Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 Af 164/2013 - 80Usnesení KSUL ze dne 04.02.2015

Prejudikatura

1 As 27/2005 - 87

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Afs 42/2015

přidejte vlastní popisek

15Af 164/2013-80

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: Ing. J. H., nar. „X“, bytem „X“, adresa pro doručování: „X“, proti žalovanému: Generálnímu finančnímu ředitelství, se sídlem Lazarská 7, 117 22 Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.8.2013, č.j. 35105/13/7001-31001-505350,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se včasně podanou žalobou ze dne 16.10.2013, jež byla zdejšímu soudu jako místně příslušnému postoupena usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29.10.2013, č.j. 8Af 56/2013-13, domáhal zrušení nebo vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.8.2013, č.j. 35105/13/7001-31001-505350, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 19.12.2012, č.j. 13856/12-1500-507486, jímž bylo zastaveno správní řízení o žádosti žalobce o vyslovení neúčinnosti doručení výzvy ze dne 26.7.2012, č.j. 8363/12-1500-507486, k odstranění vad jeho podání ze dne 10.4.2012 z důvodu neuhrazení poplatkové povinnosti spojené s podáním takovéto žádosti. Žalobce se zároveň touto žalobou domáhal přiznání odkladného účinku žalobě dle ustanovení § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“).

Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Protože žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, vznikla mu povinnost uhradit soudní Pokračování

15Af 164/2013

poplatek ve výši 3.000,- Kč za předmětný žalobní návrh [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] a poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví ve výši 1.000,-Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků). Dle ustanovení § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.

Jelikož žalobce splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnil, zdejší soud jej usneseními ze dne 19.12.2013, č.j. 15Af 164/2013-13 (poplatek za žalobu), a č.j. 15Af 164/2013-14 (poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku), vyzval, aby ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení těchto usnesení uhradil soudní poplatky, když jej zároveň upozornil, že řízení bude zastaveno, pokud soudní poplatky nebudou ve lhůtě pěti dnů od doručení výzev zaplaceny. V reakci na tyto výzvy k zaplacení soudních poplatků žalobce podáním ze dne 27.12.2013 požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 7.4.2014, č.j. 15Af 164/2013-54, tak, že žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a současně nebylo vyhověno jeho návrhu na ustanovení zástupce, neboť pro ustanovení zástupce k žádosti žalobce, resp. osvobození od soudních poplatků, nebyly splněny zákonné předpoklady. Žalobce proti tomuto usnesení podal kasační stížnost, jež byla následně rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 14.5.2014, č.j. 10 As 89/2014-19, zamítnuta. S ohledem na zamítavý rozsudek Nejvyššího správního soudu byl žalobce usneseními zdejšího soudu ze dne 2.10.2014, č.j. 15 Af 164/2013-68, a č.j. 15Af 164/2013-69, opětovně vyzván k úhradě soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč za žalobu a ve výši 1.000,- Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Žalobce byl v rámci tohoto usnesení znovu poučen, že pokud soudní poplatky nebudou ve stanovené pětidenní lhůtě zaplaceny, řízení bude zastaveno. Obě usnesení byla žalobci doručena dne 3.10.2014, a to vhozením do schránky na jím uvedenou adresu pro doručování, jak vyplývá z doručenky založené v soudním spise.

Žalobce v návaznosti na tuto výzvu podáním ze dne 8.10.2014 znovu požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností. Předmětná žádost byla odůvodněna shodnými důvody jako předchozí žádost žalobce ze dne 27.12.2013. Žalobce v rámci této žádosti rovněž vznesl námitku podjatosti všech členů senátu úseku správního soudnictví Krajského soudu v Ústí nad Labem. O vznesené námitce podjatosti rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4.12.2014, č.j. Nao 400/2014-75, tak, že dotyční soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem nejsou vyloučeni z projednávání věci vedené tímto soudem pod sp. zn. 15Af 164/2013. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 22.12.2014, neboť se má za to, že když si adresát písemnost uloženou u držitele poštovní licence nevyzvedne v úložní desetidenní lhůtě, tak se uložená písemnost považuje za doručenou posledním dnem této lhůty, přičemž posledním den této lhůty bylo pondělí 22.12.2014. Tento den usnesení Nejvyššího správního soudu nabylo právní moci. K tomuto je třeba ještě doplnit, že zásilka obsahující předmětné usnesení byla po uplynutí úložní lhůty vložena dne 23.12.2014 do schránky žalobce na jím uvedené adrese.

Jak bylo uvedeno shora, žalobce byl povinen uhradit soudní poplatky v příslušné výši do 5 dnů od doručení usnesení, jimiž byl vyzván k jejich zaplacení. Za běžné situace by takto stanovená lhůta počala žalobci běžet následující den po doručení usnesení ze dne 2.10.2014, č.j. 15 Af 164/2013-68, a č.j. 15Af 164/2013-69, tj. dne 4.10.2014, neboť obě usnesení mu byla doručena dne 3.10.2014, a běh této lhůty by skončil dne 8.10.2014. V posuzované věci Pokračování

15Af 164/2013

však žalobce vznesl námitku podjatosti, proto je vzhledem k této skutečnosti nutné počátek běhu lhůty k zaplacení soudních poplatků vztáhnout a odvíjet nikoliv od data, kdy byla dvě zmíněná usnesení zdejšího soudu doručena žalobci, nýbrž od data, kdy bylo žalobci doručeno usnesení Nejvyššího správního soudu, jímž byla zamítavě vyřešena vznesená námitka podjatosti. Příslušné usnesení bylo žalobci doručeno dne 22.12.2014. Žalobce měl proto soudní poplatky v souladu se stanovenou lhůtou pro jejich zaplacení uhradit nejpozději do pondělí 29.12.2014, jakožto nejbližší příští pracovní den, jelikož v dané věci poslední den lhůty připadl na sobotu. Žalobce ovšem v této lhůtě, ani později, soudní poplatky ve stanovené výši neuhradil. Lze proto uzavřít, že žalobce i přes doručenou výzvu soudu neuhradil soudní poplatky ve stanovené výši, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků.

Na základě této skutečnosti soud podle ustanovení § 47 písm. c) s.ř.s. ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůt k zaplacení soudního poplatku výrokem ad I) zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud výrokem ad II) současně nepřiznal v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Pro úplnost soud směrem k žalobci doplňuje, že z důvodu zastavení řízení pro nezaplacení soudních poplatků soud nerozhodoval o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť za dané situace tento návrh ztratil na významu.

Nad rámec uvedeného soud považuje za vhodné doplnit, že si je vědom v pořadí druhé žádosti žalobce ze dne 8.10.2014, jejímž prostřednictvím znovu požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností.

V této souvislosti považuje soud za případné nejprve poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.7.2011, č.j. 8 As 65/2010-106, v němž mj. uvedeno, že: „Účelem přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 s. ř. s. je zajistit, aby těm, kteří objektivně nemohou vzhledem k osobní či majetkové situaci uhradit soudní poplatek, nebyl znemožněn přístup k soudní ochraně. Rozhodně však nelze tuto žádost uplatňovat jako „univerzální obranu“ proti každé výzvě soudu k úhradě soudního poplatku. Poplatková povinnost k úhradě soudního poplatku vznikla v tomto případě již podáním kasační stížnosti. Stěžovatelka neměla na výběr, zda bude brojit proti usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků kasační stížností nebo zda vyčká zaslání další výzvy k úhradě poplatku a znovu požádá o osvobození. Pokud v mezidobí nedošlo ke změně faktických poměrů, které by případně mohly odlišné rozhodnutí o druhé žádosti odůvodňovat, postupoval městský soud správně, pokud o v pořadí druhé žádosti samostatně nerozhodoval. Opačný přístup by totiž nutně musel vést k nekonečnému řetězení téhož problému, neboť by nebylo možné účastníku řízení zabránit, aby na každou výzvu k úhradě soudního poplatku reagoval za nezměněného skutkového stavu novou žádostí o osvobození. To by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Městský soud proto správně vycházel z toho, že v řízení nebyly shledány podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků a poplatek nebyl ani v následné lhůtě zaplacen. Proto řízení o kasační stížnosti správně zastavil.“ Proti tomuto rozsudku Nejvyššího správního soudu byla podána ústavní stížnost, jež však byla usnesením Ústavního soudu ze dne 7.12.2011, sp. zn. I. ÚS 3173/11, odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

Z uvedeného srozumitelně a jednoznačně vyplývá, že opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků, popř. žádosti o ustanovení zástupce, může být soudem vyhověno toliko Pokračování

15Af 164/2013

tehdy, jestliže v mezidobí od podání první do nové žádosti došlo u žadatele ke změně faktických poměrů, které by případně mohly odůvodnit odlišné rozhodnutí oproti původní žádosti. V opačném případě, tj. za nezměněné situace, nelze žádosti vyhovět, což je z procesního hlediska spojeno s tím důsledkem, že soud o takové žádosti samostatně vůbec nerozhoduje. Aby žádosti žalobce ze dne 8.10.2014 mohlo být případně vyhověno, je nutné posoudit, zda žalobce v této žádosti tvrdí, že u něho došlo k faktické změně poměrů.

V tomto ohledu soud předně upozorňuje na skutečnost, že žalobce v žádosti ze dne 8.10.2014 výslovně uvedl, že mu nezbývá než trvat na objektivní důvodnosti jeho předchozích podání učiněných nejen v rámci v tohoto řízení. Mezi tato podání tak nepochybně patří i jeho první žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů ze dne 27.12.2013. Pokud se jedná o odůvodnění druhé žádosti, tj. o důvody, na jejichž podkladě se žalobce domáhá osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, tak žalobce dále uvedl, že má důvodně za to, že u něho jsou dány předpoklady pro to, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a současně mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Žalobce v tomto směru zdůraznil, že u něho totiž stále trvá a dále se závažně komplikuje překážka trvalejší povahy, která ho ohrožuje na životě, a jež mu bránila a brání v řádném jednání a výkonu jeho práv a povinností. K tomuto žalobce dodal, že soudní poplatky ve stanovené výši, tj. 4.000,- Kč, nemohl bez své viny objektivně zaplatit, což prokáže v řízení o kasační stížnosti.

Z předestřeného dle soudu jednoznačně vyplývá, že žalobce druhou žádost podal nikoliv z důvodu, že by u něho v mezidobí od podání první žádosti došlo ke změně skutkového nebo právního stavu, tj. ke změně poměrů, které by případně mohly odůvodňovat odlišné rozhodnutí o této žádosti, nýbrž proto, že je přesvědčen o tom, že již jeho první žádost byla objektivně důvodná. Žalobce v tomto směru rovněž akcentoval, že u něho nadále trvá překážka, která mu bránila a stále i brání ve výkonu jeho práv.

S ohledem na uvedené skutečnosti, kdy je nepochybné, že žalobce podal opakovanou žádost z důvodu jeho přesvědčení o objektivní důvodnosti jeho předchozích podání, a tedy i žádosti první žádosti ze dne 27.12.2013, a nikoliv např. z důvodu změny jeho majetkových poměrů, je proto soud toho názoru, že v pořadí druhá žádost žalobce není způsobilá cokoliv změnit na jeho závěrech, jež jím byly učiněny v usnesení ze dne 7.4.2014, č.j. 15Af 164/2013-54 a jež byly aprobovány rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 14.5.2014, č.j. 10 As 89/2014-19. Z žádosti žalobce ze dne 8.10.2014 navíc nijak nevyplývá, že by žalobce podal tuto žádost právě proto, že u něho došlo k zásadní změně majetkových poměrů, což by jinak mohlo vést k odlišnému posouzení takovéto žádosti.

Lze tedy konstatovat, že druhá žádost žalobce z hlediska podmínek pro případné ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků nepřinesla vůbec nic nového. Tato okolnost byla přitom pro soud naprosto zásadní při úvaze, zda je povinen o této žádosti znovu samostatně rozhodnout. Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že další žádost oproti původní žádosti nepřinesla žádné nové skutečnosti, jež by eventuálně odůvodňovaly vydání rozhodnutí, soud o této žádosti samostatně nerozhodoval.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních

Pokračování

15Af 164/2013

u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem 4. února 2015

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru