3 Ads 98/2012; ze dne 20.1.2005, sp. zn. 2 Azs 252/2004; ze dne 28.2.2006, sp. zn. 1 As 4/2004).

V daném případě se jedná o případ, kdy byly realizovány úkony místního šetření spočívající v převzetí dokladů žalobce v rámci probíhající daňové kontroly a jedná se tak o postup v daňovém řízení. Charakterem místního šetření i daňové kontroly se již opakovaně zabývaly správní soudy, které dospěly k závěru, že místní šetření může být nezákonným zásahem podle § 82 s.ř.s., stejně jako daňová kontrola (srov. rozsudek NSS ze dne 20.8.2008, sp. zn. 1 Aps 1/2008; usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31.8.2005, sp. zn. 2 Afs 144/2004, www.nssoud.cz) a lze tedy v případě probíhajícího místního šetření či daňové kontroly uplatnit prostředek soudní ochrany v podobě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánů podle § 82 a násl. s.ř.s.

Na základě shora uvedených kritérií soud konstatuje, že rozhodnutím o prodloužení lhůty podle § 82 odst. 4 daňového řádu se toliko prodlužuje místní šetření a jedná se tak o úkon, jímž se upravuje vedení řízení před správním orgánem podle § 70 písm. c) s.ř.s., který je ze soudního přezkumu vyloučen. Žalobce však v daném případě nezůstává bez soudní ochrany, neboť v případě protiprávního zadržování dokladů může podat žalobu proti nezákonnému zásahu spočívajícím v zadržování převzatých dokladů podle § 82 a násl. s.ř.s. a může se tak domáhat jejich vrácení a případně i konstatování nezákonnosti zásahu. Tento prostředek lze však uplatnit až po neúspěšné stížnosti podle § 261 odst. 1 až 5 daňového řádu (srov. rozsudek NSS ze dne 7.11.2013, sp. zn. 9 Aps 4/2013, www.nssoud.cz).

Ve světle shora uvedeného soud konstatuje, že se žalobce domáhá přezkumu správního rozhodnutí, které je ze soudního přezkumu vyloučeno, neboť se jím upravuje vedení řízení. Z tohoto důvodu je nezbytné v souladu s ustanovením § 68 písm. e) s.ř.s. klasifikovat podanou žalobu jako nepřípustnou. S přihlédnutím ke všem předestřeným skutečnostem soudu nezbylo, než žalobu výrokem ad I) dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s ustanovením § 68 písm. e) s.ř.s. s odkazem na ustanovení § 70 písm. c) s.ř.s. jako nepřípustnou odmítnout.

Z důvodu odmítnutí žaloby současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. soud výrokem ad II) nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl výrokem ad III. také o vrácení zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 3 000,- Kč žalobci, k němuž dojde prostřednictvím účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních

Pokračování

15Af 331/2012

u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označen.ím shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení .rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 1. října 2014

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru