Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 Af 16/2010 - 43Rozsudek KSUL ze dne 13.04.2011


přidejte vlastní popisek

15Af 16/2010-43

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Ivy Kaňákové a Mgr. Václava Trajera právní věci žalobce: RUKOV Ja+Va, s.r.o., IČ: 47780843, se sídlem Rumburk, 9. května 10, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor správních činností a krajský živnostenský úřad, se sídlem Ústí nad Labem, Velká Hradební 3118/48, zastoupeného Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem, se sídlem Děčín I, Řetězová 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2009, č.j. 13949/SČaKŽÚ/2009-4,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor správních činností a krajský živnostenský úřad, ze dne 29. 12. 2009, č.j. 13949/SČaKŽÚ/2009-4 a rozhodnutí Městského úřadu Varnsdorf, odbor životního prostředí, ze dne 19. 10. 2009, č.j. OŽP/21427-09/927-2009/MiSpa se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.000,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se v žalobě podané v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2009 č.j. 13949/SČaKŽÚ/2009-4, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Varnsdorf, odbor životního prostředí, ze dne 19. Pokračování
2
15Af 16/2010

10. 2009, č.j. OŽP/21427-09/927-2009/MiSpa, kterým byla žalobci uložena pokuta za správní delikt podle § 58 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), kterého se žalobce dopustil tím, že v době od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009 na svých pozemích parc.č. 597/2, 597/5, 604, 605, 607, 608, 609 a 610 k.ú. Varnsdorf neudržoval čistotu a pořádek a došlo tak k narušení vzhledu obce. Podle § 58 odst. 2 zákona o obcích byla žalobci uložena pokuta ve výši 19.000,- Kč a podle § 79 odst. 5 správního řádu byl žalobci uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč.

Žalobce napadá rozhodnutí žalovaného v celém rozsahu, a to pro vady řízení, neboť žalovaný se nezabýval fakty v novém řízení o udělené pokutě ze dne 9. 9. 2009. Žalovaný nedal žalobci možnost vyjádřit se v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) k podkladům nového řízení. V tomto případě šlo o nové rozhodnutí a o nové vady v odůvodnění dané věci, čímž žalovaný porušil ustanovení § 90 písm. c) správního řádu.

Dále žalobce namítl, že jelikož správní orgán 1. stupně neprovedl opravu rozhodnutí podle § 70 správního řádu a zahájil nové řízení v dané věci, ve kterém již byl nepochybně vlastníkem pozemků Jaroslav Vondrák, jakožto fyzická osoba, je pokuta udělená v rozporu se zákonem o obcích.

Dále žalobce namítl, že se žalovaný nezabýval skutečností, že pokuta byla udělena podle § 58 odst. 2 zákona o obcích, přičemž se jednalo o stavbu dočasnou, která nebyla ani ve vlastnictví žalobce, neboť žalobce koupil pouze pozemky. Dne 9. 9. 2009, kdy bylo zahájeno jiné nové řízení v dané věci, nebyl žalobce ani vlastníkem předmětných pozemků.

Dále žalobce namítl, že pokuta byla udělena neoprávněným orgánem, neboť se jednalo o odstranění stavby dočasné, nikoli o narušení vzhledu obce.

Dále žalobce namítl, že rozhodnutí správního orgánu 1. stupně bylo vydáno na podnět Městské policie ve Varnsdorfu. Správní orgán 1. stupně vydal rozhodnutí nikoli z podnětu Rady města Varnsdorf v přenesené působnosti, ale z podnětu městské policie. Součástí spisu není žádný zápis z Rady města Varnsdorf, který ukládá Městskému úřadu Varnsdorf, odboru životního prostřední, udělovat pokuty za neodstraněnou stavbu dočasnou. Z fotodokumentace městské policie je nepořádek navezený občany na jiných pozemcích, než uvádí rozhodnutí správního orgánu 1. stupně, tj. p.č. 597/1, 611/1, 605, 607 a 610. Touto chybou ve výrokové části rozhodnutí správního orgánu 1. stupně se rovněž žalovaný nezabýval .

Žalobce rovněž namítl, že se žalovaný nezabýval skutečností, že žalobce není vlastníkem stavby dočasné, a proto nemůže se stavbou cizího vlastníka nakládat, tj. provádět likvidaci této stavby dočasné. Z důvodu, že stavební úřad Varnsdorf, jak vyplývá ze stavebního povolení ze dne 11. 9. 1998 a kolaudačního rozhodnutí ze dne 7. 12. 1998, neřešil likvidaci této stavby dočasné, snaží se v tomto případě donutit jinou společnost, tj. žalobce, odstranit tuto stavbu dočasnou, a proto se dle názoru žalobce jedná jednoznačně o donucovací prostředek pro odstranění této stavby jiným podnikatelským subjektem. Žalovaný v tomto případě dle názoru žalobce opět pochybil,

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
3
15Af 16/2010

neboť v žalobou napadeném rozhodnutí tvrdí, že se nejedná o ukládání donucovacích pokut podle § 129 odst. 4 správního řádu. Dle názoru žalobce se jednoznačně o donucovací prostředek jedná.

Žalobce dále uvedl, že po opuštění pozemku vlastníkem stavby dočasné začalo docházet k navážení odpadu na tyto pozemky. Žalobce chtěl tuto situaci řešit vydáním povolení na oplocení, jeho žádost byla zamítnuta. Žalobce podal žádost o územní rozhodnutí pro umístění oplocení dne 1. 6. 2009, aby nedocházelo k znečišťování těchto pozemků občany. Územní řízení bylo zastaveno, neboť žalobce nedoložil vlastnické právo k pozemkům. Na jedné straně tedy správní orgán 1. stupně tvrdí, že vlastníkem pozemků je stále žalobce a na druhé straně Stavební úřad Varnsdorf zastaví územní řízení, neboť žalobce není vlastníkem těchto pozemků. Již tato skutečnost dle názoru žalobce dokazuje neoprávněné udělení pokuty.

Dále žalobce nesouhlasí s tvrzením správních orgánů obou stupňů, že pozemky byly převedeny na fyzickou osobu z důvodu vyhnutí se rozhodnutí o pokutě. Žalobce k tomu uvádí, že náklady spojené s převedením pozemku a daně z převodu nemovitostí jsou daleko vyšší než udělená pokuta. Tvrzení správních orgánů je tedy zavádějící. Žalobce plánoval výstavbu FVE a banka požadovala oddělit výstavbu obchodního centra na výše uvedených pozemcích zfinancování FVE. Žalobce má již vydané územní rozhodnutí na stavbu FVE č.j. OSÚ/37449-09/4136-2009/Wa.

Žalobce dále namítl, že v rozporu se zákonem byla vydána dvě rozhodnutí v téže věci, čímž došlo k porušení § 48 odst. 2 správního řádu. Správní řízení v této věci ze dne 13. 5. 2009 nebylo zastaveno, přestože podle § 66 odst. 2 správního řádu měl odvolací orgán řízení zastavit.

Závěrem žalobce namítl, že žalovaný nezjistil skutečný stav věci, neboť měl dle zákona v podstatných věcech případu zjišťovat jeho význam pro posouzení skutečností, které byly důvodem udělení donucovací pokuty.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Uvedl, že námitku žalobce, že mu nebyla dána možnost dle § 36 odst. 3 správního řádu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, pokládá za nedůvodnou, neboť odvolací orgán již nové podklady neopatřoval a vycházel pouze z podkladů, které shromáždil správní orgán 1. Stupně. Ve smyslu § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se při rozhodnutí odvolacího správního orgánu podle § 36 odst. 3 postupuje pouze tehdy, pokud se jedná o nově pořízené podklady.

Dále žalovaný uvedl, že před vydáním žalobou napadeného rozhodnutí bylo v dané věci již jednou žalovaným rozhodnuto, a to dne 3. 8. 2009 pod č.j. 9307/SČaKŽÚ/2009-3. Tímto rozhodnutím bylo prvotní rozhodnutí Městského úřadu Varnsdorf ze dne 13. 5. 2009, č.j. OŽP/10232-09/927-2009/Mi/Spa zrušeno a věc byla vrácena k novém projednání. Věc byla Městským úřadem Varnsdorf znovu projednána a po té Městský úřad Varnsdorf vydal nové rozhodnutí v 1. stupni pod č.j. OŽP/21427-09/927-2009/MiSpa ze dne 19. 10. 2009. Předmětem řízení byla stále věc narušení vzhledu obce za období od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009 v důsledku neudržování čistoty a pořádku na pozemcích žalobce. V tomto období byl žalobce prokazatelně vlastníkem předmětných pozemků a odpovědnost za správní delikt je na jeho straně. Jednalo se stále o totéž řízení, nikoli o řízení nové a bylo vedeno se subjektem – žalobcem, který byl v rozhodném

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
4
15Af 16/2010

období prokazatelně vlastníkem pozemků, na nichž se nepořádek nacházel a byl tedy za tento stav plně odpovědný.

Dále žalovaný uvedl, že předmětem řízení nebyla stavba dočasná a tím méně se jednalo o donucovací prostředek nebo donucovací pokutu. Předmětem řízení byl stav, kdy se na pozemích žalobce nacházel nepořádek v podobě nejrůznějšího odpadu, což je zjevné i z fotodokumentace založené ve spisu. Jednalo se o rozhodnutí vydané v samostatné působnosti obce, kdy za správní delikt podle § 58 odst. 2 zákona o obcích byla uložena pokuta při dolní hranici zákonného rozpětí. Konečně žalovaný uvedl, že vzhledem k tomu, že rozhodnutí Městského úřadu Varnsdorf č.j. OŽP/102232-09/927-2009/MiSpa ze dne 13. 5. 2009 bylo rozhodnutím žalovaného č.j. 9307/SČaKŽÚ/2009-3 ze dne 3. 8. 2009 v předchozí fázi řízení zrušeno a věc vrácena k novému projednání, nemohou tak existovat dvě rozhodnutí v téže věci, jak namítá žalobce.

Závěrem žalovaný uvedl, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy a je věcně správné.

V následně učiněné replice žalobce zopakoval své žalobní námitky, tj. že žalovaný porušil ustanovení § 48 odst. 2 správního řádu, správní orgán 1. stupně měl své rozhodnutí opravit podle § 70 správního řádu, že žalobce není od 9. 3. 2009 vlastníkem předmětných pozemků, předmětem řízení bylo neodstranění celé stavby dočasné a v téže věci byla vedena dvě řízení.

Při jednání před soudem dne 13. 4. 2011 žalobce odkázal na obsah žaloby a dále na obsah repliky k vyjádření žalovaného k žalobě.

Právní zástupce žalobce při tomtéž jednání odkázal na obsah vyjádření žalovaného k žalobě a navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení podle prvního dílu hlavy druhé s.ř.s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Z ní vyplývá, že soud přezkoumává rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v zákonem stanovené lhůtě. Povinností žalobce je tedy tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení odůvodnit. Bez návrhu žalobce pak musí soud podle § 76 odst. 2 s.ř.s. přihlédnout pouze k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost.

Ze správního spisu soud zjistil, Městská policie Varnsdorf předala dne 9. 3. 2009 Městskému úřadu Varnsdorf k prošetření situaci narůstajícího nepořádku na bývalé vietnamské tržnici u čerpací stanice Via Koloc. Dne 20. 4. 2009 bylo žalobci oznámeno Městským úřadem Varnsdorf zahájení správního řízení s odůvodněním, že žalobce nedodržuje pořádek a čistotu na svém pozemku a tím narušuje vzhled obce. Dne 13. 5. 2009 vydal Městský úřad Varnsdorf, odbor životního prostředí, prvotní rozhodnutí č.j. OŽP/10232-09/927-2009/MiSpa, kterým žalobci uložil I. podle § 58 odst. 2 zákona o obcích pokutu ve výši 19.000,- Kč za to, že v době od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009 na svých pozemích parc. č. 592/2, 597/5, 604, 605, 606, 607, 608, 609 a 610 k.ú. Varnsdorf neudržuje pořádek a čistotu a dochází tak k narušení vzhledu obce a dále tímto

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
5
15Af 16/2010

rozhodnutím II. podle § 79 odst. 2 a 5 správního řádu a v souladu s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1.000-, Kč. Dne 11. 6. 2009 podal žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolání. Rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 8. 2009, č.j. 9307/SČaKŽÚ/2009-3 bylo rozhodnutí správního orgánu 1. stupně podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání, neboť ve výroku rozhodnutí správního orgánu 1. stupně ze dne 13. 5. 2009, č.j. OŽP/102232-09/927-2009/MiSpa byla uvedena parcela č. 592/2 k.ú. Varnsdorf, když tato parcela se vůbec v katastru nemovitostí nenachází. Dne 9. 9. 2009 oznámil správní orgán 1. stupně žalobci nové projednání správního řízení. Toto oznámení bylo žalobci doručeno dne 24. 9. 2009 a žalobce v něm byl poučen, že se k tomuto oznámení může dle § 36 správního řádu písemně vyjádřit do 10 dnů od jeho doručení a pokud toto neučiní, bude vydáno rozhodnutí již bez dalšího právního úkonu. Dne 1. 10. 2009 se žalobce vyjádřil k oznámení o novém projednání správního řízení a uvedl, že vden rozhodnutí o pokutě ani v současné době žalobce není vlastníkem předmětných pozemků, na kterých byl stavební materiál a nepořádek. Dne 19. 10. 2009 vydal správní orgán 1. stupně rozhodnutí č.j. OŽP/21427-09/927-2009/MiSpa, kterým žalobci opětovně uložil podle § 58 odst. 2 zákona o obcích pokutu ve výši 19.000,- Kč a podle § 79 odst. 5 správního řádu povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč, a to za správní delikt, jehož se žalobce dopustil tím, že v době od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009 na svých pozemích parc. č. 597/2, 597/5, 604, 605, 607, 608, 609 a 610 k.ú. Varnsdorf neudržoval čistotu a pořádek a došlo tak k narušení vzhledu obce. Rozhodnutí správního orgánu 1. stupně napadl žalobce odvoláním o kterém žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 29. 12. 2009, č.j. 13949/SČaKŽÚ/2009-4 tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu 1. stupně potvrdil.

Námitku žalobce, že žalovaný nedal žalobci možnost vyjádřit se v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu k podkladům rozhodnutí v rámci nového řízení, čímž porušil ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, soud shledal důvodnou, pokud se týká porušení ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu ze strany správního orgánu 1. stupně.

Jak vyplývá ze správního spisu, bylo dne 4. 5. 2009 žalobci doručeno oznámení o zahájení správního řízení, neboť žalobce nedodržoval pořádek a čistotu na svém pozemku a tím narušoval vzhled obce. V oznámení o zahájení správního řízení byl žalobce poučen, že se může dle § 36 správního řádu vyjádřit písemně do 10 dnů od doručení tohoto oznámení k zahájenému správnímu řízení. Žalobce se dne 11. 5. 2009 k zahájenému správnímu řízení vyjádřil a dne 13. 5. 2009 vydal Městský úřad Varnsdorf rozhodnutí č.j. OŽP/10232-09/927-2009/MiSpa, kterým žalobci udělil podle § 58 odst. 2 zákona o obcích pokutu 19.000,- Kč za narušení vzhledu obce v důsledku neudržování čistoty a pořádku na pozemcích žalobce a dále povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1.000,- Kč. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 12. 6. 2009. Na základě odvolání podaného žalobcem žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 8. 2009, č.j. 9307/SČaKŽÚ/2009-3 rozhodnutí správního orgánu 1. stupně podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušil a věc vrátil k novému projednání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 8. 2009.

Dne 24. 9. 2009 bylo žalobci doručeno oznámení správního orgánu 1. stupně o novém projednání správního řízení, když správní orgán zjistil neplnění povinností vyplývajících z ustanovení § 58 odst. 2 zákona o obcích, když žalobce neudržoval pořádek a čistotu na svých pozemích parc. č.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
6
15Af 16/2010

597/2, 597/5, 604, 605, 607, 608, 609 a 610 k. ú. Varnsdorf v období od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009 a tím došlo k narušení vzhledu obce. Žalobce byl v tomto oznámení poučen, že se dle § 36 správního řádu může písemně vyjádřit k oznámení o novém projednání správního řízení. Žalobce se dne 1. 10. 2009 k oznámení písemně vyjádřil s tím, že v den vydání pokuty ani v současné době není vlastníkem předmětných pozemků. Dne 19. 10. 2009 vydal správní orgán 1. stupně rozhodnutí č.j. OŽP/21427-09/927-2009/MiSpa, kterým žalobci uložil pokutu ve výši 19.000,- Kč za narušení vzhledu obce podle § 58 odst. 2 zákona o obcích, neboť žalobce na pozemcích v jeho vlastnictví specifikovaných v předmětném rozhodnutí neudržoval v období od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009 čistotu a pořádek a zároveň bylo žalobci uloženo uhradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1.000,- Kč. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 4. 11. 2009. Na základě žalobcem podaného odvolání vydal žalovaný dne 29. 12. 2009 rozhodnutí č.j. 13949/SČaKŽÚ/2009-4, kterým odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu 1. stupně potvrdil.

Podle § 36 odst. 3 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.

Jak ze správního spisu vyplývá, po zrušujícím rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2009, poskytl správní orgán 1. stupně žalobci možnost vyjádřit se podle § 36 správního řádu k oznámení o novém projednání správního řízení do 10 dnů od doručení oznámení, čehož žalobce využil a písemným podáním ze dne 1. 10. 2009 správnímu orgánu 1. stupně sdělil, že v den vydání původního rozhodnutí správního orgánu 1. stupně již nebyl vlastníkem předmětných pozemků. Správní orgán 1. stupně však žalobce nepoučil o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Správní orgán 1. stupně tak postupoval v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu. Jak vyplývá ze správního spisu, žalobce na výzvu správního orgánu 1. stupně reagoval přesně ivntencích poučení, které se mu ze strany správního orgánu 1. stupně dostalo. Jak vyplývá ze správního spisu, správní orgán 1. stupně vycházel při vydání rozhodnutí zpodkladů, kterými byly úřední záznam Městské policie Varnsdorf, místní šetření provedené správním orgánem 1. stupně dne 20. 4. 2009, v rámci kterého správní orgán 1. stupně pořídil dokumentaci, vyjádření žalobce ze dne 1. 10. 2009 a výpis z katastru nemovitostí. Správní orgán 1. stupně žalobce o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu nepoučil, což v konečném důsledku vedlo k tomu, že žalobce pro neposkytnutí náležitého poučení o všech procesních právech neměl možnost se k těmto podkladům před vydáním rozhodnutí ve věci samé vyjádřit. Správní orgán 1. stupně tak porušil ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, když vydal rozhodnutí, aniž by žalobce poučil o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve věci. Stejný právní názor vyslovil i například Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 15. 5. 2008, č.j. 22 Ca 92/2007-25, podle kterého z § 36 odst. 3 správního řádu vyplývá povinnost správního orgánu dát účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním. Zákonem není dána forma, jakou tak musí učinit. Z citovaného ustanovení nevyplývá povinnost správního orgánu stanovit účastníkovi lhůtu k realizaci tohoto procesního práva. Pokud se účastníci řízení seznámili s podklady rozhodnutí v rámci ústního jednání a měli možnost se k nim vyjádřit, nelze takovému postupu správního orgánu nic vytknout. V předmětné věci ze správního spisu vyplývá, že ve věci se nekonalo žádné ústní jednání, správní

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
7
15Af 16/2010

orgán dal žalobci možnost vyjádřit se pouze k oznámení o novém projednání správního řízení, ale již ne k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve věci samé, čímž se dopustil vady řízení spočívající v porušení ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Došlo tak k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.).

Pokud se týká odvolacího řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí žalovaného napadené žalobou, žalovaný si již v rámci něho nové podklady pro rozhodnutí neopatřoval a vycházel pouze z podkladů shromážděných správním orgánem 1. stupně. Podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se podle § 36 odst. 3 postupuje, pouze pokud jde o podklady rozhodnutí nově pořízené odvolacím správním orgánem. Vzhledem k tomu, že si žalovaný v rámci odvolacího řízení žádné nové podklady neopatřil, nemusel postupovat podle § 36 odst. 3 správního řádu, tedy dávat žalobci možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve věci. Žalovaný tedy neporušil ani ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

Námitku žalobce, že správní orgán 1. stupně neprovedl opravu rozhodnutí podle § 70 správního řádu a zahájil nové řízení v dané věci, soud neshledal důvodnou. Podle § 70 správního řádu opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením provede správní orgán, který rozhodnutí vydal. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí.

Jak vyplývá ze správního spisu, první rozhodnutí správního orgánu 1. stupně ve věci samé ze dne 13. 5. 2009 bylo zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 8. 2009 podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu a věc byla vrácena k novému projednání. Podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jestliže odvolací orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.

Jelikož tedy bylo původně vydané rozhodnutí správního orgánu 1. stupně žalovaným podle § 90 odst. 1 písm. b) zrušeno, musel správní orgán 1. stupně následně věc znovu projednat a znovu o ní meritorně rozhodnout. Oprava zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí, které bylo žalovaným zrušeno, jak předpokládá ustanovení § 70 správního řádu, tedy v daném případě vůbec nepřipadala v úvahu.

K námitce žalobce, že již v době vydání původního rozhodnutí o uložení pokuty podle § 58 odst. 2 zákona o obcích, a tedy i v době zahájení nového řízení ve věci 9. 9. 2009 po zrušujícím rozhodnutí žalovaného nebyl vlastníkem předmětných pozemků, a proto mu pokuta za správní delikt nemohla být uložena, soud uvádí následující.

Jak vyplývá ze správního spisu, pokuta za narušování vzhledu obce podle § 58 odst. 2 zákona o obcích byla žalobci udělena, když neudržoval čistotu a čistotu na pozemcích parc. č. 597/2, 597/5, 604, 605, 607, 608, 609 a 610 k. ú. Varnsdorf, a to v období od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009.

(K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování
8
15Af 16/2010

Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 12. 3. 2009 a dále z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 5. 5. 2009 je prokazatelné, že v tomto období byl žalobce vlastníkem pozemků mimo jiné parc. č. 597/2, 597/5, 604, 605, 607, 608, 609 a 610 k. ú. Varnsdorf. To, že žalobce spolu s odvoláním proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně ze dne 19. 10. 2009 předložil kupní smlouvu na předmětné pozemky, která byla uzavřena dne 9. 3. 2009 mezi žalobcem jako prodávajícím a panem Jaroslavem Vondrákem jako kupujícím, nemá pro posouzení věci žádný význam.

Podle § 1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí České republiky (dále jen „katastr“) se zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva.

Podle § 2 odst. 2 zákona práva uvedená v § 1 odst. 1 vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak. Podle § 2 odst. 3 zákona právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu. Podle § 133 odst. 2 občanského zákoníku převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Tímto zvláštním zákonem je právě zákon č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vlastnictví k výše specifikovaným pozemkům tedy pan Jaroslav Vondrák nenabyl vden podpisu kupní smlouvy, tj. 9. 3. 2009, ale podle § 2 odst. 2 zákona až dnem vkladu do katastru, tj. dne 18. 6. 2009, když právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 18. 6. 2009, tedy až po uplynutí období, za které byla žalobci vyměřena pokuta, tj. po 5. 5. 2009. Toto je prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví 3177, katastrální území Varnsdorf, obec Varnsdorf, okres Děčín.

Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že v období od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009 byl vlastníkem výše specifikovaných pozemků žalobce, tudíž správní orgán 1. stupně mu mohl pokutu podle § 58 odst. 2 zákona o obcích uložit. Soud zde zdůrazňuje, že i v řízení po zrušujícím rozhodnutí žalovaného se správní orgán 1 . stupně a následně znovu žalovaný rvámci odvolacího řízení zabývali skutečností, a byli povinni se touto skutečností zabývat, zda žalobce mohl v období od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009 správní delikt spáchat. Posuzovali tedy i to, zda žalobce byl v období od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009 vlastníkem předmětných pozemků, na kterých nebyl udržován pořádek a čistota. Datum nového projednání správního deliktu po zrušujícím rozhodnutí žalovaného, tedy dne 9. 9. 2009, není v dané věci podstatné, neboť předmětem řízení je posouzení událostí a skutkového stavu za období od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009.

Rovněž soud neshledal důvodnou námitku žalobce, že pokuta byla udělena neoprávněným orgánem. Rozhodnutí správního orgánu 1. stupně vydal Městský úřad Varnsdorf, odbor životního prostředí, jako rozhodnutí vydané v samostatné působnosti obce. Podle § 102 odst. 2 písm. k) zákona o obcích radě obce je vyhrazeno ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
9
15Af 16/2010

Z Organizačního řádu Městského úřadu Varnsdorf, který byl schválen usnesením Rady města č. 105/2003 bod 1. ze dne 31. 10. 2003, ve znění usnesení Rady města č. 84/2004 bod 8. ze dne 24. 6. 2004, usnesení Rady města č. 67/2005 bod 2. ze dne 23. 5. 2005, usnesení Rady města č. 57/2006 bod 3. ze dne 13. 7. 2006, usnesení Rady města č. 1/2007 bod 22. ze dne 11. 1. 2007 a usnesení Rady města č. 52/2009 bod 8. ze dne 29. 1. 2009, vyplývá, že Rada města Varnsdorf pověřila odbor životního prostředí Městského úřadu Varnsdorf k ukládání pokut podle § 58 odst. 2 až 4 zákona o obcích. Tudíž Městský úřad Varnsdorf, odbor životního prostředí, je ve smyslu ustanovení § 102 odst. 2 písm. k) orgánem příslušným k ukládání pokut podle § 58 odst. 2 zákona o obcích.

Námitkou žalobce, že se na pozemcích jednalo o stavbu dočasnou, která nebyla ve vlastnictví žalobce, když žalobce byl vlastníkem pouze pozemků, na kterých byla dočasná stavba postavena a námitkou ve věci územního rozhodnutí pro umístění oplocení na pozemcích, se soud nezabýval, neboť předmětem řízení byla skutečnost, že se na pozemcích ve vlastnictví žalobce nacházel, jak vyplývá z fotografické dokumentace založené ve správním spisu, různý odpad, žalobce na pozemcích v jeho vlastnictví neudržoval pořádek a čistotu a jeho jednáním tak došlo k narušení vzhledu obce, za což mu správní orgán 1. stupně podle § 58 odst. 2 zákona o obcích udělil pokutu za správní delikt.

K námitce žalobce, že správní orgán 1. stupně vydal rozhodnutí nikoli z podnětu Rady města Varnsdorf, ale z podnětu městské policie, soud uvádí, že v daném případě správní orgán 1. stupně řízení zahájil podle § 46 z moci úřední, o čemž byl žalobce řádně vyrozuměn.

Podle § 2 písm. h) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obecní policii“) obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichž projednávání je v působnosti obce.

Městská policie Varnsdorf postupovala v souladu s výše uvedeným ustanovením zákona o obecní policii, když své poznatky o neudržování pořádku na pozemcích žalobce formou úředního záznamu ze dne 9. 3. 2009 předala Městskému úřadu Varnsdorf, odboru životního prostředí, k prošetření. Dne 13. 3. 2009 zaslal správní orgán 1. stupně žalobci výzvu k uvedenému pozemku do stavu, který nebude narušovat vzhled obce, a to ve lhůtě do 17. 4. 2009. Vzhledem k tomu, že správní orgán 1. stupně v rámci místního šetření dne 20 .4. 2009 zjistil, že žalobce výzvě nevyhověl, bylo dne 4. 5. 2009 zahájeno podle § 46 správního řádu z moci úřední správní řízení .

Rada obce ve smyslu ustanovení § 102 odst. 2 písm. k) ukládá pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58), avšak v tomto případě v souladu s tímto ustanovením tuto působnost svěřila odboru životního prostředí Městského úřadu Varnsdorf.

K námitce žalobce, že z fotodokumentace městské policie vyplývá, že je nepořádek navezený občany na jiných pozemcích, než uvádí rozhodnutí správního orgánu 1. stupně, tj. p.č. 597/1, 611/1, 605, 607 a 610, a žalovaný se touto chybou nezabýval, soud uvádí, že jak vyplývá ze

správního spisu, fotodokumentaci nepořídila Městská policie Varnsdorf, nýbrž odbor životního prostředí Městského úřadu Varnsdorf při místním šetření dne 20. 4. 2009. Žalobce se k oznámení o zahájení řízení vyjádřil, ale předmětnou námitku nemohl uplatnit, když do té doby nebyl správním

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
10
15Af 16/2010

orgánem 1. stupně vyzván v souladu s ustanovením § 36 odst. 3, aby se seznámil s podklady rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve věci samé, jak soud již žalovanému vytkl shora. Jak vyplývá ze správního spisu, místní šetření dne 20. 4. 2009 provedl správní orgán 1. stupně bez účasti žalobce, když žalobce o tom, že správní orgán 1. stupně bude provádět místní šetření, nebyl vůbec informován, tedy správní orgán 1. stupně upřel žalobci právo v rozporu s ustanovením § 51 odst. 2 správního řádu se prováděného místního šetření jako účastník řízení zúčastnit. I tento procesní postup dle názoru soudu představuje vadu řízení ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. odůvodňující zrušení napadeného rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu 1. stupně. Poprvé tuto námitku uvedl až v žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2009, č.j. 13949/SČaKŽÚ/2009-4 když teprve dne 18. 1. 2010, tedy po vydání žalobou napadeného rozhodnutí, nahlédl do správního spisu. Žalovaný se tedy údajnou chybou ve výrokové části rozhodnutí správního orgánu 1. stupně zabývat nemohl, když navíc podle § 86 správního řádu správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává odvolací orgán jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání a výše uvedenou námitku žalobce v rámci odvolání neuplatnil. Soud však konstatuje, jak již rozvedl výše, že tuto situaci si nezapříčinil sám žalobce svoji nečinností, ale sám správní orgán 1. stupně svým postupem v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu, když žalobci nedal možnost vyjádřit se před rozhodnutím ve věci samé k podkladům rozhodnutí.

K námitce žalobce, že správní orgán 1. stupně uložil žalobci donucovací pokutu podle § 129 odst. 4 správního řádu, soud uvádí, že tato námitka je naprosto nedůvodná. Jak ze správního spisu jednoznačně vyplývá, správní orgán 1. stupně uložil žalobci pokutu podle § 58 odst. 2 zákona o obcích, neboť se žalobce dopustil správního deliktu tím, že v době od 12. 3. 2009 do 5. 5. 2009 na svých pozemcích parc. č. 597/2, 597/5, 604, 605, 607, 608, 609 a 610 k.ú. Varnsdorf neudržoval pořádek a čistotu a došlo tak k narušení vzhledu obce. Ustanovení § 129 správního řádu se týká exekuce, která je upravena v hlavě XI správního řádu, tj. v ustanovení § 103 an. Podle této hlavy se postupuje, pokud ten, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost peněžitého nebo nepeněžitého plnění, v určené lhůtě tuto povinnost dobrovolně nesplní. V daném případě, pokud žalobce pokutu uloženou mu správním orgánem 1. stupně za správní delikt dle ustanovení § 58 odst. 2 zákona o obcích dobrovolně neuhradí, může správní orgán přistoupit k exekuci podle § 103 a násl. správního řádu. V daném případě by však exekuce ukládáním donucovacích pokut podle § 129 správního řádu neměla žádný smysl a exekuce by byla provedena jiným způsobem uvedeným v hlavě XI správního řádu.

K námitce žalobce, že nesouhlasí s tvrzením správních orgánů obou stupňů, že pozemky byly převedeny na fyzickou osobu z důvodu vyhnutí se rozhodnutí o pokutě, soud uvádí, že toto tvrzení správních orgánů obou stupňů je pouze spekulace, která nemá oporu ve správním spisu, správní orgány obou stupňů tento svůj názor blíže neodůvodňují a neopírají o konkrétní skutečnosti, nicméně tato skutečnost nemá vliv na zákonnost rozhodnutí správních orgánů obou stupňů.

K námitce žalobce, že v téže věci byla vydána dvě rozhodnutí, čímž došlo k porušení ustanovení § 48 odst. 2 správního řádu a správní orgán měl podle § 66 odst. 2 správního řádu řízení zastavit, soud uvádí, že tuto námitku důvodnou neshledal. Jak vyplývá ze správního spisu, rozhodnutí Městského úřadu Varnsdorf ze dne 12. 5. 2009, č.j. OŽP/10232-09/927-2009/MiSpa bylo

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
11
15Af 16/2010

rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 8. 2009, č.j. 9307/SČaKŽÚ/2009-3 podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu 1. stupně knovému projednání. Dne 19. 10. 2009 vydal Městský úřad Varnsdorf nové rozhodnutí ve věci č.j. OŽP/21427-09/927-2009/MiSpa, které bylo potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 12. 2009, č.j. 13949/SČaKŽÚ/2009-4. V téže věci tak neexistují dvě rozhodnutí, jak tvrdí žalobce. Správní orgán 1. stupně se tedy nedopustil porušení ustanovení § 48 odst. 2 správního řádu, neboť původní rozhodnutí správního orgánu 1. stupně ze dne 12. 5. 2009, kterým byla žalobci uložena pokuta za správní delikt podle § 58 odst. 2 správního řádu, bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 8. 2009 zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu 1. stupně knovému projednání, tudíž správní orgán 1. stupně byl povinen vydat nové rozhodnutí ve věci, neboť původní rozhodnutí jím vydané bylo žalovaným zrušeno. Jedná se stále o jedno a totéž řízení v téže věci, proto na daný případ nedopadá

ustanovení § 66 odst. 2 správního řádu, které řeší situaci, byla-li v téže věci zahájena nezávisle na sobě dvě a více řízení, a proto je nutné později zahájené řízení zastavit.

Soud shledal důvodnou námitku žalobce, že žalovaný nezjistil řádně stav věci. Jak vyplývá ze správního spisu, vycházeli jak správní orgán 1. stupně tak žalovaný zfotodokumentace provedené při místním šetření. Tím, že žalobci nebyla správním orgánem 1. stupně v rozporu se správním řádem se místního šetření jako účastník řízení účastnit a následně v důsledku nesprávného poučení správním orgánem 1. stupně žalobci nebyla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve věci, vyšlo teprve při jednání před soudem dne 13. 4. 2011 najevo, že ne na všech pozemích uvedených ve výroku rozhodnutí správního orgánu 1. stupně ze dne 19. 10. 2009, č.j. OŽP/21427-09/927-2009/Mi/Spa nebyla udržována čistota a pořádek, jednalo se pouze o pozemek parcelní číslo 604. Právní zástupce žalovaného vyjádření žalobce tvrzení žalobce nerozporoval. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že správní orgán 1. stupně a následně ani žalovaný, který pouze převzal skutkový stav, tak jak ho „zjistil“ správní orgán 1. stupně, řádně nezjistili skutkový stav věci. Žalovaný i správní orgán 1. stupně se tak dopustili vady řízení ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s., neboť skutkový stav, který správní orgány obou stupňů vzaly za základ svých rozhodnutí, nemá oporu ve správním spisu, resp. vyžaduje zásadní doplnění v tom směru, na jakých pozemcích přesně určených parcelními čísly byl nepořádek a nečistota, které narušovaly vzhled obce a teprve na základě tohoto zjištění musí správní orgán zvážit míru společenské nebezpečnosti a úměrně k ní stanovit žalobci sankci za jiný správní delikt.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je z důvodu porušení ustanovení § 36 odst. 3 a § 51 odst. 2 správního řádu správním orgánem 1. stupně a z důvodu řádně nezjištěného skutkového stavu správním orgánem 1. stupně a žalovaným důvodná a rozhodnutí žalovaného, stejně tak jako rozhodnutí správního orgánu 1. stupně trpí vadami. Proto soud v souladu s ustanovením § 76 odst. 1 písm. b) a c) s.ř.s. zrušil rozhodnutí žalovaného pro vady řízení (§ 76 odst. 1 písm. b) a c) s.ř.s.) a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). Z týchž důvodů zrušil soud v souladu s ustanovením § 78 odst. 3 s.ř.s. i rozhodnutí správního orgánu 1. stupně. Právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování
12
15Af 16/2010

Žalobce měl v projednávané věci úspěch, a proto soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízendo tí řiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku v částce 2.000,- Kč za zaplacený soudní poplatek. Náhradu jiných nákladů řízení žalobce nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá,údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 13. dubna 2011

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru